Mezitím v Česku... 7/25
14.02.2025
Jetřichovice brání záchraně památky
Půjdete-li z Jetřichovic na Mariinu skálu, uvidíte po pravé straně obce velkou impozantní budovu, která vypadá téměř jako zámek, ale bohužel už zažila lepší časy. Byla to dětská ozdravovna otevřená v roce 1927, ale od roku 2005 je prázdná. V roce 2006 ji okres prodal soukromému majiteli, který v ní chtěl postavit hotel. Z tohoto záměru však sešlo a dlouho se nic nedělo a navzdory tlaku veřejnosti okres odmítl budovu odkoupit. V roce 2020 ji pak získal provozovatel různých hotelů v oblasti, který ji chtěl přestavět na luxusní wellness hotel. Mnozí byli rádi, že se tak naskytla příležitost budovu zachovat.
Dnes však zastupitelstvo obce Jetřichovice přijalo nový územní plán, který výstavbě dalších budov na místě bývalého sanatoria brání. Majitel to předem kritizoval, protože by to znemožnilo ekonomickou obnovu a využití rozsáhlého objektu. Uvedl, že toto rozhodnutí nebude akceptovat a bude obec žalovat o náhradu škody. Také další obyvatelé jsou nespokojeni se znehodnocením svých nemovitostí v důsledku nového plánu a oznámili, že se hodlají bránit.
Podle několika zpráv v tisku působí celá věc lajdáckým dojmem: nový územní plán byl přijat za pouhých 8 minut a bez jakékoli diskuse. Zasedání zastupitelstva se konalo v dopoledních hodinách, což je velmi neobvyklé a ztěžuje to účast občanů. Diskusi o plánu bylo zabráněno s odůvodněním, že občané měli 12 let na to, aby se vyjádřili. To je pravděpodobně nezákonné. Plán byl předem k dispozici pouze v papírové podobě. Ukazuje se také, že nový plán zvýšil hodnotu pozemků, které vlastní sám starosta a místostarosta. Lze tedy předpokládat, že celá záležitost skončí u soudu. Mimochodem, obec a její starosta jsou již účastníky soudního procesu kvůli údajnému pokusu o dotační podvod.
Žádné nové kasino ve Hřensku
Příhraniční obec Hřensko, oblíbený výletní cíl v Saském Švýcarsku, známá Edmundovou soutěskou a nedalekou Prebischovou bránou, má od roku 2015 vyhlášku zakazující hazard na některých místech. Ta byla v roce 2024 rozšířena na celé území obce. Společnost, která již dříve požádala o licenci na nové kasino, byla následně zamítnuta. Proti tomu podala odvolání k ministerstvu vnitra, které bylo tento týden zamítnuto, informuje Český rozhlas.
Obec argumentovala tím, že by tento typ podnikání mohl zničit genius loci Hřenska, tedy ryze turistickou a klidnou obec. Podle starostky Kateřiny Horákové se proti tomu v neoficiální anketě vyslovila většina obyvatel i podnikatelů. Objevily se také obavy z kriminality, s níž by místní policie sama nedokázala bojovat.
Ústecký okres se v kvalitě života dostává do závěsu
Banka České spořitelny a platforma "Evropa v datech" analyzovaly kvalitu života v České republice a zjistily, že městem s nejvyšší kvalitou života je Turnov v Libereckém kraji, následovaný Luhačovicemi a Novým Městem na Moravě. V závěsu za nimi jsou Podbořany v okrese Ústí, krátce následované Bílinou v témže okrese a Karvinou u Ostravy.
Mezi okresy si Ústí vede celkově nejhůře a spolu s okresy Karlovy Vary a Moravskoslezský tvoří "obvyklou trojici" nejhorších výsledků, která se často objevuje i v jiných průzkumech. Polovina z 20 nejhůře hodnocených měst se nachází v okrese Ústí. Poněkud překvapivý je například velmi špatný výkon Teplic (201. místo), Děčína (196. místo) a Žatce (193. místo).
Studie se zabývala 37 ukazateli, jako je ekonomická situace, zdravotnictví, školství, vybavenost obyvatel a kvalita dopravní infrastruktury. Země byla rozdělena do 206 mikroregionů, z nichž většina zahrnuje město a jeho okolí. Bylo zjištěno, že špatné hodnocení často závisí na faktorech, jako je nezaměstnanost, počet exekucí nebo migrace obyvatel. Míra kriminality nebo dostupnost bydlení připravily o dobré umístění jiná města, např. také Prahu.
V některých případech jsou rozdíly mezi kraji v České republice závažné, např. pokud jde o ukazatele chudoby, což je částečně způsobeno rozmístěním vysoce znevýhodněných a sociálně slabých skupin, jako jsou Romové. Nicméně politické snahy o dosažení většího vyrovnání mezi regiony nebo o integraci znevýhodněných skupin jsou velmi omezené. O to pozoruhodnější bylo, že se prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu o tomto tématu zvlášť zmínil. Někteří pozorovatelé ho dokonce podezírají, že si důležitost tohoto tématu uvědomil během svých cest po zemi a pomohl mu překonat již rozpoznatelnou únavu z úřadu. Ve svém druhém funkčním období, o které se nyní přece jen uchází, se bude této problematice věnovat i nadále.
Pokud se chcete na údaje podívat podrobněji, přejděte na index regionální prosperity (pouze v češtině).
Česká ekonomika opět v TOP10
V každoročním indexu zdraví národních ekonomik, který rovněž sestavuje Česká spořitelna a platforma "Evropa v datech", si Česká republika výrazně polepšila a je na 9. místě (2024: 14.). Tento index nepopisuje velikost nebo přidanou hodnotu ekonomiky, ale spíše její vnitřní kondici.
Nejdůležitějším faktorem zlepšení byl výrazný pokles inflace. Pozitivně bylo hodnoceno také udržení většího množství příjmů a kapitálu v zemi. Naopak problematický je charakter České republiky jako "továrny na nízké mzdy" s příliš nízkou přidanou hodnotou.
Nejlepší ekonomické zdraví má Švédsko, následované Německem a Dánskem. Na konci žebříčku jsou Bulharsko, Polsko a Řecko. V případě Polska to může být poněkud překvapivé, ale je to dáno jeho vysokým státním dluhem a nízkou mírou investic.
Česká republika a Německo si v žebříčku korupce pohoršily
V korupčním indexu 2024, který tento týden zveřejnila organizace Transparency International, si Německo i Česká republika pohoršily o jedno místo. Německo získalo 75 bodů ze 100 možných, což je o tři body méně než v roce 2023, a umístilo se tak na 15. místě (2023: 9. místo) na seznamu 180 zemí. Česká republika je na seznamu na 46. místě s 56 body (2023: 57 bodů, 41. místo). Na předních místech se opakovaně umísťují skandinávské země, Singapur a Nový Zéland.
Německo bylo kritizováno za problémy související s plynovodem North Stream, politický vliv automobilového průmyslu, nedostatečnou kontrolu lobbistů a hladký přechod politiků do byznysu. V České republice je problémem spíše absence vládní strategie boje proti korupci a pomalé zavádění odpovídajících opatření, často až pod tlakem Bruselu.
Pracovití bobři ušetří miliony
V Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO Brdy) nedaleko Plzně plánuje správa už šest let renaturalizaci části území. Louky mají být pomocí hrází přeměněny na mokřad. Na tento účel již bylo vyčleněno 30 milionů Kč (cca 1,2 mil. EUR) a na hráze byla vydána stavební povolení.
Bobři však byli rychlejší než úřady: Za jedinou noc prý vytvořili několik přehrad - pravděpodobně jen 6 až 8 exemplářů - které splňují přesně požadovaný účel, uvádí Radio Praha. Údajně se však předtím ani nezúčastnili celoevropského výběrového řízení na stavební práce. Úřady jsou nicméně s prací spokojeny a mohou nyní použít rozpočtované prostředky na jiné účely.