Mezitím v Česku... 12/26
27.03.2026
Radio Praha před koncem?
Podle ministra zahraničních věcí Petra Macinky mají být mezinárodní stanice Českého rozhlasu zrušeny. Příští týden chce ministr podepsat s vysílatelem, jehož zahraniční stanice financuje ministerstvo zahraničí, novou smlouvu o financování pro letošní rok. Podle dohody by vysílatel místo plánovaných 35 milionů korun měl dostat jen něco přes 26 milionů. V roce 2027 by ministr chtěl financování zcela zastavit. Vysílání považuje za zbytečné. Během televizního rozhovoru vyšlo najevo, že ministr si myslí, že kanál je určen pro Čechy žijící v zahraničí. Vícejazyčné stanice (mj. v angličtině, němčině a francouzštině) však poslouchají i lidé, kteří nemluví česky a zajímají se o Českou republiku. Zahraniční stanice jsou tedy formou reklamy v zahraničí. Podle Českého rozhlasu navštívilo zahraniční stránky v loňském roce kolem 8 milionů lidí, nejvíce z Německa, Francie, USA, Rakouska, Španělska a Velké Británie. Největší zájem je o pořady v angličtině, němčině a francouzštině. Ukončení finanční podpory by znamenalo i konec zahraničního vysílání, které letos slaví 90. narozeniny.
Zda bude finanční podpora ukončena, záleží nyní na mediálním výboru českého parlamentu. Podle informací médií se případné zrušení zahraničního vysílání setkalo s odporem poslanců vládní strany ANO. Opoziční strany již tento krok kritizují.
Veřejnoprávní vysílání v České republice je v současné době pod obrovským tlakem. Vláda chce drasticky snížit financování, zrušit koncesionářské poplatky a financovat vysílání přímo ze státního rozpočtu. Hlavními tahouny jsou dvě malé vládní strany, radikálně pravicová SPD a motoristé, jejichž podíl hlasů v průzkumech veřejného mínění je v současnosti pod pětiprocentní hranicí.
Masový protest v Praze
Téměř čtvrt milionu lidí protestovalo minulou sobotu v Praze proti současné české vládě. Demonstrace v Letenských sadech se konala pod heslem "Nenecháme si ukrást budoucnost" a obviňovala vládu z korupce, zneužívání moci, rušení institucí a zavádění manýrů východoevropských autokratů. Demonstranti se především obávají eroze demokratických institucí a stěžují si na agresivitu zejména dvou malých vládních stran. Demonstraci uspořádalo sdružení Milion chvilek pro demokracii. Mezi řečníky byli známí herci, například devadesátiletý herec a scénárista Zdeněk Svěrák ("Kolja"), herec Ondřej Trojan a zpěvačka Aneta Langerová.
Letenský park je místem konání velkých demonstrací v České republice. Podobně velká demonstrace v roce 2019 předznamenala konec první vlády. Spolek Milion chvilek je nezávislý na politických stranách a politicích a spoléhá se čistě na občanskou společnost. V Letenských sadech se konala také dosud největší demonstrace v historii České republiky a Československa. V roce 1989, na vrcholu sametové revoluce, zde demonstrovalo 750 000 lidí z celého Československa.
Tiskové stěny omezují přístup
Kdo plánuje velikonoční výlet do Tiských stěn, neměl by nic ponechat náhodě. Jinak se může stát, že sice v Tisé skončíte, ale hradby si budete moci prohlédnout jen z dálky. Se zahájením nové výletní sezóny 1. dubna totiž obec do oblíbeného skalního světa vpustí maximálně 2 000 lidí denně. Ve dnech s velkým počtem návštěvníků, jako jsou Velikonoce, se proto může stát, že bude jednoduše vyprodáno.
Není žádnou novinkou, že vstup do Felsenweltu stojí peníze. Vstupenky jsou k dostání v malých prodejních stáncích u obou vchodů. Vstupenka pro dospělého stojí v současné době 100 korun, což je něco málo přes 4 eura. Děti do 15 let, studenti do 26 let a senioři nad 65 let platí pouze poloviční cenu. K dispozici je také rodinná vstupenka až pro tři děti za 250 korun. Děti do 6 let neplatí nic.
I ranní ptáčata by však mohla odejít s prázdnou, protože obec spustila online systém prodeje vstupenek. Pokud tedy chcete mít na velikonoční výlet jistotu, měli byste si vstupenky koupit zde. Na vstupenkové platformě se také dozvíte, kolik vstupenek je ještě k dispozici. V současné době je k dispozici ještě všech 2 000 vstupenek na Velikonoční neděli. Platforma má českou, německou a anglickou jazykovou verzi.
Obec Tisá také plánuje pravidelné kontroly vstupenek. Areál není oplocený, a proto by se vynalézaví návštěvníci mohli ošidit o vstup. Tomu chce obec zabránit a na místě budou pravidelně dva až tři lidé, kteří budou areál kontrolovat.
Omezení návštěv oblíbených výletních cílů se v posledních letech zvýšilo. Poprvé se tak stalo v Adršpašském skalním světě, což je podobně fascinující krajina jako Tiské stěny, jen větší. V Českém Švýcarsku je od loňského roku omezen prodej vstupenek do Edmundovy soutěsky. Důvodem je zkáza způsobená lesním požárem před čtyřmi lety. Obec Hřensko, která vlastní stezky v soutěsce a organizuje plavby na lodičkách, by však chtěla omezený vstup zachovat i do budoucna, byť s vyšším počtem osob za den, jakmile to bude možné.
Méně piva z Velkého Března
Nizozemská pivovarnická skupina Heineken oznámila, že ve svém pivovaru ve Velkém Březně (Großpriesen) bude v budoucnu vařit méně piva. Důvodem je klesající poptávka po pivu, a to nejen v České republice, ale i ve světě. Skupina chce celosvětově zrušit 5 000 až 6 000 pracovních míst. Ve Velkém Březně se podle dostupných zpráv propouštět nebude. Až do odvolání se však nebudou konat další prohlídky pivovaru.
Pro region je to těžká rána. Heineken již po převzetí uzavřel pivovar Zlatopramen v Ústí nad Labem (Aussig) v tamním okrese Krásné Březno (Schönpriesen). Ve Velkém Březně se vaří oblíbené pivo Březňák, které se vyváží i do Německa.
Pivo je známé především díky svému logu. Od roku 1906 ho zdobí podobizna bývalého železničního zaměstnance Viktora Cibicha (1856-1916). Jeho totožnost zjistil rozsáhlým bádáním Vladimír Kaiser, bývalý vedoucí archivu města Ústí nad Labem. Kaiser nakonec našel i Cibichův hrob. Dobře živený a spokojený Cibich byl dokonce vzorem pro další loga v zahraničí. Cibich mohl být dobře živený a spokojený už jen proto, že za to dostal doživotní pivní důchod. Pivo tak dostával v místních hospodách zdarma.
Sdružení zachraňuje taneční sál v Schichtově továrně
Historický taneční sál Schichtovy továrny v Ústí nad Labem na Střekově se znovu otevírá. V místě, kde kdysi tančily celé generace, se v sobotu otevírá výstava fotografií. Výstava je charitativní akcí na záchranu tanečního sálu. K vidění budou mimo jiné motivy správní budovy slavné Schicht-Werke s honosným tanečním sálem.
Před několika lety se však zdálo, že tato historická budova skončila. Tam, kde rodina Schichtů začala v 19. století vyrábět mýdla, vznikla rychle jedna z největších továren v monarchii. Kromě mýdel se zde vyráběl také magarin a další drogistické výrobky. Proslulé bylo mýdlo s logem jelena (Jelen). Zde se zrodila dnešní globální korporace Unilever. Po roce 1945 však byla ústecká továrna znárodněna, ale vyráběla až do roku 2010. Poté byl závod rozdělen. Dnes se zde nevyrábí ani mýdlo, ani margarín. Administrativní budova je od roku 2011 prázdná a před třemi lety měla být zbourána. Část byla zbourána a jedno křídlo muselo pryč. Na starší část s tanečním sálem však byl vydán památkový příkaz. Sdružení Střek-ON se proto podařilo přesvědčit majitele, aby sál pronajal.
Po roce nyní nastal čas sál slavnostně otevřít vernisáží. Vstupné stojí 70 eur pro dvě osoby. Výtěžek je určen na citlivou rekonstrukci sálu a jeho další provoz. Po vernisáži s hudbou a tancem, která začíná v 15 hodin, bude zábava pokračovat až do 22 hodin. Sál bude otevřen i v neděli po celý den. Více informací na stránkách Sálu Šichtovka.
Češi kvůli cenám benzinu přesedají na veřejnou dopravu
Rostoucí ceny benzinu a zejména nafty nyní dorazily i do České republiky. Podle zprávy deníku Mladá fronta Dnes (MfD) se to nyní projevuje v dopravním chování, a to i na Ústecku. Využití kapacit se zvýšilo zejména na autobusových linkách, které spojují menší obce s městy. Okres, který jízdy objednává, nemá k dispozici žádná spolehlivá čísla. Vychází však z vyjádření cestujících a řidičů autobusů. Podle nich jsou některé spoje mnohem více vytížené než před čtrnácti dny, zejména ve špičce.
Podle výzkumnice Hany Brůhové Foltýnové z ústecké univerzity (UJEP) proto dojíždějící, kteří mohou přestoupit na veřejnou dopravu, která je pravidelná, předvídatelná a především má srovnatelnou dobu jízdy s autem, jako první přesedají z auta na autobus nebo vlak. Neočekává však, že by velký počet řidičů automobilů přešel na veřejnou dopravu. Zkušenosti ukazují, že na každých 10 % zvýšení cen přejde 1 až 4 % uživatelů automobilů.
Ceny benzínu a nafty jsou nyní výrazně vyšší než před několika týdny. Benzín stojí v průměru 1,75 eura za litr, nafta 1,95 eura. To znamená, že se téměř obnovil dřívější rozdíl mezi německými a českými cenami, který činil dobrých 30 centů.
Ceny v České republice zpočátku rostly pomaleji než v Německu, protože stát prostřednictvím své společnosti Čepro držel ceny nízko. Čepro provozuje sítě Eurooil a Robin Oil s téměř 300 čerpacími stanicemi, což již představuje malou tržní sílu. Ministr průmyslu Karel Havlíček nařídil společnosti Čepro, aby nadále prodávala pohonné hmoty za stejné ceny jako před útokem na Írán. Naopak v Německu řetězce čerpacích stanic ceny okamžitě zvýšily, ačkoli ani zde stát nemá v žádné čerpací stanici podíl.