Mezitím v Česku... 48/25
12.12.2025
Jaroslav Rudiš přebírá Cenu Krkonoš
Český spisovatel Jaroslav Rudiš je letošním laureátem Krkonošské ceny za literaturu. Ocenění mu bylo předáno minulou neděli na slavnostním ceremoniálu v Jelení Hoře (Hirschberg). Podle listu Sächsische Zeitung byl přítomen i patron a saský ministerský předseda Michael Kretschmer. Cena je dotována částkou 3 000 eur a od roku 2019 ji každé dva roky uděluje Verein zur Pflege schlesischer Kunst und Kultur. Oceňuje významné literární příspěvky ke kulturnímu životu Slezska v duchu vzájemného porozumění. Rudiš pochází z Turnova v severních Čechách a nyní žije střídavě v Berlíně a v Lomnici nad Popelkou, která je od Jelení Hory vzdálená asi 80 kilometrů.
Česká republika má nového premiéra
Novým předsedou vlády České republiky se stal Andrej Babiš. Jednasedmdesátiletého Babiše v úterý ráno jmenoval prezident Petr Pavel. Do funkce se vrací po čtyřech letech, čímž se stal nejstarším premiérem, který kdy vedl vládu v České republice nebo Československu. Vládu zatím nevede, protože ministry prezident uvede do funkce až v pondělí. Zatím mezi nimi není kontroverzní politik ze strany Motoristé Filip Turek, kterého jeho strana nominovala na post ministra životního prostředí. Prezident Pavel jeho jmenování odmítá mimo jiné kvůli kontroverzním výrokům o menšinách a cizincích. Turek ze zdravotních důvodů zrušil schůzku, kterou Pavel předem uspořádal se všemi budoucími ministry, a to v krátkém časovém předstihu. Podle informací médií se na pondělí žádná inaugurace na ministerstvo životního prostředí neplánuje. Do 30 dnů od jmenování musí vládu potvrdit parlament prostou většinou.
Babiš, který patří k nejbohatším lidem v České republice, před svým jmenováním ve videu oznámil, že prodá všechny akcie svého agrochemického holdingu Agrofert. Ty budou převedeny do svěřenské struktury a spravovány nezávislým správcem. Podle jeho slov Babiš ani po svém odchodu z čela vlády již Agrofert neovládne. Jeho děti získají Agrofert až po jeho smrti.
Babiš po svém jmenování odcestoval do Bruselu a setkal se s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Rady Antóniem Costou.
První michelinský průvodce pro Českou republiku
Průvodce restauracemi Michelin vychází poprvé v samostatném vydání pro Českou republiku. Kromě toho bylo devět restaurací oceněno prestižní hvězdičkou, z nichž jedna získala dokonce hvězdičky dvě. Šest restaurací získalo hvězdu poprvé.
Předpokladem pro vydání samostatného průvodce pro Českou republiku bylo zaplacení poplatku ve výši přibližně 2 milionů eur českou vládou. Kč, který zároveň zajišťuje vydávání prestižního průvodce po restauracích po dobu pěti let. Vzhledem k tomu, že testy restaurací se na rozdíl od předchozích let neomezily pouze na Prahu, počet michelinských hvězdiček v České republice výrazně vzrostl. Jen mimo Prahu byly uděleny čtyři. Pro získání hvězdy musí restaurace splnit pět přísných kritérií, mezi něž patří kvalita surovin, harmonie chutí, zvládnutí techniky vaření, originální kuchyně přizpůsobená šéfkuchaři a trvale vysoká kvalita.
V severočeském pohraničí nebyla dosud žádná michelinská hvězda udělena. Ale díky restauracím "Arrigo" v Děčíně (Tetschen) a "V Bezovém údolí" v Kryštofově údolí (Christofsgrund) u Liberce (Reichenberg) se do průvodce dostaly dvě špičkové restaurace.
Hřensko odstraňuje první příhraniční tržní stánky
Příhraniční obec Hřensko (Herrnskretschen) pracuje na své image. Doposud byla známá nejen díky soutěskám Edmundsklamm a Wilde Klamm, ale také díky mnoha stánkům s nejrůznějším zbožím pochybné kvality. Nedávno starostka Kateřina Horáková oznámila, že některé stánky budou muset zmizet. Jedná se o stánky, které se nacházejí na pozemcích ve vlastnictví obce. Některé stánky zabírají celý chodník. Zpravidla stojí před domy, ale některé jsou i samostatnými stavbami.
Nové průzkumy ukázaly, že se jedná asi o 20 stánků. Obchodníci na ně měli také povolení. Ta však pocházela z roku 2004 a její platnost vypršela před rokem. Nyní dala obec obchodníkům, kteří patří k vietnamské menšině, ultimátum do konce roku, aby své stánky odstranili. První stánek již byl odstraněn. Poprvé po více než dvaceti letech se tak znovu odkryla dlažba a fasáda budovy.
Zákazníci u stánků a budek pocházejí výhradně z Německa nebo jsou to turisté, kteří mají zájem o údajně levné zboží. Pro české zákazníky jsou stánky zcela nezajímavé. V České republice jsou však stánky jedním z důvodů pochybné pověsti Hřenska.
Lavička připomínající české uprchlíky
Trek prochází kolem. Vozy plné zavazadel, tažené koňmi, ale i jen lidmi. Nad ním otevřená kniha a kalich. Brzy je jasné, že kniha je Bible. A uprchlíci jsou protestanti. Vpravo je Praha a rok 1621, vlevo Drážďany, mezi nimi Vltava a Labe. V té době zuří třicetiletá válka. Sjednocená protestantská vojska utrpěla v bitvě na Bílé hoře, která se tehdy ještě nacházela za Prahou, drtivou porážku od císařských vojsk. A přestože válka pokračovala dalších 27 let, osud Čech a všech, kdo se hlásili k protestantské víře, byl zpečetěn. Jejich vůdci byli zabiti a jejich hlavy a těla byly po několik měsíců vystaveny na Staroměstském náměstí jako odstrašující příklad. Všichni ostatní se museli buď vrátit do lůna katolické církve, nebo uprchnout.
To vše se nachází na dřevěných opěradlech lavice, kterou ztvárnil sochař Ivo Švejnoha z Kytlic (Kittlitz) u Nového Boru (Haida) v České republice. Lavička se nachází před Johanneshausem v Drážďanech (Haydnstr. 23) a byla slavnostně otevřena ráno 2. adventu.
Proč je ale lavička s motivy českých exulantů před farním sálem v Drážďanech? Je to připomínka českých stop v Drážďanech, které v důsledku války a několika obecních reforem vybledly a rozmazaly se. V Drážďanech se usadili také čeští exulanti. Založili kostel Spasitele, věrni své pražské domovské farnosti Salvator, latinsky Spasitel. Budova kostela na Paul-Gerhardt-Straße však byla při náletech v únoru 1945 těžce poškozena a v roce 1962 zbořena. Více informací o historii farnosti najdete zde.
Dnes se farnost jmenuje Johannes-Kreuz-Lukas. Nyní lavičky připomínají nejen vznik sboru, ale také starý kostel Spasitele, který je spolu s kostelem Salvátora v Praze vyobrazen na opěradlech. A to není vše: ve sboru zůstaly také dva kalichy od českých sester a bratří ve víře. Vrátily se však teprve nedávno, protože byly dlouho uloženy nebo byly před sedmi lety součástí výstavy Saské Čechy 7000 v Chemnitzu. Mimochodem, slavnostnímu otevření byla přítomna i Jana Cejpová z farní rady Salvátora. Obě farnosti dodnes udržují úzkou spolupráci. Výrobu lavičky, jejíž rám vyrobila z žárově pozinkované oceli firma Metallgestaltung & Schmiede Andreas Nestler ve Freitalu, finančně podpořil okresní poradní sbor Drážďany-Blasewitz.
Opěradla a sedáky lavičky nejsou prvním dílem Ivo Švejnohy v Drážďanech. V plenéru v Zschonergrundu se již jedno jeho dílo nachází - jedná se rovněž o lavičku.
Klášterní knihovna Osek hostuje v Teplicích
Knihovna cisterciáckého kláštera v Oseku (Ossegg) není běžně přístupná návštěvníkům. To se však do února změní. Svazky, z nichž některé jsou staré více než 500 let, byly dočasně přemístěny do Regionálního muzea v Teplicích. To se nachází v prostorách bývalého hradu. Vznikla zde místnost, která je zcela po vzoru knihovny v Oseku. Návštěvníci tak mají pocit, že se skutečně nacházejí v oseckém klášteře.
Výběr převážně barokních svazků je zde k vidění do 15. února. Samotná knihovna byla založena v roce 1725. K vidění jsou nejen knihy, ale také sochy světců, jako jsou svatý Jan Zlatoústý, svatý Tomáš Akvinský a svatý Bernard z Clairvaux. K vidění jsou také drobné tisky, z nichž některé jsou unikátní. Zvláštností je obraz Benedikta Littweriga, zakladatele knihovny. Portrét nepochází z knihovny, ale z depozitáře regionálního muzea a dříve byl označen jako "Neznámý mnich". Teprve při přípravě výstavy bylo zjištěno, že se jedná o zakladatele knihovny Littweriga.
Výstava je přístupná denně kromě pondělí v obvyklé otevírací době muzea, tj. od 13 do 17 hodin, a o víkendech od 10 do 12 hodin.