Mezitím v Česku... 37/26
02.10.2026
Znovuotevření Pražského průmyslového paláce
Praha získala zpět významnou architektonickou perlu. Průmyslový palác na výstavišti ve čtvrti Bubeneč byl po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevřen.
Požár 16. října 2008 zničil levé křídlo paláce. S jeho obnovou se začalo až na začátku roku 2022. Současně byly zrekonstruovány střední část a pravé křídlo. Jelikož pro levé křídlo neexistovala žádná předloha, posloužilo jako vzor východní křídlo, které bylo postaveno přesně ve stejných proporcích jako křídlo západní. Budova upoutává pozornost svou prosklenou fasádou ve střední části a věží s hodinami, točitým schodištěm a čtyřmi rohovými věžemi. Když byl palác v roce 1891 postaven podle plánů Bedřicha Münzbergera u příležitosti Jubilejní zemské výstavy, jednalo se o první ocelovou konstrukci v zemích české koruny. Tehdy odvážná kombinace oceli a skla byla ovlivněna Světovou výstavou v Paříži v roce 1889.
Při rekonstrukci bylo v levém křídle vybudováno kompletní podzemní podlaží, kde bylo možné umístit rozvody a technická zařízení, aby byla celá budova přizpůsobena požadavkům na požární ochranu, bezpečnost a nejmodernější technické standardy.
Průmyslový palác je součástí výstaviště. Během prvních týdnů nabízí provozovatel, městská výstavištní společnost, komentované prohlídky. Palác je pro veřejnost přístupný pouze v rámci těchto prohlídek. Jinak slouží stejně jako před požárem k pořádání veletrhů, kongresů, firemních akcí či plesů.
Česká republika poskytuje slevu na pohonné hmoty
Od čtvrtka platí v České republice státem podporovaná sleva na ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích. Skládá se z různých složek. České ministerstvo financí stanovuje každý den maximální cenu nafty a benzínu, která vychází z velkoobchodních indexů předních obchodních společností a burzovních hodnot platformy Platts. K tomu připočítává jím stanovenou maximální maloobchodní marži ve výši 2,50 korun za litr (10,4 centů) a daň z přidané hodnoty. Pro 2. října byly stanoveny ceny 45,92 korun (1,91 eura) za benzín a 48,58 korun (2,02 eura) za naftu. V první den platnosti cen došlo v reakci na úřední cenový strop k poklesu cen, který však byl u nafty výraznější než u benzínu. Zatímco u nafty činil rozdíl v cenách v průměru 13 až 17 centů, u benzínu to bylo pouze 3 až 8 centů. Nejvýrazněji klesly ceny na dálničních čerpacích stanicích.
Větší sleva na naftu souvisí také s dalším vládním opatřením, které snižuje spotřební daň z nafty z 9,95 korun za litr na 8,011.
Čerpací stanice se i 2. října u benzínu držely blíže maximální ceně, zatímco u nafty byla tato hranice výrazně podkročena. Například čerpací stanice Prim v Děčíně poblíž hlavního nádraží prodávala benzín za 45,90 korun za litr, tedy de facto za maximální cenu, a naftu za 47,90 korun. Maximální ceny se vztahují pouze na paliva mimo prémiový segment. Denní stanovení cen platí prozatím do konce října. Vláda tímto způsobem již na jaře a v létě ceny omezila.
Vláda rovněž plánuje zavést mimořádné zdanění rafinérií se zpětnou platností za minulý i letošní rok.
Soud rehabilitoval kardinála Trochtu
Okresní soud v Litoměřicích rehabilitoval bývalého kardinála Štěpána Trochtu. Jednalo se o období tří let od roku 1950 do roku 1953, kdy byl tehdejší litoměřický biskup držen StB v biskupské rezidenci v domácím vězení a byl doslova nepřetržitě sledován. Sledování probíhalo údajně dokonce i tehdy, když biskup spal.
Soud rozhodl o rehabilitaci duchovního na základě rozsáhlých materiálů z Úřadu pro dokumentaci a výzkum zločinů komunismu. Státní bezpečnost prý dlouhodobě a intenzivně zasahovala do lidských práv. Trochta byl během tříletého domácího vězení neustále obklopen lidmi, z nichž každý měl svým způsobem pokyny ke kontrole biskupa. „To muselo být stresující a vyčerpávající,“ komentoval to státní zástupce Jan Jakubec.
Domácí vězení připadlo na období nejhorších perzekucí ze strany komunistického režimu, který v roce 1948 násilně převzal moc v Československu. 16. ledna 1953 byl Trochta zatčen ve svém domácím vězení, odvezen do vězení a následně odsouzen k 25 letům odnětí svobody. V roce 1960 byl propuštěn na základě amnestie a v roce 1968 byl za dobu strávenou ve vězení rehabilitován. Směl opět vykonávat svůj biskupský úřad. Papež Pavel VI. ho v roce 1969 jmenoval kardinálem. Po potlačení Pražského jara se však tlak opět zesílil. 6. dubna 1974 zemřel Trochta v Litoměřicích po dlouhých policejních výsleších a šikanách.
Sedačková lanovka k Mückentürmchen se objeví na poštovní známce
Sedačková lanovka na Komáří vížku se dočká vlastní poštovní známky. Ta se začne vydávat 14. října v nákladu 300 000 kusů a odpovídá známkové hodnotě „B“, která v současné době činí 31 korun. Na známce, kterou navrhl výtvarník Milan Bauer, je z pohledu ze dvoumístné sedačky zachycena lanovka a horský hotel na vrcholu. Známka vychází u příležitosti rozsáhlé rekonstrukce lanovky v uplynulých letech. Česká pošta vydává tuto známku v rámci své série „Technické památky“. Pro sběratele bude jistě zajímavá také známková knížka v nákladu 10 000 kusů, na které je mimo jiné vyobrazena i dolní stanice s hnacím kolem.
Tato lanovka je nejdelší svého druhu bez mezistanice ve střední Evropě. Vede z Bohosudova (Mariaschein), městské části Krupky (Graupen), na vrchol Mückentürmchen a je dlouhá 2 348 metrů. Od svého uvedení do provozu v květnu 1952 se jeho technologie nezměnila. V roce 2013 byl prohlášen za kulturní památku České republiky.
Protest proti škrtům v rumburské nemocnici
Ve čtvrtek demonstrovaly stovky lidí proti uzavření dětského oddělení v rumburské nemocnici. Kromě toho je v této nemocnici ohroženo uzavřením také oddělení intenzivní péče. Petici proti těmto uzavřením podepsalo do čtvrtečního večera více než 700 lidí. Uzavření by se dotklo 10 000 dětí. Nejbližší nemocnice s dětským oddělením se nacházejí v Liberci, České Lípě nebo Děčíně.
Účastníci demonstrace také kritizovali netransparentní rozhodovací proces. Na začátku srpna jako první o chystaném uzavření informoval deník Děčínský deník. Krajská zdravotní, ke které patří i nemocnice v Rumburku, tuto informaci potvrdila teprve nedávno na setkání starostů.
V Doksanech opět teplotní rekord
Severočeská obec Doksany u Litoměřic byla ve středu druhým nejteplejším místem v České republice. I do České republiky dorazilo babí léto. V Doksanech ukazovaly teploměry 26,1 stupně Celsia. Doksany tak patřily mezi dvě místa v České republice, kde teplota vystoupila nad 26 stupňů. Nejteplejším místem byl Husinec-Řež u Prahy s 26,2 stupni Celsia. Dalších osm meteorologických stanic překročilo teplotu 25 stupňů Celsia.
Doksany zaznamenaly nejvyšší teploty již během letní vlny veder. K překonání historického teplotního rekordu však údaje nestačily ani v Husinci-Řeži, ani v Doksanech. K tomu došlo naopak na třech místech v jižních Čechách, kde teploty v daný den představovaly nový rekord.
I v České republice budou letní teploty přetrvávat minimálně do poloviny příštího týdne.