Mezitím v Česku... 30/26
14.08.2026
U Děčína se objevují „hladové kameny“
Tradičně v suchých letech lze na Labi u Děčína pozorovat takzvané „hladové kameny“. Jedná se o velké kamenné bloky s vyrytými nápisy. Většinou se jedná o roční čísla, kdy byla hladina Labe nejnižší a ohrožovala tak ekonomickou situaci. Labe bylo v minulosti jednou z nejdůležitějších dopravních tepen a obyvatelé Děčína byli na něm ekonomicky závislí – odtud pochází název „hladové kameny“. Tento jev se vyskytuje pouze na neregulovaných úsecích řek. Poslední labská přehrada se nachází v Ústí nad Labem; níže sice existují i úpravy (břežní zóny, plavební dráhy), ale řeka teče neregulovaně.
Povodí Labe nechalo kameny nově identifikovat a vyčistit. Jeden ze zaměstnanců při tom v Děčíně dokonce objevil „nový“ hladový kámen. Kámen sice existuje už odjakživa, ale nápisy na něm již nebyly čitelné a kámen zřejmě upadl v zapomnění. Jsou na něm vyryta dvě letopočty (1934 a 1947), dva klasické suché roky, které se vyskytují i na jiných kamenech. K tomu zřejmě jméno toho, kdo vyryl číslo 1934: F. Schade. Rok 1947 ukazuje, že i přes vysídlení velké části původního obyvatelstva po druhé světové válce byl „Hungerstein“ stále známý. Do zapomnění zřejmě upadl až poté. Takové kameny se nacházejí i u Hřenska. Zaměstnanci Povodí Labe jich tam napočítali celkem 15.
Dnes již není jeho existence ohrožena z ekonomického hlediska díky jiným dopravním cestám. Sucho však trápí i Česko. To se týká méně již tak decimované nákladní lodní dopravy, ale spíše zemědělství a také rostlinné a živočišné říše. Kromě toho byly kvůli úspoře vody odstavena první vodní elektrárny. To, že hladina v Děčíně neklesne pod 115 centimetrů, je zásluhou Vltavských kaskád. Tento systém přehrad zajišťuje minimální průtok Vltavy ve výši 40 kubických metrů za sekundu, a to především pro dostatečné zásobování vodou hlavního města Prahy. Mimochodem se tak dostává voda i do Labe, a parníky v Drážďanech tak mohou v omezené míře stále plout.
U moldavských kaskád se nicméně blíží historický okamžik, protože z přehrady Orlík již brzy nebude možné čerpat vodu, aby nedošlo k poklesu hladiny pod minimální úroveň. Tuto roli tak brzy převezme další velká přehrada – Slapy. Podle historiků se to stává jen jednou za 50 let. V Slapách je však stále dostatek vody.
Sasko informováno o plánované přehradě na Labi
Jak jsme informovali v posledním zpravodaji, Česká republika urychluje přípravy na výstavbu přehrady na Labi v Děčíně. Potřebné posouzení vlivů na životní prostředí by mělo být brzy hotové a předloženo příslušným úřadům a veřejnosti k posouzení.
O tom informoval koncem července český ministr životního prostředí Igor Červený saského ministra životního prostředí Georga-Ludwiga von Breitenbucha a dva státní tajemníky z ministerstva dopravy a ministerstva infrastruktury. Podle českého deníku Mladá fronta Dnes (MfD) se Breitenbuch při této příležitosti vyjádřil, že je překvapen tím, že Česká republika přece jen hodlá vodní dílo postavit. Saská vláda zřejmě nebyla dostatečně informována. Také saská média informují o saské a české pohraniční oblasti výrazně méně než ještě před dvěma lety.
Podle MfD však jak Breitenbuch, tak státní tajemník ministerstva infrastruktury Sören Trillenberg projevili o české plány zájem a oznámili podporu. Jak by tato podpora mohla vypadat, nebylo podle MfD prozrazeno. Jedná se však o obrat v dosavadní saské politice, která stavbu přehrady vždy vnímala kriticky, především kvůli zhoršení kvality vody, ale také kvůli dopadům na flóru a faunu v saském povodí Labe.
Česká republika vidí v této stavbě, jejíž náklady dosáhnou 250 milionů eur, příležitost k přepravě většího množství zboží po vodní cestě. Ministerstvo dopravy uvedlo číslo až 4 miliony tun ročně. Tohoto maxima však bylo dosud dosaženo pouze v 80. letech, kdy na Labe plulo mnohem více nákladních lodí než dnes. V prvním čtvrtletí bylo po Labi přepraveno pouhých 116 000 tun. Německo nemůže zaručit hladiny, které Česká republika požaduje téměř po celý rok, a výstavba přehrad na německé straně je vyloučena.
V oblasti vodních přehrad by se navíc měla zvýšit hladina podzemní vody, v to se alespoň doufá. Pro zadržování vody, které je v tomto suchém období důležité, je přehrada bezvýznamná, protože její zadržovací objem je na to příliš malý.
Smysluplnost nové stavby v minulosti kritizoval také český Úřad pro kontrolu veřejných financí, který dohlíží na nakládání s penězi daňových poplatníků. Investiční částka ve výši 250 milionů eur se kritikům jeví jako příliš nízká, protože s touto částkou Česká republika počítala již v minulosti, zatímco mezitím ceny téměř ve všech oblastech výrazně vzrostly.
Většina je pro zákaz mobilních telefonů ve školách
8 z 10 Čechů je pro zákaz mobilních telefonů ve školách. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který na začátku srpna provedla společnost Median pro Český rozhlas. Z více než 1 000 dotázaných se 78 procent vyslovilo pro zákaz, mezi nimi především rodiče a starší generace. U mladých lidí činil podíl zastánců necelých 50 procent. Přesto až tři čtvrtiny všech dotázaných souhlasily s tvrzením, že školy by měly děti učit, jak zacházet s digitálními technologiemi.
Česká republika plánuje zákaz mobilních telefonů od začátku školního roku 2027/28. Vláda před několika týdny schválila úplný zákaz mobilních telefonů v mateřských školách, základních školách a nižších ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří. Zákaz se nevztahuje pouze na výuku, ale také na přestávky, družinu a jídelnu. Školy však mohou povolit používání digitálních pomůcek pro výuku. Zákon nyní musí schválit parlament a podepsat prezident.
Takový zákaz však již nyní platí na 90 procentech škol, a proto opozice označila tento zákon za čistý aktivismus. „Plošný zákaz nic nevyřeší. Rozhodující jsou individuální, prosaditelná řešení jednotlivých škol a spolupráce mezi školami v této oblasti.“
Zpětný úder pro Ziegenbahn
Ústřední plánovací komise ministerstva dopravy se vyslovila proti sanaci a znovuzprovoznění posledního úseku železniční trati z Děčína do Oldřichova u Duchcova. Náklady ve výši přibližně 300 milionů korun (12,5 milionu eur) by byly příliš vysoké. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům by se nejprve musely sanovat důležitější tratě. Na trati, která se lidově nazývá „kozí dráha“, se naopak plánuje pouze sezónní výletní provoz.
Jedná se o 8,5 kilometru dlouhý úsek z Krupky města do Oldřichova, který je v současné době neprůjezdný. Od roku 2022 zajišťuje Ústecký kraj výletní dopravu z Děčína nejprve do Telnic, která byla v roce 2024 prodloužena až do Krupky. Tato nabídka je hojně využívána, a proto si kraj slibuje turistický impuls i od zprovoznění posledního úseku trati. Navíc nabízí zastávku v Teplicích (stanice Lesní brána) a při vhodném napojení na další dopravní spojení by zvýšila atraktivitu tepelického regionu. Již dnes je možné v Krupce přestoupit na lanovku vedoucí na Mückentürmchen.
Ústecký kraj se proto ještě nevzdává. Krajská samospráva v tomto ohledu navazuje na politiku předchozí vlády. A ani ministerstvo dopravy ještě dveře nezavřelo. Uvedlo, že rekonstrukce „v současné době“ není možná, a vyjádřilo ochotu k její realizaci v případě, že se na ní finančně podílí Ústecký kraj.
Obyvatelé Schluckenau se obávají o dětskou kliniku
V takzvaném Šluknovském výběžku, který zasahuje do Saska a zahrnuje města jako Rumburk, Varnsdorf, Mikulášovice či právě Šluknov – městečko, které dalo výběžku jméno – žije přibližně 55 000 lidí. V posledních dnech narůstá v regionu, který je neustále ohrožen odtržením od zbytku republiky, neklid. V současné době se tyto obavy týkají zdravotní péče o děti, protože dětská klinika v rumburské nemocnici má být uzavřena. Informuje o tom deník Děčínský deník. Oficiální potvrzení ze strany provozovatele Krajská zdravotní, nemocničního svazu ve vlastnictví Ústického kraje, zatím neexistuje. Důvodem možného uzavření jsou však údajně personální nedostatky. Dlouholetý ředitel kliniky odchází do důchodu. Rodiče by pak museli pro hospitalizaci svých dětí využívat nemocnice v České Lípě, Děčíně nebo Liberci.
Proti možnému uzavření se formuje protest starostů. Sdružení pro další rozvoj oblasti Schluckenauer Zipfel se má tímto problémem brzy zabývat. Všichni především požadují vysvětlení od okresu.
Není to první uzavření kliniky v nemocnici v Rumburku. Již před lety zde skončil provoz porodnice. Mezitím byla nemocnice zcela na prodej, když tehdejší městská nemocnice musela vyhlásit insolvenci. Záchranu přineslo začlenění do nemocničního svazu okresu Ústí, k němuž patří mimo jiné nemocnice v Teplicích, Ústí a Děčíně. Jiná řešení, jako například přeshraniční zdravotní péče v nejbližší saské nemocnici v Sebnitzu, zatím selhala.