Mezitím v Česku... 36/25
19.09.2025
Po 88 letech: Masarykova poslední slova
Téměř 90 let po smrti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka byla zveřejněna jeho poslední slova. Byla obsažena v zapečetěné obálce, která byla v pátek otevřena za přítomnosti prezidenta Petra Pavla a Masarykova pravnuka Tomáše Kotíka v prezidentském letohrádku v Lánech. Historička Dagmar Hájková poté přečetla úryvky z pětistránkového dopisu, který byl napsán v angličtině a přeložen přímo do češtiny. Masaryk v něm předpokládá, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu brzy zemře, a popisuje své představy o pohřbu. Vyjadřuje se také ke svým krajanům ("Naši lidé jsou v pořádku, pokud zachovají klid."), ke krajně pravicovému slovenskému politikovi Andreji Hlinkovi ("Je to blokádník kvůli své politice s Maďary. Ale musíme mu to odpustit.") a o silné německé menšině v zemi ("Němci by měli zůstat u nás."). Sám o sobě také říká, že není o nic moudřejší. O soužití Čechů a Němců říká: "Češi jsou pracovití, Němci mají určitou poctivost, ale určitě víc kradou." (Srov. např. A nabádá k dialogu: "Když jsou lidé nevzdělaní a hloupí, tak s nimi nic nenaděláte. Lidé jsou rádi hloupí. Ale neusnadňujte jim to: hádejte se s nimi!" vyzývá Masaryk.
Poslední slova si zapsal Masarykův syn, diplomat a pozdější ministr zahraničí Jan Masaryk. Pravost dopisu byla na místě potvrzena, ale zatím není jisté, kdy byl napsán. Je možné, že byl skutečně diktován v posledních dnech před Masarykovou smrtí 14. září 1937, ale mohl být napsán i v dřívější fázi těžké nemoci v roce 1934, kdy byl Masaryk ještě prezidentem. Na konci roku 1935 předčasně odstoupil z funkce poté, co byl v roce 1934 ve věku 84 let znovu zvolen na další sedmileté období. Historici také upozorňují, že Masaryk měl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu tendenci používat při diktování jednoduché věty.
Obálku s posledními slovy svého otce předal Jan Masaryk svému tajemníkovi Antonínu Sumovi, kterému se po násilném komunistickém převratu v únoru 1948 podařilo obálku odeslat Masarykovu bývalému tajemníkovi Lumíru Soukupovi do Velké Británie. Jan Masaryk zemřel v březnu 1948 z nevyjasněných příčin. Lze se domnívat, že byl buď na příkaz nových komunistických vládců vyhozen z okna svého oficiálního sídla, nebo byl donucen spáchat sebevraždu.
Soukup se v roce 1991 vrátil do Československa a předal poslední slova zpět Antonínu Sumovi, který zůstal v Československu. V roce 1996 dospěl Sum spolu s Masarykovými vnuky k závěru, že na vydání je ještě příliš brzy. Rok před Sumovou smrtí předal obálku Národnímu archivu. Mezitím obálku zapečetil s tím, že bude otevřena až po dvaceti letech od jejího předání.
Nové plány pro poslední hnědouhelnou šachtu
Jednalo se o poslední hnědouhelný důl v České republice. Před devíti lety byla šachta "Centrum" u Mostu uzavřena. Tím skončila poslední kapitola hlubinné těžby hnědého uhlí v České republice. Po devíti letech nyní pro tuto lokalitu začíná nová éra. Ministerstvo kultury již dříve povolilo vlastníkovi, těžební společnosti Sev.en, demolici většiny budov. Téměř všechny budovy byly zbaveny památkového statutu, s výjimkou těžní věže a systému, který vozil horníky do hlubin a zpět a také přepravoval uhlí. Tato instalace má být v budoucnu vystavena v Hornickém muzeu v Mostě.
Demoliční práce mají začít ještě letos. Poté bude areál upraven pro průmyslové využití. Počítá se také s vybudováním univerzitní laboratoře na výrobu zeleného vodíku. Ta vzniká ve spolupráci s Centrem jaderného výzkumu v Řeži u Prahy a ústeckou univerzitou.
Nový přírůstek v děčínské zoo
Již několik týdnů dělá děčínské zoo radost lenochod. Poprvé ve své 76leté historii se zoo podařilo získat do své péče exemplář tohoto druhu. K tomuto účelu byl přestavěn bývalý klokaní dům. Roční samice lenochoda přišla ze Zoo Jihlava a podle zoo se již dobře zabydlela.
Tím však příběh nekončí. Plánují ji rozmnožit a stále čekají na vhodného samce. Do té doby chce zoo pro lenochoda připravit venkovní výběh.
Rok po povodni
Rok po ničivých povodních v České republice odhadl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka v Praze škody na zhruba 70 miliard korun (asi 2,8 miliardy eur). Nejedná se však ještě o konečné číslo.
Přívalové deště, zejména v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, způsobily rozsáhlé povodně. Škody byly omezené, především díky systému včasného varování Hydrometeorologického úřadu. Protože však došlo k několika vydatným lijákům, půda po prvních z nich již nebyla schopna vodu absorbovat. Právě poslední dešťové srážky způsobily nejvážnější škody. Nebýt jich, mohla být povodeň na úrovni povodně, která se vyskytuje pouze jednou za 50 let. Celkově však spadlo více srážek než při poslední velké povodni na Moravě v roce 1997.
Nejvíce byla postižena města Opava, Jeseník a Krnov a také Ostrava, kde byla několik dní pod vodou obě hlavní železniční nádraží (hlavní nádraží a Svinov). Povodně však způsobily vážné škody také zejména v menších obcích. Celkem bylo postiženo 400 rodinných a bytových domů. Největší škody byly způsobeny na silnicích a vodohospodářské infrastruktuře. Na mnoha místech jsou škody patrné dodnes. Za rok se podařilo opravit pouze 20 % škod, zejména v menších obcích.
Ochota přispívat v zemi byla příkladná. Jen nevládní organizace vybraly na darech téměř 1 miliardu korun (40 milionů eur).
České děti jedí příliš málo ovoce a zeleniny
Státní zdravotní úřad ČR doporučuje, aby děti jedly denně pět porcí ovoce a zeleniny o velikosti dětské pěsti, a zajistily si tak zdravou výživu. Toto doporučení však dodržují pouze čtyři procenta všech dětí a jejich rodičů. "Mnoho rodičů si myslí, že stačí dvě až tři porce," uvádí se v nejnovější zprávě úřadu. Naopak děti často jedí nesprávné potraviny, dávají přednost sladkým nápojům a ochuceným mléčným výrobkům.
Zdravotní úřad také zjistil nedostatek důležitých minerálních látek. Vápník chybí napříč všemi generacemi. Také nedostatek hořčíku je patrný v celé společnosti, zejména u žen a seniorů. Nejnižší hladina byla zjištěna u mladých žen ve věku 15 až 17 let. Polovina žen v plodném věku a polovina dětí ve věku 7 až 10 let trpí nedostatkem železa. Na druhou stranu sodík je konzumován v hojném množství. Hladina sodíku u 91 % mužů ve věku 15 až 59 let byla výrazně nad normou.
Monitoring analyzoval také vnější vlivy na zdraví a zjistil negativní působení především hluku, ale také znečištění ovzduší a vody. Nebyly k dispozici žádné informace o tom, zda se situace zlepšila nebo zhoršila. Výsledky se vztahují k dlouhodobým hodnotám.