Týdenní přehled č. 24
15.03.2024
Národní park uzavře Edmundsklammskou soutěsku na další tři roky
Oblíbená Edmundova soutěska v Českém Švýcarsku zůstane uzavřena mnohem déle, než se dosud vědělo. Správa Národního parku České Švýcarsko oznámila, že až do roku 2027 nebude v Edmundově soutěsce a nad ní provádět žádné kácení stromů. Totéž platí i pro stezku Gabrielina stezka z Mezní Louky (Rainwiese) do Pravčické brány (Prebischtor). To znamená, že oblíbené stezky zůstanou z bezpečnostních důvodů uzavřeny.
Podle správy národního parku bude okolí obou stezek ponecháno na tři roky svému osudu. "Ukázalo se, že nejrychlejší způsob, jak stezky znovu otevřít, je dát přírodě čas na regeneraci," vysvětluje ředitel národního parku Pavel Kříž. V rámci studií bylo mimo jiné provedeno zkušební kácení nad Edmundskou soutěskou. Zásah ukázal, že velkoplošné kácení by zničilo přírodu v okolí stezek a zároveň by nebylo bezpečné. "Kácení by narušilo tenkou vrstvu půdy," říká ředitel Kříž. Mohlo by dojít k uvolnění kamenů a balvanů. Navíc samotné kácení není bez nebezpečí a je spojeno s vysokými náklady.
Podle Kříže má prosté ponechání ohořelých pařezů na místě jiné výhody. Ukládají vláhu a zajišťují trvalý odtok dešťové vody do půdních vrstev. Zároveň pařezy poskytují potravu hmyzu, který zase udržuje ptáky v oblasti. Některé druhy ptáků a netopýrů využívají odumřelé stromy také jako hnízdiště. Spálené stromy navíc rozptýlily tisíce semen, která vyklíčila v loňském roce. Tato přirozená obnova lesa by byla kácením rovněž zničena. Video, které si nechal natočit národní park, ukazuje, jak Gabrielensteig a nad ním Edmundsklammova soutěska vypadají nyní a jaké by byly následky kácení.
Uzavření rezervace až do roku 2027 je tvrdou ranou. V prvním prohlášení byla zklamaná zejména obec Hřensko, která vlastní Edmundsklammskou soutěsku a provozuje plavby lodí. "Problém je v tom, že do značné míry přebíráme úkoly státu. Financujeme hasičský sbor, který se stará nejen o požární ochranu v první linii, ale také o horskou službu. Vydáváme hodně peněz na místní policii, která v mnoha ohledech nahrazuje chybějící státní policii. Stojí to hodně peněz a příjmy z Edmundovy soutěsky nám velmi chybí," uvedl v první reakci pro deník Mladá fronta Dnes náměstek primátora Robert Mareš.
Děčínská zoo na tři měsíce bez aut
Kdo bude chtít v následujících měsících navštívit děčínskou zoologickou zahradu, bude se muset připravit na krátkou procházku. Jediná přístupová cesta do zoo, Žižkova ulice, je totiž od pondělí kvůli stavebním pracím uzavřena. Silnice by měla být opět otevřena od 9. června, tedy ještě před začátkem hlavní sezóny. Do té doby však návštěvníci musí být v dobré fyzické kondici, protože zoo se nachází nad Pastýřskou stěnou. Ta je uzavřena pouze v týdnu od 8 do 17 hodin. Časy se však mohou měnit a silnice je pro auta otevřena pouze mimo dobu výstavby.
Každopádně Magistrát města Děčín doporučuje nechat auto na parkovišti v ulici Práce mezi železničními kolejemi a Labem a vydat se pěší cestou přes Jahn-Aussicht (pojmenovanou po otci gymnastiky Friedrichu Ludwigu Jahnovi) a dále do kopce k zoologické zahradě. Tato trasa (670 m) by byla zároveň nejkratší cestou do zoo. Tato varianta je také snadno dostupná z hlavního vlakového nádraží. Jako druhou možnost doporučujeme červeně značenou turistickou trasu od Tyršova mostu přes Puchmayerovu ulici až k Schäferwandu. Auto je pak možné zaparkovat na parkovišti pod Tyršovým mostem. Tato trasa je o něco delší, měří necelý kilometr.
Uzavření přichází v nevhodnou dobu pro zoologickou zahradu, která letos slaví 75. výročí svého založení. V první reakci na to bez okolků přesunula jednu ze svých jubilejních akcí z května na srpen. Zoo nyní vyzývá své příznivce, aby 31. srpna přišli do zoo s medvědicí Nicki. Ostatně sibiřský medvěd hnědý Bruno je maskotem zoo a zdaleka nejoblíbenějším zvířetem. Zoo by ráda vytvořila nový rekord s co největším počtem nositelů Nickiho.
Česká republika slaví 25 let členství v NATO
Tři stíhací letouny JAS-39 Gripen, dva stíhací letouny Eurofighter Typhoon a německý transportní letoun A-400MS Atlas proletěly 12. března pouhých 200 metrů nad českým hlavním městem. Touto vysoce symbolickou formací Česká republika oslavila 25 let členství v NATO. V březnu 1999 se Polsko a Maďarsko jako první země bývalého východního bloku připojily k transatlantické obranné alianci.
Oslav v Praze se jako čestný host zúčastnil tehdejší americký prezident Bill Clinton. Jeho návštěva přinesla vzpomínky zejména proto, že český prezident a bývalý nejvýše postavený generál NATO Petr Pavel umožnil svému hostu návštěvu legendárního jazzového klubu Reduta. Tam ho v roce 1994 vzal bývalý prezident Václav Havel. Clinton byl nejen nadšen, ale nechal se také přemluvit, aby zahrál sólo na saxofon.
Muzicírování toho večera přenechal jiným, ale připomněl, že to byl on, kdo nejprve jmenoval Madeleine Albrightovou, původem Češku, velvyslankyní v OSN a později ministryní zahraničí. Albrightová, Havlova dobrá přítelkyně, vehementně podporovala jeho snahy o co nejrychlejší vstup České republiky do NATO. Havel k tomu využil veškerý svůj zahraničněpolitický vliv a o prioritách sousední země svědčí, že Česká republika vstoupila nejprve do NATO a poté do Evropské unie.
Významné bylo i to, že tento týden ze všech týdnů mohla Česká republika oznámit, že sehnala dostatek peněz na nákup 800 000 kusů dělostřelecké munice ze třetích zemí, aby krátkodobě vyřešila nedostatek munice na Ukrajině. Britský list The Telegraph nemohl tuto iniciativu přeceňovat. "Pokud je pravda, že dělostřelectvo je králem války, pak je tato malá východoevropská země právě teď králem...". Kromě toho, že Češi mají tendenci vnímat sami sebe jako Středoevropany, se pod tuto větu budou moci podepsat i mnozí v České republice.
Neshody mezi Prahou a Bratislavou
Obě sousední země, Česká republika a Slovensko, které se před více než 30 lety oddělily od Československa a vytvořily dva samostatné státy, se v současnosti přou o to, jak se vypořádat s ruskou agresí na Ukrajině. Na začátku března se česká vláda rozhodla pozastavit pravidelné vládní konzultace.
Teprve na podzim, poté, co se do čela vlády v Bratislavě postavil levicový populista Robert Fico, se obě strany dohodly na pokračování konzultací. Smířlivě skončil i summit visegrádských států, tedy Maďarska, Polska, Slovenska a České republiky, který se konal koncem února v Praze. Názory na Rusko a Ukrajinu však nemohly být rozdílnější. Na jedné straně stojí Donald Tusk z Polska a Petr Fiala z České republiky, oba jasní spojenci Ukrajiny a přesvědčení transatlantisté. Na straně druhé stojí Viktor Orbán, věčný potížista v EU, který se nemůže zbavit svého uctívání Putina. Robert Fico má možná jiné motivy, ale s Orbánem nemá, pokud jde o jeho proruský postoj, nic společného.
Ten však nyní pro Prahu překročil červenou linii. Češi právě úspěšně vytvořili koalici ve prospěch dodávek munice na Ukrajinu. Ficovo odmítnutí vojenské podpory Ukrajiny je urážkou. Jak dlouho bude nová doba ledová trvat a zda a kdy budou obnoveny konzultace, zatím není známo.
Pokud chcete dostávat náš týdenní přehled pravidelně do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru našeho newsletteru.
K registraci k odběru newsletteru
Vydávání tohoto zpravodaje je spolufinancováno z daňových prostředků na základě rozpočtu schváleného saským zemským sněmem.