Českou filmovou středu v roce 2026 zahajujeme romantickým dramatem Želary z roku 2003, které se bude promítat jako obvykle první středu v měsíci, tentokrát 7. ledna ve 20 hodin v Zentralkinu Drážďany.

Film vypráví příběh mladé ženy, která se za protektorátu ukrývá před nacisty ve slovenských horách. V přestrojení se provdá za místního horského sedláka, žije s ním a pomáhá při každodenních pracích. Oba protagonisté se pomalu sbližují. Až jednoho dne přijdou sovětští osvoboditelé...

Na rozdíl od mnoha jiných filmů odehrávajících se v tomto období nejsou lidé vykresleni ve špatném světle. Jinde je vždy - možná právem - mnoho zrádců, kolaborantů a nemorálních prospěchářů, ale zde je nám ukázán mnohem příjemnější obraz lidskosti. Spolu s nádhernými záběry hor a romantického vztahu se jedná - navzdory tragickým momentům - o film s vysokým faktorem dobré nálady. Snad proto je u nás tak oblíbený (stejně jako řada dalších filmů o tomto období).

Tentokrát jsme naplánovali pouze jedno promítání a mnoho míst už nezbývá. Pokud tedy máte zájem, měli byste si pospíšit.

Více o filmu a vstupenkách

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Z Děčína do Berlína za 2,5 hodiny

Doba jízdy ze severních Čech do Berlína se zkrátila. Umožňuje to nový železniční jízdní řád. Od 14. prosince jezdí dálkové vlaky po tzv. drážďanské dráze na jih od Berlína. Tím se k německému hlavnímu městu přiblíží nejen Drážďany a Praha, ale také Ústí nad Labem (Aussig) a Děčín (Tetschen) zhruba na deset minut. Z Ústí trvá cesta vlakem Railjet pouhé 2 hodiny a 45 minut. Z Děčína trvá pravidelná cesta do Berlína necelé 2,5 hodiny. Šance, že se tak skutečně stane podle jízdního řádu, se 17. prosince opět zvýšily. Téměř současně s novým jízdním řádem bylo dokončeno 2,5 roku trvající staveniště na nákladovém nádraží Bad Schandau, které dříve způsobovalo zpoždění a výluky zejména pro spoje S-Bahnu a občas i pro dálkové vlaky.

Dálkové vlaky z Prahy stále končí v Berlíně. Po dokončení rekonstrukce trati Berlín-Hamburk v dubnu příštího roku budou dálkové vlaky pokračovat do Hamburku a dokonce i do Kodaně. Praha, Ústí a Děčín tak získají přímé spojení nejen s německou, ale i dánskou metropolí. Doba jízdy z Prahy do Hamburku se tak výrazně zkrátí o 40 minut.

Nová vláda s mnoha známými

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel na začátku týdne jmenoval na návrh premiéra Andreje Babiše 14 členů nové vlády. Kabinet se poté sešel na svém prvním zasedání ve Strakově akademii. Budova na Malé Straně na břehu Vltavy je sídlem předsedy vlády. Před prvním zasedáním vlády předal odstupující premiér Petr Fiala budovu svému nástupci. V souladu s tím byli všichni ministři v průběhu pondělí uvedeni do svých resortů, kde si jejich předchůdci předali své funkce.

Vláda však není až tak nová. Včetně Andreje Babiše bylo jen z patnácti členů vlády šest již ministry, a to většinou ve stejné funkci. Všech šest zastává funkce za Babišovu stranu ANO. Petr Havlíček je opět ministrem průmyslu a obchodu, stejně jako v letech 2017-2021 v první vládě Andreje Babiše, a nyní je i místopředsedou vlády. Alena Schillerová je opět ministryní financí. Robert Plaga je opět ministrem školství a Adam Vojtěch ministrem zdravotnictví. Pouze Lubomír Metnar přešel z ministerstva obrany na ministerstvo vnitra. Téměř všichni jsou také uznávanými odborníky ve svých oborech napříč koalicí.

Jeroným Tejc (za ANO) jako ministr spravedlnosti a Boris Šťastný jako ministr sportu (motoristé) jsou rovněž politici, kteří jako poslanci formovali českou politiku, v některých případech desítky let - Tejc za ČSSD a Šťastný za liberálně-konzervativní ODS. Dobrou známou ze severočeského pohledu je ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO), která se krátce před svým jmenováním vdala, dříve se jmenovala Zuzana Schwarz Bařtipánová a jako taková byla dlouhá léta váženou starostkou Bíliny.

Mrázová a Schillerová jsou také jediné dvě ženy ve vládě. A je nepravděpodobné, že by se tento velmi nepříznivý poměr zlepšil. V současné době je stále neobsazeno ministerstvo životního prostředí, které dočasně vede ministr zahraničí Petr Macinka (motoristé). Filip Turek, původně zamýšlený kandidát na tento post, zrušil schůzku s prezidentem Pavlem připravovanou ke jmenování kvůli nemoci. Nyní byl stanoven nový termín schůzky. Pavel má však k Turkovu jmenování vážné výhrady kvůli jeho misantropickým a proti menšinám zaměřeným výrokům. Každopádně post bude obsazen motoristy a téměř jistě mužem. Tato strana, stejně jako druhá koaliční strana SPD, je totiž téměř čistě mužskou stranou, která doposud na klíčové posty jmenovala pouze muže.

Česká amatérská divadla jsou na seznamu světového dědictví UNESCO

Mezivládní výbor pro nehmotné kulturní dědictví UNESCO na svém posledním zasedání v indickém Dillí prohlásil české amatérské divadlo za nehmotné světové kulturní dědictví. "Je to pocta pro živou tradici, která je v České republice hluboce zakořeněná," řekl minulý týden potěšený Martin Baxa (ODS), odstupující ministr kultury ČR. Tradici amatérského divadla, která má v některých souborech více než 200letou historii, se v současné době věnuje více než 3 500 divadelních souborů po celé České republice s přibližně 100 000 aktivními členy. Některé divadelní soubory mají více než 300 členů. Tradice je silná zejména v regionech, a to i tam, kde není žádný jiný kulturní život. UNESCO tak oceňuje typicky českou tradici, která stále vychovává nové generace ochotníků. Důležitým faktorem širokého rozšíření je také hustá síť základních uměleckých škol v České republice, která je organizována čistě soukromě a pěstována v kruzích přátel.

Pro Českou republiku je to položka v seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO s největším rozšířením mezi obyvatelstvem. V České republice bylo dosud zapsáno již devět tradic, například masky a masopustní průvody na Hlinsku (východní Čechy), skauti (Sokol), královští jezdci na jihovýchodě České republiky a loutkářství. Nejnověji se na prestižní seznam před dvěma lety dostalo rukodělné sklářství. Letos bylo na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO zapsáno české amatérské divadlo spolu s italskou kuchyní, islandskou kulturou koupání pod širým nebem a polskou košíkářskou tradicí.

Těžba lithia stále nejasná

O obnovení těžby v Krušných horách se mluví již několik let. Polostátní společnost Geomet chce těžit lithium v oblasti Cínovce (Český Zinnwald). Zásoby na české straně patří k největším v Evropě. Projekt však postupuje jen pomalu.

Na posledním zasedání ústeckého okresního parlamentu se ukázalo, že pro projekt stále chybí zásadní předpoklady. Jde především o chybějící studii proveditelnosti. Ta je nezbytným předpokladem pro posouzení vlivu na životní prostředí. Geomet oznámil, že o něj požádá do konce roku a předloží také studii proveditelnosti. Během zasedání parlamentu tento týden však Geomet stále nebyl schopen studii proveditelnosti předložit, což kritizovali zejména zástupci obcí Dubí a Košťany. Podle nich Geomet předložení studie slíbil již dávno. Starosta Košťan navíc vyjádřil pochybnosti, zda je těžba lithia vůbec ekonomicky rentabilní vzhledem k poklesu cen suroviny. Okresní zastupitelstvo pak po rozpravě téma stáhlo z programu jednání. Původním záměrem bylo hlasovat o změně územního plánu ve prospěch těžby lithia. To bylo odloženo na pozdější dobu.

Společnost Geomet, kterou z 51 procent ovládá uhelná společnost Severočeské doly, jež zase patří do polostátní energetické skupiny ČEZ, již provedla rozsáhlé zkušební vrty v oblasti Cínovce, kde se má lithium jednou těžit. Zpracování suroviny se plánuje v současném areálu elektrárny v Prunéřově u Kadaně. Vytěžený materiál tam bude dopravován částečně lanovkou. Australská společnost EMH ovládá 49 procent akcií společnosti Geomet. Stát již přislíbil na výstavbu zpracovatelského závodu dotaci až 8,8 miliardy korun (asi 370 milionů eur).

Peníze na záchranu kostelů, synagog a hřbitovů.

Správní rada Česko-německého fondu budoucnosti na svém posledním zasedání uvolnila prostředky na zachování a obnovu kostelů, synagog a hřbitovů. Na tento účel bylo uvolněno celkem 466 000 eur. Za finanční částku 600 000 korun (25 000 eur) bude například opravena kopule synagogy v Děčíně (Tetschen). Peníze budou použity také na obnovu náhrobků na hřbitovech v Chabařovicích (Karbitz) u Ústí nad Labem (Aussig) a Kerharticích (Gersdorf) a v Kamenickém Šenově (Steinschönau) u České Kamenice (Böhmisch Kamnitz). Peníze z Fondu budoucnosti budou použity také na pokračování obnovy křížové kaple v Markvarticích.

Schváleny byly prostředky v celkové výši 1,5 milionu eur. Zatímco stavební a údržbové akce jsou naplánovány na celý příští rok, všechny ostatní projekty se týkají prvního čtvrtletí roku 2026 a zahrnují především setkávání mládeže a dětí, výměnné pobyty dětí a mládeže, jakož i spolupráci škol a stáže na druhé straně hranice. Finanční prostředky získá také Galerie Gotická dvojčata v Litoměřicích (Leitmeritz), která podporuje prezentaci německých a českých umělců. Schváleno bylo také financování překladů knih, například "Ungleich vereint" sociologa Steffena Mau do češtiny a knihy Luboše Palaty o Labi, kterou představil na Dnech česko-německé kultury, do němčiny. Fond budoucnosti podporuje také překlad knihy o stopách rudohorců v Saském Švýcarsku a východním Krušnohoří.

Nejkrásnější vánoční strom v severních Čechách

Benešov nad Ploučnicí (Bensen) má letos nejkrásnější vánoční strom v Ústeckém kraji. Vyplynulo to z každoroční ankety Deníku. Benešov zvítězil o vlásek před stromem ve Štětí (Wegstädtl) a s velkým náskokem před stromem v Žatci (Saaz). Vánoční strom v partnerském městě Heidenau byl soukromým darem manželů Klemerových. Ozdobila ho paní Michaela Soukupová, sbor dobrovolných hasičů městečka jí poskytl zvedací plošinu.

Vánoční strom předtím v anketě okresu Děčín porazil obhájce vítězství v celostátní anketě z Velkého Šenova (Groß-Schönau). Nejkrásnější vánoční strom v České republice stál ve Velkém Šenově dokonce dvakrát po sobě. O tom, zda jeho nástupce z Benešova bude opět pocházet z děčínského okresu, se rozhodne v celostátním finále, které se uskuteční mezi 19. a 22. prosincem. Každý, kdo chce hlasovat, tak může učinit zde. Vítěz získá finanční odměnu v celkové výši čtvrt milionu korun (asi 10 000 eur).

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Společný sekretariát SAB, který řídí sasko-český program INTERREG, má v současné době dvě volná místa.

Jedním z nich je pozice zákaznického poradce (m/ž/d) pro realizaci programu spolupráce Sasko - Česká republika 2021-2027, která je k dispozici okamžitě a bude zpočátku obsazena na dobu určitou do 31. prosince 2027.

Více informací na stránkách SAB

Dále hledáme pracujícího studenta, rovněž s okamžitou platností. Více informací naleznete na letáku.

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)