Roma-Gedenkstätte Lety eröffnet

Im südböhmischen Lety wurde eine Gedenkstätte für den Porajmos, den Völkermord an den Roma im Nationalsozialismus, eröffnet. Bei der feierlichen Einweihung sprachen sowohl Staatspräsident Petr Pavel, als auch Premierminister Petr Fiala. Die Gedenkstätte, die ab dem 12. Mai für die Öffentlichkeit zugänglich sein wird, erinnert an ein Konzentrationslager, das hier in den Jahren der nationalsozialistischen Besatzung für Roma aus Tschechien eingerichtet wurde. An gleicher Stelle stand zuvor bereits ein Arbeitslager vorwiegend für Roma.

1.308 Roma, Alte wie Kinder, Männer und Frauen, wurden zwischen August 1942 und Mai 1943 in dem Lager festgehalten, 327 kamen um und über 500 wurden in Konzentrationslagern ermordet. Im mährischen Hodonín u Kunštátu gab es noch ein zweites Lager, das nach 1945 als Feriencamp diente. Dort wurde bereits früher eine kleine Gedenkstätte eingerichtet. Mehr zur Geschichte des Lagers in Lety finden Sie z.B. unter www.holocaust.cz.

Nach 1945 geriet der Ort in Vergessenheit, später entstand eine Schweinemastanlage. Seit der Samtenen Revolution gab es – auch angeregt durch den damaligen Staatspräsidenten Václav Havel – Bemühungen, einen pietätvollen Erinnerungsort einzurichten. Doch die jeweiligen Regierungen lehnten eine Schließung der Schweinemast ab. Einen Völkermord an den Roma wollte die Regierung lange nicht anerkennen, erst recht keine eigene Schuld. Dass Desinteresse war auch dem Umstand geschuldet, dass Roma in Tschechien bis heute nur eine kleine Lobby haben und weitgehend sozial ausgegrenzt werden.

Erst 2018 einigte sich der Staat auf den Kauf der Schweinemast. 2022 war der Abriss abgeschlossen und der Bau der Gedenkstätte konnte beginnen. Diese ist dem Museum für Roma-Kultur in Brno angegliedert.

Neuer Standort für tschechische Lithium-Produktion

Das Lithium im Erzgebirge hat auch in Tschechien für Goldgräberstimmung gesorgt. Der Rohstoff soll in dem alten Bergbauort Cínovec gefördert werden. Tschechien erhofft sich dadurch auf diesem wichtigen Gebiet eine Unabhängigkeit vom Weltmarkt und das Aufrücken in die technologische Weltspitze. Doch seit Jahren bewegt sich nicht viel. Zwar wurde die Firma Geomet von dem mehrheitlich staatlichen Energieunternehmen ČEZ übernommen. Doch ein Abbau ist noch ein weitere Ferne.

Nun musste Geomet sogar einen Rückschlag hinnehmen. Aufgrund von Anwohnerprotesten gab die Firma den gewünschten Standort für das Lithiumverarbeitungswerk in dem Ort Újezdeček südlich von Dubí auf und entschied sich, das Werk in Prunéřov westlich von Chomutov aufzubauen.

Schon zwei Jahre hatten Anwohner gegen das Werk in Újezdeček protestiert. Vor allem die Einwohner der kleinen Siedlung Dukla fürchteten das Werk, das direkt an ihre Grundstücke gegrenzt hätte. Zwei Jahre lang führten sie einen Kampf David gegen Goliath. Geomet behauptete immer, dass Újezdeček der beste Standort sei. Entscheidend für den Erfolg des Protests war sicherlich die Kritik von Bezirkshauptmann Jan Schiller. Auch weitere Regional- und Kommunalpolitiker hatten sich auf die Seite der Anwohner gestellt. Geomet wurde wiederholt für seine Informationspolitik kritisiert.

Nun können die Einwohner der Dukla-Siedlung feiern. Geomet will das geförderte Lithium nun per Zug nach Prunéřov transportieren. Újezdeček ist nur noch als Umschlagplatz des Erzes auf die Bahn geplant. In Prunéřov befindet sich ein Kohlekraftwerk von ČEZ. Dort will Geomet sowohl die mechanische als auch chemische Bearbeitung von Lithium ansiedeln. Geplant sind wöchentlich bis zu 60 Lithium-Züge von Újezdeček nach Prunéřov.

Wann der Lithium-Abbau im tschechischen Erzgebirge beginnt, steht aber noch immer in den Sternen. Eine Machbarkeitsstudie, die Ende 2023 vorliegen sollte, ist bis heute nicht abgeschlossen. Fest steht lediglich, dass der Abbau unter Tage erfolgen soll. Auch der Transport des Erzes vom Schacht zum Umschlagplatz in Újezdeček ist noch offen. Zuletzt waren mit einem Transportlift oder einem Förderband zwei Möglichkeiten im Spiel. Geomet plant pro Jahr die Förderung von über 2 Millionen Tonnen Erz, das zu rund 25.000 Tonnen Lithium verarbeitet werden soll.

Žatec gewinnt weiteren Titel

Vor einem Jahr ging die Hopfenstadt Žatec noch leer aus. Dann gelang am 18. September der Eintrag in das UNESCO-Weltkulturerbe. Auf den Tag genau sieben Monate später wurde Žatec nun auch zur „Historischen Stadt Tschechiens" ernannt. Die Stadt wurde damit für ihre langjährige, erfolgreiche Sanierung des historischen Stadtkerns und einzelner Bauten ausgezeichnet. Besonders hob die Jury hervor, dass es der Stadt auch gelingt, neben dem Einsatz staatlicher Fördermittel ebenso private Hausbesitzer zur denkmalgerechten Sanierung zu motivieren.

Žatec gewann den begehrten Titel im achten Anlauf. Ins Finale kommen immer die Gewinner in den einzelnen Bezirken. Žatec war 2023 zum achten Mal hintereinander im Bezirk Ústí als Sieger hervorgegangen. Der landesweite Gewinner erhält 1 Million Kronen (40.000 Euro) für die Denkmalpflege.

Neue Elbbrücken für Fußgänger und Radfahrer

In Ústí hat der Bau einer neuen Brücke für Fußgänger und Radfahrer begonnen. Die neue Elbquerung entsteht flußabwärts der Beneš-Brücke. Sie ist ein Provisorium für die Zeit der Sanierung der Beneš-Brücke. Das Provisorium soll drei Meter breit werden und bis zum nächsten Winter fertig sein. Über die Behelfsbrücke werden auch alle Versorgungsleitungen, die bislang über die Beneš-Brücke führen, umgeleitet. Die schon lange fällige Sanierung der Beneš-Brücke soll im Oktober 2026 abgeschlossen werden.

Auch in Děčín entsteht eine Brücke für Fußgänger und Radfahrer. Sie wird an die Eisenbahnbrücke gebaut. Im Unterschied zu der in Ústí wird sie aber keine Behelfsbrücke, sondern soll Fußgängern und Radfahrern die Querung erleichtern. Künftig vereinfacht das auch die Elbquerung für all jene, die auf dem Elberadweg unterwegs sind. Bislang mussten sie umständlich über die Tyrš-Brücke fahren.

 

 

 

---

 

Wenn Sie unseren Wochenrückblick regelmäßig in Ihr Email-Postfach bekommen möchten, melden Sie sich für unseren Newsletter an.

Zur Newsletter-Anmeldung

 

 

Die Erstellung dieses Newsletters wird mitfinanziert durch Steuermittel auf der Grundlage des vom Sächsischen Landtag beschlossenen Haushalts.

Školní rok 1945/1946: žáci chlapecké třídy jsou tak neukáznění, že přivedou svou učitelku do blázince. Vzápětí nastupuje nový učitel, který chlapce fascinuje: Na jedné straně vojenská uniforma a rákoska, na druhé straně je dokáže rozplakat hrou na housle při příběhu Jana Husa a uchvátit vyprávěním o boji na různých válečných frontách. Nebýt jeho nezvladatelné vášně k ženám...

Tento film otce a syna Svěrákových je dnes již bezpochyby klasickým příkladem české kinematografie, kterou mnozí v Německu milují: Láskyplně vykreslené postavy , prožívání různých více či méně všedních příběhů, a to vše inscenované bez velkých efektů. Na pozadí je důležitá doba českých dějin, která rozhodně nebyla nijak jednoduchá, ale je zde zahalena smířlivým sépiovým odstínem. Film patří k nejnavštěvovanějším filmům všech dob v České republice a v žebříčku csfd.cz se umístil na 6. místě.

Jedná se o první celovečerní film Jana Svěráka jako režiséra, jeho otec Zdeněk Svěrák napsal scénář a ve filmu si také zahrál. Film byl v roce 1992 nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

více o Filmu 

Krušnohorské divadlo slaví 100 let

Lázeňské město Teplice slaví stoleté výročí Krušnohorského divadla. Secezní budova na okraji lázeňského parku byl jako "Stadttheater Teplitz-Schönau" slavnostně otevřen 20. dubna 1924. Tenkrát se jednalo o největší divadlo mimo Prahu. Vznikl na místě divadla z roku 1874, které v noci na 1. září 1919 vyhořelo. Dnešní Krušnohorské divadlo je koprodukce z Drážďan. Soutěž vyhral Drážďanský architekt s českými kořeny Rudolf Bitzan. Proslavil se krematoriem v Liberci, prvním Rakouska-Uherska. O vybavení divadla se starali umělci pocházející též z Drážďan, Richard Guhr a Alexander Baranowsky.

V Česku stoupá zájem o Evropské volby

9. června volí obyvatelé zemí Evropské unie nový Evropský parlament. Podle průzkumu Eurobarometer, který proběhl v Česku v únoru 2024, dá se letos očekávat vyšší volební účast. Podle Eurobarometeru se chystají v České republice k evropským volbám 38 procent volíčů. To je sice pro jiné země malá hodnota. Ale v České republice, kde se účast dosud pohybovala na konci zemí EU by to byl nový rekord.

Dosud nejnižší účast statistici zaznamenali 2014 s 18,2 procent. V ostatních volbách od roku 2004, kdy Česká republika přistoupila k Evropské unie, se volební účast pohybovala vždy lehce nad 28 procent. 2019 se účast vyšplhala dokonce na dosavadní rekord bezmala 29 procent.

V červnu má být jasno o trase rychlodráhy Praha-Drážďany

Zhruba za dva měsíce by mohlo být jasno o trase plánované rychlodráhy z Prahy do Ústí nad Labem a saských Drážďan. Zastupitelé Ústeckého kraje totiž budou v červnu projednávat aktualizaci zásad územního rozvoje regionu. Pokud o umístění železnice nerozhodnou, jsou železničáři připraveni požádat o určení trasy přímo stát. Aktualizaci zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, tedy jakousi krajskou obdobu územního plánu, potřebují železničáři pro další přípravu vysokorychlostní dráhy.

Krajský úřad dostal na 600 vyjádření k navrženým variantám rychlodráhy. Do června je mají úředníci vypořádat a zastupitelé následně rozhodnou, kterou z tras podpoří. S vedením rychlodráhy mají problém některé obce na Litoměřicku a odmítavě se proti plánům železničářů staví i Chlumec na Ústecku.

Černý kašel řádí na severu Čech

Případů onemocnění pertusí, známou také jako černý či dávivý kašel, v Ústeckém kraji v posledních týdnech výrazně přibylo. Vyplývá to z aktuálních statistik Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje. Podle údajů krajské hygienické stanice (KHS) přibylo v minulém, tedy 15. týdnu roku 2024, v Ústeckém kraji celkem 130 případů onemocnění černým kašlem. Nejvíce na Děčínsku, kde zaznamenali 27 nových případů, Chomutovsku s 25 případy a Ústecku s 24 případy. Na Teplicku lékaři diagnostikovali 20 nových případů, na Lounsku 17, na Litoměřicku 9 a na Mostecku 8. „Nejvyšší nemocnost zjišťujeme ve věkové skupině 15 až 19 let, a to 91,9 případu na 100 000 obyvatel,“ informovali hygienici.

Ponořte se do jazyka sousedů

“Účastníci si budou moci vyzkoušet tzv. Jazykovou koupel, což je metoda, kdy se jazyk důsledně používá v běžné řeči vedle mateřského jazyka. Tato metoda bude využívaná ve školkách, které se do projektu zapojí.”, říká Lucie Tarabová, ředitelka české kanceláře Tandemu, která je jedním z partnerů projektu.

Cíle projektu

Cílem projektu je do roku 2026 a vyzkoušet modelové přístupy výuky jazyka sousedů v mateřských školách na obou stranách hranice. Pracují na něm týmy všech česko-saských euroregionů, LaNa (Saská zemská centrála pro rané vzdělávání v jazyce sousedů) a - Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže Tandem.

Projekt je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu spolupráce INTERREG Sasko - Česká republika 2021-2027 a záštitu nad ním převzala saská státní ministryně spravedlnosti a pro demokracii, Evropu a rovnost Katja Meier a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 

Přínos pro region

"Překonávání jazykových bariér je nejdůležitějším a zároveň nejtěžším úkolem všech příhraničních regionů. Seznámení dětí se sousedním jazykem již v raném věku ve školkách je mimořádnou příležitostí pro celý region," vysvětluje Regina Gellrich ze Saské zemské centrály pro rané vzdělávání v jazyce sousedů (LaNa).

Jak přesně to bude fungovat a jak se mohou mateřské školy a další zúčastněné strany z příhraničního regionu zapojit, bude podrobně představeno na zahajovací akci.

Program konference:

https://www.nachbarsprachen-sachsen.eu/files/dates/Programm_29.04.2024_1803263283918.pdf

Další informace o projektu:

https://www.nachbarsprachen-sachsen.eu/cz/index.html

Schváleno financování osmi projektů v Euroregionu Elbe/Labe

Euroregion Elbe/Labe spravuje Fond malých projektů, který je financován prostředky EU z  programu Interreg Česko-Sasko na podporu česko-německých projektů. Na druhém zasedání (12.04.2024) Lokálního řidícího výboru v Děčíně bylo schváleno celkem 8 projektových žádostí ve celkové výši 68 600,80 EUR. Patří mezi ně například prázdninové tábory, sportovní hry, společné výlety a spolupráce mezi kluby psích sportů. Žadatelé pocházeli ze Sebnitz, Dolní Poustevny, Bad Gottleuba, Tisé, Teplic, Bannewitz, Krásné Lípy, Obercunnersdorfu, Bärensteinu, České Kamenice a Drážďan.

Více informací o možnostech financování, které nabízí Fond malých projektů, najdete na adrese www.elbelabe.eu/fmp. Budeme rádi, když se nám přihlásí mnoho dobrých projektů. Prosíme, šiřte je dál!

seznam schválených projektů

Ústecký kraj modernizuje rumburskou nemocnici

Před pěti lety se nemocnice v Rumburku nacházela v kritickém stavu, skončila v insolvenci a hrozilo jí uzavření. Některé oddělení již ukončily svou činnost, chyběly nejen finance, ale také i personál. 

Vor fünf Jahren war das Krankenhaus in Rumburk noch ein Pflegefall. Insolvent und von der Schließung bedroht. Einige Abteilungen waren geschlossen, es fehlte nicht nur an Geld, sondern auch an Personal. Mezitím přišlo převzetí nemocnice holdingem Ústeckého kraje a pandemie Covid, během níž nemocnice znovu nabyla na významu. Zejména proto, že byly dočasně uzavřeny hranice a pacienty již nemohly ošetřovat saské kliniky, jak bylo kdysi plánováno.

Mezitím se situace nemocnice zlepšila. V příštích letech bude okres opět masivně investovat. Plánuje se ekvivalent 37,5 milionu eur. Peníze budou použity na rekonstrukci polikliniky, tedy střediska lékařské péče. Vznikne zcela nové oddělení urgentního příjmu a nemocnice bude mít konečně vlastní přistávací plochu pro vrtulníky. Většina investice by měla být dokončena do roku 2027. Rekonstrukce hlavní budovy bude trvat o něco déle.

Nemocnice, která slouží 50 000 obyvatelům oblasti Schluckenau, měla být uzavřena již před lety. V té době již probíhala jednání se zařízeními v sousedním Sasku, která čekala na pacienty z České republiky. Plán však ztroskotal na nedostatku finančních prostředků.

Děčínský podnik si pořídí elektrobusy

Veřejná doprava v Děčíně se v příštích letech změní. Zajistí to nákup nových elektrobusů pro městské linky. Město již zahájilo výběrové řízení, v němž má být pořízeno 20 elektrobusů. Prvních deset autobusů by mělo být dodáno již v příštím roce. Město za ně zaplatí jen zlomek ceny. Většinu pokryjí dotace z Evropské unie.
Děčín již tři roky testuje elektrobusy od různých výrobců. Rozhodující bylo, zda autobusy zvládnou i kopcovitý terén města na Labi. Výsledek byl pozitivní. Dopravní podnik počítá pouze s dodatečným rychlým nabíjením v průběhu dne.
Která společnost nakonec autobusy dodá, závisí pouze na nejnižší cenové nabídce. Město také požaduje záruku na baterie po celou dobu 12leté životnosti.
Děčín kvůli snížení emisí již v minulosti nakoupil 21 autobusů na zemní plyn, jejichž provozní náklady prudce vzrostly po zdražení v důsledku koronaviru a války Ruska proti Ukrajině. Děčín má ve svém vozovém parku stále také autobusy na naftu.

Nejvyšší nezaměstnanost v Severních Čechách

Nezaměstnanost v Ústeckém kraji zůstává nejvyšší v České republice. V březnu zde úřady práce hlásily šestiprocentní míru nezaměstnanosti. Ta byla o dva procentní body vyšší než celorepublikový průměr. Oproti únoru se však míra nezměnila. V evidenci nezaměstnaných bylo 33 643 osob oproti téměř 11 000 volných pracovních míst.

Aféra: Bystroň a Deník N

Politik AfD Petr Bystroň je na titulních stranách novin již téměř tři týdny. Údajně přijal peníze od ruského propagandistického portálu Voice of Europe. Bystroň to popírá a vedení strany Alternativa pro Německo mu vyjádřilo důvěru. Čím déle však aféra trvá a čím více podrobností a nových zjištění se dozvídáme, tím větší zátěží se politik pro AfD stává. Koneckonců je na druhém místě kandidátní listiny pro červnové volby do Evropského parlamentu. V souvislosti s Bystroňovou aférou se vždy objevuje jméno českého Deníku N. Ten stál na počátku a jako první zveřejnil obvinění.

Bystroň je přece politik s českými kořeny. Narodil se v roce 1972 v Olomouci a jeho rodina na konci 80. let emigrovala do Německa. Již několik let se těší hvězdné kariéře v AfD. Jeho původ vysvětluje velký zájem českých médií o jeho osobu. Česká média však mají velmi dobré zdroje, zejména pokud jde o zkoumání ruského vlivu. Dlouho před ruskou invazí na Ukrajinu české tajné služby varovaly před hrozbou ze strany Ruska a jeho rostoucím vlivem nejen v České republice, ale i v dalších částech Evropy. Čeští novináři také patří k nejaktivnějším v Evropě a při zkoumání ruského vlivu navazují kontakty s kolegy z ostatních zemí EU. Není náhodou, že právě český novinář stál před lety v čele celoevropské sítě zaměřené na objasňování ruských fake news.

K tomu přistupuje dlouholetá investigativní tradice a rozrůstající se mediální krajina v České republice, která se v posledních deseti letech ještě rozrostla. Deník N je toho nejlepším příkladem. Deník vznikl v době, kdy se jinde noviny zavíraly. Jeho výchozím bodem bylo Slovensko, kde si velmi rychle našel čtenáře a předplatitele. Byl tak úspěšný, že po letech založil pobočku v České republice. Tím se nyní dala do pohybu kauza Bystroň.