Dlouhá cesta na děčínský zámek znovu otevřena

Po dvouleté rekonstrukci se návštěvníkům opět otevřel příjezdový chodník k děčínskému zámku. Impozantní nájezd, známý jako Dlouhý náhon kvůli své délce téměř 300 metrů, byl jednou z posledních částí zámku, která po desetiletích užívání třemi různými armádami ještě nebyla opravena. Příjezdová cesta byla částečně obnovena. Mnoho pískovcových desek však bylo po stranách znovu použito. Kromě toho byly některé historické prvky znovu instalovány nebo přesunuty na původní místa. Z růžové zahrady byl vložen nový balkon. Obnovena byla také ozdobně zdobená kovaná brána horního portálu. Kromě toho byla na své historické místo přemístěna malá kaple na dolním konci.

Poslední obnovenou částí paláce je růžová zahrada a pavilon známý jako Sala terrena, který přiléhá k západnímu konci růžové zahrady. Poté chce město obrátit pozornost k objektům v okolí paláce. Patří k nim zahradní domek v jižních zahradách a Mariánská louka.

Ústí obnovuje první významnou hrobku

Město Ústí nad Labem obnovilo první z řady architektonicky cenných hrobek. Jedná se zároveň o hrobky významných osobností z historie města. Obě kritéria splňuje hrobka podnikatelské rodiny von Wölfel na hřbitově na Střekově. Alexander Edler von Wölfel byl kdysi generálním ředitelem Spolku pro chemickou a hutní výrobu, dnešního závodu Spolchemie v centru města.

Desítku hrobů převzalo město loni od státu, protože se o ně dlouho nikdo nestaral. Hroby proto potřebovaly obnovu. Hroby mají pro město sentimentální hodnotu, a proto uvolňuje peníze na obnovu často velkolepých hrobů. Restaurování hrobky von Wölfelsových trvalo něco málo přes půl roku a stálo 1,5 milionu korun (61 000 eur). Hrobka musela být stabilizována, opatřena novou střechou a zadní stěna renovována. Byly pozlaceny nápisy a vyměněno několik pískovcových prvků.

Dálniční tunel D8 zcela uzavřen

Stejně jako v dubnu a červenci je ode dneška na týden opět zcela uzavřen dálniční tunel D8 z Drážďan do Prahy hned za hranicemi. Důvodem je rekonstrukce tunelů dálnice D8 krátce za hranicemi (tunel Panenská a tunel Libouchec). Byly vyznačeny dvě různé objízdné trasy, a protože se na tomto úseku běžně počítá až s 30 000 vozidly denně, očekává se v okolí dopravní chaos, který by však po zkušenostech s prvními dvěma uzavírkami měl po několika dnech opadnout.

Některé z možných silnic, po kterých se lze uzavírce vyhnout, jsou velmi úzké. Pro nákladní dopravu (a autobusy) byly proto určeny dvě samostatné objízdné trasy: Pro cesty ve směru do České republiky je nutné sjet v Petrovicích a poté se klikatit přes Petrovice, Tisou a Libouchec, abyste se opět napojili na dálnici na nájezdu Telnice (č. nebo 80. km). V opačném směru sjedete z dálnice na tomto sjezdu a přes Varvažov, Telnici a Nákleřov dojedete na nájezd Petrovice. Policie nasadí početný kontingent, aby zajistila dodržování tohoto nařízení nákladními vozidly a autobusy a aby se nadrozměrná vozidla vyhnula oblasti po zcela jiných trasách.

Pro osobní automobily je připravena kratší trasa: Za sjezdem na Petrovice odbočte vpravo a jeďte přes Nákleřov a Telnici, nikoliv však na Varvažov, ale odbočením vlevo za ostrou zatáčkou přes Knínice na nájezd na Telnici zpět na dálnici. Tato trasa funguje v obou směrech.

Jakmile budou práce na tunelech dokončeny, bude 8. října provoz znovu otevřen. Tím bude zároveň ukončena rekonstrukce tunelů, která probíhá od jara. Jednalo se o první rozsáhlou rekonstrukci od vybudování dálnice. Po rekonstrukci budou moci řidiči automobilů v tunelech jezdit maximální rychlostí 100 km/h. Dříve byla rychlost omezena na 80 km/h, což se vyplatí dodržovat, protože rychlost se měří v tunelu Panenská.

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Omezení potrvá od 2. do 8. října. Tunely Panenská a Libouchec budou zcela uzavřeny a dojde v nich k rozsáhlá rekonstrukci a modernizaci datových sítí a technologií.

Zdroj: https://www.idnes.cz/usti/zpravy/dalnice-d8-tunely-modernizace-uzavirka-objizdky-policie.A250929_135951_usti-zpravy_grr

Těsný souboj v českých volbách

Týden před parlamentními volbami předpovídají průzkumy veřejného mínění těsný výsledek. V průzkumech stále jasně vede strana ANO bývalého premiéra Andreje Babiše. Podle všech institutů pro výzkum veřejného mínění však ANO v posledních metrech ztrácí a nyní se již nedostává nad 30 %. Ale i první v pořadí, vládní koalice Spolu premiéra Petra Fialy (ODS), v průzkumech ztrácí a na rozdíl od situace před několika týdny se nyní pohybuje pod 20 procenty. Naopak zisky zaznamenávají menší strany, zejména Piráti (téměř 12 %) a Motoristé (kolem 7 %), mírný nárůst v průzkumech zaznamenali také Starostové a STAN (téměř 12 %).

To znamená, že ANO téměř jistě vyhraje parlamentní volby, ale bude mít problém sestavit vládu. Na jedné straně je to dáno tím, že reálnou šanci na vstup do parlamentu má nyní sedm aliancí z nejméně 13 stran. K tomu se přidávají zisky menších stran. ANO by tedy muselo do vlády zapojit jako koaliční partnery minimálně dvě, ne-li tři strany. Největší šance má pravicově populistická strana SPD. Naděje se vkládají také do aliance Stačilo! (Dost bylo), která je založena na spojení komunistů a sociálních demokratů, a motoristů.

Volební místnosti se otevřou v pátek 3. října ve 14 hodin. Volit můžete až do 22 hodin. Hlasování pak bude pokračovat druhý den, 4. října, v 8 hodin ráno a skončí ve 14 hodin. Spolehlivé výsledky voleb tedy můžeme očekávat v sobotu večer.

Platy učitelů a důchody se zvýší

Učitelé a důchodci v České republice se mohou těšit na více peněz. Od ledna se platy učitelů zvýší o 7 %. Dohodly se na tom odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem. Musí to však ještě schválit vláda. Na vyšší platy se mohou těšit i další profesní skupiny ve veřejném sektoru. Platy hasičů se mají zvýšit o 5 procent.

Učitelé mají již dva roky zajištěno pravidelné zákonné zvyšování platů. Ten stanoví, že jejich plat musí činit 130 procent průměrné hrubé mzdy. Ve druhém čtvrtletí letošního roku to bylo 49 402 korun, což odpovídá přibližně 2 033 eurům. Plat učitele by tedy podle zákona musel činit přibližně 2 650 eur.

Přívoz v Dolním Žlebu se vrací do provozu

Po téměř roční přestávce je opět v provozu automobilový přívoz v Dolním Žlebu. Cestující a vozidla se budou od října opět přepravovat přes Labe.

Město Děčín, kterému přívoz patří, hledalo nového provozovatele téměř rok. Poslední provozovatel ukončil provoz loni v listopadu. Po dvou neúspěšných výběrových řízeních nakonec přece jen uspěl Děčín. Nový provozovatel již přívoz převzal.

Důvodem dlouhého hledání byly jednak přísné podmínky pro provozovatele přívozů, které byly srovnány s podmínkami pro kapitány vnitrozemských nákladních lodí. Mezitím se v České republice podařilo tyto přísné podmínky pro převozníky zmírnit. Jedním z důvodů však byly také peníze. Zatímco minulý provozovatel byl ještě k dispozici za 300 tisíc korun ročně, nový provozovatel si účtuje 1,5 milionu korun (téměř 62 tisíc eur) ročně. Smlouva je uzavřena na dva roky.

Přívoz jezdí denně mezi osmou a osmnáctou hodinou, pokud není hladina vody příliš vysoká nebo nízká. Je to jeden z posledních přívozů s výkyvným lanem v České republice a využívají ho hlavně turisté i místní obyvatelé. Zatímco obec Dolní Žleb leží na levé straně Labe, přívoz končí na pravé straně u dálnice 62 z Děčína do Hřenska.

Nová cyklostezka z České Kamenice do Kamenického Šenova

Nová cyklostezka spojuje dvě města, Českou Kamenici a Kamenický Šenov. Stezka, která je určena nejen pro cyklisty, ale i pro inline bruslaře, nyní zajišťuje větší bezpečnost. Dříve museli cyklisté využívat frekventovanou dálnici. Zároveň trasa vede půvabnou a chráněnou krajinou Českého středohoří. Byla vybudována podél železniční trati, a proto má také příjemné stoupání.

Nová cyklostezka je společným projektem obou měst, který podpořily také okresy Ústí nad Labem a Liberec, neboť prochází hranicí mezi oběma okresy. Většina peněz však šla ze státní kasy. Existuje také spojení s další obcí s odbočkou do Prysku.

V České Kamenici mají cyklisté dobré napojení na cyklostezky do Staré Olešky nebo Kunratic a dále do Všemil a také na cyklostezku Ploučnice. V Kamenickém Šenově však cyklostezka končí u vlakového nádraží. V blízké budoucnosti se však již plánuje pokračování alespoň k Herrenfelsu (Panské skále) s typickými čedičovými varhanami. Později má být cyklostezka prodloužena až do České Lípy.

Méně osmiletých gymnázií

Dva okresy v České republice plánují snížit počet osmiletých gymnázií. Zatímco východočeský krajHradec Králové chce v příštím školním roce poprvé zrušit některé třídy osmiletých gymnázií a nahradit je čtyřletými gymnázii, středočeský krajjiž tento proces zahájil a bude v něm pokračovat i v příštím školním roce.

V České republice trvá základní škola pět let. Poté se poprvé nabízí možnost přejít na tzv. osmiletá gymnázia. Druhou možností je přejít na osmileté gymnázium po sedmi letech. Většina žáků však po devíti letech přechází na gymnázium, kde během čtyř let skládají maturitu. Tato poslední možnost má být nyní v obou krajích posílena.

Plány vycházejí především z doporučení odborníků na vzdělávání. Ti vidí nevýhodu v předčasné selekci na osmiletém gymnáziu. Na druhou stranu jsou osmiletá gymnázia u rodičů velmi oblíbená. O několik málo volných míst se každoročně svádí obrovský boj, z něhož těží i specializované a ne zcela levné doučovací agentury, které převážně jedenáctileté žáky základních škol připravují na náročné přijímací zkoušky.

Severočeští vinaři se těší na dobrou úrodu

Vinaři v tradičních vinařských oblastech na svazích Labe v okolí Litoměřic a Roudnice letos na podzim očekávají průměrnou, případně mírně nadprůměrnou úrodou. Vše nyní závisí na tom, zda úrodu neovlivní příliš mnoho dešťů v posledních metrech. Každopádně letošní rok nebude stejný jako ten loňský. Tehdy velkou část úrody zničily pozdní jarní mrazy, podobně jako v Sasku.

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

1. října se v Zentralkinu Drážďany uskuteční další Česká filmová středa, tentokrát s působivým dramatem Vyšší princip z roku 1960, druhým nejoblíbenějším českým filmem všech dob (hned po Pelíškách).

Film vypráví o žácích maloměstského gymnázia v roce 1942, krátce před maturitou. Po úspěšném atentátu na říšského protektora Heydricha propuká nacistický teror a lidé jsou popravováni po desítkách. Po udání syna známého kolaboranta jsou zatčeni tři spolužáci. Jeden z jejich učitelů, který ve skutečnosti raději žije ve světě klasiků a cituje Senecu, než aby se zabýval tady a teď, je tím šokován a odvážně se pokusí trojici zachránit.

Film z roku 1960 je svým způsobem příkladem přechodu od převážně propagandistické filmové tvorby padesátých let k větší svobodě let šedesátých, která mimo jiné vedla k československé nové vlně. Svědčí o tom i diferencovanější charaktery postav namísto dřevorubeckých a zobrazení německé okupace ve více aspektech. Přesto se lze do depresivní atmosféry doby velmi snadno vcítit.

Tentokrát jsme naplánovali pouze jedno představení ve 20 hodin. Takže si možná budete muset pospíšit se zajištěním vstupenek.

Více o filmu a vstupenkách

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Po 88 letech: Masarykova poslední slova

Téměř 90 let po smrti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka byla zveřejněna jeho poslední slova. Byla obsažena v zapečetěné obálce, která byla v pátek otevřena za přítomnosti prezidenta Petra Pavla a Masarykova pravnuka Tomáše Kotíka v prezidentském letohrádku v Lánech. Historička Dagmar Hájková poté přečetla úryvky z pětistránkového dopisu, který byl napsán v angličtině a přeložen přímo do češtiny. Masaryk v něm předpokládá, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu brzy zemře, a popisuje své představy o pohřbu. Vyjadřuje se také ke svým krajanům ("Naši lidé jsou v pořádku, pokud zachovají klid."), ke krajně pravicovému slovenskému politikovi Andreji Hlinkovi ("Je to blokádník kvůli své politice s Maďary. Ale musíme mu to odpustit.") a o silné německé menšině v zemi ("Němci by měli zůstat u nás."). Sám o sobě také říká, že není o nic moudřejší. O soužití Čechů a Němců říká: "Češi jsou pracovití, Němci mají určitou poctivost, ale určitě víc kradou." (Srov. např. A nabádá k dialogu: "Když jsou lidé nevzdělaní a hloupí, tak s nimi nic nenaděláte. Lidé jsou rádi hloupí. Ale neusnadňujte jim to: hádejte se s nimi!" vyzývá Masaryk.

Poslední slova si zapsal Masarykův syn, diplomat a pozdější ministr zahraničí Jan Masaryk. Pravost dopisu byla na místě potvrzena, ale zatím není jisté, kdy byl napsán. Je možné, že byl skutečně diktován v posledních dnech před Masarykovou smrtí 14. září 1937, ale mohl být napsán i v dřívější fázi těžké nemoci v roce 1934, kdy byl Masaryk ještě prezidentem. Na konci roku 1935 předčasně odstoupil z funkce poté, co byl v roce 1934 ve věku 84 let znovu zvolen na další sedmileté období. Historici také upozorňují, že Masaryk měl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu tendenci používat při diktování jednoduché věty.

Obálku s posledními slovy svého otce předal Jan Masaryk svému tajemníkovi Antonínu Sumovi, kterému se po násilném komunistickém převratu v únoru 1948 podařilo obálku odeslat Masarykovu bývalému tajemníkovi Lumíru Soukupovi do Velké Británie. Jan Masaryk zemřel v březnu 1948 z nevyjasněných příčin. Lze se domnívat, že byl buď na příkaz nových komunistických vládců vyhozen z okna svého oficiálního sídla, nebo byl donucen spáchat sebevraždu.

Soukup se v roce 1991 vrátil do Československa a předal poslední slova zpět Antonínu Sumovi, který zůstal v Československu. V roce 1996 dospěl Sum spolu s Masarykovými vnuky k závěru, že na vydání je ještě příliš brzy. Rok před Sumovou smrtí předal obálku Národnímu archivu. Mezitím obálku zapečetil s tím, že bude otevřena až po dvaceti letech od jejího předání.

Nové plány pro poslední hnědouhelnou šachtu

Jednalo se o poslední hnědouhelný důl v České republice. Před devíti lety byla šachta "Centrum" u Mostu uzavřena. Tím skončila poslední kapitola hlubinné těžby hnědého uhlí v České republice. Po devíti letech nyní pro tuto lokalitu začíná nová éra. Ministerstvo kultury již dříve povolilo vlastníkovi, těžební společnosti Sev.en, demolici většiny budov. Téměř všechny budovy byly zbaveny památkového statutu, s výjimkou těžní věže a systému, který vozil horníky do hlubin a zpět a také přepravoval uhlí. Tato instalace má být v budoucnu vystavena v Hornickém muzeu v Mostě.

Demoliční práce mají začít ještě letos. Poté bude areál upraven pro průmyslové využití. Počítá se také s vybudováním univerzitní laboratoře na výrobu zeleného vodíku. Ta vzniká ve spolupráci s Centrem jaderného výzkumu v Řeži u Prahy a ústeckou univerzitou.

Nový přírůstek v děčínské zoo

Již několik týdnů dělá děčínské zoo radost lenochod. Poprvé ve své 76leté historii se zoo podařilo získat do své péče exemplář tohoto druhu. K tomuto účelu byl přestavěn bývalý klokaní dům. Roční samice lenochoda přišla ze Zoo Jihlava a podle zoo se již dobře zabydlela.

Tím však příběh nekončí. Plánují ji rozmnožit a stále čekají na vhodného samce. Do té doby chce zoo pro lenochoda připravit venkovní výběh.

Rok po povodni

Rok po ničivých povodních v České republice odhadl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka v Praze škody na zhruba 70 miliard korun (asi 2,8 miliardy eur). Nejedná se však ještě o konečné číslo.

Přívalové deště, zejména v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, způsobily rozsáhlé povodně. Škody byly omezené, především díky systému včasného varování Hydrometeorologického úřadu. Protože však došlo k několika vydatným lijákům, půda po prvních z nich již nebyla schopna vodu absorbovat. Právě poslední dešťové srážky způsobily nejvážnější škody. Nebýt jich, mohla být povodeň na úrovni povodně, která se vyskytuje pouze jednou za 50 let. Celkově však spadlo více srážek než při poslední velké povodni na Moravě v roce 1997.

Nejvíce byla postižena města Opava, Jeseník a Krnov a také Ostrava, kde byla několik dní pod vodou obě hlavní železniční nádraží (hlavní nádraží a Svinov). Povodně však způsobily vážné škody také zejména v menších obcích. Celkem bylo postiženo 400 rodinných a bytových domů. Největší škody byly způsobeny na silnicích a vodohospodářské infrastruktuře. Na mnoha místech jsou škody patrné dodnes. Za rok se podařilo opravit pouze 20 % škod, zejména v menších obcích.

Ochota přispívat v zemi byla příkladná. Jen nevládní organizace vybraly na darech téměř 1 miliardu korun (40 milionů eur).

České děti jedí příliš málo ovoce a zeleniny

Státní zdravotní úřad ČR doporučuje, aby děti jedly denně pět porcí ovoce a zeleniny o velikosti dětské pěsti, a zajistily si tak zdravou výživu. Toto doporučení však dodržují pouze čtyři procenta všech dětí a jejich rodičů. "Mnoho rodičů si myslí, že stačí dvě až tři porce," uvádí se v nejnovější zprávě úřadu. Naopak děti často jedí nesprávné potraviny, dávají přednost sladkým nápojům a ochuceným mléčným výrobkům.

Zdravotní úřad také zjistil nedostatek důležitých minerálních látek. Vápník chybí napříč všemi generacemi. Také nedostatek hořčíku je patrný v celé společnosti, zejména u žen a seniorů. Nejnižší hladina byla zjištěna u mladých žen ve věku 15 až 17 let. Polovina žen v plodném věku a polovina dětí ve věku 7 až 10 let trpí nedostatkem železa. Na druhou stranu sodík je konzumován v hojném množství. Hladina sodíku u 91 % mužů ve věku 15 až 59 let byla výrazně nad normou.

Monitoring analyzoval také vnější vlivy na zdraví a zjistil negativní působení především hluku, ale také znečištění ovzduší a vody. Nebyly k dispozici žádné informace o tom, zda se situace zlepšila nebo zhoršila. Výsledky se vztahují k dlouhodobým hodnotám.

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)