Román Milana Kundery byl v roce 1968 zfilmován režisérem Jaromilem Jirešem. Mottem filmu je Jirešův výrok: "Škody způsobené člověku nelze odstranit jako rozbitou náplast, protože lidská srdce mají svou vlastní paměť." Film byl natočen podle Jirešova výroku. V době svého vzniku to byl jeden z mála filmů, který otevřeně hovořil o represích 50. let a jejich deformaci lidských charakterů.

Student Ludvík posílá své dívce pohlednici, na níž mimo jiné provokativně píše: "Optimismus je opium pro lidi! Zdravá mysl smrdí hloupostí. Ať žije Trockij!" Následky na sebe v padesátých letech nenechaly dlouho čekat: dívka, vedena posvátným pocitem stranické povinnosti, pohlednici předala stranické organizaci. Jahn byl vyloučen ze strany, vyhozen z univerzity a poslán jako voják do nechvalně proslulého trestného oddílu "Černý prapor" a na dlouhá léta do hornictví.

Ani po letech se Ludvík nemůže vyrovnat s křivdou, kterou utrpěl. Chce se pomstít, ale nakonec se vše obrátí proti němu. Po návratu do rodného města se rozhodne svést manželku Pavla Zemánka, který ho zradil a zničil mu život. Když Helenu svede, dozví se, že její manžel už má jinou mladou, atraktivní ženu, a dobrovolně opustí svou bývalou ženu a odejde k muži, ke kterému se chová, jako by se nic nestalo. Ludvík si nakonec uvědomí trapnost situace a marnost své pomsty.

Režisér Jireš film charakterizoval takto: "Žert je film o nešťastných obětech se vzpomínkami a šťastných pachatelích, kteří ztratili paměť." V roce 1971 film skončil v trezoru za Husáka - pochopitelně, ale překvapivě pozdě - a znovu byl uveden až v roce 1990.

 

Film bude uveden v rámci cyklu "Česká filmová středa ", jako vždy v původním znění s německými titulky.

Pokud chcete být včas upozorňováni na Filmovou středu a dostávat další informace o české kultuře v Euroregionu Elbe/Labe, můžete se přihlásit k odběru našeho kulturního zpravodaje.

 

Vzhledem k velkému zájmu budeme film opět promítat v obou kinech. Pro objednání vstupenek jsou k dispozici dva samostatné odkazy. Pokud se vám nepodaří sehnat vstupenku, stojí za to zkusit to ještě v pokladně kina. Mnohá místa jsou pouze rezervovaná a s největší pravděpodobností nebudou všechna využita.

Pokud chcete ještě sehnat poslední vstupenky do hlavního sálu:

Vstupenky a rezervace

A do malého sálu ve 20.15 hod:

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Tickets und Reservierungen

Milan Kundera mohl při psaní románu vycházet z vlastních zkušeností, a to jak z pohledu pachatelů, tak obětí. Stejně jako Pavel Kohout byl po válce zapáleným komunistou. Co se týče literární kvality, oba napsali několik otřesných děl oslavujících stranu a stalinismus a tvrdě zakročili proti odpůrcům. Když tedy Kundera v knize (a ve filmu) popisuje náladu po roce 1948 a na počátku padesátých let, "zeitgeist", odhaluje tím vlastně sám sebe. Zatímco Kohout se dokonce podílel na založení Státní bezpečnosti, Kundera je v této době obviňován pouze z občasné spolupráce. On sám to popírá, ale například Jan Novák ve svém kritickém (a neautorizovaném) Kunderově životopise vysvětluje, že Kundera v těchto letech nikdy kriticky nezkoumal vlastní tvorbu a distancoval se od ní (na rozdíl od Kohouta). Přestože odešel do exilu a na Západě je považován za zuřivého kritika komunismu, o své vlastní roli v jeho nejtemnějších letech mlčí. A jako "svatému pilíři" české literatury a nejznámějšímu českému autorovi na světě mu to lidé rádi nechávají projít.

Na druhou stranu Kundera sám zažil alespoň vyloučení ze strany za banalitu poté, co si udělal legraci z jednoho stranického školení. Nebyl však ponižován a týrán ještě několik let poté, ale brzy se mohl do lůna strany vrátit.

I v tomto ohledu se Žert jeví jako dílo, které sice působivě demonstruje nadšení pro stalinismus a důsledky pro tehdejší oběti, jež byly zaslepeny až do bodu svědomí, ale svého tvůrce lokalizuje pouze na jednu stranu. Nemožnost uspokojit oběti za utrpení, které jim bylo způsobeno, se stává doslova hmatatelnou. Sám však zřejmě žádnou osobní vinu nevidí a o oběti systému, který aktivně podporoval, se příliš nestaral (říká Jan Novák).

Nepotvrzený zábavný fakt: Pavel Kohout byl údajně inspirací pro postavu "zapomnětlivého zrádce" Pavla Zemánka a sám měl tuto roli hrát.

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Československo, 1968, 82 min, OmU

Režie: Jaromil Jireš
Podle: Milan Kundera (scénář)
Scénář: Milan Kundera, Jaromil Jireš

Ve filmu hrají: Miloš Kundera, Jiří Kundera, Jiří Kundera, Jiří Kundera: Josef Somr, Jana Dítětová, Luděk Munzar, Jaroslava Obermaierová, Milan Švrčina, Miloš Rejchrt, Evald Schorm, Věra Křesadlová, Jaromír Hanzlík

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)