Vítáme Vás v Euroregionu Elbe/Labe!
Novinky
Český „dvojitý triumf“ ve Wimbledonu
V čistě českém wimbledonském finále zvítězila minulou sobotu teprve 21letá Linda Nosková nad svou krajankou Karolínou Muchovou. Stala se tak již třetí českou vítězkou ve Wimbledonu za poslední čtyři roky a šestou od roku 1998. Jednalo se o první čistě české finále, protože když se v roce 1986 utkaly Hana Mandlíková a Martina Navrátilová, ta druhá – která tentokrát byla přítomna jako divák – již reprezentovala USA.
Nosková se postarala o velmi emotivní okamžik, když při slavnostním předávání cen vzpomněla na svou matku, která zemřela před dvěma lety, a poslala polibek k nebi.
Výstava k 100. výročí narození Hurvíneka
Známá a oblíbená loutka Hurvínek se poprvé objevila na jevišti před 100 lety, 2. května 1926. Z této příležitosti probíhá do 11. října 2026 v Chebu (Egeru) výstava, na které jsou představeni i jeho známí společníci, jako je táta Spejbl, přítelkyně Mánička a pes Žeryk. Výstava se však především věnuje Gustavu Noskovi, tvůrci těchto postav a rodákovi z města Chebu.
Na výstavě je k vidění mnoho loutek Hurvínka, kromě Nosekova originálu také některé, které byly vyrobeny pro divadla v NDR. Návštěva s dětmi se obzvláště vyplatí, protože si zde užijí spoustu zážitků a mohou loutky na jevišti dokonce samy roztančit.
Dálniční známky se nezdraží
Předchozí česká vláda zavedla mechanismus, který automaticky zvyšoval ceny dálničních známek v závislosti na míře inflace a rozšiřování dálniční sítě. Současná vláda nyní předložila návrh zákona, který tento mechanismus ruší. Návrh byl parlamentem schválen v prvním čtení.
Změna týkající se dálničních známek, kterou oznámil ministr dopravy, jistě některé potěší: denní známka má v budoucnu platit nejen do 24:00 téhož dne, ale celých 24 hodin.
Česká republika na posledním místě v oblasti zelené energie
Podle nových údajů Eurostatu zůstává Česko v rámci Evropské unie i nadále na posledním místě ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. V prvním čtvrtletí roku 2026 činil podíl zelené elektřiny v EU celkem 46 %, v České republice však pouze 13 %. Německo dosáhlo 50 %.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) tak v roce 2024 činil podíl obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu pouhých 1,6 %. Zahrneme-li biopaliva a odpad (které nejsou vykazovány samostatně), je to o 12,2 % více. Na prvním místě jsou zde fosilní paliva s 66 %, následovaná jadernou energií s 21 %.
Předseda strany motoristů se zapletl do dopravní nehody
Čestný předseda strany motoristů „Motoristé sobě“ Filip Turek v pondělí pravděpodobně způsobil v Praze vážnou dopravní nehodu, která by mohla mít politické důsledky.
Turek měl ve stávající vládě původně zastávat funkci ministra životního prostředí, což však prezident Pavel zamítl, protože ho kvůli dřívějším pravicově extremistickým a xenofobním výrokům považoval za nevhodného. Měsíční spor skončil tím, že se Turek stal zmocněncem pro Zelenou dohodu EU (tedy fakticky pro její zrušení).
Na záznamech dopravní kamery je nyní vidět, jak Turek s vozem Mercedes třídy G projížděl v pruhu pro odbočení vlevo kolem kolony vozidel, na křižovatce však neodbočil, ale pokračoval rovně. Přitom narazil do vozidla převážejícího krev, které jelo s modrým majákem a sirénou, což se převrátilo a jeho řidič utrpěl lehká zranění. Turek následně oznámil, že svou funkci zmocněnce pro Zelenou dohodu prozatím pozastaví a případně se jí vzdá, pokud by za nehodu nesl vinu.
Turek byl v minulosti závodním jezdcem a je – mimo jiné – kontroverzní také kvůli videím ze svých divokých jízd po veřejných silnicích.
Krajně pravicová extremistka Liebichová vydána
Abychom uzavřeli českou kapitolu o útěku, zatčení a vydání pravicové extremistky Liebichové, která byla odsouzena k 1,5 roku odnětí svobody za podněcování k nenávisti, pomluvu a urážku na cti: Ve středu byla z vyšetřovací vazby v Litoměřicích převezena vězeňským transportem do Německa a přímo na hranicích předána německým orgánům. Poté byla nejprve umístěna do ženské věznice v Chemnitzu, kde měla svůj trest nastoupit již v srpnu 2025. Vedení věznice se velmi rychle rozhodlo ji přemístit do mužské věznice, a proto se nyní nachází ve věznici Zeithain.
(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)
Tschechien erneuert Gräber bedeutender Deutscher
Das tschechische Ministerium für regionale Entwicklung finanziert die Restaurierung von Grabanlagen sowie Denkmälern bedeutender Deutscher. Rund 9,5 Millionen Kronen (ca. 390.000 Euro) verteilt das Ministerium an 55 Projekte. Gefördert wird bis zu 70 Prozent der Gesamtkosten. Dabei geht es um Objekte in sieben Bezirken Tschechiens, vor allem im Grenzgebiet. So fördert das Ministerium zum Beispiel die Erneuerung des Grabes von Franz Tschinkel in Lovosice (Lobositz) mit 150.000 Kronen (rund 6.250 Euro). Franz Tschinkel gründete gemeinsam mit seinen Brüdern und seinem Vater 1856 in Lovosice eine Fabrik zur Herstellung von Kaffeeersatz aus Zichorie. Die Fabrik entwickelte sich zu einem Unternehmen, das seit 1938 den Namen „Deli“ trug und aus der heute bekannte Marken wie Deli (Riegel), Tatranka (Waffeln) oder Esíčka (Kekse) hervorgingen. Mittlerweile gehört die Firma zum Konzern Mondelēz International.
Unterstützt wird auch die Sanierung des Grabes der Familie Brettschneider in Děčín (Tetschen) mit 56.975 Kronen. Rudolf Brettschneider war Eigentümer der hiesigen Druckerei.
Die Förderung durch das Ministerium basiert auf Vereinbarungen im Deutsch-Tschechoslowakischen Vertrag über gute Nachbarschaft und freundschaftliche Zusammenarbeit aus dem Jahr 1992.
Gericht bestätigt Auslieferung von Rechtsextremistin Liebich
Tschechien liefert die Rechtsextremistin Marla Svenja Liebich an Deutschland aus. Das bestätigte das Oberste Gericht in Prag. Damit ist das zuvor vom Bezirksgericht in Plzeň (Pilsen) gefällte Urteil rechtskräftig. Liebich war in Berufung gegangen, um seine Auslieferung zu verhindern. Sie war im April in Aš aufgrund eines internationalen Haftbefehls festgenommen worden. Den hatte die Staatsanwaltschaft in Halle/Saale ausgestellt. Liebich war bereits 2023 – damals noch als Mann mit dem Vornamen Sven – zu einer 1,5-jährigen Haftstrafe wegen Volksverhetzung, übler Nachrede und Beleidigung verurteilt worden, entzog sich der Haft allerdings durch ihre Ausreise nach Tschechien.
Amnestie bringt 6.000 Waffen ein
Es war eine der erfolgreichsten Waffenamnestien in der tschechischen Geschichte. Seit Jahresbeginn bis Ende Juni konnten in Tschechien straffrei nicht angemeldete Waffen legalisiert werden. Davon machten mehr Menschen Gebrauch als bei ähnlichen Amnestien. Insgesamt wurden nicht nur 5.918 Waffen abgegeben, sondern auch 213.000 Stück Munition und 64 Kilogramm Sprengsätze.
Häufig handelte es sich aber auch um historische und damit teils sehr wertvolle Waffen, zum Beispiel ein britisches Maschinengewehr vom Typ Sten MK II. Mit so einer Waffe war 1942 das Attentat auf den brutalen nationalsozialistischen Vize-Reichsprotektor Reinhard Heydrich verübt worden. Im Bezirk Ústí fand sich unter den abgegeben Waffen ein deutsches Maschinengewehr Vollmer-Erma EMP mit 9 mm Luger-Projektil, das heute rund 24.000 Kronen wert wäre (ca. 1.000 Euro).
Die Waffen werden erfasst und einer ballistischen Prüfung unterzogen, um sicherzugehen, dass damit in der Vergangenheit keine Straftaten verübt worden. Wenn der Eigentümer der Waffe alle gesetzlichen Voraussetzungen erfüllt, erhält er bei Interesse und nach Registrierung die Waffe zurück. Die übrigen Waffen kommen in den Sammelbestand des Polizeimuseums oder des Kriminalistischen Instituts. Waffen, für die kein Interesse besteht, werden vernichtet.
Fluss Bílina wird aus Rohren befreit
Der Fluss Bílina (Biela) wird in den kommenden Jahren wieder in einem natürlichen Flussbett fließen. Nach 40 Jahren soll er aus Rohren befreit und wieder sichtbar werden. In die Rohre war er auf drei Kilometern Länge zwischen den Städten Chomutov (Komotau) und Most (Brüx) verschwunden, um einen sicheren Braunkohlebergbau zu gewährleisten. Dafür wurde der Fluss in vier große Rohrleitungen gepresst. Das Gebiet diente für den Bergbau als Halde und es drohte ein Wasserdurchbruch in den Tagebau, wenn man den Fluss an der Oberfläche belässt. In dem Gebiet wurden wegen der Braunkohle auch viele Gemeinden abgerissen, darunter die Kleinstadt Ervěnice (Seestadtl), die einmal über 5.000 Einwohner hatte.
Da die Bílina künftig wieder naturnah fließen soll, verlängert sich ihr Flusslauf wegen der Mäander auf insgesamt 4,7 Kilometer. Nach und nach sollen auch Lebewesen wie Pflanzen und Tiere in den Fluss zurückkehren und er soll später zum Anglerparadies werden.
Die Bílina galt einst als der am schwersten verschmutzte Fluss in Tschechien. Er entspringt im Erzgebirge als klarer Gebirgsbach, durchfließt später nicht nur das Kohlegebiet, sondern auch an vielen Chemiefabriken vorbei und mündet in Ústí nad Labem (Aussig) in die Elbe.
Neuer Weg sakraler Denkmäler in Šluknov
In der Kleinstadt Šluknov (Schluckenau) kann man neuerdings auf einem Lehrpfad eine Vielzahl von sakralen Denkmälern erwandern. Die elf Kilometer lange Strecke verbindet insgesamt 18 Denkmäler wie Kreuze, Kapellen und Kreuzwege. Von denen gibt es allein auf den Fluren von Šluknov drei. Der ohnehin an sakralen Denkmälern reiche Schluckenauer Zipfel zeigt sich in der namensgebenden Stadt der Region besonders ausgestattet. Der Kreuzweg nahe dem Stadtzentrum ist zugleich der älteste im Zipfel. Die vielen Denkmäler verweisen auf die Zeit vor 1945. Spätestens seit der Rekatholisierung war der Zipfel zu einer der gläubigsten Regionen in ganz Böhmen und Mähren geworden. Martin Chroust, Leiter der Abteilung für Entwicklung und Umwelt bei der Stadt Šluknov, erklärt das mit der Nähe von Sachsen, das seit der Reformation protestantisch war und an dem die Rekatholisierung vorbeiging. „Die überwiegend deutschen Einwohner des Zipfels waren von ebenfalls Deutschen umgeben, allerdings protestantischen Glaubens. Mit den Kreuzen und Statuen wollten sie ihnen ihre katholische Ergebenheit demonstrativ zeigen“, erklärt Chroust. Mit dem neuen, gelb markierten Weg wurden zugleich an fünf Denkmälern erstmals Informationstafeln angebracht.
Bereits im letzten Jahr wurden in und um Šluknov vier Rundwege markiert. Sie widmen sich den Themen „Architektur“, „Steinbrüche“, „Fukov - Pfad durch das verschwundene Dorf“ und „Großer Aussichtsrundweg“.
Kirche in UNESCO-Altstadt bekommt neue Fassade
Die Fassade der spätgotischen Mariä-Himmelfahrtskirche in Krupka (Graupen) wird umfassend saniert. Der Kirchenbau ist eines der wichtigsten Baudenkmäler von Krupka und befindet sich mitten in der von der UNESCO geschützten Altstadt. Diese ist Teil der UNESCO-Montanregion.
Die Sanierung erfolgt nicht durch die Kirche, sondern die Stadt, der der Bau seit 2016 gehört. Seitdem wurde bereits eine komplette Sanierung des Inneren der Kirche durchgeführt. Die Sanierung der Fassade umfasst auch eine statische Absicherung und die Restaurierung zahlreicher bildhauerischer Elemente. Die Fertigstellung ist für Oktober 2027 vorgesehen. Die Kosten belaufen sich auf fast 20 Millionen Kronen (830.000 Euro). Die Stadt wird bei der Fassadensanierung finanziell vom Bezirk Ústí und dem Kulturministerium unterstützt. Den Großteil von rund 13 Millionen Kronen steuert aber die Stadt bei.
Wenn Sie unseren Wochenrückblick regelmäßig in Ihr Email-Postfach bekommen möchten, melden Sie sich für unseren Newsletter an.
Český teplotní rekord v severních Čechách
Nejteplejší místo v České republice, kde kdy byla naměřena teplota, se od neděle nachází v severočeských Doksanech. 28. června vystoupila teplota v tamní měřicí stanici na 41,9 stupňů Celsia. Nejvyšší teplota vůbec tak byla poprvé naměřena v červnu.
To, že byl nový rekord zaznamenán právě v Doksanech, má své důvody v některých místních zvláštnostech. Měřicí stanice leží v nadmořské výšce 158 metrů a je tak nejníže položenou v celém Česku. Doksany se navíc nacházejí v srážkovém stínu Krušných hor a častěji než jinde zde panuje bezvětří, jako tomu bylo právě v neděli. Teplota ve městech je navíc obvykle o 1,5 stupně vyšší než na venkově.
Spolkový záslužný kříž pro Kristinu Kaiserovou
Historik Kristina Kaiserová byla spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem vyznamenána Spolkovým záslužným křížem. Kristina Kaiserová obdržela toto vyznamenání za své zásluhy o usmíření mezi Němci a Čechy. „Toto ocenění zároveň vyzdvihuje její často dobrovolné úsilí v oblasti česko-německých vztahů a bádání o společné historii,“ píše dále Steinmeier. Kaiserová převzala Spolkový záslužný kříž z rukou německého velvyslance v Praze Petera Reusse.
Kristina Kaiserová se narodila v roce 1956 ve Varnsdorfu a vystudovala historii a češtinu na Karlově univerzitě v Praze. Po sedmi letech strávených v archivu v Děčíně přešla v roce 1990 na univerzitu v Ústí, nejprve jako odborná asistentka na katedře historie Pedagogické fakulty. Kromě toho se stala vědeckou sekretářkou Ústavu slovansko-germánských studií, který od roku 2006 až dodnes vede.
Zasloužila se především o založení Collegium Bohemicum, které připravilo a v roce 2021 otevřelo výstavu o Němcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Dodnes je předsedkyní správní rady Collegium Bohemicum. Její angažovanost však sahá ještě mnohem dál. Vědecky se zabývala především dějinami Ústí (Aussig), ale i celého saského a českého pohraničního regionu.
Po celá desetiletí také dobrovolně organizovala úspěšný jazykový kurz Colloquia Ustensia, který se každoročně v létě konal v Ústí. Zároveň se dodnes angažuje v mnoha německo-českých iniciativách a neustále podněcuje spolupráci.
Češi jezdí na dovolenou častěji než Němci
Letní prázdniny začaly, v České republice jako každý rok 1. července. Podle průzkumu Holiday Barometer se v nadcházejících týdnech chystá na dovolenou 8 z 10 dotázaných v České republice. Česká republika je tak mezi jedenácti sledovanými evropskými zeměmi jednou z těch, kde se na dovolenou těší nejvíce. Více dovolené si dopřávají už jen Italové, píše deník Děčínský deník, který cituje výsledky průzkumu. V bývalé světové jedničce v dovolených, Německu, plánuje letní dovolenou už jen 7 z 10 dotázaných.
Hlavním důvodem této zdrženlivosti jsou především finanční problémy. V České republice to uvedlo 62 procent respondentů z těch 20 procent, kteří na dovolenou nejezdí. 46 procent má pro svou zdrženlivost osobní důvody. Bylo možné uvést více odpovědí.
Radost Čechů z dovolené se netýká pouze letních prázdnin. Podle Holiday Barometeru jezdí téměř dvě třetiny respondentů na dovolenou dvakrát nebo i častěji ročně. I tato hodnota je v Německu nižší. Polovina dotázaných z Česka tráví alespoň část dovolené v tuzemsku. V Itálii, Španělsku a Francii je to s 7 z 10 dotázaných výrazně více. Také 56 procent dotázaných Čechů vidí svou ideální dovolenou v zahraničí. Pouze 3 z 10 nejraději cestují po vlastní zemi.
I to může mít finanční důvody, protože silný kurz koruny (v současné době stojí jedno euro 24,2 korun) způsobuje, že dovolené v zahraničí jsou levnější. Před deseti lety si dovolenou v zahraničí mohlo dovolit pouze 3 z 10 dotázaných. Podle cestovní kanceláře Invia utratí česká rodina na dovolené u moře, tedy v zahraničí, v průměru 69 000 korun, což odpovídá přibližně 2 850 eur.
Hřensko rozšiřuje zákaz používání petard
Pohhraniční obec Hřensko (Herrnskretschen) rozšířila platný zákaz petard na celé území obce. Změna dosavadního nařízení byla nutná kvůli novému zákonu, který mimo jiné zakazuje používání pyrotechniky v blízkosti nemocnic nebo domovů pro seniory. V Hřensku se sice nenachází ani jedno, ani druhé, ale obec byla jednou z mála, která měla zákaz používání petard již před přijetím zákona, a nyní musela své nařízení odpovídajícím způsobem upravit. Zákaz nyní platí na celém území obce. Patří sem i cesta k Pravčické bráně, kterou každoročně navštíví přes 100 000 lidí. Tam však platí také lesní zákon a zákon o ochraně přírody, které rovněž zakazují používání pyrotechniky.
Nová vyhláška povoluje používání soukromých ohňostrojů pouze v zastavěných oblastech, a to pouze během přechodu ze starého do nového roku.
Silně vytížené nouzové ubytovny v Krkonoších
Nouzová útočiště by měla být, jak již název napovídá, využívána pouze v nouzových situacích. Jak informuje veřejnoprávní Česká televize, správa Krkonošského národního parku si však stěžuje na záměrné zneužívání těchto zařízení. Nouzová útočiště jsou proto využívána až příliš často. „Vlastně jsou tato útočiště určena k tomu, aby v nich lidé našli úkryt před špatným počasím. Tam si pak člověk může obléknout suché oblečení a sníst si svačinu,“ vysvětluje mluvčí národního parku Radek Drahný. Při současném způsobu využívání pak pro ty, kteří jsou skutečně v nouzi, už nezbývá vůbec žádné místo. Kromě toho toto intenzivní využívání přispívá k nápadnému znečištění v okolí úkrytů. Jelikož nejsou vybaveny toaletami, hosté vykonávají své potřeby kdekoli v okolí. Zůstávají tam pak papírové kapesníky a další odpadky.
K přenocování jsou určeny horské chaty. Zde se však zjevně střetávají zcela odlišné představy o horské turistice. Jak dále ukazuje televizní reportáž, přenocování pod širým nebem nebo v nouzových přístřešcích je nedílnou součástí horské turistiky. „Pro nás jsou horské chaty spíše nouzovým řešením,“ řekla v televizi Anna z Prahy. Často je to také otázka peněz.
Celkem je v Krkonoších přes 20 takových jednoduchých ubytoven, kde mohou přenocovat lidé hledající útočiště. Při „zneužití“ však nehrozí žádné nebezpečí. Na exponovaných místech provádějí kontroly strážci národního parku. Pro celý národní park je však k dispozici pouze 19 strážců. Prosazování výlučného nouzového využití by tedy nebylo vůbec možné.
Na rozdíl od Krkonoší je přenocování v jednoduchých ubytovnách na české straně Krušných hor vítáno. Tam zejména turistický svaz prosazuje zřizování různých jednoduchých možností přenocování na jednu noc. Ty jsou také vybaveny toaletami. Jsou určeny především pro příznivce dálkových túr, které již několik let zažívají rozmach. Krkonošemi vedou různé dálkové turistické trasy. Jednou z nich je „Stezka Českem“.
Korunována nejlepší zmrzlinárna
Nejlepší zmrzlinu v Ústickém kraji najdete v malé vesničce Radejčín, která je známá především díky stejnojmennému dálničnímu tunelu vedoucímu pod Českým středohorím. Nyní této vesničce dělá čest také místní kavárna „Kolotočka“. Čtenáři deníku Ústecký deník ji s 52 procenty hlasů zvolili na první místo v žebříčku nejlepších zmrzlináren. Jen těsně za ní se umístil loňský vítěz „Zmrzlina z Garaže“ ze Svádova, čtvrti Ústí ležící na pravém břehu Labe. Pro zmrzlinu z garáže hlasovalo 45 procent. Zmrzlinárna se nachází na výhodném místě u cyklostezky podél Labe. V rámci hlasování byly navrženy i další zmrzlinárny, které však získaly jen málo hlasů.
(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)
V rámci České filmové středy 1. července uvedeme komedii „Panelstory aneb Jak se rodí sídliště“ z roku 1979. Známá režisérka Věra Chytilová, jedna z mála žen v rámci československé nové vlny, v něm neobvyklým způsobem zachycuje chaotický život v pražské panelové zástavbě, která je ještě ve výstavbě.
Neobvyklý je především chaotický vypravěčský styl filmu, který proplétá mnoho anekdot s různými postavami a tím zdůrazňuje chaos na „obydlené stavbě“. Setkáváme se s chlapcem, který utíká ze školky a tráví den po svém, se starým mužem z venkova, který se snaží vnést trochu lidskosti do anonymního soužití, s těhotnou studentkou, s marnivým hercem, ne příliš pracovitým stavebním dělníkům u piva, poněkud zkorumpovanému malíři a mnoha dalším. Každá z těchto epizod je vyprávěna s jemným humorem a vynořuje se tak obraz společenství lidí, kteří zdaleka nejsou socialistickým ideálem a kteří se především snaží nějakým způsobem přežít.
Proto musel film po dokončení čekat dva roky, než se dostal do kin. „Nejedná se přitom o kritickou reakci na režim, ale spíše o pohled na lidské chování,“ řekla později Věra Chytilová. No, i to byl problém, pokud to bylo příliš upřímné.
Pro tento slavný film jsme opět naplánovali dvě projekce, v 17:45 a ve 20:00. Ta pozdější je už téměř vyprodaná, takže si raději pospěšte, pokud se na ni chcete podívat.
(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)
Všechny zprávy pod Aktuálně.
Příští akce
Další akce najdete v Kalendáři akcí.