Letos uplynulo 20 let od vstupu České republiky do Evropské unie. Mezi hlavní výhody, které členství v EU přineslo, patří přístup k finančním prostředkům EU. Kohezní politika nejenže podporuje projekty na českém území, ale také iniciativy, které posilují přeshraniční vztahy. Během posledních 20 let Česká republika investovala miliardy do společných projektů se Saskem. Jak hodnotí regionální partneři tuto spolupráci? A jak si ji představují v následujících 20 letech?

• Jaký prospěch přinesla přeshraniční spolupráce České republice jako "novému" členskému státu EU a Německu jako "starému" členskému státu EU?
• Jak se vyvíjela role České republiky v přeshraniční spolupráci během 20 let v EU?
• Jak regionální partneři tuto spolupráci hodnotí? A jak si ji představují v budoucnosti?
• Co se v průběhu let v kooperaci osvědčilo? Jaké jsou dosavadní úspěchy spolupráce? A co by mělo být zlepšeno?
• Jaké jsou vlajkové projekty financované programem Interreg? A které projekty jsou ve fázi přípravy?

Jako panelisté jsou pozváni Elke Zepak, jednatelka Euroregionu Krušnohoří, a Vladimír Lipský, jednatel Euroregionu Elbe/Labe.

Akci pořádá evropská mediální síť EURACTIV.

Více informací o akci najdete v tomto letáku. Pro registraci klikněte zde.

Česká republika uzavře první povrchový důl

Ukončení těžby uhlí v České republice se blíží. Jako první se v příštích týdnech uzavře povrchový důl ČSA jižně od Horního Jiřetína. Povrchová těžební společnost Severní energetická plánuje do července propustit 485 zaměstnanců, především v technických profesích. Zaměstnanci dostanou odstupné ve výši osminásobku měsíční mzdy. Někteří z postižených jsou již v důchodovém věku.

Těžba uhlí bude prozatím zastavena. V dole zůstane 150 zaměstnanců. V případě mimořádné situace v nadcházející zimě by mohla být těžba uhlí na několik měsíců obnovena. Z druhého povrchového dolu Vršany západně od Mostu, který je stále v provozu, by mohli být zaměstnanci dočasně staženi. V tomto případě by však nebyli přijímáni žádní noví zaměstnanci. A pokud by se tak stalo, na jaře příštího roku by se s těžbou nadobro skončilo. Je to proto, že veškeré uhlí, které by ještě bylo v zemi, je chráněno vládním rozhodnutím z roku 1991. To znamená, že žádná obec nebo město nemůže padnout za oběť uhlí. Města Horní Jiřetín a v některých případech i Litvínov by další těžba nevyhnutelně postihla. Pod zemí se stále nachází 750 milionů tun hnědého uhlí. V roce 2015 tehdejší vláda definitivně potvrdila rozhodnutí z roku 1991 a pro Horní Jiřetín začala budoucnost.
Česká republika plánuje postupné ukončení těžby uhlí do roku 2035, do té doby bude těžba pokračovat v Mostě, Sokolově, Chomutově a Bílině.

Chemnitz pojmenuje tramvaj "Ústí nad Labem"

Ústí nad Labem a Chemnitz jsou partnerskými městy od roku 1970. Od dnešního dne se to projevuje i v podobě tramvaje Chemnitz pojmenované po severočeském městě. U příležitosti Dne Evropy 9. května a 20. výročí rozšíření EU na východ v roce 2004, od kdy je členem společenství také Česká republika, představil v pátek v poledne kmotr tramvaje, ústecký primátor Petr Nedvědický, společně s primátorem Chemnitz Svenem Schulzem nový název tramvaje Škoda s číslem 921. Jedná se již o třinácté pojmenování tramvaje v Chemnitz, většina z nich nese jméno dvanácti partnerských měst. Schulze a Nedvědický ve svých uvítacích projevech zdůraznili význam partnerství, které v příštím roce, kdy bude Chemnitz Evropským hlavním městem kultury, oslaví 55. výročí. Nedvědický ve svém projevu rovněž přislíbil, že v blízké budoucnosti "oplatí" svému městu tuto velkou poctu odpovídajícím způsobem. David Joram, vedoucí servisu vozidel společnosti Chemnitzer Verkehrs-AG, rovněž zdůraznil, že Chemnitz byl v roce 2018 prvním městem v Německu, které si od sjednocení objednalo tramvaje ze sousední České republiky. Od té doby následovalo několik německých dopravních podniků.

 

Vlaky do Krupky opět brzy

Z Děčína do Krupky by měly letos opět jezdit vlaky. Správce železniční sítě Správa železnic (SŽ) plánuje v příštích měsících obnovu úseku z Telnice do Krupky. Tím bude obnoveno přímé železniční spojení k údolní stanici lanové dráhy na Mückentürmchen a do starého města Krupky, které je zapsáno na seznamu UNESCO. 

Mistrovství světa v ledním hokeji začíná v České republice

Nejvýznamnější sportovní událostí v České republice je i nadále mistrovství světa v ledním hokeji. Každý rok v květnu se srdce rozbuší rychleji a celý národ nedoufá v nic menšího než v titul. Letos Česká republika hostí mistrovství světa po devíti letech a očekávání jsou ještě větší. Mistrovství světa začalo v pátek prvními zápasy mezi Norskem a Švýcarskem a Slovenskem a Německem. Večer pak Česká republika odehrála ve vyprodané pražské O2 areně první zápas proti Finsku.

O tom, zda Česká republika skutečně získá další titul mistra světa, se rozhodne nejpozději ve finále 26. května. Jedním z nejtěžších soupeřů by mohlo být Německo, které před rokem skončilo na druhém místě a poprvé tak předčilo tradičně silnější Čechy. Česká republika naposledy získala bronzovou medaili před dvěma lety. Poslední titul mistra světa získalo před 14 lety. Tehdy Česká republika triumfovala v Německu. Mimochodem, nestává se často, aby se podařilo vyhrát domácí mistrovství světa. Ale před dvěma lety Finové ukázali Čechům, jak se to dělá, a doma vyhráli.

 

---

 

Pokud chcete dostávat náš týdenní přehled pravidelně do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

přihláška k odběru newslettru

 

Nová starostka Hřenska chce zavřít prodejní stánky

Příhraniční obec Hřensko bude v budoucnu řídit žena. Novou starostkou byla v pondělí zvolena Kateřina Horáková. Její zástupkyní je rovněž žena, Alena Pačáková. Horáková vystřídá Zdeňka Pánka, který na konci roku odstoupil a byl dlouholetým starostou obce. Pačáková nahradila dosavadního místostarostu Roberta Mareše, který obec dočasně vedl od konce roku a nyní se vzdal nejen funkce místostarosty, ale i funkce zastupitele obce.

Horáková přebírá úřad v nelehké době. Hřensko se dlouhá léta mohlo spoléhat na bublající příjmy z provozování lodních výletů v Edmundsklammské soutěsce. Od velkého lesního požáru v létě 2022 je však soutěska kvůli riziku zřícení stromů uzavřena. V důsledku toho již Hřensko muselo propustit zaměstnance. Pro turistické výlety na lodičkách zůstává otevřena pouze menší, hůře přístupná soutěska Wilde Klamm. Kdy bude Edmundova soutěska otevřena, není jasné. Před několika týdny národní park oznámil, že zůstane uzavřena nejméně další tři roky.

Prvním cílem nově zvolené starostky je proto jednat s národním parkem o otevření soutěsky. Nová starostka by také ráda zavedla parkovací automaty u obecního úřadu, aby snížila náklady na správu parkoviště.

Druhým hlavním cílem Horákové je snížit počet stánků s někdy až divokou směsicí zboží, především vietnamských obchodníků. Jako důvod rušení stánků uvedla bezpečnost. Některé stánky znemožňují průjezd hasičských vozů a sanitek. Zároveň se ale svěřila, že stánky, kde byly při kontrolách opakovaně zabaveny padělky a napodobeniny, kde se nabízí k prodeji i pravicově extremistické zboží a které se v minulosti ukázaly být i překladištěm drog, nepatří k obrazu obce, který by si přála. "Chceme, aby k nám jezdilo více turistů. Proto uděláme vše pro to, abychom naši obec konečně přivedli do 21. století. Aby se tu návštěvníkům líbilo," říká Horáková.

Školáci z Pirny překládají osud jednoho Wintonova dítěte.

Už tři roky stojí v kdysi temném průchodu na ústeckém hlavním nádraží velká barevná nástěnná malba. Vypráví o neobyčejném životě Ruth Hálové. Krátce po jejím dokončení si nástěnnou malbu dokonce prohlédl německý prezident Frank-Walter Steinmeier s manželkou Elke Büdenbenderovou, kteří se v Ústí zastavili při své cestě do sousední země. Před časem byla tato nástěnná malba v podobě letáku předmětem výuky v německo-české třídě na binacionálním Schillerově gymnáziu v Pirně. "Ruth pocházela z Českého Krumlova v jižních Čechách. Byla jednou z 669 židovských dětí, které byly krátce před druhou světovou válkou z iniciativy Brita Nicholase Wintona zachráněny ve Velké Británii. (Tento hrdinský čin připomíná současný film "Jeden život" s Anthonym Hopkinsem). Po válce se Ruth usadila v Ústí a vedla zde tým, který vyvíjel vakcíny," vysvětlila Michaela Valášková, která přišla s nápadem na nástěnnou malbu a výsledný leták.

Úkolem žáků je nyní leták přeložit do němčiny. Ostatně příběh Ruth Hálové se netýká jen Ústí. "Má univerzální rozměr, který oslovil naše české i německé žáky," říká třídní učitelka Jana Neuper a dodává: "Díky překladu získávají nové dovednosti, které jim pomohou v jejich dalším rozvoji." Na překladu se stále pracuje. Jakmile bude hotov, bude samozřejmě vytištěna i německá verze letáku.

Nástěnná malba a leták vznikly v rámci projektu "Neznámí hrdinové" a jsou dílem výtvarnic Adély Bierbaumerové a Magdaleny Gurské. Projekt představuje příběhy lidí, kteří se v Ústí narodili nebo v Ústí nějakou dobu žili a psali historii města na ústeckých veřejných prostranstvích, i když často až později, když už v Ústí nežili. Takto již vznikla umělecká díla na počest grafika Heinze Edelmanna, ilustrátora a tvůrce slavného filmu Beatles "Žlutá ponorka", nebo jaderné fyzičky Lilli Hornigové, která se podílela na vývoji první americké atomové bomby a celý život se zasazovala o to, aby ve vědě působilo více žen.

Prodloužení lanovky Ještěd

Liberecké městské zastupitelstvo rozhodlo: V budoucnu bude na Ještěd jezdit lanovka s jednou velkou kabinou zavěšenou na dvou lanech. Zastupitelé města zároveň rozhodli o prodloužení lanovky o 770 metrů na konečnou zastávku tramvaje v Horním Hanychově. Stará lanovka měřila 1,2 kilometru.

Zastupitelé rozhodli na základě studie proveditelnosti. Podle této studie by o něco levněji vyšla oběžná varianta s několika kabinami, ale zástupci města se řídili i vizuálními hledisky. Podle nich by se lanovka s otáčivými kabinami na Ještěd nehodila. Než se však na libereckou horu opět dostane lanovka, bude to ještě nějakou dobu trvat. Optimistické prognózy předpovídají rok 2029.

Steinmeier a von der Leyenová v Praze

Před 20 lety 1. května vstoupilo do Evropské unie osm zemí střední a východní Evropy spolu s Maltou a Kyprem. Tato největší vlna přistoupení v historii Evropské unie je proto také známá jako východní rozšíření EU. Tento týden navštívili Prahu dva významní politici: oslav výročí se zúčastnil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ten označil přistoupení za "epochální zlom". Historické datum poctila svou návštěvou také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dominantním tématem obou byla přitom válka proti Ukrajině. Společně se svým protějškem, českým prezidentem Petrem Pavlem, Steinmeier zdůraznil trvalou podporu Ukrajině. "Naše solidarita nemá datum vypršení platnosti," řekl Steinmeier. Ursula von der Leyenová, která se uchází o druhé funkční období, navštívila mimo jiné také české výrobce zbraní, kterým poděkovala za jejich dodávky na Ukrajinu.

---

 

Pokud chcete dostávat náš týdenní přehled pravidelně do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

odběr newsletteru

Situace uprchlíků a vyhnanců z bývalých německých východních provincií a německy mluvících obyvatel z oblastí střední a východní Evropy, kteří se ocitli v sovětské okupační zóně (posléze NDR), se v zásadních bodech lišila od situace krajanů, kteří se dostali na západ Německa. Jeden důležitý rozdíl spočíval v tom, že se země jejich bývalé vlasti sdružily jako "bratrské národy" v socialistickém táboře a tamní obyvatelé byli považovaní za spřátelené národy. Utečenci a vyhnanci žíjící v NDR mohli o něco dříve a za jiných politických podmínek cestovat do bývalé vlasti v Česku, na Moravě a ve Slezsku než krajani, žijící ve Spolkové republice.

Další statisíce občanů NDR se setkávaly s Poláky nebo Čechoslováky na dovolené nebo na služebních cestách, kteří se tam ocitli až po roce 1945. Pro uprchlíky a vyhnance byly takové cesty vždy také cestou do minulosti, do bývalé vlasti, k hrobům svých příbuzných, k domům, kde v minulosti žili a kde nyní bydleli jiní lidé. Následně mohli tyto cesty podniknout  i vyhnanci žijící ve Spolkové republice, kteří se ale na rozdíl od vyhnanců do NDR mohli po návratu domů o cestě veřejně vyjádřit, a to často i písemně, což znamená, že se o tom už hodně ví. Jelikož v NDR taková možnost o tom veřejně mluvit nebyla, je tento fenomén méně známý. Nejen veřejností, ale i ve věděckých kruzích není toto téma dosud prozkoumané.

Okolnosti, často zmiňované vyhnanci do NDR, byly dosud ve výzkumech i na veřejnosti málo diskutováné.  V této souvislosti jsou také málo prozkoumána setkání s českými a polskými "novousedlíky" a jejich pohled na německé starousedlíky. Konference se věnuje těmto příběhům z dříve převážně německy osídlených oblastech Československa a srovnává situaci v Polsku. Víc než 35 let po pádu Železné opony se budeme zabývat s dosavadními iniciativami smíření mezi Čechy, Němci a Poláky a budeme mluvit s představiteli z praxe o přeshraniční spolupráci a budoucnosti vzájemného porozumění.

Více o konferenci a přihlášení

 

---

Konference je společným projektem Deutsche Gesellschaft e.V. a Euroregionu Elbe/Labe.

Projekt je spolufinancován Spolkovým ministerstvem vnitra na základě usnesení Spolkového sněmu, Fondem malých projektů v Euroregionu Elbe/Labe (podána žádost) a Institutem pro kulturu a dějiny Němců v severovýchodní Evropě (IKGN) e.V. - Nordost-Institut (financován zmocněncem spolkové vlády pro kulturu a média na základě usnesení Spolkového sněmu).

Roma-Gedenkstätte Lety eröffnet

Im südböhmischen Lety wurde eine Gedenkstätte für den Porajmos, den Völkermord an den Roma im Nationalsozialismus, eröffnet. Bei der feierlichen Einweihung sprachen sowohl Staatspräsident Petr Pavel, als auch Premierminister Petr Fiala. Die Gedenkstätte, die ab dem 12. Mai für die Öffentlichkeit zugänglich sein wird, erinnert an ein Konzentrationslager, das hier in den Jahren der nationalsozialistischen Besatzung für Roma aus Tschechien eingerichtet wurde. An gleicher Stelle stand zuvor bereits ein Arbeitslager vorwiegend für Roma.

1.308 Roma, Alte wie Kinder, Männer und Frauen, wurden zwischen August 1942 und Mai 1943 in dem Lager festgehalten, 327 kamen um und über 500 wurden in Konzentrationslagern ermordet. Im mährischen Hodonín u Kunštátu gab es noch ein zweites Lager, das nach 1945 als Feriencamp diente. Dort wurde bereits früher eine kleine Gedenkstätte eingerichtet. Mehr zur Geschichte des Lagers in Lety finden Sie z.B. unter www.holocaust.cz.

Nach 1945 geriet der Ort in Vergessenheit, später entstand eine Schweinemastanlage. Seit der Samtenen Revolution gab es – auch angeregt durch den damaligen Staatspräsidenten Václav Havel – Bemühungen, einen pietätvollen Erinnerungsort einzurichten. Doch die jeweiligen Regierungen lehnten eine Schließung der Schweinemast ab. Einen Völkermord an den Roma wollte die Regierung lange nicht anerkennen, erst recht keine eigene Schuld. Dass Desinteresse war auch dem Umstand geschuldet, dass Roma in Tschechien bis heute nur eine kleine Lobby haben und weitgehend sozial ausgegrenzt werden.

Erst 2018 einigte sich der Staat auf den Kauf der Schweinemast. 2022 war der Abriss abgeschlossen und der Bau der Gedenkstätte konnte beginnen. Diese ist dem Museum für Roma-Kultur in Brno angegliedert.

Neuer Standort für tschechische Lithium-Produktion

Das Lithium im Erzgebirge hat auch in Tschechien für Goldgräberstimmung gesorgt. Der Rohstoff soll in dem alten Bergbauort Cínovec gefördert werden. Tschechien erhofft sich dadurch auf diesem wichtigen Gebiet eine Unabhängigkeit vom Weltmarkt und das Aufrücken in die technologische Weltspitze. Doch seit Jahren bewegt sich nicht viel. Zwar wurde die Firma Geomet von dem mehrheitlich staatlichen Energieunternehmen ČEZ übernommen. Doch ein Abbau ist noch ein weitere Ferne.

Nun musste Geomet sogar einen Rückschlag hinnehmen. Aufgrund von Anwohnerprotesten gab die Firma den gewünschten Standort für das Lithiumverarbeitungswerk in dem Ort Újezdeček südlich von Dubí auf und entschied sich, das Werk in Prunéřov westlich von Chomutov aufzubauen.

Schon zwei Jahre hatten Anwohner gegen das Werk in Újezdeček protestiert. Vor allem die Einwohner der kleinen Siedlung Dukla fürchteten das Werk, das direkt an ihre Grundstücke gegrenzt hätte. Zwei Jahre lang führten sie einen Kampf David gegen Goliath. Geomet behauptete immer, dass Újezdeček der beste Standort sei. Entscheidend für den Erfolg des Protests war sicherlich die Kritik von Bezirkshauptmann Jan Schiller. Auch weitere Regional- und Kommunalpolitiker hatten sich auf die Seite der Anwohner gestellt. Geomet wurde wiederholt für seine Informationspolitik kritisiert.

Nun können die Einwohner der Dukla-Siedlung feiern. Geomet will das geförderte Lithium nun per Zug nach Prunéřov transportieren. Újezdeček ist nur noch als Umschlagplatz des Erzes auf die Bahn geplant. In Prunéřov befindet sich ein Kohlekraftwerk von ČEZ. Dort will Geomet sowohl die mechanische als auch chemische Bearbeitung von Lithium ansiedeln. Geplant sind wöchentlich bis zu 60 Lithium-Züge von Újezdeček nach Prunéřov.

Wann der Lithium-Abbau im tschechischen Erzgebirge beginnt, steht aber noch immer in den Sternen. Eine Machbarkeitsstudie, die Ende 2023 vorliegen sollte, ist bis heute nicht abgeschlossen. Fest steht lediglich, dass der Abbau unter Tage erfolgen soll. Auch der Transport des Erzes vom Schacht zum Umschlagplatz in Újezdeček ist noch offen. Zuletzt waren mit einem Transportlift oder einem Förderband zwei Möglichkeiten im Spiel. Geomet plant pro Jahr die Förderung von über 2 Millionen Tonnen Erz, das zu rund 25.000 Tonnen Lithium verarbeitet werden soll.

Žatec gewinnt weiteren Titel

Vor einem Jahr ging die Hopfenstadt Žatec noch leer aus. Dann gelang am 18. September der Eintrag in das UNESCO-Weltkulturerbe. Auf den Tag genau sieben Monate später wurde Žatec nun auch zur „Historischen Stadt Tschechiens" ernannt. Die Stadt wurde damit für ihre langjährige, erfolgreiche Sanierung des historischen Stadtkerns und einzelner Bauten ausgezeichnet. Besonders hob die Jury hervor, dass es der Stadt auch gelingt, neben dem Einsatz staatlicher Fördermittel ebenso private Hausbesitzer zur denkmalgerechten Sanierung zu motivieren.

Žatec gewann den begehrten Titel im achten Anlauf. Ins Finale kommen immer die Gewinner in den einzelnen Bezirken. Žatec war 2023 zum achten Mal hintereinander im Bezirk Ústí als Sieger hervorgegangen. Der landesweite Gewinner erhält 1 Million Kronen (40.000 Euro) für die Denkmalpflege.

Neue Elbbrücken für Fußgänger und Radfahrer

In Ústí hat der Bau einer neuen Brücke für Fußgänger und Radfahrer begonnen. Die neue Elbquerung entsteht flußabwärts der Beneš-Brücke. Sie ist ein Provisorium für die Zeit der Sanierung der Beneš-Brücke. Das Provisorium soll drei Meter breit werden und bis zum nächsten Winter fertig sein. Über die Behelfsbrücke werden auch alle Versorgungsleitungen, die bislang über die Beneš-Brücke führen, umgeleitet. Die schon lange fällige Sanierung der Beneš-Brücke soll im Oktober 2026 abgeschlossen werden.

Auch in Děčín entsteht eine Brücke für Fußgänger und Radfahrer. Sie wird an die Eisenbahnbrücke gebaut. Im Unterschied zu der in Ústí wird sie aber keine Behelfsbrücke, sondern soll Fußgängern und Radfahrern die Querung erleichtern. Künftig vereinfacht das auch die Elbquerung für all jene, die auf dem Elberadweg unterwegs sind. Bislang mussten sie umständlich über die Tyrš-Brücke fahren.

 

 

 

---

 

Wenn Sie unseren Wochenrückblick regelmäßig in Ihr Email-Postfach bekommen möchten, melden Sie sich für unseren Newsletter an.

Zur Newsletter-Anmeldung

 

 

Die Erstellung dieses Newsletters wird mitfinanziert durch Steuermittel auf der Grundlage des vom Sächsischen Landtag beschlossenen Haushalts.