Vítáme Vás v Euroregionu Elbe/Labe!

Jan Křtitel se vrátil do Fláje

Na konci 50. let minulého století musela vesnice Fláje (Fleyh) nedaleko hranic se Saskem ustoupit výstavbě přehrady. Dnes jsou Fláje součástí Českého Jiřetína a tvoří je pouze několik budov v blízkosti přehradní hráze. Právě tam, jen pár metrů od přehradní hráze, stojí od července socha Jana Křtitele. Minulý pátek ji požehnal pražský arcibiskup a apoštolský administrátor litoměřické diecéze Stanislav Přibyl.

Bronzová socha je dílem umělkyně Petry Wolfové. Jan Křtitel byl patronem Fláje. Socha tohoto svatého zde stála již od roku 1760. Původní podstavec dnes stojí v Českém Jiřetíně.

Do hrudi nové sochy je vyřezán otvor ve tvaru kříže. Za sochou se rozprostírá vodní plocha přehrady na pitnou vodu z roku 1963. „Atributy svatého Jana Křtitele jsou kříž a voda. Líbila se mi představa, že skrz tento otvor ve tvaru kříže je vidět voda,“ vysvětluje umělkyně své dílo.

Socha vznikla z iniciativy spolku „Českojiřetínský spolek“. První kamenná socha svatého Jana Křtitele byla kvůli nečistotám v kameni vadná, a proto nebyla umístěna, jak bylo původně plánováno, na přehradní hrázi, ale v blízkosti místa, kde stával kostel, na východním břehu přehrady.

Šok z výsledků PISA i v České republice

I v České republice zanechala stopy nová studie PISA o úrovni vzdělání patnáctiletých. Země sice stále zaujímá lepší pozici a ve všech dílčích disciplínách dosáhla nadprůměrných výsledků. Výkonnost se však od posledního šetření před čtyřmi lety výrazně zhoršila a někdejší pohodlný náskok před většinou zemí Evropské unie je pryč. Nejvýraznější propad byl zaznamenán v porozumění čtenému textu. Z dlouhodobého hlediska však dochází k poklesu především v matematice. V České republice již delší dobu přetrvává vysoký podíl dětí, které nedosahují ani základní úrovně. Zhoršily se také výsledky žáků na víceletých gymnáziích.

„Sociální prostředí stále hraje rozhodující roli,“ říká vrchní školní inspektor Tomáš Zatloukal deníku Hospodářské noviny. „Výsledky nejsou žádným překvapením, protože již desítky let vedeme stejnou výuku,“ pokračuje Zatloukal. „Příliš se spoléháme na podporu rodin, a pokud ta chybí, žáci zaostávají a jejich problémy se hromadí.“

Zajímavý je také pohled na jednotlivé typy škol. Výsledky žáků z takzvaných víceletých gymnázií se výrazně zhoršily, zatímco žáci čtyřletých gymnázií si dokonce polepšili. Na víceletá gymnázia se přechází již po 5. třídě. Ostatní žáci zůstávají déle na základní škole a přecházejí až po 9. třídě. Podle studie PISA nyní dosahují lepších výsledků než ti, kteří přešli na gymnázium již o čtyři roky dříve. Zatloukal v tom vidí dva důvody: „Po 5. třídě nepřejdou ti nejlepší žáci. Zároveň je výuka na víceletých gymnáziích nejvíce zastaralá.“

Jediným předmětem, ve kterém jsou čeští žáci dlouhodobě silní a ve kterém se jejich výsledky ani tentokrát nezhoršily, je digitální gramotnost.

Ospravedlnění v procesu o lesním požáru

Ničivý rozsáhlý požár v Českém a částečně i Saském Švýcarsku v létě 2022 nemá známého původce. Dosud jediný podezřelý byl Nejvyšším soudem v Praze zproštěn viny. Přesněji řečeno, soud potvrdil zproštění viny z prvostupňového řízení. Okresní soud v Ústí Jiřího L. zprostil viny již v lednu 2025. Poté, co soud obdržel případ zpět od odvolacího soudu, svůj verdikt zopakoval. Nejvyšší soud v Praze nyní zamítl námitku státní zástupkyně.

Bývalý dobrovolný strážce národního parku Jiří L. se zpočátku dvakrát přiznal, že velký požár založil, poté však své přiznání odvolal. Údajně byl v té době pod vlivem drog. Jak nyní Nejvyšší soud konstatoval, neobjevily se žádné nové důkazy, které by mohly obžalovaného usvědčit. Navíc bylo samotné přiznání částečně rozporné.

Jiří L. již byl odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody za žhářství menších objektů v okolí Krásné Lípy, které si již odpykal ve vazbě. Později byl Jiří L. přemístěn do uzavřeného oddělení. Při jednání před Nejvyšším soudem bylo jeho umístění do uzavřeného oddělení změněno na ambulantní léčbu.

Lesní požár v Čechském Švýcarsku podle vyšetřování vznikl v Malinovém údolí u Hřenska a s nástupem větru se rychle rozšířil, a to i směrem do Saska. Ve vesnici Mezná (Stimmersdorf) zničil požár čtyři domy. Naštěstí nedošlo ke ztrátám na životech. S ohněm bojovaly po několik týdnů tisíce hasičů.

Počet lesních a polních požárů v tomto roce vzrostl. Ve srovnání s loňským rokem museli hasiči v celé České republice uhasit o více než 300 požárů více, z toho většinu v Středočeském kraji, v Plzeňském kraji a v Jižnomorském kraji. Ústecký kraj se s 142 požáry umístil na 5. místě. Nejvíce polních a lesních požárů v České republice bylo v roce 2023, v Ústeckém kraji však maximum dosáhlo v roce 2022 s 259 požáry.

Konec osobních vlaků na pravém břehu Labe mezi Děčínem a Ústí

Osobní vlaky na pravém břehu Labe mezi Ústí-Střekovem (Aussig-Schreckenstein) a hlavním nádražím v Děčíně (Tetschen) budou jezdit už jen několik týdnů. S prosincovou změnou jízdního řádu bude pravidelné vlakové spojení zrušeno. Nic na tom nezměnila ani petice podepsaná přibližně 1 300 osob, která požadovala, aby Ústecký kraj jako zadavatel zajistil pokračování spojení i po změně jízdního řádu.

Ústecký kraj petici pouze vzal na vědomí a na svém rozhodnutí trvá. Důvodem je příliš nízká využívanost. Zároveň je železniční spoj dražší než souběžné autobusové spojení. Kraj proto v špičkách posílí autobusovou linku 450.

Na pravém břehu Labe tak budou v budoucnu jezdit pouze nákladní vlaky. Na levém břehu Labe jezdí kromě vlaků Eurocity také rychlíky a regionální vlaky.

Tip: Výlet do zaniklé vesnice s koncertem

Sdružení Schuberts e.V. z Bad Gottleuby má v sobotu 26. září připravenou speciální nabídku: prohlídku téměř zaniklého Nakleřova s následným koncertem v kostele se skleněnou střechou v Petovicích.

Prohlídkou Nakleřova provede chemnitzský novinář Oliver Hach, který ve svém nedávno vydaném „Atlasu zmizelých vesnic v českých Krušných horách“ představuje mnoho míst, která po roce 1945 potkal podobný osud a dnes z nich zůstaly jen stopy.

Následně se v kostele sv. Mikuláše se skleněnou střechou v Petrovicích uskuteční koncert německo-britského dua ME&T. Tamara a Tristan, kteří shodou okolností také bydlí v Chemnitzu, přinášejí společně s bubeníkem Danielem Sellem na pódium inovativní pop s nečekaným zvukovým designem. Své písně považují za hudební experimenty, v nichž s naprostou upřímností odrážejí každodenní život přesně tak, jaký je.

Na prohlídku a koncert bude jezdit kyvadlová autobusová doprava z Drážďan přes Pirnu a Bad Gottleubu. Veškeré informace najdete na následujícím odkazu.

Informace a přihlášení

 

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Exhumace ostatků Jana Masaryka

Téměř 80 let po jeho smrti byly exhumovány ostatky bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka. Za tímto účelem byla otevřena rodinná hrobka na hřbitově v Lánách u Kladna. V této obci se nachází letní sídlo českých prezidentů.

Syn prvního prezidenta Československa Tomáše Garrigue Masaryka zemřel v noci na 10. března 1948 v důsledku pádu ze svého služebního bytu na ministerstvu zahraničí v Praze. Jeho tělo bylo nalezeno pod otevřeným oknem koupelny. Oficiálně se hovořilo o sebevraždě. Jen několik týdnů předtím se v Československu násilím chopila moci Komunistická strana. Jan Masaryk byl jedním z mála zbývajících nezávislých ministrů v převážně komunistické vládě a díky svému renomé a oblibě u obyvatelstva měl vliv, který nelze podceňovat. V tomto ohledu mohla smrt Masaryka komunistickým vládcům jen vyhovovat.

Po exhumaci má následovat vyšetřování s využitím nejmodernějších policejních metod, jehož cílem je objasnit okolnosti Masarykovy smrti. Důvodem pro vyšetřování jsou navíc nové poznatky a dokumenty. Patří mezi ně mimo jiné překlady dokumentů z diplomatických archivů ve Francii, USA a Velké Británii.

Soukromá spotřeba pohání růst české ekonomiky

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,9 procenta. Ve srovnání s prvním čtvrtletím se hospodářský výkon zvýšil o 0,4 procenta. Růst byl podpořen především soukromou spotřebou, která meziročně vzrostla o 2,7 procenta. K dobrému výsledku české ekonomiky přispěl také nárůst hrubých investic do fixních aktiv o 7,1 procenta. Státní spotřeba vzrostla o 1 procento. Hrubá přidaná hodnota se oproti stejnému čtvrtletí loňského roku zvýšila o 1,8 procenta. K tomuto nárůstu přispěl především průmysl, obchod, doprava, cestovní ruch a odvětví informačních a komunikačních technologií. Zaměstnanost vzrostla o 1,5 procenta a počet odpracovaných hodin se zvýšil o 2,8 procenta.

Analytici očekávají i za celý rok růst těsně pod 2 procenty. V obtížném globálním prostředí je to podle nich velký úspěch. Za rizikové faktory se kromě války na Blízkém východě považuje také slabá německá ekonomika, s níž je česká ekonomika úzce propojena.
To, že se české ekonomice přesto daří mnohem lépe než té německé, je dáno i nadále nezpomalující se soukromou spotřebou. Reálné mzdy již nějakou dobu rostou a inflaci se daří udržet pod kontrolou i přes zvýšené ceny ropy. V této situaci domácnosti doháněly mnoho nákupů, které v době galopující, výrazně dvouciferné inflace nebyly realizovány.

Spotřeba by se však v dohledné době měla oslabit, protože domácnosti se chtějí ve větší míře věnovat spoření.

Mauzoleum Dittrich dostává zpět olovnatá skleněná okna

Mauzoleum průmyslnické rodiny Dittrichů v Krásné Lípě na okraji Českého Švýcarska se dočká návratu svých olovnatých vitráží. To je možné díky tomu, že v muzeu v Rumburku (Rumburg) byla nalezena originální skica z roku 1888. Z ní vyplývá, že okna měla neobvykle bohatou výzdobu, uvádí zpráva Českého rozhlasu.

Obnova vitráží bude dalším krokem v rámci restaurování hrobky, které již několik let probíhá a bude ještě stát značné finanční prostředky. Letos byla konečně dokončena oprava střechy, takže nyní poprvé po mnoha letech dovnitř neproniká dešťová voda. Již byly obnoveny kovové dveře i celá přední fasáda.

Vlastníkem hrobky je město Krásná Lípa, které by v příštích letech rádo mauzoleum kompletně zrekonstruovalo. Kromě vitráží to zahrnuje i celé vnitřní vybavení včetně fascinujících zlatých mozaik v suterénu. Fascinující je především rozmanitost odstínů zlata. Obnovena má být také sousední topírna s komínem. Hrobka byla vytápěna důmyslným systémem, který zajišťoval stabilní teplotu uvnitř. Architektem mauzolea byl Julius Carl Raschendorff, známý především díky berlínské katedrále.

U Lovosic byla zahájena výroba cementu s_{nízkými emisemi CO2}

Švýcarský stavební koncern Holcim uvedl ve svém závodě v severočeských Čížkovicích u Lovosic do provozu moderní výrobní linku na výrobu cementu s nízkými emisemi. Výroba cementu bude v budoucnu probíhat na bázi kalcinované hlíny, která nahradí cementový slínek. Nová technologie má snížit emise oxidu uhličitého až o 30 procent, čímž se zabrání vypuštění 45 000 tun oxidu uhličitého. Podle společnosti Holcim by k dosažení takového snížení bylo nutné vysadit 2 miliony nových stromů. K výrobě kalcinované hlíny je zapotřebí pouze 800 stupňů Celsia, zatímco pro cementový slínek je nutná teplota 1 450 stupňů Celsia. Podle společnosti Holcim je tento závod prvním svého druhu ve střední Evropě. Tato technologie byla předtím testována ve Francii. Náklady na nový závod činí v přepočtu přibližně 41 milionů eur. Třetinu této částky získala společnost Holcim z modernizačního fondu českého ministerstva životního prostředí.

Společnost Holcim je v České republice třetím největším výrobcem cementu hned za společnostmi Heidelberg Cement a Cemex.

Neúroda v severních Čechách

Sklizeň v severních Čechách se chýlí ke konci a první bilance je zdrcující. V ústeckém kraji, který hraničí se Saskem, sklidili zemědělci o 15 až 20 procent méně. Zároveň byla sklizeň v severních Čechách horší než ve zbytku země. V průměru se tak sklidilo 4,77 tuny obilí na hektar. To je o 0,6 hektaru méně než celostátní průměr.

Zemědělci za špatný výsledek vinili především nedostatek srážek. Místy napadlo méně než třetina dlouhodobého průměru. Ztráty se projevily prakticky u všech plodin. Dosud nebyla sklizena krmná kukuřice, u níž se však rovněž předpokládá výrazný pokles. Obzvláště výrazný byl pokles sklizně cukrové řepy. Zemědělci nyní očekávají problémy i s krmivem pro zvířata, protože se podařilo vyprodukovat méně sena.

Děčínská autobusová flotila bude téměř kompletně elektrická

Děčín pořizuje do konce roku 2029 nové elektrobusy pro svou městskou hromadnou dopravu. Poté budou v tomto městě s necelými 50 000 obyvateli s několika výjimkami jezdit již pouze autobusy s elektrickým pohonem. V aktuálním výběrovém řízení město oznamuje nákup celkem 21 autobusů s elektrickým pohonem, mezi nimiž jsou kromě 18 metrů dlouhých kloubových autobusů a devíti kratších autobusů (10–11 metrů) především 12 metrů dlouhé autobusy, které jsou ve městě běžné. Díky své poloze na okraji Českého středohoří a Lužických pískovců zahrnuje síť linek také silnice s prudkými stoupáními, pro které jsou nezbytné odpovídajícím způsobem kratší autobusy. První nové autobusy by měly být dodány do konce října 2027. Město počítá s pořizovací cenou téměř 250 milionů korun (téměř 10,5 milionu eur). Na financování chce Děčín požádat o prostředky z modernizačního fondu.

Dosud má Děčín v městské hromadné dopravě již 21 elektrických autobusů. Autobusy značky MAN jsou od srpna nasazeny v zkušebním provozu.

 

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Česká republika staví tři nové přehrady

Dlouhotrvající sucho probudilo i politiku v České republice. Premiér Andrej Babiš znovu aktivoval Národní koalici proti suchu, která bude v budoucnu působit pod jeho vedením a jejímž cílem je mimo jiné urychlení výstavby nových přehrad a nádrží. Většina kroků směřujících k výstavbě první nové přehrady po sametové revoluci však byla učiněna již před obnovením činnosti koalice proti suchu, takže přehrada v Nových Heřminovech se nyní nachází těsně před zahájením výstavby. Přehrada by měla být dokončena do roku 2033 a její vodní plocha bude činit 130 hektarů.

Poté budou následovat přehrady ve Vlachovicích u Zlína (156 hektarů) a v Kryřích u Louny (73 hektarů), jejichž výstavba má být dokončena v letech 2031 a 2035. Méně konkrétní jsou další přehrady v Senomatách a Šanově na hranici krajů Středočeského a Ústeckého. I ty se nacházejí v oblasti Kryry, která je z dlouhodobého hlediska jednou z nejsušších oblastí v České republice.

Aby se výstavba urychlila, předloží vláda do října nový zákon o dalších přehradách. Ve svém dlouhodobém plánu počítá česká vláda s 86 lokalitami.

Okres Děčín přichází o své největší jezero

V těchto suchých dobách, kdy je zapotřebí každá vodní nádrž, zmizelo největší jezero v Děčínském okrese. Tam, kde ještě před dvěma lety bylo 36 hektarů pokryto vodou, se nyní v nejlepším případě nachází jen mokřad – téměř 400 000 kubických metrů vody prostě zmizelo.

Jedná se o Velký rybník, doslovně „Velký rybník“, který je v němčině známý jako Bernsdorfer See. Nachází se na katastrálním území obce Rybniště (Teichstatt), na severovýchodním okraji obce. Jak již název napovídá, jde o uměle vytvořenou plochu, která byla zmíněna již v 16. století, tehdy ještě pod názvem Pelmensdorffer Teich. Tím připomínal někdejší Pelmennsdorff, který se dnes jmenuje Horní Podluží (Obergrund) a na východě sousedil s rybníkem.

Hlavním důvodem, proč je tato obrovská vodní plocha, která je dokonce klasifikována jako přírodní rezervace a představuje důležité stanoviště pro stěhovavé ptáky, orla mořského i volavku popelavou, ohrožena, je již nestabilní přehradní hráz. Když před dvěma lety hrozilo protržení přehrady, nařídila městská správa ve Varnsdorfu (Warnsdorf) vypustit vodu. Prolomení přehrady by mělo katastrofální důsledky pro sousední obce Horní Podluží a Dolní Podluží, ale také pro Varnsdorf a přilehlé obce v Sasku. Vodní masy by přirozeně následovaly tok řeky Lausur, která v České republice jako Lužnička byla jednou ze dvou řek přehrazených ve Velkém rybníku a v Großschönau se vlévá do Mandau.

Majitel však dosud nedokázal přehradu sanovat. Mezitím k tomu přispělo i velké sucho a z obrovské vodní plochy nezbylo téměř nic. To se sice s nárůstem srážek v chladných měsících opět změní. K tomu všemu je však navíc nefunkční i regulace odtoku, takže vodu nelze zadržet ani na nižší hladině. Aby se přehrada mohla opět naplnit, je zásadní oprava přehradní hráze. Majitel, jímž je vlastník varnsdorfské firmy Velveta, však ujišťuje, že se snaží o brzkou sanaci, píše deník Děčínský deník.

Zloději kabelů zastavili vlak ze Zittau do Liberce

Vlak z Liberce do Zittau by vlastně měl nyní jezdit rychle. Česko investovalo miliony do rozšíření trati z Liberce až k česko-polské hranici. I na německé straně se toho hodně událo. A nakonec se podařilo přesvědčit i polskou stranu, aby zmodernizovala krátký úsek trasy vedoucí přes její území bez zastávky. Na bývalé trati s omezenou rychlostí maximálně 30 km/h je nyní možné jet až 100 km/h.

Nyní je však vlak opět brzděn na tomto krátkém úseku vedoucím přes Polsko. Tam totiž řádí zloději kabelů. Opakovaně dochází ke krádežím optických kabelů, což způsobuje výpadky. Jelikož jízdní řád nyní počítá s vyšší rychlostí, zpoždění se navíc rychle kumulují.

Okresní hejtman Martin Půta si tento problém vzal na starost. Půta totiž pochází z Hrádku nad Nisou a má navíc dobré kontakty do Polska. Jde přece jen o trať v libereckém okrese s druhou nejvyšší vytížeností. Vlakem denně cestuje v průměru 2 500 cestujících.

Okres si přeje, aby správce tratě rychleji odstranil škody, a požaduje přeshraniční policejní spolupráci. Cílem je stabilizovat trať do začátku nového školního roku (v úterý 1. září).

Šluknov chce odkoupit panelové domy

Plánovaný odkup 400 bytů v panelové zástavbě ve Šluknově nabývá konkrétních obrysů. Jelikož město samo nedisponuje potřebnými prostředky, požádalo o podporu stát a Ústecký kraj. Jelikož stát nemohl uvolnit původně přislíbené prostředky ve výši 200 milionů korun (8,3 milionu eur), bylo rozhodnuto rozšířit fond EU „Spravedlivá transformace“ o kapitolu „Bydlení“. Rozhodnutí o přidělení prostředků se očekává v nejbližší době. Fond je vlastně určen pro oblasti, kde se dříve těžilo uhlí nebo kde se těží dodnes. To v Šluknově nikdy neplatilo. Klasické uhelné oblasti se nacházejí u Ústí a dále na západ. Severní Čechy jsou však obecně považovány za problematické, a proto se zde nachází i řada takzvaných sociálně znevýhodněných obcí.

Nejen ve Šluknově panuje velká naděje, že se podaří získat dotace. Okresní rada v Ústí již ze své strany schválila částku 60 milionů korun. Konečné rozhodnutí je na okresním zastupitelstvu. Samotné město poskytne až 30 milionů korun. Celková kupní cena činí 285 milionů korun. Koupě by se měla uskutečnit ještě v tomto roce.

Tato sídlištní čtvrť s panelovými domy nejenže potřebuje rekonstrukci, ale trpí také nevhodnou strukturou obyvatelstva. Vedle seniorů zde žijí především lidé, kteří jsou závislí na sociálních dávkách. Celkem v sídlišti žije 1 500 lidí, což představuje více než čtvrtinu obyvatel celého města. Dosavadní majitel zase vybírá za jednoduché byty, z nichž některé nutně potřebují rekonstrukci, poměrně vysoké nájemné. Jelikož příspěvek na bydlení hradí nájemné až do určité výše, má pronajímatel své peníze jisté – jedná se o obchodní model, který je v České republice velmi rozšířený.

Jakmile se byty vrátí do vlastnictví města, město chce zahájit jejich rekonstrukci. Část z nich má být také zbourána. Pro nájemníky je třeba najít dočasná řešení. Město chce především lidem znovu dát perspektivu. Ve spolupráci s okresem Ústí se mají řešit problémy těchto lidí. Okres proto právě hledá sociální pracovníky, kteří by od 1. října měli v sídlišti s lidmi pracovat. Celkem je vypsáno 7,5 pracovních míst.

Benešův most bude dražší a bude hotový později

Od jara 2025 probíhá rekonstrukce Benešova mostu v Ústí nad Labem. To znamená značná dopravní omezení, protože se jedná o jeden ze dvou silničních mostů přes Labe v tomto krajském městě. Nyní vyšlo najevo, že původně plánované znovuotevření na konci tohoto roku již nebude možné stihnout.

Důvodem byly nepředvídané události. Nejvýznamnější z nich se týkaly potrubí potoka Střibrnického, kterým potok protéká městem. Nachází se na mostní hlavici směrem do centra města. Během prací bylo zjištěno, že potrubí je v havarijním stavu. Jelikož je ve vlastnictví města, bylo nutné se s městem domluvit na jeho sanaci. Celkem to trvalo 100 dní. Ale tím to nekončí. S tímto 100denním zpožděním se nyní dostáváme přímo do chladného období, kdy není možné provádět mnoho prací, jako je například pokládka asfaltové vrstvy. V závislosti na délce mrazového období se doba do otevření prodlouží ještě o další dva měsíce, takže most bude možné otevřít až koncem května 2027.

Do té doby budou muset motoristé nadále využívat Mariánský most. Pěší a cyklisté mohou využít provizorní most vedle historického Benešova mostu.

Nejenže se odkládá znovuotevření, ale rostou i náklady. Podle okresu Ústí náklady vyskočily o zhruba 14 procent na 720 milionů korun (30 milionů eur).

Již samotný začátek výstavby mostu se natolik zpozdil, že nakonec musel být dokonce uzavřen pro těžká vozidla. Autobusy směly most přejíždět pouze samy. Rekonstrukce byla již dlouho potřebná.

Most Dr. Edvarda Beneše byl postaven v letech 1934 až 1936 a ve své době patřil k nejmodernějším ocelovým konstrukcím. S rozpětím mezi pilíři 123,6 metrů držel tehdy rekord v Československu.

Škola začíná!

Zatímco žáci v Sasku už dva týdny chodí do školy, děti v České republice si stále ještě užívají prázdniny. Pro ně to začne až příští úterý, tradičně 1. září. Starším východním Němcům to bude povědomé, protože i tady to bývalo datum zahájení nového školního roku. Žádné otravné přetahování s termíny prázdnin. Žádná škola v horkém srpnu ani v minimálně stejně horkém červenci. Dobře, na druhou stranu škola i tehdy, když si saské děti už v červnu, navíc ještě v předsezóně, mohou natáhnout nohy do písku na pláži.

Přesto se dlouhé prázdniny na pozadí vysokých teplot jeví jako zcela rozumné, zejména když to již navrhovali i politici. Pravidelně se pak ozývají varování, že děti během té dlouhé doby zapomenou vše, co se naučily. Argument tak nudně plochý jako letní mediální útlum. Co na to pak mají říkat děti z jižních zemí?

Ale pozor: i v České republice se debata o dlouhých letních prázdninách stále znovu rozhořívá. Každý rok stojí rodiče před úkolem: Co mám dělat s dětmi, které mají devět týdnů volna, zatímco moje roční dovolená stačí sotva na něco málo přes polovinu této doby? Někdy se tak práce z domova přesune na dovolenou, prázdniny se rády tráví u babičky a dědečka a letní tábory jsou vyprodány stejně rychle jako koncert skupiny Oasis.

Není proto divu, že ministr školství nedávno na svém účtu na sociálních sítích položil otázku, zda by se neměl změnit 101 let starý systém prázdnin? Například lépe rozložit velké prázdniny v průběhu roku. Vzhledem k nářkům nemalého počtu rodičů nad plánováním prázdnin byly reakce překvapivě negativní: jedni ministra podezřívali, že chce prázdniny zkrátit, druzí mu vyčítali, že je chce prodloužit, a všichni ho prohlásili za blázna. Proto ministr nyní v rozhovoru objasnil, že se vůbec nic nezmění a vše zůstane tak, jak to vždy bylo. Velké prázdniny v České republice zůstanou velké a i v budoucnu budou trvat od 1. července do 31. srpna.

 

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Česká republika si připomíná potlačení Pražského jara

V pátek se na mnoha místech v České republice vzpomínalo na násilné potlačení Pražského jara. V noci z 20. na 21. srpna před 58 lety začala invaze vojsk Sovětského svazu, Polska, Maďarska a Bulharska do Československa s cílem potlačit tamní pokus o reformu socialismu. Při tom zahynulo 58 lidí. Do konce roku 1968 si invaze vyžádala dalších 50 obětí.

Tímto vpádem skončilo takzvané Pražské jaro pod vedením generálního tajemníka Komunistické strany Alexandra Dubčeka, který zemi přinesl zejména v první polovině roku 1968 nebývalé svobody, jako je svoboda tisku a svoboda cestování, ale také pestrou škálu filmů a knih, které jsou významné dodnes. Okupace, která měla původně trvat jen dočasně, skončila až po roce 1989, kdy tehdejší Československo vyjednalo urychlený odchod sovětských vojsk.

Vzpomínkové akce se zúčastnili významní politici, ale i desítky tisíc lidí. Ve svém projevu před budovou Českého rozhlasu prezident Petr Pavel zdůraznil výjimečnou roli rozhlasových novinářů při informování občanů o průběhu invaze. „Český rozhlas i Česká televize hrají i dnes významnou roli v českém mediálním prostoru, a to nejen v oblasti zpravodajství, ale také v investigativní žurnalistice, vzdělávání, kultuře a sportu,“ zdůraznil Pavel. Veřejnoprávní média jsou dnes podle Pavla vystavena politickému tlaku, který má omezit jejich svobodu a nezávislost. Odkázal přitom na rozhodnutí české vlády zrušit koncesionářské poplatky a financovat rozhlas a televizi přímo ze státního rozpočtu. „Jsou s námi – buďte s nimi!“, vyzval prezident v narážce na heslo rozhlasových novinářů z roku 1968 („Jsme s vámi, buďte s námi!“). Také předseda Senátu Miloš Vystrčil z opoziční ODS spojil připomínku invaze z roku 1968 s kritikou nového zákona o rozhlase a televizi. „Nezávislá média a odvaha jsou prvními cíli moci, která chce normalizovat,“ řekl.

Na vzpomínkové akci se objevili i vládní politici, kteří si museli vyslechnout pískot. Premiér Andrej Babiš se omluvil. Na jeden z nejdůležitějších pamětních dnů v České republice si naplánoval cestu do jižních Čech.

Státní muzea a galerie jednou měsíčně zdarma

Státní galerie a muzea v České republice bude možné od září navštěvovat zdarma každou první neděli v měsíci. Oznámil to ministr kultury Oto Klempíř. Prvním dnem s volným vstupem je tedy 6. září. Novinka platí prozatím do konce roku. Ministr však usiluje o trvalé řešení. Seznam institucí, kterých se tato změna týká, zveřejnilo ministerstvo kultury na své facebookové stránce. Patří mezi ně mimo jiné pět objektů Národní galerie v Praze, čtyři objekty Moravské galerie v Brně a dva objekty Uměleckého muzea v Olomouci. Bezplatný vstup první neděli v měsíci je k dispozici také ve Státním muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou (Gablonz). „Cílem je zpřístupnit kulturu co nejširšímu spektru lidí,“ uvedl ministr.

Tato novinka navazuje na pilotní projekt z jara, kdy byly každou první neděli v měsíci zdarma otevřeny státní galerie, druhou neděli největší státní muzea a třetí neděli regionální muzea. Návštěvnost se tím ve srovnání s ostatními nedělemi výrazně zvýšila. Dne 30. srpna a 27. září budou zdarma otevřeny také státní zámky a hrady. Za to mají tato zařízení obdržet státní kompenzační platby.

Severní část pražského okruhu by se měla začít stavět v roce 2028

Stavba dosud chybějícího severního úseku pražského okruhu by měla začít za dva roky. Jak informuje Státní správa silnic a dálnic (ŘSD), do konce roku 2027 by mělo být vykoupeno až 90 procent potřebných pozemků. Poté chce ŘSD podat žádost o stavební povolení. Severní část je jedním z posledních velkých úseků okruhu, na kterém se dosud vůbec nestaví. Naproti tomu západní a jižní části jsou již delší dobu hotové, na jihovýchodě se právě staví úsek mezi dálnicí D1 směřující do Brna a obcí Běchovice.

Severní část má význam především pro napojení dálnice D8 z Prahy do Drážďan. Zejména cesta na pražské letiště by se pak výrazně zrychlila. Ministerstvo dopravy však počítá s odporem především ze strany obyvatel. Kdy přesně bude severní úsek hotový, proto zatím nelze říci.

Jak často se v České republice chodí na houby?

Čistě podle statistik chodí Češi a Češky každý rok na houby 33krát. Vyplývá to z údajů Ministerstva zemědělství, které vyhodnotila Fakulta lesnictví a dřevařství České zemědělské univerzity. Vzhledem k tomu, že mezi českou populací jsou i méně zapálení houbaři a statistika zahrnuje i děti, měl by být počet ročních houbařských výprav výrazně vyšší. Čeští houbaři by tedy mohli chodit na houby klidně dvakrát týdně. Jen v loňském roce se při tom nasbíralo 20 tun hub.

Počet houbařských výletů však klesá. Těchto 33 dní strávených sběrem hub se vztahuje k roku 2025. V roce 2024 šel statisticky každý obyvatel na houby ještě 44krát, o rok dříve dokonce 47krát. I 33 výprav na houby však výrazně převyšuje dlouhodobý průměr 24.

Z údajů vyplývá, že 65 procent lidí chodí na houby alespoň jednou za měsíc. Dalších 21 procent dotázaných uvedlo, že tak činí alespoň jednou týdně, 14 procent dokonce několikrát týdně. Naopak 25 procent dotázaných chodilo na houby jen jednou až dvakrát ročně a téměř 10 procent tuto téměř národní volnočasovou aktivitu ignoruje.

Podle statistik byli nejaktivnější houbaři v krajích Liberec, Jižní Čechy a Plzeň.
Podmínky v České republice doslova vybízejí k sběru hub. Pro soukromé účely lze sbírat neomezeně. Výjimkou jsou chráněné rostliny a oplocené pozemky. Letos však kvůli suchu pravděpodobně mnohým z toho vyprchala radost.

Rekordní účast na plaveckém závodě Gaston

Plavání po Labi „Gaston Memorial“ se letos konalo s rekordní účastí. 120 účastníků absolvovalo trasu z Ústí nad Labem do Děčína nebo alespoň její část.

Akce, která vznikla jako nápad z jednoho večera v hospodě, si díky startu nedaleko přehrady u Schreckensteinu získala určitou popularitu. V roce 2008 se vodní pólo tým po tréninku sešel v restauraci „U Gastona“ „na pivo“. Tehdy se rozproudila debata o tom, jak dlouho asi trvá přeplavat z Ústí do Děčína. „Jeden z našich vodních míčařů se pak rozhodl to vyzkoušet, a tak to všechno začalo,“ řekl deníku Děčínský deník Tomáš Česnek, organizátor plavání po Labi.

Název plavání po Labe je poctou jihoafrickému lachtanu Gastonovi, který žil v pražské zoologické zahradě v letech 1991 až 2002. Proslavil se, když při povodních v srpnu 2002 zaplavila voda areál pražské zoologické zahrady u Vltavy a Gaston se zachránil skokem do Vltavy. Poté, co se ho nepodařilo odchytit, pokračoval ve své cestě až do Wittenbergu, kde ho sice ošetřovatelé zachránili z rozvodněné Labe, ale zemřel na následky stresu a vyčerpání. Tento mořský medvěd, oblíbený mezi návštěvníky pražské zoologické zahrady, urazil při povodni na Labi, pronásledován ošetřovateli a zoology, dobrých 300 kilometrů.

.

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

U Děčína se objevují „hladové kameny“

Tradičně v suchých letech lze na Labi u Děčína pozorovat takzvané „hladové kameny“. Jedná se o velké kamenné bloky s vyrytými nápisy. Většinou se jedná o roční čísla, kdy byla hladina Labe nejnižší a ohrožovala tak ekonomickou situaci. Labe bylo v minulosti jednou z nejdůležitějších dopravních tepen a obyvatelé Děčína byli na něm ekonomicky závislí – odtud pochází název „hladové kameny“. Tento jev se vyskytuje pouze na neregulovaných úsecích řek. Poslední labská přehrada se nachází v Ústí nad Labem; níže sice existují i úpravy (břežní zóny, plavební dráhy), ale řeka teče neregulovaně.

Povodí Labe nechalo kameny nově identifikovat a vyčistit. Jeden ze zaměstnanců při tom v Děčíně dokonce objevil „nový“ hladový kámen. Kámen sice existuje už odjakživa, ale nápisy na něm již nebyly čitelné a kámen zřejmě upadl v zapomnění. Jsou na něm vyryta dvě letopočty (1934 a 1947), dva klasické suché roky, které se vyskytují i na jiných kamenech. K tomu zřejmě jméno toho, kdo vyryl číslo 1934: F. Schade. Rok 1947 ukazuje, že i přes vysídlení velké části původního obyvatelstva po druhé světové válce byl „Hungerstein“ stále známý. Do zapomnění zřejmě upadl až poté. Takové kameny se nacházejí i u Hřenska. Zaměstnanci Povodí Labe jich tam napočítali celkem 15.

Dnes již není jeho existence ohrožena z ekonomického hlediska díky jiným dopravním cestám. Sucho však trápí i Česko. To se týká méně již tak decimované nákladní lodní dopravy, ale spíše zemědělství a také rostlinné a živočišné říše. Kromě toho byly kvůli úspoře vody odstavena první vodní elektrárny. To, že hladina v Děčíně neklesne pod 115 centimetrů, je zásluhou Vltavských kaskád. Tento systém přehrad zajišťuje minimální průtok Vltavy ve výši 40 kubických metrů za sekundu, a to především pro dostatečné zásobování vodou hlavního města Prahy. Mimochodem se tak dostává voda i do Labe, a parníky v Drážďanech tak mohou v omezené míře stále plout.

U moldavských kaskád se nicméně blíží historický okamžik, protože z přehrady Orlík již brzy nebude možné čerpat vodu, aby nedošlo k poklesu hladiny pod minimální úroveň. Tuto roli tak brzy převezme další velká přehrada – Slapy. Podle historiků se to stává jen jednou za 50 let. V Slapách je však stále dostatek vody.

Sasko informováno o plánované přehradě na Labi

Jak jsme informovali v posledním zpravodaji, Česká republika urychluje přípravy na výstavbu přehrady na Labi v Děčíně. Potřebné posouzení vlivů na životní prostředí by mělo být brzy hotové a předloženo příslušným úřadům a veřejnosti k posouzení.

O tom informoval koncem července český ministr životního prostředí Igor Červený saského ministra životního prostředí Georga-Ludwiga von Breitenbucha a dva státní tajemníky z ministerstva dopravy a ministerstva infrastruktury. Podle českého deníku Mladá fronta Dnes (MfD) se Breitenbuch při této příležitosti vyjádřil, že je překvapen tím, že Česká republika přece jen hodlá vodní dílo postavit. Saská vláda zřejmě nebyla dostatečně informována. Také saská média informují o saské a české pohraniční oblasti výrazně méně než ještě před dvěma lety.

Podle MfD však jak Breitenbuch, tak státní tajemník ministerstva infrastruktury Sören Trillenberg projevili o české plány zájem a oznámili podporu. Jak by tato podpora mohla vypadat, nebylo podle MfD prozrazeno. Jedná se však o obrat v dosavadní saské politice, která stavbu přehrady vždy vnímala kriticky, především kvůli zhoršení kvality vody, ale také kvůli dopadům na flóru a faunu v saském povodí Labe.

Česká republika vidí v této stavbě, jejíž náklady dosáhnou 250 milionů eur, příležitost k přepravě většího množství zboží po vodní cestě. Ministerstvo dopravy uvedlo číslo až 4 miliony tun ročně. Tohoto maxima však bylo dosud dosaženo pouze v 80. letech, kdy na Labe plulo mnohem více nákladních lodí než dnes. V prvním čtvrtletí bylo po Labi přepraveno pouhých 116 000 tun. Německo nemůže zaručit hladiny, které Česká republika požaduje téměř po celý rok, a výstavba přehrad na německé straně je vyloučena.

V oblasti vodních přehrad by se navíc měla zvýšit hladina podzemní vody, v to se alespoň doufá. Pro zadržování vody, které je v tomto suchém období důležité, je přehrada bezvýznamná, protože její zadržovací objem je na to příliš malý.

Smysluplnost nové stavby v minulosti kritizoval také český Úřad pro kontrolu veřejných financí, který dohlíží na nakládání s penězi daňových poplatníků. Investiční částka ve výši 250 milionů eur se kritikům jeví jako příliš nízká, protože s touto částkou Česká republika počítala již v minulosti, zatímco mezitím ceny téměř ve všech oblastech výrazně vzrostly.

Většina je pro zákaz mobilních telefonů ve školách

8 z 10 Čechů je pro zákaz mobilních telefonů ve školách. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který na začátku srpna provedla společnost Median pro Český rozhlas. Z více než 1 000 dotázaných se 78 procent vyslovilo pro zákaz, mezi nimi především rodiče a starší generace. U mladých lidí činil podíl zastánců necelých 50 procent. Přesto až tři čtvrtiny všech dotázaných souhlasily s tvrzením, že školy by měly děti učit, jak zacházet s digitálními technologiemi.

Česká republika plánuje zákaz mobilních telefonů od začátku školního roku 2027/28. Vláda před několika týdny schválila úplný zákaz mobilních telefonů v mateřských školách, základních školách a nižších ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří. Zákaz se nevztahuje pouze na výuku, ale také na přestávky, družinu a jídelnu. Školy však mohou povolit používání digitálních pomůcek pro výuku. Zákon nyní musí schválit parlament a podepsat prezident.

Takový zákaz však již nyní platí na 90 procentech škol, a proto opozice označila tento zákon za čistý aktivismus. „Plošný zákaz nic nevyřeší. Rozhodující jsou individuální, prosaditelná řešení jednotlivých škol a spolupráce mezi školami v této oblasti.“

Zpětný úder pro Ziegenbahn

Ústřední plánovací komise ministerstva dopravy se vyslovila proti sanaci a znovuzprovoznění posledního úseku železniční trati z Děčína do Oldřichova u Duchcova. Náklady ve výši přibližně 300 milionů korun (12,5 milionu eur) by byly příliš vysoké. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům by se nejprve musely sanovat důležitější tratě. Na trati, která se lidově nazývá „kozí dráha“, se naopak plánuje pouze sezónní výletní provoz.

Jedná se o 8,5 kilometru dlouhý úsek z Krupky města do Oldřichova, který je v současné době neprůjezdný. Od roku 2022 zajišťuje Ústecký kraj výletní dopravu z Děčína nejprve do Telnic, která byla v roce 2024 prodloužena až do Krupky. Tato nabídka je hojně využívána, a proto si kraj slibuje turistický impuls i od zprovoznění posledního úseku trati. Navíc nabízí zastávku v Teplicích (stanice Lesní brána) a při vhodném napojení na další dopravní spojení by zvýšila atraktivitu tepelického regionu. Již dnes je možné v Krupce přestoupit na lanovku vedoucí na Mückentürmchen.

Ústecký kraj se proto ještě nevzdává. Krajská samospráva v tomto ohledu navazuje na politiku předchozí vlády. A ani ministerstvo dopravy ještě dveře nezavřelo. Uvedlo, že rekonstrukce „v současné době“ není možná, a vyjádřilo ochotu k její realizaci v případě, že se na ní finančně podílí Ústecký kraj.

Obyvatelé Schluckenau se obávají o dětskou kliniku

V takzvaném Šluknovském výběžku, který zasahuje do Saska a zahrnuje města jako Rumburk, Varnsdorf, Mikulášovice či právě Šluknov – městečko, které dalo výběžku jméno – žije přibližně 55 000 lidí. V posledních dnech narůstá v regionu, který je neustále ohrožen odtržením od zbytku republiky, neklid. V současné době se tyto obavy týkají zdravotní péče o děti, protože dětská klinika v rumburské nemocnici má být uzavřena. Informuje o tom deník Děčínský deník. Oficiální potvrzení ze strany provozovatele Krajská zdravotní, nemocničního svazu ve vlastnictví Ústického kraje, zatím neexistuje. Důvodem možného uzavření jsou však údajně personální nedostatky. Dlouholetý ředitel kliniky odchází do důchodu. Rodiče by pak museli pro hospitalizaci svých dětí využívat nemocnice v České Lípě, Děčíně nebo Liberci.

Proti možnému uzavření se formuje protest starostů. Sdružení pro další rozvoj oblasti Schluckenauer Zipfel se má tímto problémem brzy zabývat. Všichni především požadují vysvětlení od okresu.

Není to první uzavření kliniky v nemocnici v Rumburku. Již před lety zde skončil provoz porodnice. Mezitím byla nemocnice zcela na prodej, když tehdejší městská nemocnice musela vyhlásit insolvenci. Záchranu přineslo začlenění do nemocničního svazu okresu Ústí, k němuž patří mimo jiné nemocnice v Teplicích, Ústí a Děčíně. Jiná řešení, jako například přeshraniční zdravotní péče v nejbližší saské nemocnici v Sebnitzu, zatím selhala.

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)