Mezitím v Česku... 3/26
23.01.2026
Šok po násilnostech v Chřibské
Při pondělní střelbě na radnici v Chřibské ve Schluckenauer Zipfel byli zabiti dva lidé a šest jich bylo zraněno. Pachatel, podle policie devětatřicetiletý recidivista žijící v Chřibské, nejprve ráno začal střílet na radnici z protějšího domu, poté vnikl do budovy se čtyřmi zbraněmi a začal střílet. Postřelen byl starosta Jan Macháč, správce a další osoba byla zraněna. Po příjezdu policie pachatel zranil tři policisty a poté se sám zastřelil. Zaměstnanec radnice byl zřejmě postřelen výstřelem z policejní zbraně. Ona i druhá zraněná osoba jsou stále v ústecké nemocnici, ale jejich životy nejsou ohroženy. Ostatní zranění již byli propuštěni domů.
Policie má podezření, že motivem pachatele byly osobní problémy. Vyloučili, že by šlo o teroristický čin. Muž byl drogově závislý a obchodoval s drogami. Podle policie se pachatel zaměřil na konkrétní osobu na radnici. V jeho bytě policie našla další dvě zbraně. Žádnou ze zbraní pachatel nedržel legálně.
Šok v malém městě, které je známé tím, že zde kdysi byla nejstarší sklárna v České republice, je hluboký. Rodina zastřeleného správce byla velmi vstřícná. Ústecký kraj nyní zřídil sbírkový účet a sám poskytl 200 000 korun (cca 8 300 eur) na podporu rodiny správce a zraněných, stejně jako na vše, co je nyní ve Chřibské potřeba.
Případ také upozorňuje na problém nelegálního držení zbraní v České republice. Amnestie má umožnit odevzdání nelegálních zbraní policii nebo jejich legalizaci do konce června. Celkově se již několik let zvyšuje i počet legálních držitelů zbraní (o tom jsme informovali v čísle 2/26).
Moldavská nádražní budova opět na prodej
Projekt zřídit v nádražní budově v obci Moldava na hranicích se Saskem železniční muzeum ztroskotal. Spolek, který nádraží na podzim roku 2024 koupil, stále nebyl schopen zaplatit kupní cenu. Obec Moldava proto dala budovu znovu do prodeje. Zájemci mají čas na podání nabídky do konce února. Minimální cena není stanovena. Výše ceny také nemusí být rozhodujícím kritériem. Rozhodnutí obecního zastupitelstva, které bude o prodeji rozhodovat, bude záviset i na budoucím využití budovy.
Koncept železničního muzea vypadal slibně. Sdružení, které dříve provozovalo podobné muzeum s vlastními lokomotivami a dalšími železničními vozidly ve středočeských Zdicích, však neplnilo své platební závazky. Po záloze 5 000 000 korun už nic dalšího nepřišlo. Byla dohodnuta kupní cena 3 miliony korun (125 000 eur). "Termín splatnosti dalších splátek jsme již dvakrát prodloužili. Takhle to dál nešlo," komentoval situaci starosta Moldavy David Leitermann.
Zda bude nové výběrové řízení úspěšné, je však více než nejisté. V minulosti se obec opakovaně snažila budovu prodat, ale bez úspěchu. Kdo by chtěl obrovskou budovu na konci železniční trati přímo na hranicích se Saskem? Pomohlo by, kdyby se do Freibergu znovu otevřela bývalá souvislá železniční trať z Mostu (Brüx) přes Osek (Ossegg) a Dubí (Eichwald) a Moldavu na Holzhau a Rechenberg-Bienenmühle. Snahy zejména obcí podél železniční trati však zatím nebyly korunovány úspěchem. Německá strana by musela poslední úsek z Holzhau do Moldavy znovu vybudovat.
Přesto spolek za svůj muzejní projekt bojuje a zahájil sbírku na získání 1 milionu korun. Zatím se sešlo již přes 70 tisíc korun.
Kofola přebírá výrobce přírodní kosmetiky
Společnost Nobilis Tilia, která sídlí v malé obci Vlčí hora (Wolfsberg) na okraji Národního parku České Švýcarsko, se prosadila ve výrobě přírodní kosmetiky nejen v České republice. Nyní, více než 30 let po svém založení, byla společnost prodána novému majiteli. Nese slavný název Kofola, který někteří v Sasku znají také jako česká Kola. Výrobce nápojů Kofola se sídlem v Ostravě však nevyrábí pouze oblíbenou Kofolu, ale i mnoho dalších značek. Kofola má 14 výrobních závodů v pěti zemích střední a jižní Evropy. Do jejího portfolia patří také minerální vody Rajec a Korunní, piva Holba, Zubr a Litovel a výrobce bylinných směsí a čajů Leros. Společnost Nobilis Tilia bude nyní také přidružena ke společnosti Leros. Kofola chce vytvářet synergie a dále růst, zejména v oblasti přírodní kosmetiky.
Společnost Nobilis Tilia založil v roce 1990 učitel a přírodovědec Zbyněk Šedivý. Název společnosti je latinským překladem jména Krásná Lípa (Schönlinde), městečka, kde se nachází Vlčí hora. Manželé Adéla a Petr Zrubeckovi působí ve firmě od poloviny 90. let. Trojice se zaměřila především na aromaterapii na bázi éterických olejů a péči o pleť. V sídle firmy se výrobky nejen vyráběly, ale také prodávaly v prodejně. Vznikla čajovna, kosmetický salon a bylinková zahrada. Postupně se Nobilis Tilia vyvinula ve významného zaměstnavatele v oblasti, která je charakteristická turistickým ruchem.
"Po 30 letech podnikatelské činnosti jsme cítili, že je čas předat otěže. Se společností Kofola sdílíme stejnou filozofii a hodnoty, stejně jako vášeň pro bylinky a udržitelnost. V tomto spojení vidíme potenciál pro synergie, rozvoj nových příležitostí a expanzi," cituje tisková zpráva Adélu Zrubeckou.
Mapa se stane dědictvím UNESCO
Nejstarší mapa v České republice je na nejlepší cestě stát se památkou UNESCO. Jejím zařazením do Národního seznamu České republiky byl nyní učiněn rozhodující krok k nominaci. Byla vytištěna v roce 1518 a je uložena nedaleko Saska, ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích. Archiv o toto významné dílo pečuje z pověření jeho vlastníka, Biskupství litoměřického.
Mapa s nejstarším vyobrazením Čech a Moravy je dílem učitele, lékaře a kartografa Nikolause Klaudiana, česky známého jako Mikuláš Klaudián, proto se jí také říká Klaudiánova mapa. Klaudián měl s touto mapou osvětové záměry. Patřil k Českým bratřím neboli Unitas Fratrum (Jednotě bratrské), jak se sami nazývali. Ta vznikla z husitského hnutí v 15. století. Klaudián sám navrhl mapu, která byla mimochodem určena poutníkům, a proto byla orientována na jih, tedy na Řím. V roce 1518 ji nechal vytisknout u norimberského tiskaře Hieronyma Höltzela.
Řeka Bílina je zbavena potrubí
V osmdesátých letech 19. století musela řeka Bílina (Biela) zmizet do trubek. Důvodem byla povrchová těžba hnědého uhlí v severních Čechách. Mezi Chomutovem (Komotau) a Mostem (Brüx) nezůstal kámen na kameni. Města a vesnice byly zbourány, železniční tratě a silnice byly přeloženy, jezera a parky zmizely a krajinu dodnes charakterizují povrchové doly, elektrárny, vysokonapěťové vedení a uhelné vlaky. Jedinou spojnicí v měsíční krajině mezi oběma městy byl Ervěnický koridor, pojmenovaný podle městečka Ervěnice (Seestadtl) s přibližně 5 000 obyvateli, které muselo v 50. letech 20. století rovněž ustoupit povrchovým dolům. Od té doby vedla koridorem v podzemních rourách železniční trať, čtyřproudá silnice a řeka Bílina.
To se má nyní změnit. Vodohospodářský podnik Povodí Ohře letos začne řeku z potrubí uvolňovat. V závislosti na počasí by první práce měly začít na jaře. Nové koryto řeky vznikne v délce téměř 5 kilometrů. Bílina bude dočasně odkanalizována do provizorního koryta. Po dokončení bude řeka postupně znovu uvedena do života.
Bílina byla dlouhou dobu považována za nejznečištěnější řeku v České republice. Pramení na Úpické louce v Krušných horách, jižně od 878 m vysokého vrcholu Kamenná hůrka, protéká městečkem Jirkov (Görkau) a dále uhelnou a chemickou oblastí v podhůří Krušných hor, přes města Most aBílina (Bilin), kolem dalších povrchových dolů a elektráren a později kolem chemického závodu Spolchemie u Ústí nad Labem, než se vlévá do Labe u hlavního nádraží.
Dolní Žleb získává hasičskou stanici
Česká republika zlepšuje protipovodňovou ochranu městečka Dolní Žleb (Niedergrund) na Labi těsně před hranicí se Saskem. Dolní Žleb je okres Děčín (Tetschen), do kterého se při povodních již pravidelně nedá dojet autem, ale pouze vlakem. Z tohoto důvodu musely hasičské a záchranné sbory v případě povodní s předstihem přesunout svou techniku z Děčína do Dolního Žlebu. To však bylo provedeno za velmi provizorních podmínek. Obec nyní našla vhodnou budovu pro hasičskou a záchrannou službu. Město Děčín odkoupilo budovu staré hasičské zbrojnice od soukromého majitele. Samotnou budovu hodlá hasičský sbor v budoucnu zrekonstruovat, uskladnit zde techniku a zřídit zde vytápěnou odpočívárnu, sprchu a WC. Do Dolního Žlebu se mají výhledově přestěhovat části hasičské techniky a jedno vozidlo. Totéž se týká i záchranné služby.