Mezitím v Česku... 14/26
10.04.2026
Cenový strop pro pohonné hmoty v České republice
Nařízení o maximálních cenách pohonných hmot, které přijala česká vláda 2. dubna, začalo poprvé platit v úterý. Od té doby vláda každý den ve 14 hodin stanovuje maximální ceny benzinu a nafty, které začnou platit následující den (nebo o víkendu). Stanovené ceny vycházejí z údajů na trhu, zejména z velkoobchodních cen. Faktické omezení spočívá v tom, že u běžných pohonných hmot nesmí být překročena zisková marže 2,50 Kč/l. Současně byly sníženy daně z pohonných hmot o 2,35 Kč na litr.
V úterý byly maximální ceny pro středu stanoveny na 43,15 Kč (1,77 eura) za litr benzinu a 49,59 Kč (2,03 eura) za naftu. Pro víkend a pondělí byly dnes na internetových stránkách ministerstva financí oznámeny ceny 41,95 Kč (1,72 €) a 45,90 Kč (1,88 €) za litr. Najdete tam i hypotetickou cenu bez regulace, kterou se vláda chce zřejmě poplácat po zádech.
Státní smlouva s Vatikánem je protiústavní
Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropě, která v roce 2024 uzavře s Vatikánem státní smlouvu o úpravě vzájemných vztahů. Tu však musí ratifikovat Senát, Parlament a prezident. První dva kroky již byly učiněny, ale někteří senátoři ji v osmi konkrétních bodech předložili k posouzení Ústavnímu soudu. Ten minulý týden rozhodl, že dva z nich nejsou v souladu s českou ústavou.
Jeden z nich se týká zpovědního tajemství, které má podle smlouvy platit pro katolické kněze bez omezení, zatímco pro ostatní náboženské obce je omezeno. Ta by například musela hlásit, pokud by někdo ve zpovědi oznámil závažný trestný čin, což by katoličtí kněží nebyli povinni. Druhým bodem je omezení přístupu do archivů katolické církve.
Ratifikaci nelze kvůli rozsudku dokončit. Nyní je na nové vládě, aby s Vatikánem vyjednala pozměněnou verzi smlouvy.
Češi vnímají mnohé země příznivěji
Renomovaný český ústav pro výzkum veřejného mínění STEM již řadu let provádí průzkum vztahu české veřejnosti k různým jiným zemím. Pro rok 2025 z něj vyplývá mírný nárůst příznivého hodnocení mnoha evropských zemí. Respondenti hodnotí své osobní postoje školními známkami od 1 do 5. Analýza se pak týká zejména podílu těch, kteří udělili známku 1 a 2. Známky 1 a 2 jsou v tomto případě udělovány na základě výsledků šetření.
Prvenství v roce 2025 získalo Rakousko se 71 % (známky 1 a 2), těsně následované Švýcarskem (69 %), Itálií a Polskem (po 68 %) a Slovenskem (67 %). Německo se umístilo uprostřed skupiny s 54 % a tvořilo těsnou skupinu se Slovinskem, Francií, Belgií, Japonskem a Spojeným královstvím.
Studie je zajímavá zejména při pohledu na delší časové řady (viz graf). Například u USA (oranžová linie) je od roku 1994 patrný jasný klesající trend, u Francie (vínová) a Spojeného království (zelená) přibližně od roku 2012. U Německa (tyrkysová) je naopak trend od roku 1994 mírně rostoucí, i když s velmi silnými výkyvy, které často odrážejí aktuální politický vývoj. Například všechny čtyři země vykazují prudký propad v roce 2004 a poněkud mírnější v letech 2015/2016.
Pokud jde o státy Visegrádu (Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko), je vidět, že na jedné straně Maďarsko se svými 40 % výrazně zaostává, ale na druhé straně popularita Slovenska již zhruba 10 let výrazně klesá, zatímco popularita Polska v posledních pěti letech výrazně stoupá.
Průzkum hodnotí nejen země, ale také mezinárodně uznávané osobnosti. Na prvním místě se umístil papež Lev XIV. následovaný Emmanuelem Macronem a Karlem Nawrockým. Zajímavé je, že poměrně dobře si vedl i Friedrich Merz, který se umístil na pátém místě, ačkoli ho neznalo 36 % respondentů. Mezi těmi, kteří ho znali, se těšil podobné popularitě jako Macron.
Mercedes-Benz Trucks investuje v Chebu
Společnost Mercedes-Benz Trucks minulý týden oznámila, že plánuje postavit v Chebu nový závod na montáž nákladních automobilů. Ten bude mít výrobní kapacitu 25 000 vozidel ročně. Vznikne přitom přibližně 1100 nových pracovních míst. Mercedes plánuje investovat přibližně 300 milionů eur a zahájit výrobu do roku 2030. Pro strukturálně slabý region se jedná o nesmírně důležitý projekt, který výrazně sníží nezaměstnanost, jež je nad celostátním průměrem, ale také zvýší úroveň mezd, která je pod celostátním průměrem.
Úspěšná sbírka pro oběti útoku
Dne 19. ledna zastřelil muž v obecní správě Chřibská (Kreibitz) ve Schluckenauer Zipfel domovníka Libora Cicvárka a šest lidí zranil(informovali jsme). Poté se zastřelil. Ústecký kraj vyhlásil sbírku pro příbuzné oběti a zraněných, která skončila tento týden. Ze 499 darů od fyzických osob, obcí a dalších právnických osob se vybralo přibližně 1,1 milionu korun (cca 45 tisíc eur), jak bylo nyní oznámeno. Rozhodnutím Rady Ústeckého kraje dostane manželka Libora Cicvárka 500 000 Kč, jeho dva synové po 250 000 Kč a zranění po 25 000 Kč.
Hejtman Richard Brabec zároveň navrhl prezidentu republiky Petru Pavlovi, aby Liboru Cicvárkovi udělil medaili Hrdina za to, že i přes ohrožení života poskytl těžce zraněnému starostovi první pomoc, chránil kolegy před útočníkem a telefonicky varoval kolegu ještě v době, kdy umíral, čímž mu pravděpodobně zachránil život.