Vítáme Vás v Euroregionu Elbe/Labe!
Novinky
Je zpět!!! Fond malých projektů v Euroregionu Elbe/Labe na podporu česko-německých projektů. Oproti minulosti se tentokrát změnilo několik věcí, ve většině případů k lepšímu.
Euroregion navíc zavedl speciální projektový servis, který usnadňuje využívání fondu malých projektů. Rádi bychom o tom zájemce informovali.
Akce je určena zástupcům spolků, škol a školek, veřejné správy a dalších institucí, které chtějí takové projekty realizovat.
Přehled o Fondu malých projektů získáte s předstihem na našich webových stránkách.
Kdy: Pondělí 23.9.2024 od 18 hodin
Kde: radnice v Dippoldiswalde, zasedací místnost zastupitelstva.
Pro plánování kapacity míst se prosím předem nezávazně registrujte na stránce akce.
Česká republika se připravuje na povodně
Meteorologové očekávají o víkendu v České republice podobné přívalové deště jako při povodních v letech 1997 a 2002. V roce 1997 se země potýkala s povodní na Moravě, která o několik dní později přerostla v povodeň na Odře v Německu. V roce 2002 byla postižena česká část země. Stejně jako v Německu dosáhlo Labe rekordních hodnot.
Stejně by tomu mohlo být i tentokrát. Masy vody se budou valit hlavně přes Jeseníky. Silný déšť se očekává také v Krkonoších. Jeseníky se vlévají do Moravy a Odry, Krkonoše do Labe. Srážky jsou však předpovídány na celém území České republiky. Podle Hydrometeorologického ústavu se kvůli dešti, který začal v pátek, rychle zvedají hladiny vodních toků. Hladiny byly vysoké už tak jako tak, protože přehrady vypouštěly další vodu, aby zadržely povodňové vlny. V Ústí nad Labem se první stupeň povodňové pohotovosti očekává v sobotu odpoledne. To odpovídá hladině vody 4,50 metru. O 24 hodin později se očekává překročení značky pro třetí výstražný stupeň 6 metrů. Dosažení čtvrtého stupně pro extrémní povodeň (10,85 metru) je však nepravděpodobné.
Hydrometeorologický ústav zároveň předpokládá, že následky nebudou tak dramatické jako v letech 1997 a 2002, protože celková povětrnostní situace je dnes příznivější, protože přívalový déšť zasáhne půdu a nádrže, které jsou po suchých týdnech připraveny jej absorbovat. Situace by se mohla zdramatizovat pouze v horách, protože tam lze zadržet méně vody.
Kromě toho Česká republika investovala za posledních 22 let do protipovodňových opatření více než 1 miliardu eur. Efekt těchto opatření se projevil již při povodních na Labi v roce 2013: "Tentokrát máme oproti povodním před 20 lety třídenní náskok," řekl ministr zemědělství Marek Výborný deníku Hospodářské noviny.
Zároveň má nyní Česká republika také lepší varovný systém. Úřady aktivně komunikují s obyvateli prostřednictvím SMS zpráv, aplikací a vesnických rozhlasů. Obyvatelé zase mohou rychle hlásit katastrofické situace, jako jsou například popadané stromy, prostřednictvím fotografií v aplikacích.
Prezident ukazuje korunovační klenoty
Mají kolem sebe nádech tajemna. České korunovační klenoty se vystavují jen při zvláštních příležitostech. Vidět je je jako cestovat do Mekky. Každý obyvatel České republiky by je měl alespoň jednou v životě vidět. Za pár dní přijde čas znovu. Od 17. do 30. září budou korunovační klenoty vystaveny na Pražském hradě (Hradčanech) u příležitosti svátku svatého Václava (28. září). Svatováclavská koruna, koule a žezlo budou vystaveny denně od 9 do 17 hodin ve Vladislavském sále Starého královského paláce. Vstup je zdarma, ale očekávají se dlouhé fronty. Ve dnech 19. září a 26. září do 13 hodin je výstava vyhrazena pouze pro školní skupiny. Dne 16. září se korunovační klenoty přesunou z Korunní komory Svatovítské katedrály do Vladislavského sálu. Na otevření Korunní komory se musí sejít všech sedm držitelů klíčů. Kromě prezidenta mezi ně patří předseda vlády a pražský arcibiskup.
Pro všechny, kteří se tentokrát ke korunovačním klenotům nedostanou, máme nadějnou zprávu. Zatímco dříve byly korunovační klenoty vystavovány pouze při zvláštních příležitostech, prezident Petr Pavel je plánuje vystavovat pravidelně jednou ročně.
Česká republika před krajskými volbami
V České republice proběhnou 20. a 21. září nové volby do krajských zastupitelstev. Kromě regionálních ohnisek a zvláštností jsou volby vnímány také jako test nálad před celostátními volbami, které se uskuteční na podzim příštího roku. V celostátních průzkumech jasně vede strana ANO bývalého premiéra Andreje Babiše. Jeho strana je také považována za stranu s největšími šancemi v okresech. Zda skutečně zvítězí ve všech okresech, je zatím otázkou. Stejně tak je otázkou, zda se pak ANO bude podílet na vládě v okresech. Podle institutu pro výzkum veřejného mínění Kantar má ANO nejmenší šanci zapojit se do vedení v Libereckém kraji, kde je tradičně silná strana starostů dosavadního hejtmana Martina Půty.
V Ústeckém kraji je naopak favoritem ANO. kraj je tradičně baštou Babišovy strany. Platí to i poté, co se lídr kandidátky ANO Marek Hrabáč zapletl do korupčního skandálu a byl nahrazen bývalým ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. Brabec je považován za blízkého důvěrníka lídra strany Andreje Babiše. Otázkou je, zda ANO dokáže zopakovat svůj výsledek necelých 26 procent. Nebýt této aféry, šance ANO by se pohybovaly vysoko nad 30 procenty.
Za ANO mají největší šanci na vstup do zastupitelstva pravicově populistická SPD, liberálně-konzervativní ODS a Starostové (STAN). Pravděpodobně však skončí daleko za ANO. Velkou šanci překonat pětiprocentní hranici mají také aliance Lepší sever, kterou vede bývalý mostecký primátor Jan Paparega, a Stačilo! v čele s bývalým hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem. Těsné by to mohlo být pro Spojence pro kraj (koalice křesťanských demokratů, liberálů a zelených) a Piráty.
Koalice ANO, ODS a Spojenci pro kraj vládne v ústeckém kraji již čtyři roky.
Současně se volí i třetina senátorů v horní komoře Parlamentu ČR.
Města a obce s rekordními přebytky
Rozpočtové schodky, úsporné programy. To, z čeho si politici v německých městech a obcích zoufají, jsou pro mnohé české obce cizí slova. Letos společně s kraji opět vykazují rekordní přebytky. Na konci prvního pololetí činily 82 miliard korun. Na přebytku se podílelo 220 měst a obcí a několik krajů. Přebytky jsou zčásti uloženy u České národní banky jako termínované vklady proti úrokům z úspor. Česká vláda využívá relativně nízké úrokové sazby ke splácení státního dluhu za výhodných podmínek.
Kritici poukazují, že peníze by bylo lepší investovat. Jiné hlasy volají po přerozdělení daní. To proto, že jak kraje, tak obce jsou financovány z vyrovnávacích daní státního rozpočtu. Stát tedy vybírá většinu daní a vrací je krajům a obcím v rámci regionálního rozdělování daní. Změna v rozdělování daní je však v nedohlednu. V parlamentu chybí potřebná dvoutřetinová většina.
12. říjen se stává Dnem samizdatu
Český parlament vyhlásil 12. říjen Dnem samizdatu. Připomíná se tak nezávislá vydavatelská činnost v době komunismu, zejména v 70. a 80. letech 20. století. V té době nesměla být vydávána díla mnoha spisovatelů. Byla proto šířena v malém nákladu samizdatem. Jedním z nejznámějších samizdatových nakladatelství byla Edice Petlice disidenta a spisovatele Ludvíka Vaculíka.
Vydávání tohoto zpravodaje je spolufinancováno z daňových prostředků na základě rozpočtu schváleného saským zemským sněmem.
(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)
Tschechischer Minister wird Energie-Kommissar
Noch ist es inoffiziell. Aber wie die Tageszeitung Die Welt diese Woche berichtete, hat sich Tschechien offenbar mit seinem Wunsch-Kandidaten und dem Wunsch-Ressort in der neuen EU-Kommission durchgesetzt. Demnach habe Ursula von der Leyen den Industrieminister Jozef Síkela für den Posten des EU-Kommissars für Energie vorgeschlagen. Endgültig werden die Mitglieder der Kommission nach einer Anhörung vom EU-Parlament bestätigt. Tschechien hatte von Anfang an Ansprüche auf das Energieressort angemeldet und auch eine klare Vorstellung, wer dies besetzen sollte. Der Aufforderung von der Leyens, auch eine weibliche Kandidatin zu benennen, kam die Regierung nicht nach, sondern blieb bei Síkela.
Dieser hat als Industrieminister wiederholt betont, dass für Tschechien Innovationen vor allem in Verbindung mit dem Ausbau erneuerbarer Energien und anderer emissionsarmer Energiequellen entscheidend sind. Mit Síkela bekäme die Kommission aber auch einen Vertreter eines Landes, das weiter auf Atomkraft als emissionsarme Energiequelle setzt. Bei erneuerbaren Energien ist in Tschechien noch viel Luft nach oben. Während der Ausbau von Photovoltaikanlagen in den letzten Jahren wieder an Schwung gewonnen hat, ist die Windkraftnutzung rudimentär. Außerdem bemüht sich Tschechien um den Ausbau der Wasserstoffnutzung. Hier leidet das Land aber darunter, dass bislang Wasserstoff, der nicht aus erneuerbarer Energie stammt, nicht von der Europäischen Union gefördert wird.
Síkela gehört der tschechischen Regierung für die Bürgermeisterpartei (STAN) an. Der 57-jährige ist ein politischer Seiteneinsteiger, dessen Karriere erst relativ kurz vor den letzten Parlamentswahlen 2021 begann. Der erfahrene Banker, der lange in führenden Positionen der österreichischen Erste-Bank-Gruppe tätig war, spricht fließend Deutsch, Englisch, Französisch und Russisch.
Nationalpark fällt Bäume in der Edmundsklamm
Die Nationalparkverwaltung der Böhmischen Schweiz lässt in den kommenden Wochen mindestens 70 Bäume fällen. Dabei handele es sich um eine Hochwasserschutzmaßnahme, so die Erklärung aus der Nationalparkverwaltung. Gefällt werden Bäume, die durch Trockenheit oder Borkenkäfer so weit geschädigt sind, dass sie auf den Weg in der Edmundsklamm oder direkt in den Fluss Kamenice fallen könnten. Bei Starkregen oder langanhaltenden Niederschlägen könnten die umgestürzten Bäume in der Kamenice zur Bedrohung für die Gemeinde Hřensko werden.
„Auf die Baumfällaktion haben sich der Nationalpark, die Gemeinde Hřensko und der zuständige Flussbetrieb Ohře geeinigt“, teilt Nationalparksprecher Tomáš Salov mit. Aktuell holt der Nationalpark Angebot für die Baumfällarbeiten ein.
Die Edmundsklamm ist seit dem verheerenden Waldbrand im Sommer 2022 wegen möglicher Gefahren durch Baum- oder Felsbruch für Besucher gesperrt.
Straße in Hřensko wieder frei
Seit Freitagnachmittag ist die Straße in Hřensko wieder frei. Die Sperrung war wegen eines instabilen Felsens nötig geworden. Seit Montag arbeitete eine Firma an der Stabilisierung des Sandsteinfelsens. Dabei wird der Felsblock mit einem Stahlnetz gesichert und im Felsen verankert. Laut der Bezirksstraßenverwaltung wurden Netze am Freitag festgezogen.
Ab Nachmittag konnte dann der Verkehr wieder rollen. Die Sperrung betraf die Straße im Ort links des Flüsschens Kamenice. Damit war die Zufahrt zu den Parkplätzen im hinteren Teil des Ortes sowie nach Mezní Louka oder Janov nur mit großen Umwegen möglich. Die Straße an der Elbe von Schmilka nach Děčín war von der Sperrung nicht betroffen.
Reallohnzuwächse in Tschechien
Das durchschnittliche Bruttomonatsgehalt ist im zweiten Quartal dieses Jahres in Tschechien kräftig um 6,5 Prozent gestiegen. Da die Verbraucherpreise nur um 2,6 Prozent zulegten, stiegen die Gehälter real im Schnitt um 3,9 Prozent. Das durchschnittliche Bruttomonatsgehalt lag im zweiten Quartal bei 45.854 Kronen (ca. 1.834 Euro) und damit um knapp 2.800 Kronen höher als im gleichen Zeitraum 2023.
Während sich die seit 2022 hohe Inflation abschwächte, konnten hohe Lohnzuwächse die Reallohnverluste der letzten Jahre etwas ausgleichen. Das Gehaltsniveau in den Regionen unterscheidet sich allerdings deutlich von dem in der Hauptstadt Prag. Im Bezirk Ústí lag das Durchschnittsgehalt mit 42.801 Kronen (1.712 Euro) noch weit unter dem landesweiten Wert.
Wenn Sie unseren Wochenrückblick regelmäßig in Ihr Email-Postfach bekommen möchten, melden Sie sich für unseren Newsletter an.
Die Erstellung dieses Newsletters wird mitfinanziert durch Steuermittel auf der Grundlage des vom Sächsischen Landtag beschlossenen Haushalts.
Sestavování vlády bude velmi obtížné. Bündnis Sahra Wagenknecht (BSW - Spojenectví Sahry Wagenknechtové) dosáhlo hned napoprvé dvouciferného výsledku 11,8 % a mohlo by se stát dokonce součástí nové vlády.
V Saském zemském sněmu jsou také opět zastoupeni dosavadní koaliční partneři, Zelení a SPD. CDU v zemských volbách v Sasku těsně zvítězila. Svůj druhý hlas jí dalo 31,9 procenta voličů. AfD skončila s 30,6 procenta na druhém místě. BSW dosáhla na první pokus dvouciferného výsledku s 11,8 procenta.
Do zemského sněmu se podle předběžných výsledků dostala i SPD (7,3%) a Zelení (5,1 11,8%), Levice (4,5 %). Strana FDP (0,9 %) pětiprocentní hranici nepřekonala a do Saského sněmu se nedostala.
Rozdělení mandátů
Všechny zprávy pod Aktuálně.
Příští akce
Další akce najdete v Kalendáři akcí.