Euroregion Elbe/Labe

Mezitím v Česku... 41/25

Soud zamítl další žalobu proti nové trati – Hřensko zakročuje proti pouličním trhovcům – Ústecká zoo otevírá Giboní les – Zvony pro Verneřice – Rekordní sbírka na raketu Dany Drábové

24.10.2025

Soud zamítl další žalobu proti nové železniční trati

Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl žalobu obce Přestavlky u Roudnice nad Labem a dalších obcí proti Ústeckému kraji kvůli vedení trasy plánované vysokorychlostní železniční trati z Prahy do Drážďan.
Obec u soudu namítala, že chybí studie, která by doložila dopady nejen samotné železniční trati, ale i plánovaného terminálu u Roudnice. Přestože obec uznává, že nová trať by umožnila cestu do Prahy za pouhých 19 minut, upozorňuje, že i to může představovat problém:

„Mezi bohatou Prahou a regionem, který se nachází na druhém konci ekonomických možností, by pak bylo jen 19 minut,“ uvedl zástupce obce.

Soud však ve svém odůvodnění uvedl, že se kraj svým rozhodnutím nezabýval samotnou výstavbou, ale pouze trasováním projektu.

Zatímco soud žalobu zamítl, kraj zintenzivnil komunikaci s obcemi, což obce samy uznávají. Po krajských volbách na podzim minulého roku se podle nich přístup kraje zcela změnil.

„Nová trať vznikne. Teď jde o to, aby byla postavena v souladu s krajinou a přírodou,“
uvedl jeden ze zástupců v deníku Mladá fronta DNES.

Kraj zároveň zvažuje zadání studie o dopadech projektu.

Krajský soud v Ústí nad Labem se projektem vysokorychlostní trati nezabýval poprvé. Už dříve město Chlumec a obce u Litoměřic podaly žaloby proti vedení trasy, i tyto žaloby však byly zamítnuty. Obce avizovaly, že podniknou další právní kroky.

Nová vysokorychlostní trať se nachází stále ve fázi plánování a schvalování. Zahájení stavby je plánováno na rok 2028, a to nejprve pro úsek mezi Prahou a Litoměřicemi a Krušnohorským tunelem. Další části budou následovat později. Celá trať by měla být dokončena do roku 2045.

Hřensko chce omezit trhovce s levným zbožím

Marktbuden im Ortskern von Hřensko ©Steffen Neumann

Pohraniční obec Hřensko v Českém Švýcarsku se rozhodla zakročit proti stánkům s levným zbožím, které zaplňují její centrum. Tyto stánky, oblíbené především u turistů, jsou už delší dobu trnem v oku vedení obce. Dosavadní pokusy o jejich odstranění ale vždy selhaly. Starostka Kateřina Horáková nyní zřejmě našla způsob, jak část z nich odstranit a zbytek regulovat.

„Necháváme pozemky zaměřit. Některé stánky totiž stojí na našich parcelách,“ uvedla starostka pro Český rozhlas.
„Tam, kde se při měření ukáže, že stánek stojí na veřejném pozemku, bude muset být zbourán,“ oznámila.
Podle jejích odhadů se to týká přibližně sedmi stánků.

Obec zároveň pracuje na nové tržní vyhlášce, která má stanovit, že stánky budou mít jednotný vzhled a svým provedením přispějí k malebnému charakteru centra obce.

V těchto stáncích se převážně prodává levné zboží pochybné kvality z Dálného východu. Pravidelné kontroly navíc ukazují, že jde často o padělky značkového zboží, někdy dokonce i o předměty s fašistickou symbolikou.
Celníci a policie také opakovaně zjistili, že někteří obchodníci prodávají drogy – jak ve stáncích, tak v přilehlých skladech.

Většinu zákazníků tvoří turisté z Německa.

 

Ústecká zoo otevírá Giboní les

Weibchen eines Nördlichen Weißwangen-Schopfgibbons mit Kind ©Andrea Balejová

 

Severní bílolící gibon získává v horské zoo v Ústí nad Labem nové domovské prostředí. V sobotu v poledne zde bude slavnostně otevřen nový výběh s názvem „Giboní les“. Výběh byl v posledních měsících vybudován uprostřed areálu, v místě, kde dříve žili sika jeleni. Nachází se zde malé lesní území, které nyní slouží jako přirozené prostředí pro gibony. Součástí je také nové zázemí pro chovatele a dvě krmné plošiny, odkud mohou návštěvníci gibony dobře pozorovat. Samotný lesík však zároveň zvířatům poskytuje úkryt před pohledy návštěvníků. Zoo plánuje také komentovaná krmení, při nichž bude možné gibony pozorovat zblízka, a do budoucna chce do lesa nainstalovat kamery, které umožní online sledování.

„Giboní les“ je prvním větším projektem zoo, který má být předzvěstí dalších ambiciózních změn. Cílem je především zlepšit podmínky pro chovaná zvířata, protože některé staré pavilony už těmto nárokům neodpovídají. Zoo se proto musela rozloučit i s některými druhy, například slony. Starý pavilon gibonů, kde žili i jiní primáti, bude zbourán a na jeho místě má v budoucnu vzniknout rozsáhlý výběh „Konžský prales“.

 


Zvony pro Verneřice

Ve Verneřicích se po více než 80 letech opět rozezněly zvony. Kostel svaté Anny byl vybaven čtyřmi novými a dvěma historickými zvony. Slavnostní požehnání zvonů provedl minulou sobotu litoměřický biskup Stanislav Přibyl. Událost byla vyvrcholením téměř dvacetileté snahy o záchranu kostela.

Zásluhu na tom má především místní duchovní správce Marcel Hrubý, který je v oblasti Děčínska a Českého Švýcarska dobře známý – už zachránil více než desítku kostelů, některé zcela zchátralé, jako například v Markvarticích. Obnova byla možná díky trpělivé práci, dobrovolníkům a mnoha dárcům. Na opravu přispěli i potomci původních německých obyvatel, ale také místní čeští obyvatelé. Obec věnovala několik stovek tisíc korun, největší podpora přišla z ministerstva pro místní rozvoj4,5 milionu korun (185 000 €). Mezi dárci je i Česko-německý fond budoucnosti.
Za své zásluhy byl Marcel Hrubý letos oceněn cenou hejtmana Ústeckého kraje; současný hejtman Richard Brabec se osobně zúčastnil i slavnostního zvonění.

Čtyři nové zvony byly odlity v bavorském Pasově, jedna historická pochází z Mukařova, druhá kdysi zvonila v Robeči.

Původní zvony kostela svaté Anny byly pořízeny za první republiky jako náhrada za ty, které byly zabaveny a roztaveny během první světové války. Během druhé světové války však postihl stejný osud i tyto zvony. Po válce byla původní německá populace téměř zcela odsunuta a v 70. letech hrozil kostelu demolice, stejně jako dalším chrámům v okolí (Valkeřice, Rychnov, Merboltice). Tyto kostely byly tehdy ničeny především z ideologických důvodů, nikoli kvůli havarijnímu stavu. Kostel sv. Anny byl nakonec uchráněn, protože byl jen dva roky předtím opraven.


Rekordní sbírka na raketu Dany Drábové

Stačil pouhý jeden den, aby se vybralo potřebných 12,5 milionu korun (514 000 €) – tolik stojí pozemní řízená střela Flamingo ukrajinské výroby. Do sbírky přispělo více než 8 000 lidí.

Sbírku vyhlásila česká iniciativa Dárek pro Putina, která chtěla zbraň pořídit pro ukrajinskou armádu. Zvláštností této střely je, že nese jméno Dany Drábové, nedávno zesnulé dlouholeté předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Drábová byla velkou podporovatelkou Ukrajiny a iniciativa s ní už dříve souhlasila, že jedna z jejich zbraní ponese její jméno.

„Bohužel se to podařilo uskutečnit až po její smrti,“ uvedli organizátoři.

Sbírka byla vyhlášena v rámci vzpomínkové akce v Praze na počest Dany Drábové, které se zúčastnil i prezident Petr Pavel. Pořadateli byli kromě iniciativy Dárek pro Putina také spolky Post Bellum a Havloids Memorial Club.

ProCache: v401 Render date: 2025-10-31 11:38:59 Page render time: 0.3373s Total w/ProCache: 0.3410s