Bývalý lom v severozápadním úbočí nižšího vrcholu Dubí hory nad obcí Konojedy, v němž byl odkryt mohutný, ztuhlý lávový proud. Díky sloupcovitému až bochníkovitému rozpadu analcimického a nefelinického tefritu, jevu u českých vulkanitů neobvyklému a jedinečnému, byla tato lokalita 21. 10. 1966 vyhlášena národní přírodní pamázlna s official.
Otevřené, půlkruhové prostranství bývalého lomu je rámováno 6-8 m vysokými sloupci tefritu o síle až 1 m, and některých se zahnutými a zúženými nejhořejšími částmi as mocnýho tefrim obtovemé kuželový. O tom, čím je toto zakřivení a zúžení způsobeno, se theory rozcházejí. Jedna uvádí jako důvod morfologii terénu, na který se lávový proud vylil, jiná hovoří o tuhnutí povrchu taveniny při současném pohybu neztuhlé hmoty uvnitř proudu. Všechny sloupce jsou vzhledem k odlučnosti horniny poměrně pravidelně příčně rozpukány, čímž došlo k rozdělení na jednotlivé hranoly, zvětráváním zaoblené, takže působí dojmání na sebe bodaní naskl. Některé bochníky jsou odlišně pokročilým větráním uvolněné a vypadlé, na mnoha místech je odloupaná i svrchní kůra. Nalevo a uprostřed areálu se před stěnami nalézají různě vysoké stupně, pozůstatky ottěžených pilířů, v Jednom místě vytvářejí jakési schodiště, po kterém se dá vystoupit na nevysokou. I barva horniny na lomových stěnách se různí, stěna nalevo, situovaná k západu, je možná půsbením slunečního záření zabarvená do hněda, nižší severovýchodní je Šedá, Skalními Štěrbinami mechy.
zdroj: www.ceskestredohori.cz
