01.08.2025

Pietní vzpomínka na masakr v Ústí

Koncem července si představitelé města Ústí nad Labem společně s německými spolky a občany připomněli masakr, který se odehrál před 80 lety. Pietní akt začal v ulici U Cukrovaru v městské části Krásné Březno, kde tehdy explodovalo muniční skladiště. Poté pokračovalo připomínání památky obětí na železničním mostě přes Labe – kvůli stavebním pracím se tentokrát nekonalo jako obvykle na Benešově mostě, ale pamětní deska byla dočasně přesunuta právě na železniční most. Přítomen byl i německý velvyslanec v Česku Andreas Künne, zástupci Zemského shromáždění německých spolků a místopředseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Steffen Hörtler.

Dne 31. července před 80 lety provedli členové českých gard a další čeští občané masakr na příslušnících německé menšiny. Záminkou byla exploze muničního skladu v Krásném Březně, za kterou byla obviněna údajná sabotážní akce jednotky Werwolf. Ve skutečnosti však nikdy nebylo prošetřeno, co se v muničním skladu přesně stalo, a nikdy nebyli identifikováni ani obviněni žádní členové Werwolfu. Místo toho byli bez rozdílu stříleni lidé německé národnosti, mučeni a shazováni z Benešova mostu – jak mrtví, tak živí – a po pádu do řeky byli dále ostřelováni. Historici odhadují počet obětí na 43 až 100. K tomu přibývá vysoký počet zraněných.

Dramatický pokles nákladní železniční dopravy 

Společnost ČD Cargo, provozující železniční nákladní dopravu, propustí do konce roku 700 zaměstnanců. Tento bolestivý krok firma vysvětlila obtížnou situací na trhu. Objem zboží přepravovaného po železnici totiž dlouhodobě klesá. Celkový objem nákladní dopravy na české železnici klesl jen za první pololetí o 5,3 %, u společnosti ČD Cargo o 3,2 %. Od roku 2022 klesl objem přepraveného zboží o jednu sedminu.

Za poklesem železniční nákladní dopravy stojí více faktorů. Patří k nim paradoxně i energetická transformace. Uhlí a přeprava ropných produktů dosud tvořily významnou část železniční přepravy. Dalším důvodem je útlum evropského ocelářství, které velkou část své produkce dopravovalo právě po železnici. V Česku se to týká zejména uzavření oceláren Liberty v Ostravě. Slabá je také chemický průmysl, který se potýká s opakovanými odstávkami výroby. Ocelářství i chemie mají vysoké energetické náklady, což výrobu v Evropě dlouhodobě činí nerentabilní.

Dalším faktorem je pokles přepravy dřeva poté, co odezněla kůrovcová kalamita. Strukturální problém představuje i snaha konkurentů omezit přepravu s krátkými vlakovými soupravami. ČD Cargo dříve sestavovalo nákladní vlaky z jednotlivých vozů z různých stanic nebo podnikových vleček. Nyní však firma za takové malé zásilky účtuje výrazně vyšší poplatky, což snižuje poptávku. Náklad se tak čím dál častěji přesouvá na silnice. Jediný druh železniční přepravy, který roste, je intermodální doprava – tedy kombinace železnice, silnice a případně vodní dopravy jedné a téže přepravní jednotky, především kontejnerů.

Tento pokles není čistě českým jevem, ale týká se téměř celé Evropy. I přes rostoucí přepravní objem obecně objem nákladu přepravovaného po železnici klesá. Odborníci předpokládají, že tento trend bude pokračovat i v příštích letech.

Přívoz přes Labe ve Žlebu je stále mimo provoz

Autopřívoz v Dolním Žlebu je i nadále mimo provoz. Městu Děčín se v prvním výběrovém řízení nepodařilo najít nového provozovatele, a proto bylo řízení vypsáno znovu. Pokud bude nyní úspěšné, mohl by být provoz přívozu obnoven nejdříve v polovině září.

Přívoz spojuje obec na levém břehu Labe se silnicí I/62. Využívají ho především turisté a horolezci, ale i místní obyvatelé, kteří se tak autem rychleji dostanou do Hřenska a dál do Německa nebo směrem na Růžovou či Jetřichovice. I do Děčína je cesta po této silnici rychlejší. Na levém břehu Labe vede do okresního města jen úzká silnice, která je často sjízdná pouze pro jedno auto.

Nový provozovatel dostane od města Děčín výrazně vyšší finanční podporu, ale nově bude muset sám hradit investice do údržby a oprav přívozu. Nově by měl přívoz jezdit denně od 8 do 18 hodin, místo dosavadního režimu od 7 do 18 hodin, respektive v létě do 20 hodin.

Česko vyváží více zbraní  

Český export zbrojního materiálu vzrostl v roce 2024 o 86 % na objem 91 miliard korun (3,6 miliardy eur). Vyplývá to z údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Většina vývozních licencí se vztahovala na vývoz na Ukrajinu, která čelí ruské agresi. Celkem Česko v loňském roce dodalo zbraně a vojenský materiál na Ukrajinu v hodnotě 47,1 miliardy korun (cca 1,9 miliardy eur). Dále Česko vyváželo zbraně do Bulharska (11 mld. Kč), Nizozemska (8,5 mld. Kč) a Vietnamu (5,3 mld. Kč). Po Ukrajině směřovalo nejvíce exportních licencí do Slovenska, USA, Izraele a Velké Británie. Naopak ministerstvo zamítlo žádosti o vývoz do Běloruska, Severní Koreje a Sýrie.  

Import zbrojního materiálu rovněž výrazně vzrostl – o téměř 130 % na 26 miliard korun (1 miliarda eur).

Prémie za odlov divokých prasat  

Divoká prasata se opakovaně objevují v městských oblastech, především v Ústí nad Labem, kde jde o dlouhodobý problém, který město dosud nedokázalo vyřešit. Zvířata hledají potravu a často se pohybují v blízkosti popelnic, někdy je lidé i záměrně krmí, což problém zhoršuje.

Město nyní reagovalo zvýšením odměny za ulovení divočáka z 500 Kč na 2000 Kč. Cílem je motivovat k většímu odstřelu a zároveň hradit zvýšené náklady a bezpečnostní opatření spojená s lovem ve městě.  

Ústecký magistrát eviduje značné škody na veřejném i soukromém majetku. Prasata se objevují na sídlištích, v parcích a zejména v období mláďat mohou být i nebezpečná. Jsou již zvyklá na přítomnost lidí.  

Dalším opatřením je prořezávání zeleně, zejména keřů na okraji města, kde se prasata často ukrývají. Pokračuje také využívání dvou velkých kovových klecí, ve kterých jsou odchycená prasata usmrcována.  

Na odměny za odstřel vyčlenilo město Ústí nad Labem v rozpočtu částku 2 mil. korun.