Nová trať Drážďany-Praha se dostává do Bundestagu

Předběžný plán nové železniční tratě z Drážďan do Prahy se dostal do Spolkového sněmu. Spolkové ministerstvo dopravy tak předložilo Spolkovému sněmu podklady pro parlamentní projednání nové železniční trati z Drážďan k hranicím s Českou republikou. Ústředním bodem projektu je 30 km dlouhý Krušnohorský tunel, který loni v létě schválila česká vláda. Od té doby německá strana čeká na rozhodnutí. Za to je zodpovědný Spolkový sněm. Saská ministryně pro infrastrukturu Regina Kraushaarová označila pro tiskovou agenturu dpa návrh zákona za "velmi důležitý signál pro obyvatele saského údolí Labe a pro naše české sousedy". Nyní musí co nejrychleji následovat další kroky. "Žádám poslance Spolkového sněmu, aby urychleně provedli potřebné referendy a poté zajistili spolehlivé financování ve spolkovém rozpočtu," vyzvala ministryně Spolkový sněm. Podle ministra existuje důležitý důvod pro rychlé jednání: "Pokud budou nyní zajištěny rozpočtové prostředky pro další plánovací kroky, zůstane časové okno pro financování z EU a společnou realizaci s Českou republikou otevřené." Nová trať má zkrátit dobu jízdy mezi Drážďany a Prahou ze současných 2,5 hodiny na jednu hodinu. Pokud Spolkový sněm schválí pokračování projektu a zajistí financování, může být podepsána již připravená státní smlouva s Českou republikou.

Podle aktuálních propočtů investuje Česká republika do svého úseku vysokorychlostní železnice téměř 1,9 miliardy eur. První úsek by měl být uveden do provozu v roce 2039. Celá trasa by měla být dokončena do roku 2045. Mezi Drážďany a Prahou budou maximálně dvě zastávky: jedna v Ústí nad Labem (Aussig) a druhá u Roudnice nad Labem (Raudnitz). Kraushaar zdůraznil nadregionální charakter nové trati. Vyplnila by důležitou mezeru ve spojení mezi hlavními městy Berlínem, Prahou a Vídní.

Úspěšný český olympijský rekord

Česká olympijská výprava se ze zimních her v Cortině a Miláně vrátila domů s pěti medailemi. Kromě dvou zlatých medailí získali také dvě stříbrné a jednu bronzovou. Díky 16. místu v medailovém žebříčku tak za sebou nechali takový národ zimních sportů, jako je Finsko, Slovinsko a Polsko. Z hlediska hodnoty to byl třetí nejlepší výsledek v historii České republiky. Z hlediska celkového počtu medailí to byl čtvrtý nejlepší výsledek České republiky v dosavadní historii.

Medaile však byly nakonec rozděleny poněkud jinak, než se očekávalo. V paralelním slalomu na snowboardu vypadla obhájkyně titulu Ester Ledecká ve čtvrtfinále. A přesto z toho bylo zlato pro Českou republiku. Trojnásobnou olympijskou vítězku (na lyžích i na snowboardu) nahradila Zuzana Maděrová. Ta ve finále před zraky prezidenta Petra Pavla získala zlato.

Také druhé zlato putovalo poněkud překvapivě do České republiky, alespoň mimo ni. Teprve devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek se stal olympijským vítězem v závodě na 10 000 metrů dlouhé dráze. Sám měl cíl vyhrát olympiádu suverénně v hlavě a na ledě předvedl působivou triumfální jízdu na dlouhé trati. Stříbrnou medaili získal také v běhu na 5 000 metrů, zlato mu uniklo jen o vlásek. Převzal tak štafetu po legendární Martině Sáblíkové, která kdysi v mladém věku překvapila svět podobně jako nyní Jílek. V začátcích Sáblíkové nebyla v České republice ani závodní dráha pro rychlobruslaře.

Dvaatřicetiletá Eva Adamczyková získala stříbro také ve snowboardcrossu. Byla to její třetí olympijská medaile a doplnila tak svou medailovou sbírku o zlato, stříbro a bronz. Olympijské hry v Pekingu v roce 2022 musela vynechat kvůli dvojité zlomenině nohy těsně nad kotníkem. V roce 2023 završila fenomenální návrat titulem mistryně světa. Před 14 měsíci porodila syna Kryštofa a po smíšené sezoně se nyní vrací k tomu, aby na olympijských hrách předvedla svou absolutní světovou třídu.

Největším překvapením však byla pátá česká medaile. V předposlední den závodů ji získala pětadvacetiletá Tereza Voborníková v biatlonovém závodě žen s hromadným startem. Byla to její první individuální medaile na olympiádě a první olympijská medaile pro Českou republiku v biatlonu od stříbra Michala Krčmáře ve sprintu v roce 2018. Stejně jako Krčmář a Eva Adamczyková pochází i Voborníková z Vrchlabí (Hohenelbe) v Krkonoších.

Takto vypadají stanice lanovky na Jeschken

V Liberci byly představeny návrhy nových stanic lanovky na oblíbený vrchol Ještěd. Zakázku získala od města liberecká architektonická kancelář SIAL. SIAL má dlouholetou tradici. Její spoluzakladatel Karel Hubáček kdysi navrhl ikonickou televizní věž na hoře Jeschken, která je zároveň restaurací i hotelem.

Návrhy stanic vycházejí z návrhu nové lanovky od designérky Anny Marešové, který byl představen již dříve. Nová trasa lanovky se skládá z údolní stanice, horské stanice a mezistanice, která se nachází u cesty k chatě Ještědka.

Horská stanice přímo pod horským hotelem bude menší než ta původní. Zároveň zlepší přístup pro vozidla záchranné služby. Přístupová cesta povede přímo pod horní stanicí. Největší novinkou je údolní stanice, která bude postavena o několik set metrů níže v údolí. Její nová poloha je hned vedle konečné tramvajové zastávky. Tamní parkoviště bude mít také nástavbu, a tedy druhé patro. V budoucnu bude k dispozici 782 parkovacích míst namísto dosavadních 529.

Bude však trvat ještě dlouho, než nová trať opět vyjede na vrchol. Odhaduje se, že v provozu bude nejdříve v roce 2030.

Tento týden byl také prodán horský hotel včetně rozhlasové věže a restaurace. Nyní patří libereckému okresu. Dříve byla vlastníkem vysílací a telekomunikační společnost České Radiokomunikace. Prodejem za 7,6 milionu eur včetně původního vybavení ze 70. let minulého století se podle libereckého okresu podařilo zajistit využití objektu pro veřejnost.

Film Gerty Schnirch boduje na HBO

Bude to jedna z filmových událostí nejen v České republice v letošním roce. Filmová adaptace bestselleru Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Dvoudílný film s jednoduchým názvem "Gerta Schnirch" vzniká v koprodukci České televize a společnosti Arte. Na obrazovkách obou televizí se objeví až na podzim a bude také představen na Frankfurtském knižním veletrhu na začátku října. Devadesátiminutovou minisérii je však již nyní možné zhlédnout na HBO plus. A poptávka v prvních týdnech dodává producentům optimismus.

Dvoudílný film režiséra Tomáše Mašína vzniká podle scénáře Alice Nellis, Ondřeje Gabriela a Tomáše Mašína, který je inspirován úspěšným románem Tučkové. Film vypráví o mladé ženě Gertě Schnirch, která vyrůstá v německo-české rodině před a během německé okupace (1939-1945). Po roce 1945 je spolu se stovkami dalších brněnských Němců vyhnána na strastiplný pochod do Rakouska, který končí v Pohořelicích.

Přestože se děj románu odehrává v Brně, film se natáčel i v blízkosti saských hranic. Filmový tým strávil několik dní v Děčíně (Tetschen).

Česká republika má nového ministra životního prostředí

Pět měsíců po volbách a dva měsíce po nástupu do funkce je nová česká vláda kompletní. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kandidáta motoristické strany Igora Červeného novým ministrem životního prostředí. Tento post předtím dočasně zastával ministr zahraničí a lídr motoristů Petr Macinka. Červený oznámil, že ministerstvo povede v triumvirátu s vládním zmocněncem pro Zelenou dohodu a klimatickou politiku Filipem Turkem a vrchním ředitelem sekce technické ochrany životního prostředí Jaromírem Wasserbauerem.

Obchodní centrum Olympia Teplice se bude rozšiřovat

Na dálnici z Ústí nad Labem do Teplic těsně před lázeňským městem jsou stavební práce v plném proudu. Velké nákupní centrum Olympia na okraji města se od září 2024 rozšíří o nízkopodlažní budovu přímo u hlavní silnice. Modernizací prošlo i staré centrum. Důraz byl kladen na energeticky úspornou rekonstrukci. Nová budova má být otevřena na jaře. Zatímco provozovatel očekává snížení provozních nákladů, zákazníci se těší na nové obchody. Na 8 000 metrech čtverečních dodatečné prodejní plochy bude umístěno 13 obchodů. Potvrzeny jsou již pobočky Penny, Jysk, Rossmann, prodejce elektroniky Planeo, Action (dekorace, nábytek) a Kytky od Pepy (květiny). Do nové budovy se také přestěhuje Burger King.

Nová budova se však nesetkává jen s očekáváním. Kritici si stěžují, že centrum na okraji města bude dále odvádět kupní sílu z centra města. Tam se již nacházejí dvě další nákupní centra (Fontána a Galerie). To bude pro malé obchody v lázeňském městě stále obtížnější.

 

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Beim Tschechischen Filmmittwoch am 4. März zeigen wir den Film "Daleká cesta" (Der weite Weg) von 1949.

Der Weg der Prager Juden in die deutschen Vernichtungslager wird am Beispiel der Familie Kaufmann nachgezeichnet. Tochter Hana ist Ärztin und mit ihrem nicht-jüdischen Kollegen Dr. Antonín Bureš verheiratet. Doch die Ehe kann nicht verhindern, dass Hanas Eltern ins KZ Theresienstadt deportiert werden. Als Antonín sich dort heimlich einschleicht, erlebt er nicht nur die entwürdigenden Lebensbedingungen, sondern erfährt auch, dass die Schwiegereltern bereits in den Osten „verlegt“ worden sind – nach Auschwitz, Majdanek oder Sobibor …

Regisseur Alfréd Radok war selbst im Arbeitslager interniert war und hatte enge Verwandte in den KZs verlor. Stetig unterbrochen von dokumentarischem Filmmaterial, das die Einzelschicksale mit der Zeitgeschichte verknüpft, verdichten sich die Spielszenen zu einem albtraumhaften, expressionistischen „Totentanz“.

Gedreht wurde Daleká cesta teilweise am Originalschauplatz im nur wenige Jahre zuvor befreiten KZ Theresienstadt (Terezín), was dem Film eine besondere Authentizität verleiht. Er verschwand 1949 nach wenigen Vorstellungen aus den tschechischen Kinos und wurde erst 1991 wiederaufgeführt. 2019 wurde er digital restauriert und 2020 auf der Berlinale gezeigt.

Mehr zum Film und Tickets

Výrazný nárůst hostů v severních Čechách

Ústecký kraj se stává stále atraktivnějším cílem pro dovolenou. V roce 2025 zaznamenala ubytovací zařízení více hostů než kdykoli předtím od počátku statistik v roce 2012. Podle statistického úřadu loni přenocovalo přes 660 tisíc hostů, což je o 4,3 procenta více než v předchozím roce. Nejsilnější dynamiku zajistili hosté ze zahraničí. Jejich počet se zvýšil o 8,6 procenta na 228 007, zatímco počet hostů z České republiky vzrostl o 2,2 procenta na 432 335. Zvýšil se také počet přenocování, a to celkem o 5,6 procenta na 1,7 milionu nocí. To odpovídá průměrnému počtu 2,6 přenocování na jednoho hosta. Čeští turisté strávili v průměru 2,7 noci, tedy o něco déle než hosté ze zahraničí (2,4 noci). Téměř polovina zahraničních turistů přijela z Německa, kterých bylo téměř 112 tisíc. Následovalo téměř 30 tisíc hostů z Polska a necelých 15 tisíc turistů ze Slovenska.

V posledních letech počet turistů v Ústeckém kraji trvale roste, zejména těch z České republiky. Turistický ruch zažívá rozmach i v celostátním měřítku. Předloňská úroveň téměř 22 milionů turistů v celé České republice byla překročena již v roce 2024. V loňském roce se v hotelech, penzionech, rekreačních bytech nebo kempech po celé České republice ubytovalo 23,5 milionu lidí. Předkoronová úroveň zahraničních turistů byla s 10,9 milionu překročena až v roce 2025. Počet domácích turistů překročil předkoronovou úroveň již v roce 2022.

Motoristé stahují kandidáta Turka

Před čtrnácti dny prohlásil premiér Andrej Babiš kauzu "Turek" za ukončenou. Spor o nominaci čestného předsedy strany Motoristé Filipa Turka se vyhrotil. Lídr strany Motoristů Petr Macinka měl v několika sms zprávách vyhrožovat prezidentu republiky. Prezident Petr Pavel vystoupil veřejně a přešel do ofenzivy. Následovaly masové demonstrace po celé zemi na podporu Pavla, které pokračovaly ještě několik dní a týdnů poté. Oficiálně zůstali Macinka a Turek neústupní a drželi se kandidáta na post ministra životního prostředí. Ten v minulosti na sociálních sítích zveřejňoval příspěvky, které zlehčovaly vládu národních socialistů, jiné příspěvky byly xenofobní nebo urážely menšiny. Prezident Pavel nepovažoval Turka za vhodného kandidáta na ministerský post.

Obrat o 180 stupňů však přišel na začátku týdne: Motoristé najednou představili poslance Igora Červeného jako nového kandidáta na post ministra životního prostředí. Než se stal poslancem, pracoval Červený jako projektový manažer na různých vysokých školách v Praze a na Univerzitě Karlově. Prezident Petr Pavel avizoval, že se s Červeným nejprve sejde a teprve poté dojde ke jmenování, které se uskutečnilo včera na Pražském hradě. Po schůzce bylo oznámeno, že prezident jmenuje ministra v pondělí.

Politologové vidí za náhlou změnou názoru tři důvody. V průzkumech veřejného mínění klesla malá strana z předchozích 7 procent o dva procentní body, čímž se dostala na hranici pětiprocentní hranice. Navíc na stranu vyvíjel tlak šéf vlády Andrej Babiš. Celá kauza mu začala lézt na nervy a obával se, že by to mohlo poškodit jeho práci ve vládě. A do třetice si ministerstvo zahraničí a ministerstvo životního prostředí stěžovaly, že jejich šéf Petr Macinka je málo ve sněmovně. Macinka totiž obě ministerstva vedl. Původní plán počítal s tím, že to tak zůstane, dokud nebude jmenován Turek.

Devět pohraničních stánků ve Hřensku již bylo odstraněno

Pohraniční obec Hřensko (Herrnskretschen) se dočkala. Podle Českého rozhlasu už zmizelo devět stánků v příhraniční tržnici, kterou provozují příslušníci vietnamské menšiny v České republice. Obec vyzvala všechny majitele stánků, aby své stánky, které byly nelegálně umístěny na veřejných obecních pozemcích, odstranili. Provozovatelé k tomu měli od roku 2004 zvláštní povolení, které však vypršelo. Jednalo se o tři menší a šest větších stánků. Nyní se jedná celkem o dva dotčené stánky. S jedním z obchodníků obec stále jedná o podrobnostech. Jeden z obchodníků nereagoval na žádost obce, která nyní pověřila právníka, aby celou záležitost objasnil.

"Uvědomujeme si, že to bude znamenat ztrátu možnosti nakupování. Chceme ale, aby se dodržovala určitá pravidla," řekla v prosinci Českému rozhlasu starostka Kateřina Horáková. Obec si od odstranění stánků slibuje zlepšení estetického vzhledu veřejného prostranství v obci.

Po uzavření jeskyně: populace netopýrů se obnovuje

Před pěti lety nechala Správa Národního parku České Švýcarsko uzavřít několik jeskyní v údolí Labe. Cílem bylo ochránit netopýry, kteří v jeskyních přezimují, před jeskynními turisty. Jeskyně v Labských pískovcích jsou oblíbeným cílem horolezců, zejména v zimě, kdy jsou pískovcové skály pro horolezce uzavřeny. Jen na české straně jsou v údolí Labe stovky jeskyní různých velikostí.

Po pěti letech zaznamenal národní park zlepšení stavu netopýří populace. Při posledním sčítání zaznamenali strážci národního parku jen v jeskyních Labského údolí 24 druhů podkováře malého, šest druhů netopýra velkouchého a šest druhů netopýra řasnatého. Celkem národní park pravidelně monitoruje 16 jeskyní v Českém Švýcarsku a Labských pískovcích.

Kdy zmizí Ústecká díra?

Město Drážďany mělo kdysi Vídeňskou díru, nevyužívanou výkopovou jámu na Vídeňském náměstí, která byla uzavřena až po 15 letech. Okresní město Ústí nad Labem (Aussig) má svou "díru" již 14 let, ale zvláštní název jí nebyl přidělen. Všichni v Ústí jí říkají prostě "díra" a všichni vědí, o co jde: je to také stavební jáma na okraji centrálního Mírového náměstí, ve které jsou již vybudována dvě patra podzemního parkoviště. Proto není díra tak hluboká, jako byla v Drážďanech. Mnoho let se zde však nic nedělo a podle posledních zjištění je třeba minimálně upravit i obě podzemní podlaží.

Většina v městské radě nyní rozhodla, že společnost BBP Stavby Management by zde měla plánovanou stavbu dokončit. Dá se ale předpokládat, že ústecká díra bude stát déle než 15 let. Podle smlouvy musí BBP Stavby Management zahájit stavbu nejpozději do devíti měsíců od nabytí její platnosti. Stavba má být dokončena v roce 2029.

"Ústecká díra" a s ní spojená rozhodnutí většiny zastupitelstva města jsou však kritizovány opozicí. Za chybu považovali již nákup zchátralé budovy za 73 milionů korun (2,9 milionu eur). Znalecký posudek totiž určil hodnotu pouze 37 milionů korun. Společnost BBP Stavby Management převzetím budovy příliš neriskuje. To kritizuje i opozice. Město dostává za právo stavět na městských pozemcích 1,5 milionu korun ročně. Zároveň však bude městu po dokončení stavby platit přes 1,7 milionu korun ročně na nájemném, které je již smluvně dohodnuto.

Na místě věčné novostavby byl dříve malý park.

Děčín posiluje místní veřejnou dopravu

Zatímco města v Německu trpí rozpočtovými problémy, a proto začínají omezovat místní veřejnou dopravu, jako je tomu v Drážďanech nebo Chemnitzu, severočeský Děčín volí opačný přístup. Od února zkrátilo intervaly nejdůležitějších autobusových linek v dopravní špičce z 15 na 10 minut. Týká se to ranních a odpoledních hodin ve všední dny. Ke zlepšení však došlo i o víkendech. Kromě toho se vrátily noční linky 232 a 233. Důvodem tohoto kroku je vysoká poptávka. Kratší intervaly také odpovídají cílům prohlídky města. "Chceme, aby lidé cestovali po městě pokud možno více autobusy než auty," řekl náměstek primátora Ondřej Smíšek. Mimochodem, on ani nikdo jiný z vedení města nepatří ke Straně zelených, která je v České republice zastoupena pouze dvěma jednotlivými poslanci v celostátním parlamentu a v mnoha místních parlamentech není zastoupena vůbec. V Děčíně patří primátor k pravicově populistické straně ANO premiéra Andreje Babiše. Ten je v koalici s pragmatickými politiky z volebních aliancí, které s největší pravděpodobností patří do středopravého spektra.
Díky rozhodnutí zlepšit veřejnou dopravu se letos zvýší počet ujetých kilometrů o 5 procent. Zkrácené intervaly však nejsou v Děčíně novinkou. Autobusové linky jezdily v některých místech ve špičce každých osm minut. Noční linky již také existovaly.

 

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Ústecký kraj schválil územní plán pro těžbu lithia

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia u Cínovce v Krušných horách poté, co bylo rozhodnutí v prosinci odloženo. Tehdy měli někteří poslanci dotazy, které bylo třeba nejprve zodpovědět.

Za záměrem těžby stojí společnost Geomet, kterou z 51 % vlastní Skupina ČEZ a ze 49 % australský holding EMH. Zástupce společnosti ČEZ na dotazy delegátů odpověděl, ale ne ke spokojenosti všech. Někteří zastupitelé kritizovali skutečnost, že nebyla vyjasněna otázka poplatků, které bude investor platit zejména dotčeným obcím. Například starosta Dubí Jiří Kašpar požaduje 100 milionů korun ročně. ČEZ naproti tomu uvedl, že Dubí by jen za vytěžené suroviny dostalo za 25 let těžby 800 milionů korun, tedy jen 32 milionů ročně. Poslanec Papajanovský uvedl, že stát by mohl počítat s 1,1 miliardy korun ročně na daních, z čehož by ústecký okres získal 100 milionů korun.

Jednání se zúčastnili i občané z regionu, kteří byli většinou kritičtí a obávali se o kvalitu svého života. Měli pocit, že investor se dostatečně nezabýval obavami obcí.

ČEZ slibuje, že do projektu investuje 42 miliard korun a vytvoří 2 000 přímých pracovních míst a dalších 2 000 nepřímých. Zpracovatelský závod má být postaven v Prunéřově na Chomutovsku, kam se bude ruda z Cínovce dopravovat po železnici.

Pro příslušnou změnu zásad územního rozvoje nakonec hlasovalo 38 poslanců, 5 bylo proti a 5 se zdrželo hlasování. To představuje další formální krok v procesu plánování.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) včera v Poslanecké sněmovně v odpovědi na Papajanovského dotaz vysvětlil, že stát v současné době nepočítá s žádnou zvláštní kompenzací pro Ústecký kraj za plánovanou těžbu lithia v Krušných horách. Pokud by se kompenzace zavedly, mohly by je podle Havlíčka požadovat i další regiony dotčené těžbou. V regionu by podle něj vznikla pracovní místa, platily by se zde všechny obvyklé daně a poplatky a vznikly by nové podnikatelské příležitosti.

Česká republika si polepšila v indexu korupce

Po loňském 46. místě si Česká republika v indexu vnímání korupce pro rok 2025, který sestavuje Transparency International, polepšila na 39. místo. Zástupce organizace uvedl: "Za vlády Fialy se zvýšila důvěra v to, že korupce není v České republice systémově zakořeněná. To znamená, že nedochází k rozsáhlému obcházení pravidel za účelem zvýhodnění několika malých zájmových skupin. Ve skutečnosti byla v loňském roce přijata řada protikorupčních zákonů, například ve vztahu k oznamovatelům korupce nebo lobbingu." S odkazem na střet zájmů premiéra Babiše jako podnikatele hovořil také o nejistotě ohledně dalšího vývoje.

Česká republika se tak vrátila na své místo v žebříčku z roku 2018 a s 59 body ze 100 možných se v korupčním indexu nachází mírně pod průměrem EU, který činí 62 bodů. Německo je se 77 body na 10. místě, zatímco Slovensko je se 48 body na 61. místě, tedy o jeden bod a dvě místa níže než v roce 2024.

Češi jsou ohledně budoucnosti optimističtí

Evropský parlament minulý týden představil výsledky průzkumu Eurobarometr, pro který bylo v listopadu loňského roku dotazováno přibližně 26 500 lidí v EU, z toho přibližně 1 000 v České republice. Pokud jde o očekávání do budoucna, Česká republika dosáhla s 57 % pozitivních odpovědí výrazně lepšího výsledku, než je průměr EU (44 %). Zároveň 42 % respondentů považuje členství v EU za dobrou věc (průměr EU je 64 %), stejně tolik je nerozhodnutých a 15 % jej považuje za špatnou věc.

Průzkum renomovaného českého institutu STEM z října 2025 s 1023 účastníky, jehož výsledky byly zveřejněny včera, ukázal v otázce členství v EU poněkud odlišné výsledky. Podle průzkumu je s členstvím v EU spokojeno 57 % Čechů, což je nejvíce od roku 2010, zatímco necelé dvě třetiny dotázaných by hlasovaly proti vystoupení ČR z EU. Pro zavedení eura v České republice je pouze přibližně 23 % respondentů.

Čeští europoslanci vyloučeni ze skupiny EP

Český europoslanec Nikola Bartůšek byl vyloučen ze skupiny Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu, bylo oznámeno v pondělí. Důvodem je podle Deníku N systém kamarádíčkování (podobný tomu, který nedávno vyšel najevo v Sasku-Anhaltsku): Bartůšková měla pracovat pro českého europoslance Ondřeje Dostála a na oplátku měla do sekretariátu své politické skupiny doporučit Dostálovu manželku. Zajímavé v tomto případě je, že Bartůšek se do parlamentu dostal za krajně pravicovou stranu Přísaha, zatímco Dostál kandidoval na kandidátce koalice Stačilo! vedené komunisty. Spolupráce ve prospěch rodiny tak přesahuje celé politické spektrum a ukazuje, že i zástupci vzdálených politických táborů mohou dobře spolupracovat.

Na Nikolu Bartůška je nyní pravděpodobně vyvíjen i tlak, aby opustil stranu Přísaha. Její zakladatel vděčí za svou slávu vyšetřování korupce, které vedl. V posledních parlamentních volbách v České republice v roce 2025 Přísaha neuspěla se ziskem pouhých 1,08 % hlasů. Do Evropského parlamentu se hnutí dostalo v roce 2024 na společné kandidátce s motoristy, i když tento úspěch byl pravděpodobně hlavně jejich zásluhou. Obě křesla však nyní Přísaha drží poté, co Filip Turek získal mandát v českém parlamentu a vzdal se mandátu v EP (a nyní nebude prezidentem Pavlem jmenován ministrem životního prostředí).

Zemřela herečka Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela česká herečka Jana Brejchová, oznámila o víkendu její dcera. Byla jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších hereček v Československu a České republice a hrála ve více než 100 filmech. Za své celoživotní dílo byla oceněna Českým lvem i státním vyznamenáním za zásluhy o kulturu a umění. Ministři kultury a sportu navrhli vládě, aby byl Brejchové uspořádán pohřeb se státními poctami. Posledním umělcem, kterému se této pocty dostalo, byl v roce 2019 Karel Gott.

Brejchová se poprvé objevila před kamerou ve svých 13 letech ve filmu Olověný chléb (název v NDR: Děti velké lásky). Jednou z jejích nejznámějších rolí byl film "Vyšší princip" (1960), za který získala ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu. Tento film a film "Probuzení" z roku 1959 byly již promítány na České filmové středě. Mnozí ji pravděpodobně znají také díky roli královny v populárním pohádkovém seriálu "Arabela" (Nevěsta z pohádky).

Maraton čtení v Ústí

Ústecká krajská knihovna se příští týden pokusí o nový rekord: S maratonem čtení, který potrvá 130 hodin, se pokusí o zápis do České knihy rekordů. Od pondělních 10 hodin dopoledne do sobotních 20 hodin bude nepřetržitě nahlas číst kolem 200 lidí, mezi nimiž budou známé osobnosti, autoři a partneři knihovny z kulturní scény. Akce bude živě přenášena na YouTube. Po loňském osmdesátihodinovém maratonu čtení zvedá knihovna v Ústeckém kraji laťku ještě výš. "Symbolicky se akce váže ke 130. výročí založení německé knihovny v Ústí nad Labem," uvedla mluvčí ústecké knihovny Veronika Balcarová. Akce je zároveň sbírkou na záchranu volně žijících zvířat. Pokud umíte česky, najdete veškeré informace na webových stránkách knihovny.

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Změna ve vedení nadace Brücke|Most

Po téměř 30 letech v čele nadace Brücke|Most odstoupil na konci ledna z funkce předsedy správní rady profesor Helmut Köser. Novým předsedou správní rady byl jednomyslně zvolen Peter Baumann, který hrál klíčovou roli při založení nadace jako výkonný ředitel v letech 1997-2017. Funkci bude zastávat čestně.

Profesor Köser založil nadaci Brücke|Most v roce 1997 společně se svou matkou Gertrudou Köserovou s cílem trvale podporovat porozumění a spolupráci ve střední a východní Evropě a sbližovat lidi na obou stranách hranice. Pod jeho vedením se nadace etablovala jako významný hráč na poli mezikulturního vzdělávání, setkávání a předávání znalostí. Četné přeshraniční projekty stanovily standardy v oblasti německo-české a východo-středoevropské výměny.

K formujícím iniciativám patří Česko-německé kulturní dny, které se konají od roku 1999 (od roku 2018 pod záštitou Euroregionu Elbe/Labe), stipendijní program pro české a slovenské studenty na Vysoké škole hudební v Drážďanech od roku 2001 a široká škála historických a politických vzdělávacích programů. Od roku 2019 koordinuje a podporuje z pověření saského ministerstva kultury jako státní servisní středisko "Poznávání pamětních a pietních míst" zájezdy saských školních skupin na pamětní a pietní místa v rámci Německa a Evropy.

Peter Baumann vzdal hold Helmutu Köserovi jako klíčové osobnosti německo-české občanské společnosti: "Profesor Köser svou vizí a neúnavným nasazením nejen vybudoval základy, ale také vytvořil skutečné mosty mezi lidmi a kulturami. Jeho práce byla mezigeneračním impulsem pro mírovou a sjednocenou Evropu."

Profesor Köser se na vývoj nadace dívá s vděčností: "Naplňuje mě velkou radostí, když vidím, jak se z myšlenky stala živá síť výměny, učení a vzájemného respektu. S nadací budu samozřejmě i nadále spojen jako dárce. Podle mého názoru je nyní dokončena obsahová a personální reorganizace nadace, na které jsme pracovali od roku 2018. Jsem přesvědčen, že nová správní rada bude i nadále s velkým nasazením sledovat mé i naše společné cíle. Mým přáním je, aby Brücke-Villa v Drážďanech-Blasewitz zůstala srdcem nadace."

Demonstrace pro prezidenta

Desetitisíce lidí vyjádřily 1. února na několika demonstracích v České republice podporu prezidentu Petru Pavlovi. Jen v Praze reagovalo na výzvu iniciativy Milion chvilek na podporu prezidenta Petra Pavla tolik lidí, že se všichni na Staroměstské náměstí nevešli. Demonstrace se konaly i v dalších městech, například v Hradci Králové, Pardubicích, Zlíně, Vrchlabí, Jeseníku, Třeboni a Uherském Hradišti.

Demonstrace byly reakcí na nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Pavla, aby jmenoval čestného předsedu motoristické strany Filipa Turka ministrem životního prostředí (informovali jsme o tom v minulém čísle zpravodaje).

Po schůzce prezidenta Pavla s premiérem Andrejem Babišem na začátku týdne premiér prohlásil kauzu Turek za uzavřenou. "Pan prezident Pavel nejmenuje pana Turka ministrem životního prostředí a tím pro mě tato kapitola končí," řekl Andrej Babiš. Političtí pozorovatelé viděli po sporu s Pavlem a Babišem dva vítěze a jako velkého poraženého motoristu. Je však nepravděpodobné, že by motoristé v dohledné době představili nového kandidáta na ministerský post, aby nemuseli přiznat tuto hořkou porážku. Spor tedy bude pravděpodobně ještě nějakou dobu doutnat, i když v méně vyhrocené míře.

Papež jmenoval nového pražského arcibiskupa

Novým pražským arcibiskupem se stal dosavadní litoměřický biskup Stanislav Přibyl. Papež Lev jej jmenoval 38. pražským arcibiskupem 2. února, v den katolického svátku Hromnic. Svého úřadu se ujme 25. dubna. Do té doby zůstane správcem litoměřické diecéze.

Přibylem papež Lev zahajuje generační výměnu. Ve svých 54 letech je Přibyl nejmladším pražským arcibiskupem za posledních 100 let. Vystřídá Jana Graubnera, který tento úřad zastával necelé čtyři roky. Graubnerovi však bylo při uvedení do úřadu již 74 let. Ve věku 75 let podal papeži Františkovi rezignaci, jak je v tomto věku obvyklé. Graubner vystřídal arcibiskupa Dominika Duku, který zemřel v listopadu loňského roku.

Sám Stanislav Přibyl byl litoměřickým biskupem jen krátce. Do úřadu nastoupil před necelými dvěma lety. Letos na sebe upoutal pozornost vyhlášením roku 2026 Rokem smíření s odkazem na odsun německého obyvatelstva z litoměřické diecéze. Každý měsíc se na různých místech diecéze, která symbolizují někdy násilné akty vyhnání, slouží vzpomínková mše.

Přibyl byl považován za favorita volby nového arcibiskupa. Pochází z pražské hudbymilovné rodiny a svůj první farní úřad zastával ve středočeském hornickém městě Příbram, kde se podílel na obnově významného barokního poutního místa Svatá Hora.

Později se přestěhoval do Litoměřic jako generální vikář, kde působil až do roku 2016. Poté působil sedm let jako sekretář České biskupské konference a v roce 2024 se stal litoměřickým biskupem. Přibyl má nejen titul a doktorát z teologie, ale také magisterský titul z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V roce 2025 získal doktorát z dějin umění na Katolické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1995 je členem řádu redemptoristů.

Přesný a oblíbený - česká železnice

Podle tiskové zprávy byly vlaky Českých drah (ČD) v roce 2025 dochvilnější než za posledních devět let. Na čas přijelo 88,2 procenta z téměř 2,5 milionu vlaků, což je o 0,6 procentního bodu více než v roce 2024. Pokud by na železnici platila akademická čtvrthodina, tedy tolerované zpoždění 15 minut, bylo by na čas 98,5 procenta všech vlaků ČD.

Celkem bylo přepraveno 168 milionů cestujících, což bylo o něco méně než v roce 2024. České dráhy pokles zavinily dlouhodobě nejnižšími cenami pohonných hmot. Železnici také trápily dlouhodobé stavby, a to nejen v Česku, ale i v zahraničí, například na česko-německé hranici v údolí Labe mezi Bad Schandau a Schönou a mezi Hamburkem a Berlínem. Naproti tomu nové dálkové spojení Baltic expres do Polska zvýšilo počet cestujících. České dráhy doufají, že v letošním roce budou moci díky menšímu počtu stavenišť přepravit opět více cestujících. České dráhy mají v roce 2019 stále daleko k předkoronavigační úrovni 182,1 milionu cestujících.

České dráhy však zabodovaly nejen dochvilností a novými spoji, ale pokračovaly i v modernizaci svých vlaků. Na dálkové spoje v ČR i mimo ni bylo nasazeno více vlaků ComfortJet. Celkem přibylo 450 nových vlaků s WLAN. V České republice je nyní celkem 5 277 vlakových spojů s WLAN. Elektrickými zásuvkami a USB porty je vybaveno 4 603 spojů a 7 379 spojů Českých drah je bezbariérových.

To oceňují i cestující. Ve vlastní aplikaci Můj vlak dosáhly České dráhy 2025 hodnocení 4,21 z 5 možných bodů. Podle Českých drah je to nejvyšší počet bodů od zavedení hodnocení. V roce 2023 bylo hodnocení 4,1 bodu. Podle Českých drah se hodnocení zúčastnilo téměř 173 000 cestujících, kteří zaslali 834 000 hodnocení.

Česká republika zůstává v únoru abstinentní

Iniciativa "Suchý leden", která vznikla ve Velké Británii, je nyní velmi populární také v Německu. Zatímco však účastníci této kampaně si nyní mohou v klidu sednout, v České republice suchý měsíc teprve začíná. "Suchej únor" (v překladu Suchý únor) je název příslušné kampaně, jejímž cílem je kontrola konzumace alkoholu. Ta je v České republice skutečně velmi vysoká. Podle statistik se rizikově chová 1,6 milionu lidí, kteří pijí alkohol. Společenský a kulturní význam pití piva v České republice je navíc dobře znám. Pitné chování se však mění i v zemi piva. Lidé nyní pijí mnohem více nealkoholického piva, které je často k dostání na čepu a ve velmi dobré kvalitě. Dlouhodobě klesá také spotřeba alkoholických nápojů s vyšším obsahem alkoholu.

Kampaň, která vznikla v roce 2013, se těší stále větší oblibě. Původně byla zaměřena pouze na muže, ale později na celou společnost. Sdružení "Suchej únor" nedávno napočítalo kolem 1,5 milionu registrovaných účastníků. Ti dostávají každodenní vedení a podporu při abstinenci prostřednictvím webových stránek a/nebo aplikace, kombinovanou s triky a každodenními myšlenkami k vnitřnímu zamyšlení. Letošní Suchý únor je zaměřen na čtyři témata: čas, láska, spánek a peníze. Jelikož má únor přesně 28 dní, každý týden je vždy charakterizován novým tématem.

Mimochodem, Česká republika není jediná, kdo slaví Suchý únor. Slovensko se ke kampani oficiálně připojilo v roce 2021. Také Kanada má místo suchého ledna suchý únor. Kampaně Suchý leden a Suchej únor, založené přibližně ve stejné době, o sobě dlouho nevěděly. Jeden ze zakladatelů, Petr Freimann, nedávno v podcastu Sober Heroes poměrně jednoduše vysvětlil, proč v Česku přišli s karnevalovým měsícem únor: "Na začátku nového roku jsme přemýšleli, co bychom mohli udělat pro své zdraví, a vymysleli jsme měsíc abstinence. A pak už jsme se jen pustili do dalšího měsíce."

Zubři budou znovu vysazeni v Dupavských horách

V Doupovských horách na severozápadě České republiky vznikne v příštích letech rezervace pro zubry a divoké koně. Zpočátku se na ploše větší než 130 hektarů usídlí sedm zubrů a dvanáct divokých koní. Organizace na ochranu přírody Česká krajina a Refugium, které se na projektu podílejí, již zahájily výkup vhodných pozemků. Byla také zahájena kampaň na získání finančních prostředků na financování projektu. Z potřebných 2,5 milionu korun (100 000 eur) se již podařilo vybrat téměř třetinu. V České republice již zubři žijí v Milovicích ve středních Čechách, které byly kdysi také zakázaným vojenským prostorem. V chráněné oblasti žije 50 zubrů na ploše 350 hektarů. Divocí koně jsou v České republice již více rozšířeni a na několika místech již byli chováni.

Podle Akademie věd ČR je chov zubrů ideálním řešením pro tuto část Doupovských hor. Zvířata by měla pomoci zachovat ráz otevřené krajiny.

Plánovaná rezervace se nachází na východě hor, v menší části, která se nachází v ústeckém okrese. Sousedí s vojenským újezdem, který dnes zabírá největší část Doupovských hor. Doupovské hory byly osídleny až do doby krátce po druhé světové válce, kdy bylo převážně německé obyvatelstvo odsunuto. Centrem bylo kdysi městečko Duppau s přibližně 1 600 obyvateli. Od roku 1955 byl v horách zřízen vojenský prostor s omezením Hradiště a zbylé obyvatelstvo bylo odsunuto. Zaniklo nejen město Duppau, ale i dalších 76 vesnic a jednotlivých zemědělských usedlostí.

 

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)