Mezitím v Česku... 34/25
05.09.2025
Zažijte Vorderzinnwald novým způsobem
Nedávno bylo možné zažít bývalou obec Vorderzinnwald u Fürstenau novým způsobem. Obec Dubí nahradila zastaralou naučnou stezku, jejíž tabule jste míjeli například cestou k Mückentürmchen, moderní naučnou stezkou.
Je dlouhá asi 2,5 kilometru a tvoří ji 10 panelů, na nichž osobnosti vyprávějí krátké příběhy o různých aspektech bývalé obce. Patří mezi ně například saská královna Karola, která vypráví o kapli (o jejíž stavbu se usilovně zasazovala), učitel Němec, který hovoří o životě ve vesnici, a doktor Böhm, místní lékař, který dal Doktorbergu jeho místní jméno. Nechybí ani dnes žijící lidé: Christa Knaute, poslední žijící obyvatelka Vorderzinnwaldu, vypráví o bývalém hostinci, který provozovali její rodiče. A zinnwaldský místní kronikář Wolfgang Mende vypráví o svém dědečkovi, který pokrýval střechu kaple taškami.
Deset osobností poznáte na tabulích jako siluety, které si můžete prohlédnout. Kromě krátkých příběhů jsou zde také staré fotografie. Součástí naučné stezky je také dřevěná schránka s artefakty z bývalé vesnice, např. střepy nebo hrnec. Ty můžete doplnit vlastními artefakty. Stezka ještě nebyla oficiálně otevřena, ale již nyní ji můžete navštívit.
Zároveň byl na původním místě obnoven válečný pomník, který kdysi stával vedle kaple. Jeho torzo a různé kameny byly nalezeny v sutinách kaple a nyní byly použity pro nový památník. Je na něm i původní kovová deska, která je však tak zrezivělá, že nápis už není čitelný.
Na koncepci naučné stezky se z velké části podílel Ústav pro interpretaci místního dědictví ČR a jak se dalo ve Vorderzinnwaldu očekávat, hlavní roli v projektu sehrál ústecký germanista Jan Kvapil. Projekt byl financován Nadací ČEZ a realizován městem Dubí. Jan Kvapil uvádí, že v příštím roce bude půdorys kaple zhmotněn a možná bude postaven i přístřešek.
Euroregion Elbe/Labe nechal kapli prakticky vzkřísit v roce 2022. Více informací a krátké video s krásnými leteckými záběry najdete na našich webových stránkách.
Informace a video o virtuální kapli
Panelový dům v Chomutově evakuován
V noci na čtvrtek musel být evakuován panelový dům se dvěma schodišti v Chomutově poté, co čidla zaznamenala pohyb v budově a její stabilita přestala být bezpečná. Postiženo bylo 17 osob. Vedení města o problému vědělo. Příčinu bylo možné hledat v podzemí, kde sucho mění jílovitou půdu. Schodiště jsou prozatím nepřístupná.
Ve čtvrtek byly provedeny statické rozbory, které měly ověřit, zda by individuální podpůrná opatření umožnila obyvatelům alespoň krátkodobý návrat do bytů pro osobní věci. U jednoho schodiště to bylo v pátek přislíbeno, u druhého by to bylo příliš nebezpečné, informuje Deník.
České obce a okresy s přebytky
V prvním pololetí roku 2025 vytvořily obce a okresy v Česku podle ministerstva financí druhý nejvyšší přebytek od roku 1993. Při zhruba 65 miliardách korun (cca 2,6 mld. eur) je to asi o 22 % méně než v předchozím roce. Přestože příjmy vzrostly o 2,5 %, musely zdejší úřady uhradit pohledávky v souvislosti s insolvencí Sberbank CZ. V důsledku toho byly výdaje o 7,8 % vyšší než v předchozím roce. Rezervy obcí a okresů činily ke konci června 560 miliard Kč (cca 22,4 mld. EUR).
Finanční situace se však v jednotlivých obcích značně liší. Například Praha má nejvyšší rezervy v přepočtu na obyvatele, zatímco ostatní obce musí na investice dlouhodobě šetřit.
Vzhledem k tomu považuje Ministerstvo financí za vhodnou reformu rozdělování daňových příjmů. Zatímco zejména tři velká města by mohla kumulovat stále větší rezervy, stát by se musel zadlužovat, aby mohl plnit své úkoly. V Německu si naopak často stěžují, že spolková vláda přenáší úkoly na místní samosprávy, aniž by jim poskytla odpovídající finanční prostředky, což znamená, že obecní pokladny jsou obvykle velmi nízké.
Česká republika nakupuje německé tanky
Česká vláda ve středu schválila nákup 44 německých tanků Leopard 2A8. Ty budou stát 34,25 miliardy korun (cca 1,37 miliardy eur), včetně přizpůsobení potřebám české armády. První tanky mají být české armádě dodány v roce 2028, zbytek do roku 2031. Celkem Česká republika plánuje nakoupit 77 tanků v šesti variantách.
Současným nákupem se Česká republika připojuje k rámcové dohodě s německým ministerstvem obrany, aby dosáhla výhodnějších cen. Kromě toho se má na výrobě podílet i český průmysl.
Změna na vrcholu žebříčku bohatství
Podle nejnovějšího žebříčku týdeníku Euro je majitel obranné společnosti CSG Michal Strnad nejbohatším člověkem v České republice. Jeho majetek je v současnosti oceněn na 330 miliard korun (13,5 miliardy eur). V těsném závěsu za ním je dědička finanční skupiny PPF Renáta Kellnerová a její rodina s odhadovaným majetkem 315 miliard korun (cca 13 miliard eur). Loňský vítěz Daniel Křetínský, majoritní vlastník Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který provozuje těžbu hnědého uhlí v Lužici a na Lipensku, se umístil na třetím místě s odhadovaným majetkem 280 miliard korun (11,4 miliardy eur).
Bývalý - a možná příští - premiér a majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš je s 85 miliardami korun (cca 3,4 mld. eur) na 8. místě.
Zajíc hnědý ohrožený v České republice
Po Rakousku se nyní králičí mor šíří i v České republice, informuje Radio Praha. Po nedávném nárůstu počtu případů v Dolním Rakousku a Vídni byly na jižní Moravě nalezeny stovky mrtvých těl nakažených zajíců. Králíci jsou postiženi méně než volně žijící zajíci.
Myxomatózu, známou také jako králičí mor, způsobuje virus původem z Jižní Ameriky, který v 70. a 80. letech minulého století vyhubil prakticky celou evropskou populaci divokých králíků. Od roku 2018 se mutace, která postihuje i zajíce hnědé, rozšířila z Portugalska přes Nizozemsko a Německo do Rakouska a nyní i do České republiky. Zvíře nakažené virem obvykle během několika dní uhyne. Prevence je ve volné přírodě nemožná, což znamená, že je třeba počítat s masovým úhynem již tak ohrožených zajíců hnědých.
Korunovační klenoty jsou vystaveny po dobu 14 dnů
České korunovační klenoty tráví většinu času zavřené ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě a jen občas jsou vyjmuty a vystaveny veřejnosti. Dne 15. září opět nastal ten čas: sedm držitelů klíčů - prezident republiky, předseda vlády, předsedové Senátu a Sněmovny, pražský arcibiskup, primátor hlavního města Prahy a děkan Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze - se sejde v Korunní komoře a otevře trezor. Cenné předměty jsou pak vystaveny ve Vladislavském sále Hradu, který je po dva dny vyhrazen školním třídám, ale od 18. do 29. září si je může prohlédnout široká veřejnost.