23.05.2025

Česká republika podporuje zachování německých hrobů

Česká vláda poprvé zahajuje program financování ochrany starých německých hrobů. Schválil to liberálně-konzervativní kabinet v Praze. Na začátku projektu ministerstva pro místní rozvoj bude pro rok 2026 k dispozici přibližně 400 000 eur. Podle ministerstva lze první žádosti podávat koncem letošního roku nebo začátkem roku 2026. Způsobilé jsou místní orgány a sdružení. Financováno může být až 70 procent nákladů.

Česká republika se k údržbě hrobů a hřbitovů bývalého německého obyvatelstva zavázala ve smlouvě o sousedství s Německem z roku 1992, tedy ještě v dobách Československa. Po celá desetiletí však hrobům nebyla věnována žádná pozornost, s výjimkou těch, kde potomci stále žili v České republice.

Některé hroby byly strženy, aby uvolnily místo novým hrobům. Německé hroby se často stávaly terčem vandalismu. Hřbitovy s německými hroby, které již nebyly využívány, chátraly nebo byly zapomenuty.

O zachování jednotlivých hřbitovů nebo hrobů se dlouhou dobu staraly především spolky. V posledních letech se k nim přidává stále více obcí. Do údržby se zapojila i česká vláda. Na nejvyšší úrovni úřadu vlády zakotvila speciálně zřízená hřbitovní komise, v níž zasedli historici a zástupci německé menšiny, a vypracovala příručku pro obce. Co však stále chybělo, byly finance, neboť obce byly zahlceny velkým počtem německých hrobů. Podle odhadů ministerstva jsou na českých hřbitovech statisíce hrobů osob německého původu. Jen v okrese Ústí nad Labem na hranicích se Saskem jich je prý kolem 20 tisíc.

To se má nyní díky financování změnit. Pro krajské ministerstvo je jasné, že peníze jsou zatím jen kapkou v moři. S pomocí fondů EU by se však měla částka v příštích letech dále zvyšovat. Do roku 2029 má být k dispozici celkem 80 milionů korun (3,2 milionu eur).

Národně socialistické Německo obsadilo sudetské oblasti tehdejšího Československa v roce 1938. V březnu 1939 obsadil wehrmacht i zbytek území dnešní České republiky. Po druhé světové válce byly z obnoveného Československa vyhnány přibližně tři miliony sudetských Němců.

Most v Děčíně částečně znovu otevřen

Více než dva týdny poté, co musel být Tyršův most přes Labe v Děčíně kvůli poškození mostní konstrukce zcela uzavřen, mohou nyní chodci a cyklisté přes most opět přecházet. Po mostě mohou jezdit také městské autobusy a vozidla záchranné služby. Otevření bylo umožněno poté, co firma podepřela postiženou část mostu. Podle starosty Jiřího Anděla by se do dvou týdnů mohla na most vrátit i auta.

Dopravní situace v Děčíně se však brzy ještě zhorší. Vzhledem k tomu, že v ústecké čtvrti Mojžíř musí být zbourán silniční most z předpjatého betonu, bude veškerá doprava objíždějící Děčín směrem na Ústí vedena přes Teplickou ulici na Bynov a dále přes Jílové a Libouchec na dálnici Drážďany-Praha.

Ve dnech 24. až 29. června bude demolicí mostu dotčena také vlaková trať Děčín-Ústí. Po tuto dobu bude probíhat úplná výluka a náhradní železniční doprava. Vlaky Eurocity z Berlína do Prahy pak budou nahrazeny autobusy mezi Drážďany a Ústím.

Česko vydělává na ukrajinských uprchlících

V dubnu letošního roku mělo práci 158 000 ukrajinských uprchlíků. To znamená, že jejich počet nadále roste. Před rokem mělo práci ještě 114 tisíc uprchlíků. Česká republika tak úspěšně řeší nejen nedostatek kvalifikované pracovní síly. Země nyní také přijímá více peněz, než vydává na pomoc uprchlíkům. Je tomu tak již od třetího čtvrtletí roku 2023. Od té doby se však příjmy dále zvýšily a v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhly 6,9 miliardy korun (276 milionů eur). Tuto částku tvoří příjmy z příspěvků na sociální zabezpečení a daní, jako je DPH, spotřební daně a daň z příjmu.

Ve stejném období vydala Česká republika na pomoc uprchlíkům 3,8 miliardy korun (152 milionů eur). Tyto peníze směřovaly na podporu bydlení, školství, lékařskou péči pro uprchlíky a také na pomoc na Ukrajině.

Zlepšení integrace na trhu práce znamená také snížení počtu osob, které jsou závislé na finanční pomoci. V dubnu pobíralo sociální pomoc ještě 86 000 osob, zatímco před rokem to bylo 94 000 a před dvěma lety 149 000 osob. Česká republika je jednou ze zemí, která přijala nejvíce uprchlíků z Ukrajiny v poměru k počtu obyvatel.

Znovu se otevírají karlínská kasárna

Jedna z oblíbených pražských kulturních institucí opět otevírá své brány. Od úterý se v bývalých kasárnách ve čtvrti Karlín opět budou konat kulturní akce. Prozatím je možné využívat pouze nádvoří kasáren, a to až do konečného rozhodnutí stavebního úřadu Prahy 8. Do té doby se budou nápoje podávat ve stanech. Organizátorům kolem provozovatele Matěje Veleka jde především o to, aby vyslali signál: Jsme zpátky.

Kasárna, která byla postavena v 19. století, byla po léta oblíbeným místem odpočinku zejména mezi obyvateli hlavního města. Rodiny s dětmi zde nacházely stejné vyžití jako mladí lidé. Někteří se scházeli na skleničku, jiní chodili do letního kina nebo na některý z mnoha koncertů, další hráli plážový volejbal. Před necelým rokem přišlo uzavření tohoto nebývale oblíbeného areálu jako šok. Místní obyvatelé opakovaně požadovali uzavření kvůli hluku a nakonec uspěli. Územní plán kasárna neurčil jako kulturní centrum, ale stále pro bezpečnost a armádu.

Kasárna od ledna 2024 patřila městu Praha, které objekt získalo výměnou. Na konci roku se město rozhodlo územní plán změnit. Velek však také zdůrazňuje velkou podporu, které se tomuto místu alternativní kultury dostalo v uplynulém roce prostřednictvím protestů, petic, dopisů politikům a úředníkům a darů.

V současné době stále probíhají dva soudní spory kvůli hluku a probíhá také schvalovací proces částečné rekonstrukce a stavebních úprav, na jehož konci mají být vnitřní prostory opět využívány. Kasárna se již písemně obrátila na sousedy a předložila jim protihluková opatření. Například se budou konat pouze tři koncerty ročně a nikdy ne později než ve 22 hodin. V letních měsících je zakázáno rozdělávat ohně, skleněný odpad se smí odhazovat pouze během dne a letní kino se bude promítat pouze se sluchátky.

Severní Čechy se připravují na suché léto

Vodní nádrže na vodním díle Ohře jsou dobře naplněny, většina z nich je již stoprocentně plná. V očekávání suchého léta se nyní po okraj plní zbývající nádrže. Vodárenská společnost tak chce přes léto udržet minimální průtok ve vodních tocích.

Vodárenská společnost, pod kterou spadá nejen povodí Ohře, ale i přítoky na pravém břehu Labe v severních Čechách, jako jsou Ploučnice a Kamenice, již pociťuje dopady sucha. Podle vodárenské společnosti jsou průtoky o 30 až 50 procent nižší, než je dlouhodobý květnový průměr. Důvodem jsou nízké srážky v minulé zimě. Pouze Ploučnice je na 50 až 70 procentech dlouhodobého květnového průměru.

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)