Mezitím v Česku... 5/26
06.02.2026
Změna ve vedení nadace Brücke|Most
Po téměř 30 letech v čele nadace Brücke|Most odstoupil na konci ledna z funkce předsedy správní rady profesor Helmut Köser. Novým předsedou správní rady byl jednomyslně zvolen Peter Baumann, který hrál klíčovou roli při založení nadace jako výkonný ředitel v letech 1997-2017. Funkci bude zastávat čestně.
Profesor Köser založil nadaci Brücke|Most v roce 1997 společně se svou matkou Gertrudou Köserovou s cílem trvale podporovat porozumění a spolupráci ve střední a východní Evropě a sbližovat lidi na obou stranách hranice. Pod jeho vedením se nadace etablovala jako významný hráč na poli mezikulturního vzdělávání, setkávání a předávání znalostí. Četné přeshraniční projekty stanovily standardy v oblasti německo-české a východo-středoevropské výměny.
K formujícím iniciativám patří Česko-německé kulturní dny, které se konají od roku 1999 (od roku 2018 pod záštitou Euroregionu Elbe/Labe), stipendijní program pro české a slovenské studenty na Vysoké škole hudební v Drážďanech od roku 2001 a široká škála historických a politických vzdělávacích programů. Od roku 2019 koordinuje a podporuje z pověření saského ministerstva kultury jako státní servisní středisko "Poznávání pamětních a pietních míst" zájezdy saských školních skupin na pamětní a pietní místa v rámci Německa a Evropy.
Peter Baumann vzdal hold Helmutu Köserovi jako klíčové osobnosti německo-české občanské společnosti: "Profesor Köser svou vizí a neúnavným nasazením nejen vybudoval základy, ale také vytvořil skutečné mosty mezi lidmi a kulturami. Jeho práce byla mezigeneračním impulsem pro mírovou a sjednocenou Evropu."
Profesor Köser se na vývoj nadace dívá s vděčností: "Naplňuje mě velkou radostí, když vidím, jak se z myšlenky stala živá síť výměny, učení a vzájemného respektu. S nadací budu samozřejmě i nadále spojen jako dárce. Podle mého názoru je nyní dokončena obsahová a personální reorganizace nadace, na které jsme pracovali od roku 2018. Jsem přesvědčen, že nová správní rada bude i nadále s velkým nasazením sledovat mé i naše společné cíle. Mým přáním je, aby Brücke-Villa v Drážďanech-Blasewitz zůstala srdcem nadace."
Demonstrace pro prezidenta
Desetitisíce lidí vyjádřily 1. února na několika demonstracích v České republice podporu prezidentu Petru Pavlovi. Jen v Praze reagovalo na výzvu iniciativy Milion chvilek na podporu prezidenta Petra Pavla tolik lidí, že se všichni na Staroměstské náměstí nevešli. Demonstrace se konaly i v dalších městech, například v Hradci Králové, Pardubicích, Zlíně, Vrchlabí, Jeseníku, Třeboni a Uherském Hradišti.
Demonstrace byly reakcí na nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Pavla, aby jmenoval čestného předsedu motoristické strany Filipa Turka ministrem životního prostředí (informovali jsme o tom v minulém čísle zpravodaje).
Po schůzce prezidenta Pavla s premiérem Andrejem Babišem na začátku týdne premiér prohlásil kauzu Turek za uzavřenou. "Pan prezident Pavel nejmenuje pana Turka ministrem životního prostředí a tím pro mě tato kapitola končí," řekl Andrej Babiš. Političtí pozorovatelé viděli po sporu s Pavlem a Babišem dva vítěze a jako velkého poraženého motoristu. Je však nepravděpodobné, že by motoristé v dohledné době představili nového kandidáta na ministerský post, aby nemuseli přiznat tuto hořkou porážku. Spor tedy bude pravděpodobně ještě nějakou dobu doutnat, i když v méně vyhrocené míře.
Papež jmenoval nového pražského arcibiskupa
Novým pražským arcibiskupem se stal dosavadní litoměřický biskup Stanislav Přibyl. Papež Lev jej jmenoval 38. pražským arcibiskupem 2. února, v den katolického svátku Hromnic. Svého úřadu se ujme 25. dubna. Do té doby zůstane správcem litoměřické diecéze.
Přibylem papež Lev zahajuje generační výměnu. Ve svých 54 letech je Přibyl nejmladším pražským arcibiskupem za posledních 100 let. Vystřídá Jana Graubnera, který tento úřad zastával necelé čtyři roky. Graubnerovi však bylo při uvedení do úřadu již 74 let. Ve věku 75 let podal papeži Františkovi rezignaci, jak je v tomto věku obvyklé. Graubner vystřídal arcibiskupa Dominika Duku, který zemřel v listopadu loňského roku.
Sám Stanislav Přibyl byl litoměřickým biskupem jen krátce. Do úřadu nastoupil před necelými dvěma lety. Letos na sebe upoutal pozornost vyhlášením roku 2026 Rokem smíření s odkazem na odsun německého obyvatelstva z litoměřické diecéze. Každý měsíc se na různých místech diecéze, která symbolizují někdy násilné akty vyhnání, slouží vzpomínková mše.
Přibyl byl považován za favorita volby nového arcibiskupa. Pochází z pražské hudbymilovné rodiny a svůj první farní úřad zastával ve středočeském hornickém městě Příbram, kde se podílel na obnově významného barokního poutního místa Svatá Hora.
Později se přestěhoval do Litoměřic jako generální vikář, kde působil až do roku 2016. Poté působil sedm let jako sekretář České biskupské konference a v roce 2024 se stal litoměřickým biskupem. Přibyl má nejen titul a doktorát z teologie, ale také magisterský titul z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V roce 2025 získal doktorát z dějin umění na Katolické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1995 je členem řádu redemptoristů.
Přesný a oblíbený - česká železnice
Podle tiskové zprávy byly vlaky Českých drah (ČD) v roce 2025 dochvilnější než za posledních devět let. Na čas přijelo 88,2 procenta z téměř 2,5 milionu vlaků, což je o 0,6 procentního bodu více než v roce 2024. Pokud by na železnici platila akademická čtvrthodina, tedy tolerované zpoždění 15 minut, bylo by na čas 98,5 procenta všech vlaků ČD.
Celkem bylo přepraveno 168 milionů cestujících, což bylo o něco méně než v roce 2024. České dráhy pokles zavinily dlouhodobě nejnižšími cenami pohonných hmot. Železnici také trápily dlouhodobé stavby, a to nejen v Česku, ale i v zahraničí, například na česko-německé hranici v údolí Labe mezi Bad Schandau a Schönou a mezi Hamburkem a Berlínem. Naproti tomu nové dálkové spojení Baltic expres do Polska zvýšilo počet cestujících. České dráhy doufají, že v letošním roce budou moci díky menšímu počtu stavenišť přepravit opět více cestujících. České dráhy mají v roce 2019 stále daleko k předkoronavigační úrovni 182,1 milionu cestujících.
České dráhy však zabodovaly nejen dochvilností a novými spoji, ale pokračovaly i v modernizaci svých vlaků. Na dálkové spoje v ČR i mimo ni bylo nasazeno více vlaků ComfortJet. Celkem přibylo 450 nových vlaků s WLAN. V České republice je nyní celkem 5 277 vlakových spojů s WLAN. Elektrickými zásuvkami a USB porty je vybaveno 4 603 spojů a 7 379 spojů Českých drah je bezbariérových.
To oceňují i cestující. Ve vlastní aplikaci Můj vlak dosáhly České dráhy 2025 hodnocení 4,21 z 5 možných bodů. Podle Českých drah je to nejvyšší počet bodů od zavedení hodnocení. V roce 2023 bylo hodnocení 4,1 bodu. Podle Českých drah se hodnocení zúčastnilo téměř 173 000 cestujících, kteří zaslali 834 000 hodnocení.
Česká republika zůstává v únoru abstinentní
Iniciativa "Suchý leden", která vznikla ve Velké Británii, je nyní velmi populární také v Německu. Zatímco však účastníci této kampaně si nyní mohou v klidu sednout, v České republice suchý měsíc teprve začíná. "Suchej únor" (v překladu Suchý únor) je název příslušné kampaně, jejímž cílem je kontrola konzumace alkoholu. Ta je v České republice skutečně velmi vysoká. Podle statistik se rizikově chová 1,6 milionu lidí, kteří pijí alkohol. Společenský a kulturní význam pití piva v České republice je navíc dobře znám. Pitné chování se však mění i v zemi piva. Lidé nyní pijí mnohem více nealkoholického piva, které je často k dostání na čepu a ve velmi dobré kvalitě. Dlouhodobě klesá také spotřeba alkoholických nápojů s vyšším obsahem alkoholu.
Kampaň, která vznikla v roce 2013, se těší stále větší oblibě. Původně byla zaměřena pouze na muže, ale později na celou společnost. Sdružení "Suchej únor" nedávno napočítalo kolem 1,5 milionu registrovaných účastníků. Ti dostávají každodenní vedení a podporu při abstinenci prostřednictvím webových stránek a/nebo aplikace, kombinovanou s triky a každodenními myšlenkami k vnitřnímu zamyšlení. Letošní Suchý únor je zaměřen na čtyři témata: čas, láska, spánek a peníze. Jelikož má únor přesně 28 dní, každý týden je vždy charakterizován novým tématem.
Mimochodem, Česká republika není jediná, kdo slaví Suchý únor. Slovensko se ke kampani oficiálně připojilo v roce 2021. Také Kanada má místo suchého ledna suchý únor. Kampaně Suchý leden a Suchej únor, založené přibližně ve stejné době, o sobě dlouho nevěděly. Jeden ze zakladatelů, Petr Freimann, nedávno v podcastu Sober Heroes poměrně jednoduše vysvětlil, proč v Česku přišli s karnevalovým měsícem únor: "Na začátku nového roku jsme přemýšleli, co bychom mohli udělat pro své zdraví, a vymysleli jsme měsíc abstinence. A pak už jsme se jen pustili do dalšího měsíce."
Zubři budou znovu vysazeni v Dupavských horách
V Doupovských horách na severozápadě České republiky vznikne v příštích letech rezervace pro zubry a divoké koně. Zpočátku se na ploše větší než 130 hektarů usídlí sedm zubrů a dvanáct divokých koní. Organizace na ochranu přírody Česká krajina a Refugium, které se na projektu podílejí, již zahájily výkup vhodných pozemků. Byla také zahájena kampaň na získání finančních prostředků na financování projektu. Z potřebných 2,5 milionu korun (100 000 eur) se již podařilo vybrat téměř třetinu. V České republice již zubři žijí v Milovicích ve středních Čechách, které byly kdysi také zakázaným vojenským prostorem. V chráněné oblasti žije 50 zubrů na ploše 350 hektarů. Divocí koně jsou v České republice již více rozšířeni a na několika místech již byli chováni.
Podle Akademie věd ČR je chov zubrů ideálním řešením pro tuto část Doupovských hor. Zvířata by měla pomoci zachovat ráz otevřené krajiny.
Plánovaná rezervace se nachází na východě hor, v menší části, která se nachází v ústeckém okrese. Sousedí s vojenským újezdem, který dnes zabírá největší část Doupovských hor. Doupovské hory byly osídleny až do doby krátce po druhé světové válce, kdy bylo převážně německé obyvatelstvo odsunuto. Centrem bylo kdysi městečko Duppau s přibližně 1 600 obyvateli. Od roku 1955 byl v horách zřízen vojenský prostor s omezením Hradiště a zbylé obyvatelstvo bylo odsunuto. Zaniklo nejen město Duppau, ale i dalších 76 vesnic a jednotlivých zemědělských usedlostí.