Po roce 1945 dochází k odsunu německy mluvícího obyvatelstva z Československa, jehož příčinou byly události předcházející druhé světové válce a samotná okupace zbytku Československa. Problematika osudů lidí vysídlených do jednotlivých zón pozdějšího západního a východního Německa včetně depopulace oblastí, které zůstaly v rámci jednotlivých příhraničních regionů Československé republiky, řešilo nejedno setkání odborníků ať již z řad historie, kulturní antropologie či sociologie a to i z obou stran hranic. Co ale stojí ve stínu tohoto vysídlení, je odsun vzdělanosti, ať již v podobě systémovosti školství, ochrany duševního vlastnictví či odbornosti řemesel, jež se vzdělávaly na středních školách v pohraničí. Ke vzdělanosti patří také vzpomínková kultura, která formovala prostředí oblastí, kde německy mluvící obyvatelstvo žilo. Naopak v nových oblastech, kde se toto obyvatelstvo začalo usazovat tato vzdělanost napomohla k restartu života v nových podmínkách.
Vysídlení německy mluvícího obyvatelstva neznamenalo jen odchod lidí, ale také veškerého umu a vzdělání, dnes by se řeklo „Know-how“, které tato menšina nabyla v průběhu 800 letého působení na českém území. Samotný problém tohoto vědění se vyostřil již v samotném odsunu, kdy v Československu muselo tzv. povinně zůstat na 200 tisíc obyvatel, aby nedošlo k úplnému zavření nejrůznějších průmyslových podniků a nedošlo tak k zastavení samotného průmyslu v pohraničí. I toto je nezmapovaná část obyvatelstva, která stojí zcela jistě za zmínku, neboť měla nemalý vliv na vývoj průmyslu v pohraničí po roce 1945.
Naopak převážná část vysídlených obyvatel, jakmile se usadila, začala přemýšlet o nastartování těch profesí, umu, průmyslu, který musel být ponechán v původní vlasti. V Bavorsku, Sasku a dalších zemích tak vznikají např. školy či podniky, které navazují na dlouholetou historii totožných institucí zaběhnutých v Československu. Mnohdy, pokud se jim podaří získat vhodné příležitosti, dokonce dalece předčí své počínání z dřívějších let a dostanou se na špici v daných oblastech a nových regionech.
- Odsun vzdělanosti v podobě řemeslných, učňovských a středních škol
- Odsun průmyslového duchovního vlastnictví
- Prosazení a základy průmyslové a ruční výroby v Československu na základech vzdělanosti německy mluvícího obyvatelstva, které zůstalo
- Vzdělanost německy mluvícího obyvatelstva v ČSR po roce 1945
- Problematika depopulace a ztráta vzdělanosti v příhraničních oblastech
- Problematika navázání spolupráce a obnovení tradic po roce 1945?
Spolupracující instituce a společnosti, které budou také vysílat své zástupce k prezentaci:
Muzeum Ústí nad Labem,
Ústav slovansko-germánských studií, UJEP
Městské muzeum v Halle,
Spolek pro dějiny Němců v Čechách,
Spolek Němců a přátel německé kultury,
Muzeum skla a bižuterie Jablonec nad Nisou,
Archiv města Ústí nad Labem,
Státní okresní archiv Litoměřice,
dále hlavní partneři:
Collegium Bohemicum, o.p.s.
Sudetendeutschesmuseum München

Ve dnech 21.11., 22.11. a 23.11. proběhne připravovaná konference, kdy
21.11. - proběhne prezentace 10:00 - 12:00,
dále první den bude zahajovací blok s podtitulem: Věda, vzdělanost, um a know-how, které zůstalo a to v odpoledních a večerních hodinách a to od 14:00 - 18:00
Zároveň v dopoledních hodinách proběhne setkání (Valné hromady) Společnosti pro dějiny Němců v Čechách, která je jedním z účastníků konference od 09:00 - 12:00 a
v době od 18:00 do 22:00 proběhne slavnostní zahájení konference a společné občerstvení v muzeu města Ústí nad Labem, které je jedním ze spolu pořádajících organizací.
22.11.2024 proběhne dopolední a odpolední blok s tématy:
09:00 - 12:00 Vzdělanost, která pomohla Německu obnovit hospodářství po válce a nahrazování vzpomínkové kultury - německé za českou
14:00 - 19:00 osudy německých vědců židovského původu.
Poslední den 23.11.2024 proběhne od 09:00
do 12 12:00 poslední blok: průmyslové a duševní vlastnictví - odsunuté, navrácené a to, které zůstalo.
A odpolední část 14:00 - 16:00 panelová diskuze na téma budoucnost vzdělanosti v česko-německých vztazích po roce 1990
17:00 - 18:00 Závěrečná diskuze účastníků a vyhodnocení konference
19:00 odjezd účastníků konference.

Výsledkem konference má být ucelený dvojjazyčný sborník, který poukáže na problematiku vysídlení vzdělanosti, know-how, tvůrčí činnost a změnu vzpomínkové kultury, která proběhla v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce a části obyvatelstva, která zde musela povinně zůstat z hospodářských důvodů. Přidanou hodnotou je rozšíření povědomí o odsunu nejen obyvatelstva, o kterém se hodně mluví a píše v obou zemích, ale především oblastí, jako je vzdělanost, patenty a know-how. Výsledky budou jednak prezentovány formou publikace, ale také mohou otevřít témata pro další možné prezentace v rámci muzeologie a výstav, na které mohou navazovat další organizace jak z Německa tak z České republiky. V rámci obou partnerů se pak jedná o stěžejní zahájení spolupráce i v rámci koordinace, která zatím probíhala pouze na úrovní toku informací z hlediska tematických výstav jednoho či druhého partnera.

Fond malých projektů EEL je realizován jako projekt v rámci programu INTERREG Sasko-Česko. Číslo projektu je 100686415. Celkové náklady projektu včetně administrace a financování malých projektů činí 4 848 600 EUR. Příspěvek EU činí 3.827.880,75 EUR.