Bývalý lom v severozápadním úbočí nižšího vrcholu Dubí hory nad obcí Konojedy, v němž byl odkryt mohutný, ztuhlý lávový proud. Díky sloupcovitému až bochníkovitému rozpadu analcimického a nefelinického tefritu, jevu u českých vulkanitů neobvyklému a jedinečnému, byla tato lokalita 21. 10. 1966 vyhlášena národní přírodní památkou s oficiálním názvem "Dubí hora".
Otevřené, půlkruhové prostranství bývalého lomu je rámováno 6-8 m vysokými sloupci tefritu o síle až 1 m, u některých se zahnutými a zúženými nejhořejšími částmi a s mocným kuželovým obalem z tefritového tufu. O tom, čím je toto zakřivení a zúžení způsobeno, se teorie rozcházejí. Jedna uvádí jako důvod morfologii terénu, na který se lávový proud vylil, jiná hovoří o tuhnutí povrchu taveniny při současném pohybu neztuhlé hmoty uvnitř proudu.
Všechny sloupce jsou vzhledem k odlučnosti horniny poměrně pravidelně příčně rozpukány, čímž došlo k rozdělení na jednotlivé hranoly, zvětráváním zaoblené, takže působí dojmem na sebe naskládaných bochníků. Některé bochníky jsou odlišně pokročilým větráním uvolněné a vypadlé, na mnoha místech je odloupaná i svrchní kůra.
Nalevo a uprostřed areálu se před stěnami nalézají různě vysoké stupně, pozůstatky odtěžených pilířů, v jednom místě vytvářejí stupně, po kterém se dá vystoupit na nevysokou, krátkou, hranolovitou skalní římsu. I barva horniny na lomových stěnách se různí, stěna nalevo, situovaná k západu, je možná působením slunečního záření zabarvená do hněda, nižší severovýchodní je šedá, se skalními štěrbinami zarostlými mechy a drobnými rostlinami.
zdroj: www.ceskestredohori.cz
