Vítáme Vás v Euroregionu Elbe/Labe!

Na příští „Českou filmovou středu“, která se koná 4. listopadu, máme v programu skvost z roku 1958: „O věcech nadpřirozených“. Film se skládá ze tří samostatných příběhů, které se zabývají obtížným vyrovnáváním se s nevysvětlitelnými jevy. Literární předlohu napsal Karel Čapek.

V prvním příběhu se malý bankovní úředník chová velmi slušně a za to dostane svatozář, která mu však přináší jen samé problémy.

Ve druhé se velmi žárlivý manžel snaží s pomocí věštce usvědčit svou ženu z nevěry. Kvůli záměně se však analyzuje nesprávné manželství a vše se zamotá.

Třetí příběh vypráví o dopravní nehodě, při které se mrtvý na cestě na hřbitov znovu probudí k životu. I zde byste měli očekávat velkou zábavu, ale: tento výsledek vás překvapí!

Je vždycky trochu obtížné najít dobré československé filmy z 50. let. Tenhle je výjimkou. Stále navazuje na tradici filmové tvorby z doby předtím, než československá Nová vlna na počátku 60. let mnoho věcí změnila. Přesto již naznačoval změnu tím, že se vyhýbal propagandistickým prvkům, které byly běžné od roku 1948. Kvůli tomu musely být příběhy zřejmě přesunuty do předsocialistické minulosti. Jiří Krejčík, jeden ze tří režisérů, se již několikrát představil v rámci Filmové středy s vážnými filmy jako „Probuzení“ z roku 1959 a „Vyšší princip“ z roku 1960, ale i absurdní komedií „Svatba jako řemen“ z roku 1967, již několikrát zastoupen na Filmové střede.

Ve filmu hraje Oldřich Nový – například z filmu „Kristian“ z roku 1939 – velmi známý herec předchozích desetiletí, stejně jako další hvězdy 30. let. Ve Vlastimilu Brodském naopak vidíme jednoho z nejplodnějších herců následujícího období, a to ještě v poměrně mladém věku. Film tak v jistém smyslu představuje spojovací článek mezi filmovou tvorbou před rokem 1948 (nebo dokonce před rokem 1939) a po roce 1960.

 

Naplánovali jsme dvě představení, v 17:30 a ve 20:00. Druhé je již téměř vyprodáno, na první jsou ještě lístky k dispozici.

Více o filmu a vstupenkách

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Babiš utrpěl drtivou porážku v senátních volbách

Strana ANO premiéra Andreje Babiše utrpěla v senátních volbách v České republice naprostou porážku. Ze 13 kandidátů, kteří postoupili do druhého kola, nezvítězil ani jeden. Jelikož ostatní dvě vládní strany nedokázaly do druhého kola postoupit ani jednoho kandidáta, vládní koalice v senátních volbách zcela vyšla naprázdno.

Při volbách do Senátu se každé dva roky obsazuje jedna třetina mandátů na šest let. ANO měla alespoň jeden mandát obhájit. Předvolební průzkumy předpovídaly výrazný nárůst. Senátní volby v České republice jsou však, podobně jako americké „midterms“, často příležitostí k potrestání vlády, což tentokrát zjevně sehrálo svou roli. Komentátoři jako důvod uvádějí také nedostatek nových tváří v ANO. Ve vládě za ANO působí téměř výhradně ti samí ministři jako již na konci první Babišovy vlády v letech 2017 až 2021. I v senátních volbách chyběli noví lidé, případně byli kandidáti příliš málo výrazní.

Naopak volby do Senátu byly naprostým vítězstvím opozice. Největší nárůst zaznamenala strana starostů STAN. Nejsilnější silou však zůstává ODS, která v Senátu tvoří frakci společně s TOP 09. Oběma stranám se podařilo svou již tak silnou pozici ještě vylepšit a nyní disponují 31 z 81 senátních křesel. Následuje STAN s 18 křesly a ANO se 14. Volby byly úspěchem i pro křesťanské demokraty z KDU-ČSL, kteří v poslední době čelili určitým obtížím. Nyní mají 13 křesel a doufají v nový impuls. V průzkumech veřejného mínění ohledně voleb do Poslanecké sněmovny, které se sice budou konat až v roce 2029, se jim v poslední době nedařilo překonat pětiprocentní hranici.

Nový Senát se zatím nesešel. Je však předvídatelné, že dosavadní předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se stane i tím novým. Tím pádem zůstávají dvě nejvyšší státní funkce – prezident a předseda Senátu – i nadále v rukou opozice.

Jedinou a zároveň velmi velkou kaňkou na radosti je naprostý neúspěch žen. Z 27 senátních křesel, o která se soutěžilo, se prosadila pouze jedna jediná žena. Celkově se také příliš málo žen dostává na kandidátní listiny.

Mladí staří starostové v severních Čechách

V obcích padla dva týdny po komunálních volbách první rozhodnutí. Sice ještě nebyl zvolen ani jeden starosta, ale již nyní je jisté, že někteří z nich budou moci ve své práci pokračovat. V pohraniční obci Dolní Poustevna bude Robert Holec moci pokračovat ve své již desetileté práci. To bylo v zásadě jasné od samého začátku, protože v obci kandidovala jediná volební listina, a to právě ta starostova.

Také v České Kamenici a Dubí mohou dosavadní starostové Jan Papajanovský a Jiří Kašpar pokračovat ve své práci. Oba se svými kandidátními listinami vyhráli volby s absolutní většinou. Všichni tři jsou ještě mladí starostové a představují novou generaci. Pro Jana Papajanovského je to již třetí funkční období. Když začínal, byl nejmladším starostou v celém Česku. Robert Holec se stal starostou ve věku 25 let. Když Kašpar poprvé vyhrál volby, bylo mu 28 let.

Jistým je již také nový primátor Ústí nad Labem, Tomáš Vohryzek. S kandidátkou „Jedno Ústí“ zvítězil ve volbách s absolutní většinou. Nového primátora získá také Děčín. Strana ANO, která dosavadního primátora Jiřího Anděla do funkce dosadila, ve volbách ztratila hlasy. A i když to na volební vítězství stačilo, odvrátili se od ní i dosavadní koaliční partneři. Nové vedení města bude tvořeno čtyřmi stranami. V čele s dosavadními koaličními partnery Volba pro město a Náš Děčín se na koalici podílejí také ODS a STAN. Strana STAN se do městského zastupitelstva v Děčíně dostala vůbec poprvé. Designovaným primátorem je dosavadní radní pro školství Martin Pošta ze strany Volba pro město.

V Teplicích pokračuje vše jako dosud, kde starosta Jiří Štábl (ANO) může pokračovat v koalici se stranou Volba pro Teplice. Také ve Varnsdorfu to vypadá dobře pro dosavadního starostu Jana Šimka. Ten se již s partnery dohodl na společném vedení města. I starosta Šluknova Tomáš Kolonečný může díky vítězství s absolutní většinou pokračovat ve své práci. Stejně tak pokračuje po rovněž úspěšných volbách dlouholetý starosta Krásné Lípy Jan Kolář.

Ministr kultury odmítl poskytnout finanční prostředky na připomenutí svobody

17. listopad je jedním z nejdůležitějších svátků v České republice. Je to Den svobody a demokracie, který připomíná den, kdy v roce 1989 v České republice začala Sametová revoluce. Tehdy se studenti, kteří připomínali uzavření univerzit v roce 1939 nacisty a zároveň protestovali proti panujícím poměrům v komunistickém Československu, vydali z univerzitní čtvrti Albertov na Národní třídu. Tam pak došlo k částečně krvavému zásahu bezpečnostních složek. Tento zásah zase vyvolal širokou vlnu protestů po celé zemi – byl to začátek Sametové revoluce. Na památku této události se každý rok do Prahy na Národní třídu hrnou desítky tisíc lidí, pro politiky je to rovněž povinná událost. A již delší dobu se zde koná svátek svobody, nazývaný Korzo Národní. České ministerstvo kultury tomuto svátku před dvěma týdny překvapivě odepřelo finanční podporu. Místo požadovaných 4,5 milionu korun (přibližně 187 000 eur) nedostane nic.

Protest na sebe nenechal dlouho čekat. Během krátké doby začaly přicházet dary. Mezitím již výše darů překročila zamítnutou dotaci. Celkem se vybralo 6,5 milionu korun. Slavnost se tedy může konat podle plánu.

Nejčastější jednotlivý příspěvek činil 500 korun. Přesně tolik dostával pravidelně za svou činnost ve Stasi bývalý informátor Stasi a dnešní ministr kultury za Stranu motoristů Oto Klempíř. Přispěly však také samosprávné celky, jako je Jihočeský kraj a Středočeský kraj, které poukázaly na to, že stát neplní svou odpovědnost za nejdůležitější historickou událost v novodobých dějinách České republiky.

Probíhá lhůta pro podání připomínek k přehradě v Děčíně

Do poloviny listopadu lze podávat připomínky k plánované výstavbě přehrady na Labi u Děčína. Toto řízení je součástí posuzování vlivů na životní prostředí, které provádí Ministerstvo životního prostředí. Vzhledem k přeshraničnímu charakteru projektu jsou k podání připomínek vyzvány také dotčené instituce, organizace i jednotlivci. Česká Říční správa (ŘVC), organizace podřízená ministerstvu dopravy, plánuje výstavbu přehrady na Labi po proudu od centra města Děčín, přibližně na úrovni městské části Prostřední Žleb. Ta má umožnit intenzivnější lodní dopravu tím, že bude udržovat stabilní hladinu vody, zejména v suchých letech.

Vzhledem k tomu, že se přehrada staví těsně před hranicí se Saskem a Německo stavbu přehrad na Labi odmítá, zůstává však problém nejistého stavu hladiny pod přehradou nevyřešen. Německo sice v dohodě přislíbilo zajistit minimální hladinu po většinu roku, avšak v uplynulých létech s nedostatkem srážek to nebylo možné. Kritici přehrady pocházejí především z řad organizací na ochranu životního prostředí. Lamentují nad ztrátou jedinečné flóry a fauny. Zatímco živočišný svět – migrující ryby jako losos, ale i bobr – má být díky opatřením, jako jsou rybí přechody, boční kanály atd. , pro rostliny, které potřebují břehové zóny s kolísající hladinou vody a jinde takový biotop nenajdou, to vypadá hůře. Ztrátu jedinečné přírody popisuje již samotná dokumentace k posouzení vlivů na životní prostředí.

Mimochodem se jedná již o druhé posouzení vlivů na životní prostředí. První bylo neúspěšně přerušeno. Plánování přehrady probíhá již od 90. let a dosud stálo přibližně 600 milionů korun (25 milionů eur).

Rudolfstein brzy opět otevřen

Až do konce října budou pokračovat práce na horské chatě na Rudolfssteinu (Rudolfův kámen) v Zadním českém Švýcarsku. Stavební firma obnovuje nosné trámy, střechu, obklad a montuje nová okna a nové dveře. Práce jsou však vzhledem k okolnímu terénu velmi náročné. Veškerý stavební materiál je nutné vynášet na zádech a často i ve dvojicích nahoru na skálu.

Správa národního parku mezitím již plánuje další investice. Za částku odpovídající něco málo přes půl milionu eur budou v příštím roce obnoveny přístupové cesty k oblíbeným vyhlídkám v okolí Jetřichovic (Dittersbach). Kromě Rudolfsteinu se jedná o Mariinu skálu a Vilhelmíninu stěnu. Podle správy národního parku by však práce na stezkách měly přístup turistů omezit jen minimálně.

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Senzace v komunálních volbách v Ústí

Strana ANO českého premiéra Andreje Babiše utrpěla o uplynulém víkendu v komunálních volbách porážku. Ve několika velkých městech přišla o své primátory. A tam, kde dosud nevládla, jako například v hlavním městě Praze, zůstala hluboko za očekáváními. Nejtěžší porážku však ANO utrpěla v Ústí nad Labem. Tam senzačně zvítězila opoziční koalice Jedno Ústí s absolutní většinou hlasů. Z toho vyplývá neuvěřitelných 22 křesel v novém městském zastupitelstvu, o tři více, než je potřeba k absolutní většině. Ústí nad Labem bylo dosud pro ANO považováno za bezpečnou baštu, kde po dvě volební období, tedy celkem osm let, měla svého primátora Petra Nedvědického. Již v roce 2014 se do čela města dostal primátor z řad ANO a strana měla rozhodující vliv na dění ve městě i v následujících letech až do roku 2018. V tomto smyslu končí více než dvanáctiletá éra ANO. Ale i v parlamentních a krajských volbách byla ANO v Ústí většinou již předem považována za jistého vítěze. Od roku 2020 ANO obsazuje také funkci krajského hejtmana.

To, že by koalice Jedno Ústí přesto mohla zvítězit, byla možná vlastně jen malá naděje opozice. Vítězství s absolutní většinou je naproti tomu senzací. ANO sice skončila na druhém místě, avšak pouze se šesti mandáty. Jedno Ústí by mělo obsadit i několik míst starostů městských částí. Jako nový primátor (starosta) je již jistý lídr kandidátky Tomáš Vohryzka. Dosavadní šéf městských služeb se vypracoval na schopného volebního bojovníka. Skutečným vítězem je však celá koalice. Bez dohody tolika stran na společné kandidátce by opozice možná neuspěla. Seznam sdružuje jak Piráty a Zelené, kteří stojí relativně daleko vlevo, přes pragmatické středové strany, jako je strana starostů STAN nebo Občanské fórum Ústí, až po liberálně-buržoazní strany, jako jsou křesťanští demokraté, TOP 09 nebo nově založená strana Naše Česko. Většina zvolených zástupců Jedno Ústí má dlouholeté zkušenosti nejen v komunální politice.

ANO však ztratilo vedení města nejen v Ústí. Ani v Děčíně pravděpodobně v budoucnu nebude vládnout primátor z řad ANO. Dosavadní primátor Jiří Anděl sice s ANO volby opět vyhrál, získal však pouze 7 mandátů. Čtyři další kandidátní listiny pod vedením strany Volba pro město se nyní spojily a chtějí sestavit radu bez ANO.

V dalších severočeských obcích byli starostové potvrzeni drtivou většinou. Týká se to obcí jako Česká Kamenice, Krásná Lípa a Dolní Poustevna, které jsou již delší dobu stabilně spravovány. Ve funkci však zůstávají i relativně noví starostové v Šluknově, Varnsdorfu, Krupce a Dubí. V Dubí zvítězil dosud mladý starosta Jiří Kašpar s drtivou většinou 13 ze 17 mandátů. Bývalý dlouholetý starosta Petr Pípal získal se svou kandidátkou pouze 2 mandáty. V celém Česku dosáhla volební účast 48 procent. V Teplicích může a chce dosavadní koalice stran ANO a Volba pro Teplice s primátorem Jiřím Štáblem pokračovat ve své práci.

Kromě samospráv občané volili také třetinu mandátů v Senátu, horní komoře českého parlamentu. I zde ANO zaostalo za očekáváními. Ve většině volebních obvodů sice ještě proběhne druhé kolo voleb, ale je předvídatelné, že se potvrdí současná rovnováha sil. Opozice v dolní komoře tedy má i nadále jasnou převahu a pravděpodobně bude i nadále obsazovat funkci předsedy Senátu, kterou zastává Miloš Vystřčil (ODS). Tímto způsobem ovládá druhý nejvyšší státní úřad po nezávislém prezidentovi.

Tyto volby jsou tradičně také prvním testem nálady ve společnosti pro vládu po téměř roce ve funkci. Nejen ANO utrpěla porážku. Dvě menší vládní strany v Senátu zcela vyhořely a ani v komunálních volbách se jim nedařilo.

Nejvyšší stavby v České republice byly vyhozeny do vzduchu

Se svou výškou 355 m patřily k nejvyšším stavbám v České republice: dva vysílací stožáry u Liblic nedaleko Českého Brodu, asi 30 km východně od Prahy. Včera dopoledne byly vyhozeny do vzduchu. Vysílací věže sloužily jako středovlnné vysílače a do provozu byly uvedeny v roce 1976. Provozovatel však neviděl možnost, jak je nadále ekonomicky provozovat. V roce 2021 bylo ukončeno vysílání veřejnoprávního rozhlasu a v posledních letech je pouze občas využívala jedna soukromá rozhlasová stanice.

Proti demolici se zvedl odpor. Ten byl odůvodňován tím, že se jedná o památkově chráněné stavby. Až do poslední chvíle se fanoušci pokoušeli o jejich záchranu, mimo jiné i podáním žádosti na ministerstvo kultury, avšak marně. Vysílací věže byly zničeny odstřelem několika napínacích lan. K tomu existuje i video.

Nyní nejvyšší stavbou v České republice je rovněž rozhlasový stožár, a to v Krašově u Plzně. Je vysoký 347 m a pochází rovněž ze 70. let.

Prebischtor pod lupou

Na začátku října prozkoumali čeští geologové společně se správou Národního parku České Švýcarsko a soukromou firmou Prebischtor. Využili při tom radarovou techniku a seismická měření, která prakticky umožňují nahlédnout do nitra skal, podobně jako rentgen u lékaře.

Cílem průzkumu je posoudit stabilitu této dominanty Českého Švýcarska. Před několika lety zde byly objeveny trhliny, jejichž vývoj byl nyní zkoumán. Vyhodnocení dat nyní potrvá asi půl roku.

Konec výroby obuvi značky Baťa v České republice

Výrobce obuvi Baťa se sídlem ve Zlíně patřil kdysi k nejvýznamnějším podnikům v Československu. Bratři Tomáš a později Jan Antonín Baťové dovedli firmu v době První republiky ke světové slávě. Zavedli mnoho nových výrobních metod, revolucionalizovali výrobu obuvi a svými pokrokovými nápady zásadně ovlivnili město Zlín (proto se zde rozhodně vyplatí zastavit).

V době protektorátu uprchl Jan Antonín Baťa do Jižní Ameriky, kde založil několik měst. Po válce byl koncern znárodněn. Dva synové Tomáše Bati založili během druhé světové války v Kanadě novou firmu pod svým jménem a poté se s Janem Antonínem Batou dlouhá léta soudili o práva na jméno. Po sametové revoluci firmu zpět nezískali, ale její části odkoupili.

Existovalo a stále existuje mnoho obchodů s obuví pod názvem Baťa, často na velmi prominentních místech, např. v Liberci nebo v Praze na dolním konci Václavského náměstí. Výroba obuvi se však většinou odehrávala v zemích s nízkými mzdami v Asii a Africe. V provozu zůstával pouze jeden výrobní závod v Dolním Němčí, jižně od Zlína.

Nyní společnost oznámila, že tuto výrobu uzavře, což se dotkne přibližně 100 zaměstnanců. Tím se uzavírá důležitá kapitola průmyslové historie České republiky.

 

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Česká republika oslavuje Václava Havla

V pondělí 5. října by Václav Havel oslavil 90. narozeniny. Po celé zemi se vzpomínalo na tohoto spisovatele, disidenta a prezidenta. Ústí nad Labem oslavilo Havla hned celým 15denním festivalem s koncerty, divadelními představeními, výstavami a také túrou podél domů v Českém středohoří, které před rokem 1989 obývali opozičníci a které proto byly pod zvláštním dohledem Státní bezpečnosti. Festival organizovalo několik institucí.

I v Drážďanech se vzpomíná na Václava Havla. Galerie nEUROPA na Bautzner Straße vystavuje fotografie fotografa Bohdana Holomíčka, Havlova blízkého společníka. Holomíčkovy fotografie ukazují Havla především jako člověka – v každodenním životě, v kruhu rodiny nebo na cestách. Holomíček sám vystoupí na závěr výstavy 13. listopadu v rámci česko-německých kulturních dnů.

Václav Havel se narodil 5. října 1936 v Praze a zemřel 18. prosince 2011 ve své chatě ve vesnici Hrádeček u Trutnova (Trautenau). V letech 1989 až 1992 byl prezidentem Československa a v letech 1993 až 2003 prezidentem České republiky.

Komunální volby v České republice

Dnes ve 14 hodin se v České republice otevřely volební místnosti. Do zítřejší soboty do 14 hodin jsou všichni oprávnění voliči vyzváni, aby zvolili nové členy svých obecních zastupitelstev. Kromě toho se obsazuje třetina křesel v Senátu, horní komoře českého parlamentu.

V České republice se zastupitelstva ve městech a obcích volí na čtyři roky. Primátoři a starostové nejsou voleni přímo, ale na základě koalic obecním zastupitelstvem. Může tedy ještě chvíli trvat, než budou jména starostů definitivně známa. Již nyní je jasné, že v krajském městě Ústí nad Labem bude nový primátor, protože dosavadní primátor Petr Nedvědický (ANO) již nekandiduje. Zda jím bude i nadále primátor z řad ANO, je zatím otevřené. Velká koalice několika stran doufá, že volby vyhraje. Ústí však odjakživa platí za spolehlivou baštu ANO.

V souvislosti s volbami se do titulků dostal prezident Petr Pavel, který původně oznámil, že k volbám nepůjde, ale mezitím svůj názor zřejmě změnil. Pavel je registrován v severočeské obci Černouček. Žije však již 3,5 roku v Praze a v jeho volebním obvodu se navíc nebude volit žádný nový senátor. Prezident pobývá do konce příštího týdne s přáteli motorkáři v Maroku. To, že se voleb nemůže zúčastnit, je podle něj způsobeno chybou v plánování, za kterou se omlouvá. V České republice neexistuje možnost korespondenčního hlasování v komunálních volbách.

Většina komentátorů však tuto argumentaci nechápe. Zaprvé je to prezident, kdo stanovuje termín voleb, a zadruhé je prezident vzorem. Nelze si stěžovat na nízkou volební účast a pak sám nejít volit. Prezidentův tým se údajně snažil Pavla dále přesvědčit, aby se přesto vrátil k volbám, a podle posledních zpráv se to zdá být úspěšné. Živé zpravodajství uvádí, že se vrátil a dnes odpoledne již volil.

Muzeum ghetta v Terezíně se modernizuje

Muzeum ghetta v Terezíně lze navštívit ještě do 2. listopadu. Poté si muzeum dá více než dvouletou přestávku kvůli rekonstrukci. Současně bude výstava přizpůsobena moderním standardům. V roce 2029 by mělo být Muzeum ghetta znovu otevřeno.

Díky skleněné přístavbě získá muzeum zcela nový vzhled. Z architektonické soutěže, do které se zapojilo 22 týmů, vzešlo vítězně Atelier SKUPINA pod vedením architektky Marcely Steinbachové. Ta k spolupráci přizvala také amerického architekta Stevena Holla. Holl je v vítězném návrhu autorem skleněné věže, nazývané Věž světla, jejíž vzhled a název vycházejí z životního příběhu Petra Ginze, který během svého internace v Terezíně namaloval obraz „Měsíční krajina“.

Kromě přístavby a modernizace budovy muzea dojde do roku 2029 také k přestavbě infrastruktury pro návštěvníky, k vytvoření zcela nové expozice a k úpravě okolí muzea. Do té doby se muzeum částečně přestěhuje do Magdeburských kasáren.

V loňském roce navštívilo pamětní komplex, jehož součástí je i bývalá věznice gestapa v Malé pevnosti, 240 000 návštěvníků.

V letech 1940 až 1945 deportovali nacisté do ghetta 140 000 lidí, především Židů. 35 000 z nich zemřelo v důsledku špatných podmínek věznění, většina ostatních byla deportována do vyhlazovacích táborů na území dnešního Polska.

Nález kostí na místě masakru

Stavební dělníci našli v českých Postoloprtech (Postelberg) lidské ostatky. Stavební práce probíhají na místě bývalých kasáren, která se po skončení druhé světové války stala dějištěm jednoho z největších masakrů v Evropě. Podle historiků šlo dokonce o největší masakr až do událostí ve Srebrenici.

Kasárna tehdy sloužila jako velitelství 1. divize československé armády, ke které se připojily Revoluční gardy. Jejich úkolem bylo „očistit“ Postoloprty, nedaleký Žatec (Saaz) a okolní vesnice od německého obyvatelstva. V kasárnách byli shromažďováni především muži, kteří byli mučeni a zabíjeni. Zdroje hovoří o prokazatelně nejméně 763 mrtvých. Počet obětí však mohl být ještě vyšší, v některých případech se dokonce hovoří o více než 2 300 mrtvých.

Nález se uskutečnil na místě, kde se kdysi nacházely zákopy. Do nich bylo pohřbeno mnoho z těch, kteří byli popraveni bez soudu, ostatní skončili v hromadných hrobech v okolí. Na místě kasáren, které byly v roce 2016 zbourány, mají vzniknout rodinné domy.

Rudolfstein zůstane uzavřen do konce října

Jedna z nejoblíbenějších vyhlídek v České Švýcarsku, Rudolfův kámen, zůstane uzavřena do konce října. Národní park České Švýcarsko nechává opravit malou chatu na vrcholu skály. Renovovat se musí i spodní část výstupu. Schody v horní části výstupu byly obnoveny již před několika lety.

Ostatní dvě oblíbené vyhlídky v oblasti Jetřichovických skal, Mariina skála a Vilemínina stěna, jsou i nadále přístupné.

Příliš mnoho mrtvých – krematorium v Ústí dostane třetí zařízení

Nové krematorium v Ústí-Střekově (Aussig-Schreckenstein) dostane třetí spalovací linku. Město zveřejnilo příslušné výběrové řízení. Důvodem je vysoká vytíženost. Příliš mnoho zemřelých, u nichž byla zvolena kremace, způsobilo, že krematorium narazilo na své limity. V současné době lze poptávku uspokojit pouze dřívějším začátkem práce.

Město přitom již jednu ze dvou spalovacích pecí zmodernizovalo. Důvodem bylo i to, že v minulosti nebylo možné v Ústí spálit zesnulé s vyšší hmotností. Nyní je zařízení dimenzováno na zesnulé s hmotností až 300 kilogramů. Nové zařízení má nejen zvýšit kapacitu, ale také lépe využít odpadní teplo.

Nové krematorium v Ústí bylo postaveno v roce 1986. Slouží nejen ke spalování zesnulých z okresního města, ale i z širšího okolí, a to až po zesnulé ze zahraničí.

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)