Ve dvoupatrové vilce žije čtyřčlenná rodina majora Šebka a o patro výše bydlí tříčlenná rodina bývalého odbojáře Krause. Dospívající Michal Šebek miluje spolužačku Jindřišku Krausovou, jenže ta má ráda frajerského Eliena, jehož rodiče jsou služebně v Americe. Michal i Jindřiška mají potíže se svými neústupnými otci. Major Šebek je „lampasák“, obdivující výdobytky socialismu, zatímco aristokratický otec Kraus se netají názorem, že komunisté to mají spočítané. Oproti hašteřivým otcům jsou obě maminky chápavé a vlídné. Do typických generačních sporů nenápadně, ale důsledně zasahuje politika. V komorním příběhu se objevují ještě příbuzní Šebkových, učitelka Eva a její synek Péťa, babička a rázovitý strýc.

Vyprávění se odvíjí mezi Vánocemi roku 1967 a okupací Československa v srpnu 1968. Tvůrci se v dlouhých epizodách soustřeďují na rodinné rituály Vánoc, svatby a na přesný popis doby. Kromě pečlivě vybraných reálií (zejména pražské Košíře) a dobových detailů dokreslují atmosféru hojně využívané písně a hudba, od Neckářových či Gottových hitů až po skladby Vladimíra Mišíka a Blue Effectu (Sluneční hrob) nebo Deža Ursinyho. Dominantou zůstávají herecké výkony (například Jiří Kodet filmem získal nesporně svou životní filmovou roli).

Zcela poprávu je snímek věnován „všem, kterým tehdy z roku na rok zmizeli kamarádi a kamarádky, milenky a milenci, rodiče nebo děti, blízcí přátelé a oni tu na všechno zůstali sami.“ -tbk-

Zdroj: Filmový přehled

Tento film se stal skutečnou klasikou české kinematografie. Je v něm řada bonmotů, které se vžily v běžné češtině. Každý v Česku také zná nerozbitné skleničky a plastové lžičky z NDR jako důkaz nadřazenosti komunismu.

Oba otcové rodin ztělesňují různé společenské ideje, které spolu v letech 1945-1948 v Česku bojovaly. Oba jsou ukázáni jako lidé s mnoha chybami, kteří jsou přesto sympatičtí. Pro jejich manželky a děti nehrají politické rozdíly žádnou roli, což lze jistě považovat za znamení naděje.

Jak už to v českých filmech bývá, za jemným a chytrým - ano, někdy i drsným - humorem se skrývají vážné až tragické stránky. Politika a společnost ovlivňují životy jednotlivých postav většinou v omezeních či znevýhodněních, přičemž nejhoršími zářezy jsou invaze, která měla potlačit Pražské jaro, a následná fáze tzv. normalizace.

CZ 1999, 116 min, originální znění s německými titulky

Režie: Jan Hřebejk

Hrají: Miroslav Donutil, Jiří Kodet, Simona Stašová, Emília Vašáryová, Eva Holubová, Boleslav Polívka, Stella Zázvorková, Jiří Krejčík, Jaroslav Dušek, Michael Beran, Kristýna Nováková