V komedii o mnohonásobné směně bytů scenáristé Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak znovu projevili vzácnou schopnost přetavit normalizační realitu v nápaditou a inteligentní diváckou podívanou. Neutěšená dobová bytová situace inspirovala „největší akci v dějinách stěhování“ – bytovou dvanáctisměnu. Tu organizuje energický právník Radosta, kterému se ovšem do cesty stavějí nejrůznější překážky. Akci nazvanou Kulový blesk komplikuje váhání vychytralé babičky Jechové, svatba postarších snoubenců Fliegera a Opatrné i opilost psychologa Knotka. Olbřímí akci, která vyžaduje dokonalou koordinaci, nakonec ohrožuje i zdánlivá smrt operního pěvce Bílka, která ustaraného Radostu dožene k ďábelské improvizaci za hranicí zákona…

Komedie plná situačních gagů i nezapomenutelných „hlášek“ nepostrádá jímavé momenty typické pro práci Zdeňka Svěráka, který si ve filmu zahrál lékaře Ječného. Ladislav Smoljak, jenž ztvárnil vynálezce Severína, se poprvé představuje také jako filmový režisér. Pomocnou ruku debutantovi podal zkušený Zdeněk Podskalský, který o dva roky později režíroval i další úspěšný snímek renomované scenáristické dvojice – hudební komedii Trhák.

Zdroj: www.filmovyprehled.cz

Sedmdesátá léta nebyla v Československu dobou mnoha kvalitních filmových produkcí. V období takzvané "normalizace" po porážce Pražského jara byli filmaři drženi na uzdě a vznikaly spíše plytké snímky.

Tento film je výjimkou, která možná prošla cenzurou jen díky tomu, že své vážné a kritické tváře skrývala za fasádou zábavné komedie. Ale i základní téma, potřeba komplikované výměny bytů kvůli jejich všudypřítomnému nedostatku, bylo vlastně kritikou systému. Záběrů budov zvenčí je překvapivě málo, ale i na těch několika málo záběrech je často patrný jejich špatný stav. Výše popsané příklady hrdinů, kteří mrhají svým potenciálem a místo toho se zabývají každodenními problémy nebo se stahují do absurdních koutů, zpochybňovaly systém jako celek.