Vítáme Vás v Euroregionu Elbe/Labe!

U Děčína se objevují „hladové kameny“

Tradičně v suchých letech lze na Labi u Děčína pozorovat takzvané „hladové kameny“. Jedná se o velké kamenné bloky s vyrytými nápisy. Většinou se jedná o roční čísla, kdy byla hladina Labe nejnižší a ohrožovala tak ekonomickou situaci. Labe bylo v minulosti jednou z nejdůležitějších dopravních tepen a obyvatelé Děčína byli na něm ekonomicky závislí – odtud pochází název „hladové kameny“. Tento jev se vyskytuje pouze na neregulovaných úsecích řek. Poslední labská přehrada se nachází v Ústí nad Labem; níže sice existují i úpravy (břežní zóny, plavební dráhy), ale řeka teče neregulovaně.

Povodí Labe nechalo kameny nově identifikovat a vyčistit. Jeden ze zaměstnanců při tom v Děčíně dokonce objevil „nový“ hladový kámen. Kámen sice existuje už odjakživa, ale nápisy na něm již nebyly čitelné a kámen zřejmě upadl v zapomnění. Jsou na něm vyryta dvě letopočty (1934 a 1947), dva klasické suché roky, které se vyskytují i na jiných kamenech. K tomu zřejmě jméno toho, kdo vyryl číslo 1934: F. Schade. Rok 1947 ukazuje, že i přes vysídlení velké části původního obyvatelstva po druhé světové válce byl „Hungerstein“ stále známý. Do zapomnění zřejmě upadl až poté. Takové kameny se nacházejí i u Hřenska. Zaměstnanci Povodí Labe jich tam napočítali celkem 15.

Dnes již není jeho existence ohrožena z ekonomického hlediska díky jiným dopravním cestám. Sucho však trápí i Česko. To se týká méně již tak decimované nákladní lodní dopravy, ale spíše zemědělství a také rostlinné a živočišné říše. Kromě toho byly kvůli úspoře vody odstavena první vodní elektrárny. To, že hladina v Děčíně neklesne pod 115 centimetrů, je zásluhou Vltavských kaskád. Tento systém přehrad zajišťuje minimální průtok Vltavy ve výši 40 kubických metrů za sekundu, a to především pro dostatečné zásobování vodou hlavního města Prahy. Mimochodem se tak dostává voda i do Labe, a parníky v Drážďanech tak mohou v omezené míře stále plout.

U moldavských kaskád se nicméně blíží historický okamžik, protože z přehrady Orlík již brzy nebude možné čerpat vodu, aby nedošlo k poklesu hladiny pod minimální úroveň. Tuto roli tak brzy převezme další velká přehrada – Slapy. Podle historiků se to stává jen jednou za 50 let. V Slapách je však stále dostatek vody.

Sasko informováno o plánované přehradě na Labi

Jak jsme informovali v posledním zpravodaji, Česká republika urychluje přípravy na výstavbu přehrady na Labi v Děčíně. Potřebné posouzení vlivů na životní prostředí by mělo být brzy hotové a předloženo příslušným úřadům a veřejnosti k posouzení.

O tom informoval koncem července český ministr životního prostředí Igor Červený saského ministra životního prostředí Georga-Ludwiga von Breitenbucha a dva státní tajemníky z ministerstva dopravy a ministerstva infrastruktury. Podle českého deníku Mladá fronta Dnes (MfD) se Breitenbuch při této příležitosti vyjádřil, že je překvapen tím, že Česká republika přece jen hodlá vodní dílo postavit. Saská vláda zřejmě nebyla dostatečně informována. Také saská média informují o saské a české pohraniční oblasti výrazně méně než ještě před dvěma lety.

Podle MfD však jak Breitenbuch, tak státní tajemník ministerstva infrastruktury Sören Trillenberg projevili o české plány zájem a oznámili podporu. Jak by tato podpora mohla vypadat, nebylo podle MfD prozrazeno. Jedná se však o obrat v dosavadní saské politice, která stavbu přehrady vždy vnímala kriticky, především kvůli zhoršení kvality vody, ale také kvůli dopadům na flóru a faunu v saském povodí Labe.

Česká republika vidí v této stavbě, jejíž náklady dosáhnou 250 milionů eur, příležitost k přepravě většího množství zboží po vodní cestě. Ministerstvo dopravy uvedlo číslo až 4 miliony tun ročně. Tohoto maxima však bylo dosud dosaženo pouze v 80. letech, kdy na Labe plulo mnohem více nákladních lodí než dnes. V prvním čtvrtletí bylo po Labi přepraveno pouhých 116 000 tun. Německo nemůže zaručit hladiny, které Česká republika požaduje téměř po celý rok, a výstavba přehrad na německé straně je vyloučena.

V oblasti vodních přehrad by se navíc měla zvýšit hladina podzemní vody, v to se alespoň doufá. Pro zadržování vody, které je v tomto suchém období důležité, je přehrada bezvýznamná, protože její zadržovací objem je na to příliš malý.

Smysluplnost nové stavby v minulosti kritizoval také český Úřad pro kontrolu veřejných financí, který dohlíží na nakládání s penězi daňových poplatníků. Investiční částka ve výši 250 milionů eur se kritikům jeví jako příliš nízká, protože s touto částkou Česká republika počítala již v minulosti, zatímco mezitím ceny téměř ve všech oblastech výrazně vzrostly.

Většina je pro zákaz mobilních telefonů ve školách

8 z 10 Čechů je pro zákaz mobilních telefonů ve školách. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který na začátku srpna provedla společnost Median pro Český rozhlas. Z více než 1 000 dotázaných se 78 procent vyslovilo pro zákaz, mezi nimi především rodiče a starší generace. U mladých lidí činil podíl zastánců necelých 50 procent. Přesto až tři čtvrtiny všech dotázaných souhlasily s tvrzením, že školy by měly děti učit, jak zacházet s digitálními technologiemi.

Česká republika plánuje zákaz mobilních telefonů od začátku školního roku 2027/28. Vláda před několika týdny schválila úplný zákaz mobilních telefonů v mateřských školách, základních školách a nižších ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří. Zákaz se nevztahuje pouze na výuku, ale také na přestávky, družinu a jídelnu. Školy však mohou povolit používání digitálních pomůcek pro výuku. Zákon nyní musí schválit parlament a podepsat prezident.

Takový zákaz však již nyní platí na 90 procentech škol, a proto opozice označila tento zákon za čistý aktivismus. „Plošný zákaz nic nevyřeší. Rozhodující jsou individuální, prosaditelná řešení jednotlivých škol a spolupráce mezi školami v této oblasti.“

Zpětný úder pro Ziegenbahn

Ústřední plánovací komise ministerstva dopravy se vyslovila proti sanaci a znovuzprovoznění posledního úseku železniční trati z Děčína do Oldřichova u Duchcova. Náklady ve výši přibližně 300 milionů korun (12,5 milionu eur) by byly příliš vysoké. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům by se nejprve musely sanovat důležitější tratě. Na trati, která se lidově nazývá „kozí dráha“, se naopak plánuje pouze sezónní výletní provoz.

Jedná se o 8,5 kilometru dlouhý úsek z Krupky města do Oldřichova, který je v současné době neprůjezdný. Od roku 2022 zajišťuje Ústecký kraj výletní dopravu z Děčína nejprve do Telnic, která byla v roce 2024 prodloužena až do Krupky. Tato nabídka je hojně využívána, a proto si kraj slibuje turistický impuls i od zprovoznění posledního úseku trati. Navíc nabízí zastávku v Teplicích (stanice Lesní brána) a při vhodném napojení na další dopravní spojení by zvýšila atraktivitu tepelického regionu. Již dnes je možné v Krupce přestoupit na lanovku vedoucí na Mückentürmchen.

Ústecký kraj se proto ještě nevzdává. Krajská samospráva v tomto ohledu navazuje na politiku předchozí vlády. A ani ministerstvo dopravy ještě dveře nezavřelo. Uvedlo, že rekonstrukce „v současné době“ není možná, a vyjádřilo ochotu k její realizaci v případě, že se na ní finančně podílí Ústecký kraj.

Obyvatelé Schluckenau se obávají o dětskou kliniku

V takzvaném Šluknovském výběžku, který zasahuje do Saska a zahrnuje města jako Rumburk, Varnsdorf, Mikulášovice či právě Šluknov – městečko, které dalo výběžku jméno – žije přibližně 55 000 lidí. V posledních dnech narůstá v regionu, který je neustále ohrožen odtržením od zbytku republiky, neklid. V současné době se tyto obavy týkají zdravotní péče o děti, protože dětská klinika v rumburské nemocnici má být uzavřena. Informuje o tom deník Děčínský deník. Oficiální potvrzení ze strany provozovatele Krajská zdravotní, nemocničního svazu ve vlastnictví Ústického kraje, zatím neexistuje. Důvodem možného uzavření jsou však údajně personální nedostatky. Dlouholetý ředitel kliniky odchází do důchodu. Rodiče by pak museli pro hospitalizaci svých dětí využívat nemocnice v České Lípě, Děčíně nebo Liberci.

Proti možnému uzavření se formuje protest starostů. Sdružení pro další rozvoj oblasti Schluckenauer Zipfel se má tímto problémem brzy zabývat. Všichni především požadují vysvětlení od okresu.

Není to první uzavření kliniky v nemocnici v Rumburku. Již před lety zde skončil provoz porodnice. Mezitím byla nemocnice zcela na prodej, když tehdejší městská nemocnice musela vyhlásit insolvenci. Záchranu přineslo začlenění do nemocničního svazu okresu Ústí, k němuž patří mimo jiné nemocnice v Teplicích, Ústí a Děčíně. Jiná řešení, jako například přeshraniční zdravotní péče v nejbližší saské nemocnici v Sebnitzu, zatím selhala.

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Škoda jde proti trendu u Volkswagenu

Česká automobilka Škoda, která patří do koncernu Volkswagen, v první polovině roku 2026 zvýšila jak tržby, tak zisk, zatímco Volkswagen v Německu zaznamenal ztráty a oznámil masivní propouštění. Vyplývá to z dnes zveřejněné pololetní finanční zprávy.

U Škody vzrostl obrat z 15 na 16 miliard eur a zisk z 1,29 na 1,37 miliardy eur. Za tímto výsledkem stojí především elektromobily Elroq a Enyaq. Celkově Škoda prodala přibližně 630 000 vozů, což představuje nárůst o zhruba 8 % oproti stejnému období loňského roku.

Volkswagen v Německu čelí kvůli poklesu tržeb a zisků rozsáhlé restrukturalizaci. Škoda Auto tento měsíc oznámila, že to nebude mít žádný přímý dopad na její vlastní činnost. V médiích se však již objevily obavy, že zisky Škody by mohly být použity k vyrovnání ztrát společnosti Volkswagen v Německu.

Škoda vs. Škoda

Z historických důvodů existují v České republice dvě společnosti s názvem Škoda: již zmíněná a známější automobilka Škoda Auto se sídlem v Mladé Boleslavi a společnost Škoda Transportation se sídlem v Plzni. Ta druhá vyrábí především kolejová vozidla a autobusy. Obě společnosti dosud sdílejí logo s okřídlenou šipkou, ale už ne na dlouho. Mluvčí společnosti Škoda Transportation tento týden oznámil, že od června 2029 bude toto logo používat již pouze Škoda Auto. Zásadní dohoda o tom byla uzavřena v roce 2022, nyní byl zveřejněn časový plán. Nové logo pro Škoda Transportation by tak mělo být představeno na jaře 2028.

Česká republika odsouzena za porušování lidských práv

Česká republika byla nedávno Evropským soudem pro lidská práva shledána vinnou ve dvou případech, které se v obou případech týkaly práv Romů.

Jeden z případů se týkal smrti 46letého Roma Stanislava Tomáše v Teplicích během policejního zásahu v roce 2021. Ten pod vlivem drog vyvolal výtržnosti. Na amatérském videozáznamu je vidět, že policisté při zatýkání několik minut klečeli muži na krku. Generální inspekce bezpečnostních složek tehdy vyšetřování uzavřela s tím, že policisté se nedopustili trestného činu. Poté, co český Ústavní soud v roce 2023 žalobu v této věci zamítl, podali právníci Evropského centra pro práva Romů (ERRC) a Fóra pro lidská práva (FORUM) žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva.

Rozsudek po dvou letech nyní zní, že policisté zadržovali osobu vyžadující ochranu v potenciálně život ohrožující poloze, aniž by řádně sledovali její zdravotní stav nebo reagovali dostatečně rychle poté, co ztratila vědomí. Úřady údajně nevytvořily ani přiměřený právní rámec pro použití polohy na břiše, ani nezajistily odpovídající školení policistů. Policie tak porušila právo na život.

Druhý případ se týká útoku fotbalových chuligánů na Romy v roce 2021 v Sokolově. Evropský soudní dvůr konstatoval, že vyšetřování bylo nedostatečné a nepřiměřené a že české úřady vyloučily možný rasistický motiv. Případem se nyní zabývá ministerstvo spravedlnosti.

Veto prezidenta Pavla

Konflikt mezi Babišovou vládou a prezidentem Pavlem, který už měsíce doutná, dostává nový impuls. Ve středu prezident vetoval zákon, který by vládě udělil rozsáhlé pravomoci k přijímání nových dluhů. Prezident tento zákon v několika bodech kritizuje jako příliš dalekosáhlý a v tomto hodnocení ho podporují různí odborníci. Ve videu Pavel podrobně vysvětluje své důvody.

Prezidentovo veto má pouze odkladný účinek a parlament jej může přehlasovat prostou většinou. K tomu dojde pravděpodobně 25. srpna, čímž se přijetí zákona zpozdí pouze o zhruba jeden měsíc. Zástupci vládních stran přesto prezidenta velmi ostře kritizují a vyčítají mu zneužití moci a demagogii. To zapadá do dlouhé řady verbálních útoků na prezidenta v posledních měsících, zejména v souvislosti se sporem ohledně jeho účasti na summitu NATO v Ankaře. V této souvislosti vládní strany zároveň útočí i na Ústavní soud, který prezidentovi prozatím dal za pravdu. Takové diskreditování jiných ústavních orgánů není v demokracii dobrým znamením.

Vodní dílo na Labi by se mohlo začít stavět od roku 2029

Jak nedávno oznámila česká Říční správa (ŘVC), stavba přehrady u Děčína by mohla začít na začátku roku 2029, pokud by schvalovací řízení pokračovala podle plánovaného harmonogramu. Do provozu by pak mohla být uvedena v roce 2033. Vodní dílo by mělo zlepšit splavnost Labe na české straně a zároveň by mělo zahrnovat vodní elektrárnu, která by mohla zásobovat elektřinou většinu domácností v Děčíně.

Podle ŘVC jsou v současné době podmínky plavby na Labi mimořádně nepředvídatelné, protože po většinu roku není zajištěn dostatečný ponor, což znemožňuje dlouhodobé plánování lodní dopravy a vede k přesunu přepravy na silnice a železnici. Zástupce vnitrozemských lodníků uvedl, že se v březnu letošního roku podařilo přepravit několik nadrozměrných zásilek, přičemž některé kusové zásilky čekaly na přepravu téměř dva roky. Od konce března je však situace opět problematická.

Ochránci životního prostředí již dlouho protestují proti výstavbě přehrady. Podle ŘVC však existují odborné studie a analýzy, které dokazují, že nezbytná kompenzační opatření by byla technicky proveditelná. Kromě rybího přechodu by mezi nimi patřila i opatření k vytvoření a zachování přírodních stanovišť v okolí řeky.

Důležitým sporným bodem celé záležitosti je otázka, zda se vysoké investice a zásahy do životního prostředí vyplatí, když splavnost Labe na německé straně stejně často není zajištěna. Vodní dílo by sice prodloužilo splavnost na české straně o několik kilometrů, nemohlo by však zajistit propojení českých vnitrozemských přístavů s mezinárodními přístavy, které ŘVC uvádí jako důvod.

Socha v Praze se zřítila

Stejný osud jako drážďanský most Carolabrücke potkal minulý pátek i betonovou sochu „Rovnováha“ v Praze vedle Barrandovského mostu: nečekaně se zřítila. Nedostatečná stabilita sochy, navzdory jejímu názvu, byla již známa, a proto byl prostor pod ní uzavřen.

Již v pondělí se pražská městská rada rozhodla dílo sochaře Josefa Klimeše věrně zrekonstruovat a vyčlenit na to potřebných přibližně 13 milionů Kč (cca 530 000 eur). Při tom má být použita stejná stavební technika jako v roce 1989.

Letní přestávka

Náš zpravodaj si nyní dává dvoutýdenní letní přestávku. Další vydání obdržíte 14. srpna. Do té doby vám přejeme krásné léto.

 

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)

Český „dvojitý triumf“ ve Wimbledonu

V čistě českém wimbledonském finále zvítězila minulou sobotu teprve 21letá Linda Nosková nad svou krajankou Karolínou Muchovou. Stala se tak již třetí českou vítězkou ve Wimbledonu za poslední čtyři roky a šestou od roku 1998. Jednalo se o první čistě české finále, protože když se v roce 1986 utkaly Hana Mandlíková a Martina Navrátilová, ta druhá – která tentokrát byla přítomna jako divák – již reprezentovala USA.

Nosková se postarala o velmi emotivní okamžik, když při slavnostním předávání cen vzpomněla na svou matku, která zemřela před dvěma lety, a poslala polibek k nebi.

Výstava k 100. výročí narození Hurvíneka

Známá a oblíbená loutka Hurvínek se poprvé objevila na jevišti před 100 lety, 2. května 1926. Z této příležitosti probíhá do 11. října 2026 v Chebu (Egeru) výstava, na které jsou představeni i jeho známí společníci, jako je táta Spejbl, přítelkyně Mánička a pes Žeryk. Výstava se však především věnuje Gustavu Noskovi, tvůrci těchto postav a rodákovi z města Chebu.

Na výstavě je k vidění mnoho loutek Hurvínka, kromě Nosekova originálu také některé, které byly vyrobeny pro divadla v NDR. Návštěva s dětmi se obzvláště vyplatí, protože si zde užijí spoustu zážitků a mohou loutky na jevišti dokonce samy roztančit.

Dálniční známky se nezdraží

Předchozí česká vláda zavedla mechanismus, který automaticky zvyšoval ceny dálničních známek v závislosti na míře inflace a rozšiřování dálniční sítě. Současná vláda nyní předložila návrh zákona, který tento mechanismus ruší. Návrh byl parlamentem schválen v prvním čtení.

Změna týkající se dálničních známek, kterou oznámil ministr dopravy, jistě některé potěší: denní známka má v budoucnu platit nejen do 24:00 téhož dne, ale celých 24 hodin.

Česká republika na posledním místě v oblasti zelené energie

Podle nových údajů Eurostatu zůstává Česko v rámci Evropské unie i nadále na posledním místě ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. V prvním čtvrtletí roku 2026 činil podíl zelené elektřiny v EU celkem 46 %, v České republice však pouze 13 %. Německo dosáhlo 50 %.

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) tak v roce 2024 činil podíl obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu pouhých 1,6 %. Zahrneme-li biopaliva a odpad (které nejsou vykazovány samostatně), je to o 12,2 % více. Na prvním místě jsou zde fosilní paliva s 66 %, následovaná jadernou energií s 21 %.

Předseda strany motoristů se zapletl do dopravní nehody

Čestný předseda strany motoristů „Motoristé sobě“ Filip Turek v pondělí pravděpodobně způsobil v Praze vážnou dopravní nehodu, která by mohla mít politické důsledky.

Turek měl ve stávající vládě původně zastávat funkci ministra životního prostředí, což však prezident Pavel zamítl, protože ho kvůli dřívějším pravicově extremistickým a xenofobním výrokům považoval za nevhodného. Měsíční spor skončil tím, že se Turek stal zmocněncem pro Zelenou dohodu EU (tedy fakticky pro její zrušení).

Na záznamech dopravní kamery je nyní vidět, jak Turek s vozem Mercedes třídy G projížděl v pruhu pro odbočení vlevo kolem kolony vozidel, na křižovatce však neodbočil, ale pokračoval rovně. Přitom narazil do vozidla převážejícího krev, které jelo s modrým majákem a sirénou, což se převrátilo a jeho řidič utrpěl lehká zranění. Turek následně oznámil, že svou funkci zmocněnce pro Zelenou dohodu prozatím pozastaví a případně se jí vzdá, pokud by za nehodu nesl vinu.

Turek byl v minulosti závodním jezdcem a je – mimo jiné – kontroverzní také kvůli videím ze svých divokých jízd po veřejných silnicích.

Krajně pravicová extremistka Liebichová vydána

Abychom uzavřeli českou kapitolu o útěku, zatčení a vydání pravicové extremistky Liebichové, která byla odsouzena k 1,5 roku odnětí svobody za podněcování k nenávisti, pomluvu a urážku na cti: Ve středu byla z vyšetřovací vazby v Litoměřicích převezena vězeňským transportem do Německa a přímo na hranicích předána německým orgánům. Poté byla nejprve umístěna do ženské věznice v Chemnitzu, kde měla svůj trest nastoupit již v srpnu 2025. Vedení věznice se velmi rychle rozhodlo ji přemístit do mužské věznice, a proto se nyní nachází ve věznici Zeithain.

 

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)