Mezitím v Česku... 35/25
12.09.2025
Národní parky připravují novou turistickou stezku přes hranice
Je to malá senzace. Na jaře příštího roku bude otevřena nová přeshraniční turistická stezka mezi národními parky Saské Švýcarsko a České Švýcarsko. Bude to první nová turistická stezka, která přímo propojí oba národní parky od založení Národního parku České Švýcarsko v roce 2000. Nově vyznačená turistická stezka však není zcela nová. Na německé straně se skládá z již vyznačených turistických tras a vede přes Reitsteig a Fremdenweg na Großer Winterberg, odtud po Winterbergstraße a přes hraniční stezku a hranici do České republiky. Existuje zde také již existující stezka, známá jako historická Promenádní stezka, která vede nad údolím Labe a Kamnice (Kamenice).
V budoucnu bude nově vyznačená stezka oficiálně křížit i Promenádní stezku, ale to zatím není z bezpečnostních důvodů možné. Z tohoto důvodu buduje Správa Národního parku České Švýcarsko nákladem 22 000 eur novou odbočku stezky až na Dlouhý roh. Odtud vede stezka po stávajících cestách dolů do údolí Suché Bělé a dále k silnici z Hřenska na Mezní Louku (Rainwiese), aby po chvíli odbočila na Mlýnskou cestu směrem na Meznou (Stimmersdorf).
Nově značená stezka vede zcela mimo klidovou zónu v ČR, proto je chůze po ní již povolena. Uvnitř klidové zóny není dovoleno značené cesty opouštět. Na české straně však v klidové zóně téměř žádné značené stezky nejsou. Naproti tomu v Saském Švýcarsku mohou turisté využívat hustou síť značených turistických cest i v klidové zóně.
Připomínky zaniklých vesnic
Již třetím rokem si Česká republika 20. září připomíná zaniklé obce. Letos se ústřední ceremoniál uskuteční v Jelení (Hirschenstand) v Krušných horách.
Zmizelé obce jsou především ty, které byly vylidněny při odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 a poté již nebyly znovu osídleny. Mnoho obcí se nacházelo v horách s drsnými klimatickými podmínkami, se kterými se noví osídlenci často nedokázali vyrovnat. Zároveň bylo potřeba mnoho pracovníků v severočeském průmyslu, což znamenalo, že bývalé německé vesnice v horách byly opuštěny nebo nebyly dosídleny vůbec.
Československo také přímo v pohraničí vytvořilo přísně střeženou hranici, a to nejen se západním Německem, ale i se spřátelenou NDR. V důsledku toho bylo mnoho vesnic srovnáno se zemí. Dalším důvodem ničení vesnic bylo vytváření zakázaných vojenských prostorů, například v Doupovských horách, a také probíhající povrchová těžba hnědého uhlí a vytváření přehrad a nádrží. Celkem prý zaniklo 2 400 míst.
Mladá rodina převzala jeden z mála zbývajících domů v Jelení (Hirschenstand) v Krušných horách a provozuje zde útulný penzion s farmou alpak. Tato rodina je zachycena i v knize "Mitten am Rande", kterou vydal Euroregion Elbe/Labe 2021 společně s českým sdružením Antikomplex. Kniha bohužel není v prodeji, ale rozhovor s Alicí Janstovou (a mnoho dalších) si můžete přečíst na internetu. Dozvíte se v něm mnoho zajímavého o místě a jeho okolí a bude vás to tam táhnout o to víc.
Další milník pro vysokorychlostní železniční trať
Česká správa železnic zveřejnila dokumentaci k prvnímu českému úseku plánované vysokorychlostní železniční trati Praha-Drážďany. Jedná se o první úsek z Prahy do okolí Litoměřic. Tento úsek je obecně považován za nejméně problematický a podle plánů má být postaven a dokončen jako první. Po něm bude následovat úsek přes České středohoří, který bude dokončen jako poslední. Třetím českým úsekem je úsek přes Ústí nad Labem a tunelem přes Krušné hory na česko-německou hranici.
Proces posuzování vlivů na životní prostředí může být zahájen zpracováním dokumentace. Ta bude zkoumat vliv stavebního záměru na životní prostředí. Do procesu se mohou zapojit úřady, místní samosprávy, různé organizace a také dotčená veřejnost, která může vznášet námitky, jež musí správa železnic vyvrátit nebo změnit své plány. Teprve po úspěšném dokončení posouzení vlivů na životní prostředí začíná proces schvalování záměru a vydávání stavebního povolení.
Přestože správa železnic dosahuje značného pokroku, existují i v tomto prvním úseku rizika. Důvodem je skutečnost, že jedna z obcí (Hrobce) stále vede soudní spor proti trase, kterou loni schválil ústecký kraj. Právní kroky jsou zatím neúspěšné. Obec se nyní chce obrátit na Ústavní soud.
Severočeské nájmy rostou
Severní Čechy, a zejména okres Ústí, patří k nejchudším regionům v České republice. Nájemné v bytech proto v minulosti bylo spíše mírné. V posledních třech letech to však již neplatí. Zejména ve městech, jako jsou Ústí nad Labem, Děčín, Litoměřice a Louny, se nájemné za poslední tři roky zvýšilo v průměru o 30 až 40 %. Deník Mladá fronta Dnes informuje o případech, kdy nájemné v některých případech vzrostlo až o polovinu. Například mladý pár v Ústí platil za byt 2+1 (2 pokoje plus kuchyň a koupelna) 9000 korun (360 eur). Nyní musí platit 12 000 korun (480 eur), což pro pár znamená plnou čistou mzdu jednoho z nich.
Kromě inflace je na vině i příliv studentů do Ústí, blízkost Saska v Děčíně (zajímavé pro dojíždějící) a blízkost Prahy v Lounech a Litoměřicích (rovněž pro dojíždějící). V příštích letech odborníci očekávají další nárůst, i když pomalejším tempem.
V České republice je vlastnictví nemovitostí mnohem běžnější než v Německu. Vyšší úrokové sazby hypoték a přísnější pravidla, zejména pokud jde o vyšší podíl vlastního kapitálu, však přístup k vlastnictví bydlení značně ztížily, a to zejména mladým lidem. Jsou to především oni, kdo nyní žijí v nájemních bytech bez perspektivy vlastnického bydlení.
Schváleno deset nových sasko-českých projektů
Fond malých projektů v Euroregionu Elbe/Labe podporuje sasko-české projekty částkou do 20 000 eur. Rozhodovací výbor se dnes sešel v drážďanském City-Wache. Obdržel 11 projektových žádostí, což je o něco méně, než se očekávalo. Pro 10 žádostí byly schváleny finanční prostředky v celkové výši 69 017,60 eur. Jedna žádost byla zamítnuta.
Na rozdíl od posledního zasedání v červnu byl tentokrát předložen pouze jeden sportovní projekt. Naopak silněji byly zastoupeny oblasti kultury a vzdělávání a sociální otázky.
Pět ze schválených žádostí s finančním objemem 33 206,40 EUR pocházelo od německých žadatelů a pět žádostí s finančním objemem 35 811,20 EUR pocházelo rovněž od českých žadatelů.
Veškeré informace o jednotlivých projektech (včetně zamítnutých projektů) naleznete na webových stránkách Euroregionu Elbe/Labe.
Pokud chcete dostávat náš týdenní přehled pravidelně do své e-mailové schránky, zaregistrujte se k odběru newsletteru.