Mezitím v Česku... 11/25
21.03.2025
Ústecká zdymadla v sobotu
Na zítřejší Světový den vody, tedy v sobotu, budou v České republice zpřístupněna různá místa související s vodou. Patří mezi ně i Masarykova zdymadla v Ústí nad Labem pod hradem Střekov. Návštěvníci si mohou prohlédnout muzeum, pozorovatelnu rybího přechodu, strojovnu jezu a vodní elektrárnu se třemi Kaplanovými turbínami. Taková příležitost se nenaskytne příliš často.
Bílina chce vrátit vodu
Řeka Bílina dala městu Bílina (německy Bilin) jméno. Ve městě, které bylo silně zasaženo industrializací a těžbou hnědého uhlí, však z řeky téměř nic neuvidíte. Pramení v Zákoutí v Krušných horách nad Chomutovem, ale kousek za Chomutovem protéká kvůli uhelnému dolu rourou, pak umělým kanálem vzniklým zbouráním starého Mostu a v centru Bíliny v hlubokém betonovém korytě, takže řeka není ze silnice téměř vidět. Úseky Bíliny jsou oblíbené pro plavbu na kánoích. Po 49 kilometrech se nakonec v Ústí vlévá do Labe.
Bílinská radnice nyní zadala zpracování koncepce říční promenády a prostoru kolem řeky od vlakového nádraží až po známé lázně Kyselka. Plán odráží zásadní změnu přístupu k řece. V délce dvou kilometrů mají v devíti úsecích vzniknout různá přístupová místa k vodě, koryto řeky má být renaturalizováno a počítá se i s vodáky. Jako pilotní projekt byla v loňském roce revitalizována plocha před centrální školní jídelnou, která je nyní oblíbená zejména u školáků. Letos se má upravit další úsek.
Lanovka v Praze se obnovuje
Známá lanová dráha na pražský Petřín prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Staré vozy nahradí nové, velmi moderní. V úterý byly staré vozy po 40 letech služby vyřazeny a odvezeny. Jeden z nich bude vystaven v depozitáři Muzea techniky v Chomutově. Teprve v druhé polovině příštího roku bude možné opět vyjet vlakem na "malou Eiffelovku". Do té doby - i poté - doporučujeme procházku po sadech. Zejména na jaře, kdy ovocné stromy kvetou, je jedinečným zážitkem posedět mezi stromy a nechat svůj pohled bloudit po městě.
Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda k pobytu
Během studené války vysílala z Mnichova do východního bloku stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda financovaná USA. S koncem studené války měla svou činnost ukončit. V Československu však byla důležitou stanicí pro opozici, a proto se Václav Havel jako prezident a Václav Klaus jako premiér spojili ve vzácné snaze o její záchranu. Poskytli jí budovu v Praze, kam se přesně před 30 lety přestěhovala. V poslední době vysílala do 23 zemích, kde je svobodný tisk považován za ohrožený nebo kde zcela chybí.
Trumpova administrativa chce nyní zahraniční vysílání zrušit, ale pražská vláda si ho chce ponechat. Zabývala se tím na pondělním zasedání ministrů zahraničí v Bruselu a získala pro to podporu zejména ze střední a východní Evropy. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová také rozhlasovou stanici označila za "maják demokracie". Není však jasné, zda bude EU schopna zaplnit chybějící finanční prostředky.
Trvalý pobyt pro některé ukrajinské uprchlíky
Česká vláda se rozhodla zavést možnost zvláštního trvalého pobytu pro ukrajinské uprchlíky v České republice. Předpokladem je status dočasné ochrany po dobu nejméně dvou let, roční příjem vyšší než 440 000 Kč (cca 17 600 EUR) a dobrá pověst. Kromě toho nesmí od července loňského roku pobírat žádné humanitární dávky. Za každou další společně přihlášenou osobu se požadovaný příjem zvyšuje o 110 000 Kč (cca 4 400 EUR). Děti by musely chodit do školy v České republice. Podle nevládní organizace vláda očekává asi 20 000 žádostí. Vláda zdůrazňuje, že nezpochybňuje status dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky, ale že se jedná o dodatečnou nabídku pro dobře integrované osoby.
Od začátku konfliktu na Ukrajině před třemi lety poskytla Česká republika do konce loňského roku dočasnou ochranu celkem 659 970 lidem. V přepočtu na počet obyvatel přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků ze zemí EU. V prosinci 2024 požívalo dočasnou ochranu téměř 400 000 uprchlíků z Ukrajiny, tj. na 1 000 obyvatel připadalo přibližně 36 uprchlíků.
Inflace v České republice byla výrazně nad průměrem EU
Inflace v České republice byla v pětiletém období od ledna 2020 do ledna 2025 výrazně vyšší než ve většině ostatních zemí EU, informuje Radio Praha. Zatímco průměr v EU činil 24,6 %, v České republice dosáhl 39,8 %. Jednalo se o pátou nejvyšší hodnotu v EU, přičemž v čele se umístilo Maďarsko s 53,5 %. Zvýšení cen se u jednotlivých skupin výrobků značně lišilo: u oděvů obsadila Česká republika první místo v EU s 49,3 %, přičemž průměr činil 11,4 %, stejně jako u ubytování s 58,3 % oproti průměru EU 29,5 %. U potravin se Česká republika s mírou inflace 33,6 % umístila uprostřed a u benzinu s 13,4 % byla pod průměrem EU, který činil 21,7 %.
Mapa regionálních rozdílů v EU
V 9. zprávě o soudržnosti zveřejnila Evropská komise mimo jiné zajímavou mapu hospodářského rozvoje evropských regionů. Ta je k dispozici také jako interaktivní mapa. Kategorizace regionů je založena na tzv. úrovni NUTS 3. V České republice se jedná o okresy (kraje), v Německu o správní obvody a samostatná města. Na základě údajů z let 2001 až 2021 index udává, jaká je pravděpodobnost růstu jednotlivých regionů.
Celkově mapa ukazuje zajímavý obrázek, že Evropská komise vidí mnohem optimističtější vyhlídky pro východ a sever Evropy než pro západ a jih. V rámci České republiky (viz graf) se objevuje diferencovaný obraz: lze rozpoznat spíše zaostalejší regiony, tj. okresy Karlovy Vary a Ústí v severozápadních Čechách a Moravské Slezsko na východě. Zajímavé je, že ani Jihočeský kraj na tom není příliš dobře. Pro zbytek České republiky je však Evropská komise nadprůměrně optimistická.
Interaktivní mapa nabízí ještě další ukazatele na regionální úrovni, takže je určitě zajímavé si je trochu vyzkoušet. Například je zde mapa hrozeb rozvoje, ve které je nejen u tří zmíněných okresů doložena klesající pracovní síla a nedostatek terciárního vzdělání, ale mimo jiné i v Sasku.
Až 900 tisíc Čechů nadměrně konzumuje alkohol
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti představilo tento týden výroční zprávu o alkoholu a drogách. Na tiskové konferenci šéf centra varoval před nadměrnou konzumací alkoholu v České republice.
Podle denní konzumace alkoholu a míry rizika je populace rozdělena do čtyř skupin: škodlivý s poškozením zdraví, rizikový se zdravotními riziky, mírný a abstinent. Denní konzumace mezi 40 a 60 g u mužů a mezi 20 a 40 g u žen je klasifikována jako riziková, cokoli navíc je považováno za škodlivé. Standardní alkoholický nápoj obsahuje 16 až 20 g alkoholu.
Šest až deset procent osob starších 15 let, tj. 600 000 až 900 000, pije škodlivě. Patnáct až osmnáct procent z nich pije alkohol v rizikovém množství. To je 1,3 až 1,6 milionu. Až 13 procent dospělých pije nadměrně alespoň jednou týdně - až 21 procent mužů a až sedm procent žen.
Česká republika je na 20. místě v žebříčku štěstí
Oxfordská univerzita právě zveřejnila zprávu Wold Happiness Report 2025, která analyzuje, jak šťastní jsou lidé ve kterých zemích. Ve 140 zemích jsou analyzovány a váženy různé ukazatele, jako je sociální podpora, prosperita, svoboda a korupce. V letošním roce byla zvláštní pozornost věnována aspektům péče a sdílení.
Jako obvykle se na prvním místě umístily skandinávské země. Česká republika po loňském 18. místě dosáhla 20. příčky. Německo se umístilo o dvě příčky níže, oproti 24. místu v předchozím roce.
Pokud chcete dostávat náš týdenní přehled pravidelně do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru našeho newsletteru.