07.03.2025

Schválení konkordátu s Vatikánem

Český parlament včera schválil ratifikaci mezinárodní smlouvy s Vatikánem, která upravuje různé aspekty vztahu katolické církve a státu(zde v češtině). Senát ji již schválil, takže chybí už jen podpis prezidenta Pavla.

Tento konkordát byl a je kontroverzní zejména kvůli úpravě zpovědního tajemství. Kritici se obávají, že by mohl být zneužit k maření vyšetřování obvinění ze zneužívání v katolické církvi. Podle ministra spravedlnosti Blažka by však smlouva nedefinovala rozsah zpovědního tajemství a - na rozdíl od podobných smluv s jinými zeměmi - by toto právo nedeklarovala jako nedotknutelné a absolutní. Proto se podle ministra situace obětí zneužívání v církvi nezhorší. Stejný názor zastává i Česká biskupská konference.

Kromě zpovědního tajemství konkordát uvádí, že Česká republika zaručuje plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání v souladu s právním řádem. Zaručuje také právo odmítnout vojenskou službu a odmítnout poskytování zdravotních služeb z důvodů svědomí nebo náboženství za zákonných podmínek. Podle dohody mají sňatky uzavřené v katolické církvi stejnou platnost a právní důsledky jako sňatky civilní. Obě strany budou spolupracovat při ochraně a zachování kulturního dědictví.

Tato záležitost má již dlouhou historii: Parlament projednával návrh dohody již v roce 2003 a tehdy jej neschválil. A ani tentokrát to ještě není hotová věc, neboť někteří poslanci oznámili, že se obrátí na Ústavní soud. Prezident Pavel se pak chce rozhodnout, zda s podpisem smlouvy počká až na rozhodnutí soudu. Pokud bude smlouva ratifikována, stane se Česká republika jednou z 64 zemí světa a 25 zemí Evropy, které mají konkordát. Mimochodem, konkordátem Spolkové republiky Německo je stále ten, který byl uzavřen s Hitlerem v roce 1933 a který je stále platný.

Mzdy rostou, chudoba klesá

Průměrná hrubá měsíční mzda v České republice vzrostla ve 4. čtvrtletí 2024 na 49 229 Kč, informuje ČTK. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o nárůst o 7,2 %. Po odečtení inflace to znamená reálný nárůst mzdy o 4,2 %. Je však třeba poznamenat, že příjem přibližně dvou třetin všech zaměstnanců je nižší než průměr. Nejvyšší průměrný nárůst zaznamenali čeští důchodci.

Podle ročního šetření domácností za rok 2024 (které zhruba odráží situaci na jaře) se podíl osob s příjmem pod hranicí chudoby snížil z 9,8 % na 9,5 %. Jsou zde patrné rozdíly mezi jednotlivými skupinami: Zatímco příjmovou chudobou trpí přibližně 9 % všech dvourodičovských rodin, týká se to přibližně 36 % rodičů samoživitelů. Celkově Český statistický úřad zdůrazňuje, že Česká republika je na tom ve srovnání s průměrem EU relativně dobře.

Vysoký obrat z výherních automatů

V České republice se loni podle ČTK vsadilo na hazardních hrách 983 miliard korun (39,20 miliardy eur), což je o 12,5 % více než v předchozím roce. Největší podíl tvořily technické hry (78,8 %), tedy především výherní automaty, před sportovními sázkami. Na daních z hazardních her se vybralo přibližně 21,4 miliardy korun (853,39 milionu eur).

Pro srovnání: podle studie německého průmyslu výherních hracích přístrojů činil hrubý výnos z výherních hracích přístrojů v Německu v roce 2022 přibližně 5,3 miliardy eur. To je jen o něco více než šestina obratu generovaného automaty v České republice, která má přibližně osmkrát větší počet obyvatel. I když statistiky jistě nejsou přímo srovnatelné kvůli různým metodám a zdrojům počítání, poměr přibližně 46:1 je jistě pozoruhodný.

Z toho je zřejmé, proč jsou výherní hrací přístroje v mnoha oblastech se spíše sociálně slabším obyvatelstvem (např. v severních Čechách) vnímány jako velký sociální problém. Bystré oko si všimne i těsného sousedství heren a zastaváren např. v Ústí.

Lepší finanční podpora studentů

To, co je v Německu BAföG, je v České republice v současné době sociální stipendium ve výši cca 5000 Kč (cca 200 eur). Podmínky pro jeho přiznání - zejména s ohledem na příjem rodičů - jsou však velmi přísné, což znamená, že jej může využívat jen asi 500 studentů v celé České republice. To kritizují nejen zástupci studentů, ale i všechny parlamentní strany zde vidí naléhavou potřebu změny, neboť mnoho studentů musí pracovat bokem a Česká republika má dlouhodobě jeden z nejnižších počtů studentů v EU.

Česká vláda by ráda do podzimních voleb zvýšila příjmové limity a zvýšila tak počet oprávněných studentů téměř dvacetinásobně. Jiné strany chtějí jít ještě dál. Lze proto očekávat, že nové nařízení projde parlamentem a vstoupí v platnost příští rok.

Každý desátý obyvatel České republiky je cizinec

Podle údajů Ministerstva vnitra ČR činil počet cizinců žijících v ČR dlouhodobě (déle než 3 měsíce) na konci roku 2024 1 094 090 osob. Podíl cizinců v České republice se tedy pohybuje kolem deseti procent. Nárůst oproti roku 2023 činil přibližně 28 tisíc osob, a byl tedy nižší než v předchozích letech.

TOP 10 zemí původu je následujících (s procentuálním podílem na všech cizincích)

Češi jsou v otázce podpory Ukrajiny rozděleni

Podle průzkumu, který si nechala zpracovat Česká televize, je pro omezení dalších dodávek zbraní na Ukrajinu jen o málo více než polovina české populace. Počet těch, kteří jako ideální výsledek války vidí vítězství Ukrajiny s navrácením Ruskem okupovaných území, je zhruba stejný jako počet těch, pro které to spočívá v příměří s územními postoupeními (v obou případech kolem 48 %). Celá 4 % respondentů by si přála, aby Rusko zvítězilo a obsadilo celou Ukrajinu. Názory jsou také rozděleny zhruba půl na půl ve prospěch a proti pokračující štědré pomoci ukrajinským uprchlíkům. Nicméně přibližně 61 % respondentů je pro zpřísnění sankcí vůči Rusku.

Nedostatek učitelů i v České republice

Nedostatkem učitelů netrpí jen německé školství, ale i to české. Podle ministerstva školství by do roku 2035 mohlo na základních a středních školách chybět kolem 23 000 kvalifikovaných učitelů, informuje Radio Praha. To by mohlo vést ke zvýšení podílu nekvalifikovaných učitelů na 20 % (v současnosti 10 % na základních školách a 7 % na středních školách). Aby k tomu nedošlo, chce ministr školství Bek, aby v příštím pololetí nastoupilo na vysoké školy o 5 % více studentů učitelství. Vysoké školy však dávají najevo, že na to nejsou vůbec připraveny.

Liberecký hejtman Půta přežil hlasování o nedůvěře

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (viz Zpravodaj 6/25), který byl na začátku února v korupčním procesu shledán částečně vinným, přežil hlasování o nedůvěře. O to usilovaly opoziční strany, pravicově populistické ANO a krajně pravicová SPD, protože rozsudek ještě není pravomocný. Pro vyslovení nedůvěry však hlasovalo pouze 20 ze 45 poslanců okresního parlamentu. Půta stále bojuje za úplné zproštění viny.

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)