Týdenní přehled č. 23
08.03.2024
Vlaky RegioJet do Prahy zatím nejezdí
Český železniční dopravce RegioJet prozatím nezahájí pravidelné vlakové spojení mezi Prahou a Berlínem. Původně měly na trase Praha-Drážďany-Berlín jezdit od 20. března tři páry vlaků denně. Společnost oznámila, že Deutsche Bahn jako provozovatel sítě nezajistil dostatečnou kapacitu trasy. Na dotaz serveru saechsische.de však Deutsche Bahn odpověděly, že RegioJetu byla kapacita přidělena. Jízdní doby se však kvůli stavebním pracím změnily. To již zřejmě nebylo pro RegioJet atraktivní. "Jízdní časy nebyly dobré," cituje saechsische.de mluvčí RegioJetu Alexandru Janoušek Kostřicovou s odkazem na jízdní časy nabízené Deutsche Bahn. RegioJet naopak startuje v Rakousku a Maďarsku. Počet vlakových spojů mezi hlavními městy Vídní a Budapeští se od 4. dubna kvůli vysoké poptávce zdvojnásobí na osm. V ranních a večerních hodinách přibude také pár vlaků mezi Prahou a Brnem. RegioJet však bude i nadále nabízet dálkové autobusy mezi Prahou a Drážďany a Berlínem.
Malou útěchou pro trasu Berlín-Drážďany-Praha je prodloužení nočního vlakového spojení European Sleeper z Bruselu a Amsterdamu do Berlína přes Drážďany do města na Vltavě. To umožňuje další přímé spojení z Drážďan a Bad Schandau každé úterý, čtvrtek a sobotu ráno. Vlak odjíždí z Drážďan v 8.24 (Neustadt) nebo 8.31 (Hauptbahnhof) a z Bad Schandau (8.58).
V úterý, čtvrtek a v neděli jezdí navíc večerní spoj z Prahy (18.04 z hlavního nádraží).
Biskupské svěcení v Litoměřicích
Novým biskupem litoměřické diecéze byl 2. března vysvěcen 52letý Stanislav Přibyl. Svěcení ve zcela zaplněné katedrále svatého Štěpána se zúčastnila řada duchovních hodnostářů z míšeňské diecéze. Svěcení zároveň znamenalo odchod odstupujícího biskupa Jana Baxanta, který po patnácti letech z funkce odstoupil z věkových důvodů.
Přibyl je nejmladším biskupem katolické církve v České republice. V Litoměřicích není cizincem. Narodil se v Praze a v letech 2009-2016 působil jako generální vikář diecéze. Když mu to čas dovolí, hraje Přibyl na varhany. Hovoří několika jazyky včetně němčiny.
Česko posiluje němčinu jako menšinový jazyk
Český parlament schválil rozšíření němčiny jako menšinového jazyka. Tím se němčina dostává na novou úroveň. Rozhodnutí vstoupilo v platnost koncem února letošního roku.
Nová ustanovení vycházejí z Evropské charty menšinových jazyků, kterou Česká republika přijala již v roce 2006. Skládá se z různých úrovní podle toho, jak silně je menšinový jazyk chráněn. Němčina byla nyní zařazena do třetí, nejvyšší úrovně. Ta platí v regionech, kde je německá menšina zastoupena nejsilněji. Kromě tří okresů v Moravskoslezském a Jihočeském kraji jsou to především okresy v severních Čechách v blízkosti hranic se Saskem, například Cheb, Sokolov, Karlovy Vary, Ústí a Liberec.
Na tyto okresy se nyní vztahuje 35 nových pravidel financování. Patří mezi ně dvojjazyčné školy a školky, více hodin němčiny, ale také možnost používat němčinu u soudu a na úřadech nebo vydávat právní dokumenty v němčině. Němčina se má také stále více prosazovat mimo osm okresů. To se týká například výuky dějin a kultury Němců v České republice a také propagace výuky němčiny.
Sovětský památník musí uvolnit místo
Litoměřičtí zastupitelé rozhodli o odstranění pomníku sovětského vojáka z Jiráskova parku. Poslanci tak reagovali na petici vyzývající k odstranění pomníku. Přijali však kompromisní návrh. Podle něj nemá být pomník, který byl vztyčen v roce 1975, zcela odstraněn, ale přemístěn na náhradní místo. Autorem pomníku je výtvarník Otakar Petroš. Byl odhalen u příležitosti 30. výročí osvobození České republiky od spojenců.
Současné umístění v Jiráskových sadech je velmi nápadné. Pomník byl již v minulosti několikrát počmárán graffity. Jen od ruské invaze na Ukrajinu došlo ke dvěma novým útokům barvou. Po druhém útoku další neznámá osoba odstranila část nátěru a označila ukrajinské vojáky, kteří se podíleli na osvobození České republiky, za součást Rudé armády.
Pokud chcete dostávat náš týdenní přehled pravidelně do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru našeho newsletteru.
Vydávání tohoto zpravodaje je spolufinancováno z daňových prostředků na základě rozpočtu schváleného saským zemským sněmem.