Euroregion Elbe/Labe

Mezitím v Česku... 45/25

Schluckenauer Zipfel čeká několikaměsíční uzavírka silnic - Obce získaly pozemky u povrchového těžebního jezera Milada - Severočeské teplárenství plánuje do roku 2030 ukončit těžbu uhlí - Česko se loučí s kardinálem Dukou - Sudetoněmecký den 2026 poprvé v Česku - Premiéra výletů parníkem během adventu

21.11.2025

Schluckenauer Zipfel čeká několikaměsíční uzavírka silnice

Obyvatelé obce Schluckenauer Zipfel se musí v příštím roce připravit na omezení na nejdůležitější silniční spojnici na jih. Podle plánů Ředitelství silnic a dálnic ŘSD bude od 1. března 2026 do 31. října zcela uzavřena státní silnice I/9 mezi Novou hutí a Svorem. Důvodem je výstavba nového obchvatu obce Svor, který má odvést dopravu mimo obec. Doposud vedla silnice I/9 přímo středem obce. Ve Svoru se silnice I/9 stýká se státní silnicí I/13, která zde byla v posledních letech rozšířena na čtyři jízdní pruhy.

Projekt výstavby obchvatu Svoru se plánuje již delší dobu. Teprve nyní však vyšlo najevo, že Schluckenauer Zipfel přijde na osm měsíců o jedinou státní silnici směrem do středu země. Objízdná trasa je plánována přes rozsáhlé území přes Chříbskou a Českou Kamenici a začíná v Jiřetíně pod Jedlovou. Proti tomu se však postavili starostové obcí na Šluknovsku. Nepochopení projevují zejména města Varnsdorf, Krásná Lípa a Rumburk. Silnici I/9 využívají denně nejen tisíce lidí k cestám do zaměstnání a na školení, ale trasu využívá i záchranná služba pro cesty do nemocnice v České Lípě. Jezdí zde také pravidelné autobusy do Prahy. Naproti tomu odklonová trasa je již nyní velmi dobře využívána.

Starostové volají po jiném technickém řešení, které by umožnilo pokračovat v dopravě přes silnici I/9 alespoň střídavě v jednom nebo ve dvou pruzích po provizorním mostě. Přinejmenším by se měla výrazně zkrátit doba uzavírky. Tyto požadavky podpořil i Ústecký kraj. Samotná stavba se nachází v okrese Liberec. Investor, Ředitelství silnic a dálnic ŘSD, se odvolává na obtížný profil v okolí staveniště. Úplná uzavírka silnice je nevyhnutelná.

Obce získají pozemky u povrchového těžebního jezera Milada

Jezero Milada u Ústí nad Labem
Jezero Milada u Ústí nad Labem ©Steffen Neumann

Současná česká vláda na jednom ze svých posledních zasedání rozhodla o bezúplatném převodu pozemků u povrchového těžebního jezera Milada u Ústí nad Labem (Aussig). Toto rozhodnutí je považováno za první a nejdůležitější krok v dalším rozvoji této již tak oblíbené rekreační oblasti. Dosud byly pozemky ve vlastnictví státu a ve správě státního podniku Diamo, který se stará o bývalé důlní areály. V budoucnu budou pozemky převedeny na Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada. Ten kromě Ústí zahrnuje obce Chabařovice, Trmice a Řehlovice. Celkem se jedná o 378 pozemků o rozloze 8,2 milionu metrů čtverečních.

K realizaci plánů na vytvoření rekreační oblasti kolem jezera Milada zbývá už jen jediný krok: odpis zásob hnědého uhlí pod územím kolem jezera. Podle odhadů se jedná o 128 milionů tun uhlí. Přestože je jezero již více než deset let otevřeno pro turistické využití, stát by se teoreticky mohl k zásobám hnědého uhlí kdykoli dostat, což by znemožnilo spolehlivé plánování. Uhelné zásoby musí amortizovat báňský úřad v koordinaci s ministerstvem životního prostředí. K tomu by mělo dojít v průběhu roku 2026.

Na břehu jezera již existuje infrastruktura pro volný čas a rekreaci. Diamo nedávno uzavřelo desetileté nájemní smlouvy s provozovateli půjčoven lodí a SUP, občerstvení a barů. Dlouhodobé smlouvy zůstávají v platnosti i poté, co pozemky převezme městský svazek. S novou vlastnickou strukturou jsou však možné ještě dalekosáhlejší projekty. Patří k nim například projekt "Divoká Milada" (viz "Zatím v Česku ... 20/25). Ústecká zoologická zahrada, město Ústí a ústecký okres plánují v oblasti jezera Milada 700hektarovou rezervaci pro divoká zvířata z Asie, ptačí rezervaci a pravěká zvířata, jako jsou zubři, koně Převalského a další potomci.

Severočeské teplárenství plánuje do roku 2030 postupně přestat využívat uhlí

Česká republika zrychluje tempo ukončování těžby uhlí. V severních Čechách, které jsou srdcem dosavadní těžby hnědého uhlí, se podle hlavního dodavatele tepla, společnosti ČEZ, přestane zásobování teplem do roku 2030 opírat o hnědé uhlí. Uhlí bude v budoucnu nahrazeno zemním plynem a biomasou. V dlouhodobém horizontu se státem většinově vlastněná energetická společnost ČEZ zaměřuje také na dodávky tepla z malých modulárních jaderných reaktorů, vodík a spalování odpadu.

První kroky již byly podniknuty. V červnu byl například uveden do provozu nový plynový kotel v Prunéřově u Chomutova, který slouží jako alternativní zdroj tepla ke stávající uhelné elektrárně. V budoucnu bude zásobovat teplem i nedalekou Kadaň, která dosud odebírala teplo z uhelné elektrárny Tušimice. Za tímto účelem ČEZ buduje 5,7 km dlouhý teplovod z Prunéřova do Kadaně. V Prunéřově bude také vybudován kotel na biomasu a další plynové kotle. Ty budou dodávat teplo od topné sezony 2028/29.

V Prunéřově kdysi stály největší uhelné elektrárny v České republice. Elektrárna Prunéřov I byla považována za jednoho z největších znečišťovatelů v Evropě a v červnu 2020 byla odstavena ze sítě.
ČEZ také ve spolupráci s městem vybudoval v Ústí nad Labem pět nových plynových kotelen a kilometr teplovodu. Tím bylo zajištěno dálkové vytápění pro 3 000 domácností.

Mezi další plány společnosti ČEZ na cestě k postupnému odchodu od uhlí patří výstavba teplárny v Prunéřově, malého modulárního reaktoru v Tušimicích a paroplynové elektrárny v Trmicích u Ústí. Společnost ČEZ oznámila investice v celkové výši přes 4 miliardy eur do transformace energetiky jen v Ústeckém kraji do roku 2030.

Česko se loučí s kardinálem Dukou

Dominik Duka
Dominik Duka © Petr Šálek CC BY-SA 4. 0

O uplynulém víkendu se Česká republika rozloučila s dlouholetým pražským arcibiskupem a "kardinálem Dominikem Dukou mší v pražské katedrále svatého Víta na Hradčanech. Duka zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Pražským arcibiskupem byl více než 12 let, a to až do roku 2022.

Vzpomínková akce se konala za přítomnosti současného prezidenta Petra Pavla a jeho dvou předchůdců Václava Klause a Miloše Zemana. Zaznělo Requiem b moll Antonína Dvořáka. Dlouholetému arcibiskupovi vzdali poslední poctu i hodnostáři z jiných náboženství a náboženských společenství. Dukovo tělo bylo uloženo do krypty arcibiskupů v katedrále svatého Víta. Tam již odpočívají ostatky jeho předchůdců Františka Tomáška a Miloslava Vlka.

Duka před rokem 1989 působil jako kněz ilegálně a byl dva roky vězněn. Od roku 1986 vedl dominikánský řád v Československu. V roce 1998 byl jmenován královéhradeckým (Königgrätz) biskupem, a to až do svého jmenování novým pražským arcibiskupem v roce 2010. V roce 2022 jej vystřídal tehdejší olomoucký biskup Jan Graubner.

Po smrti jeho předchůdce Miloslava Vlka se do Duky vkládaly naděje, že bude pokračovat ve Vlkově kurzu otevřenosti. Ty však byly opakovaně zklamány. Duka vystupoval jako konzervativní strážce katolické tradice. Jedním z vrcholů jeho působení bylo znovupostavení a vysvěcení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.

Sudetoněmecký den 2026 poprvé v České republice.

Sudetoněmecký den - Vstup tradičních krojových skupin
Sudetoněmecký den - nástup tradičních krojovaných skupin © Steffen Neumann

Sudetoněmecký landsmanšaft bude příští rok poprvé pořádat Sudetoněmecký den ve své staré vlasti, v České republice. Koná se tradičně o svatodušních svátcích, příští rok od 22. do 25. května, tentokrát v moravské metropoli Brně (Brünn). Výběr Brna není náhodný. Druhé největší město České republiky bylo před lety prvním, které si oficiálně připomnělo oběti odsunu německého obyvatelstva. Již deset let je nejvýznamnějším symbolem Pochod smíření, který se koná vždy v červnu v opačném směru a připomíná pochod smrti z roku 1945 od rakouských hranic do Brna.

Rozhodnutí ve prospěch Brna vyplývá z pozvání sdružení Setkání Brno, které Pochod smíření organizuje a které bylo letos na posledním Sudetoněmeckém dni v Regensburgu rozšířeno.

Premiéra výletů parníkem během adventu

Labský parník na Labi u Ústí nad Labem
Parník Labe na Labi © Steffen Neumann

Letos poprvé se uskuteční adventní plavby parníkem po Labi mezi Bad Schandau a Roudnicí nad Labem (Raudnitz). Od 27. listopadu bude Labská plavební společnost vypravovat jménem ústeckého okresu pravidelné plavby po řece na svém historickém kolesovém parníku "Labe". Plavby parníkem se konají každý čtvrtek až neděli. Poslední plavba se uskuteční 21. prosince.

Vzhledem k tomu, že výlety organizuje Ústecký kraj, platí na všechny trasy zvýhodněná jízdenka od dopravního podniku Doprava Ústeckého kraje, kterou lze zakoupit prostřednictvím aplikace "DÚKapka", která je k dispozici i v němčině. Podle jízdního řádu jezdí parník ve čtvrtek a v pátek mezi Ústím nad Labem a Litoměřicemi (Leitmeritz), v sobotu z Ústí do Bad Schandau a zpět a v neděli z Ústí nad Roudnicí nad Labem.

Ústecký okres nabízí pronájem salonků domovům důchodců a školním třídám za zvýhodněných podmínek. Zároveň by touto premiérovou nabídkou chtěl okres kompenzovat řadu dní, kdy letos nebylo možné kvůli nízkému stavu vody parníkem plout, uvádí se v tiskové zprávě. Náklady na výlety parníkem okres odhaduje na 1,8 milionu korun (75 tisíc eur).

 


 

Pokud chcete dostávat náš týdenní přehled pravidelně do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

K registraci do zpravodaje

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

ProCache: v401 Render date: 2025-11-25 23:59:48 Page render time: 2.1036s Total w/ProCache: 2.1153s