15.05.2026

Český parlament odmítl Sudetoněmecký den

Poprvé v historii se v České republice uskuteční Sudetoněmecký den: V letošním roce se setkání, které tradičně pořádá Sudetoněmecký landsmanšaft o svatodušních svátcích, uskuteční na pozvání v Brně pod heslem "Všechen život je setkání".

Několik dní před zahájením této historické akce se nyní těsná většina v českém parlamentu vyslovila proti setkání. Pro návrh zákona předložený českou vládní koalicí ANO, lidovců, motoristů a krajně pravicové SPD hlasovalo 73 z pouhých 77 přítomných poslanců. Tři poslanci ANO a ministr životního prostředí za motoristy Igor Červený se zdrželi hlasování. Ve sněmovně zasedá celkem 200 poslanců, vládní koalice má 108 mandátů. Opoziční poslanci po dobu hlasování svorně opustili sál.

Usnesením parlament odmítá 76. ročník Sudetoněmeckého dne na půdě České republiky a vyzval organizátory, aby akci zrušili. Usnesení se rovněž týká těch částí sudetských Němců, kteří zpochybňují poměry, které zde panují od konce druhé světové války. Odsuzuje jakékoliv projevy historického revizionismu, relativizování zločinů nacionálního socialismu a zpochybňování právních a majetkových poměrů v České republice v poválečném období, tedy tzv. benešových dekretů. Je třeba poznamenat, že sudetoněmecký landsmanšaft pod vedením Bernda Posselta od těchto požadavků upustil již před 11 lety. Bez tohoto pokroku by se pozvání do Brna nikdy neuskutečnilo.

Řečníci z vládní koalice rovněž zdůraznili, že vztahy mezi Německem a Českou republikou jsou nejlepší v novodobé historii a že odmítnutí Sudetoněmeckého dne by je nemělo ovlivnit. Pořádání Sudetoněmeckého dne v Brně však bylo "nepříliš šťastné a otevírá staré rány", jak uvedla řečnice z ANO Taťána Malá, nebo "politickou provokací", jak uvedl řečník z řad motoristů, ministr sportu Boris Šťastný. Zároveň parlament zdůraznil význam Česko-německé deklarace z roku 1997, která sice potvrzuje existenci Benešových dekretů, ale odkazuje na minulost. Důležitým důsledkem deklarace bylo založení Česko-německého fondu budoucnosti, k jehož dalšímu financování se minulý týden v Berlíně zavázali ministři zahraničí obou zemí Johann Wadephul a Petr Macinka.

Sudetoněmecký den v Brně se koná na pozvání organizace Meeting Brno. Ta již několik let pořádá pochod smíření, který připomíná vyhnání brněnských Němců po druhé světové válce. Organizátoři potvrdili, že Sudetoněmecký den se i přes rozhodnutí poslanců uskuteční podle plánu. Rozhodnutí Poslanecké sněmovny považují za výraz slabosti a strachu z vlastní minulosti, nikoliv za výraz národního sebevědomí. Předseda Pirátské strany v Brně Adam Zemek označil rozhodnutí za ostudu.

Předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt (CSU) označil hlasování za "frašku a karikaturu parlamentního procesu". Poukázal na to, že asi třetina poslanců vládních stran se nedostavila nebo nehlasovala, včetně premiéra Babiše (strana Ano).

Krajně pravicová SPD již v minulosti uspořádala protestní akci proti Sudetoněmeckému dni. Proti Sudetoněmeckému dni v ČR se postavilo několik internetových petic na portálu Petice.com s celkem téměř 30 000 signatáři. Další petice ze začátku května na podporu Sudetoněmeckého dne má zatím něco přes 6 000 signatářů.

Počet českých účastníků Sudetoněmeckého dne se již několik let zvyšuje. Zároveň se podíl české populace, která má výhrady k Německu a Němcům, neustále snižuje, ale podle průzkumů se stále pohybuje kolem 25 až 30 procent.

Získat pár politických bodů u této části obyvatelstva bylo pravděpodobně hlavním cílem obou malých pravicových vládních stran, které si obě (zejména motoristé) vedou v průzkumech velmi špatně. I když zdůrazňují, že rozhodnutí nezatíží německo-české vztahy, je to hra s ohněm, když protiněmeckou kartu vytahují znovu a znovu, jakmile doufají, že získají malou výhodu.

Krádež a vrácení svaté relikvie v České republice

Šok v Česku: V úterý večer odcizil neznámý člověk lebku svaté Zdislavy z baziliky svatého Vavřince (Laurentia) v severočeském městě Jablonné nad Podještědí (Vidlice) nedaleko hranic se Saskem. Podle policie pachatel údajně využil toho, že krátce před večerní mší byl vypnut poplašný systém. Když se kněz připravoval na mši, rozbil dvojité sklo relikviáře. Kněz už jen viděl, jak pachatel z kostela mizí. K činu údajně došlo mezi 18. a 18.15 hodinou.

Ve čtvrtek večer však policie oznámila, že podezřelého dopadla v sousedním středočeském okrese. Pachatel se prý po činu převlékl a odjel do Mladé Boleslavi. Policie zároveň uvedla, že již ví, kde se 800 let stará památka nachází. V pátek odpoledne pak na tiskové konferenci v České Lípě oznámili další podrobnosti. Podle ní pachatel lebku zalil betonem, aby ji mohl potopit do řeky. Podle policie se podezřelý ke krádeži přiznal. Lebku však nechtěl prodat. Vadilo mu, že leží odděleně od těla v kostele, a chtěl jí dopřát věčný odpočinek.

Ještě v pátek nebylo jasné, zda se podaří lebku z betonu vyjmout neporušenou. V současné době se o to pokoušejí restaurátoři. Pro věřící má lebka především duchovní hodnotu. Zdislava byla česká šlechtična, která se věnovala zejména pomoci chudým. Založila také klášter v Jablonném v Podještědí. Zemřela ve věku pouhých 32 let a byla uložena k poslednímu odpočinku v bazilice svatého Vavřince.

V roce 1907 byla blahořečena a v roce 1995 ji papež Jan Pavel II. kanonizoval. Je uctívána jako patronka chudých a trpících. Od roku 2000 je také patronkou litoměřické diecéze. Ke svatyni s její lebkou každoročně putují desetitisíce lidí. V Jablonném si ji připomínají poutí vždy 30. května. Do té doby má být v bazilice instalována nová kaplička s pancéřovým sklem.

Vážné nepokoje na fotbalovém summitu

Po vážných výtržnostech v utkání nejvyšší české fotbalové ligy mezi Slavií Praha a Spartou Praha uložila ligová asociace přísné tresty zejména domácí Slavii. V sobotním utkání vtrhli fanoušci Slavie krátce před koncem nastaveného času na hřiště a napadli několik hráčů Sparty Praha. Nejvážněji byl postižen brankář hostů Jakub Surovčík. Zápas, který byl v době útoku 3:2 ve prospěch Slavie, skončil výsledkem 3:0 ve prospěch Sparty. Slavia dostala maximální pokutu 10 milionů korun (cca 400 000 eur) a musí odehrát čtyři domácí zápasy bez diváků. To se týká ještě dvou domácích zápasů v mistrovském kole a prvních dvou domácích zápasů v nové sezoně 2026/27.

Závod o mistrovský titul byl kvůli novému bodování utkání opět krátce otevřen. Po výhře v dalším utkání (před prázdnými tribunami) a remíze Sparty ve stejném čase si Slavia přesto dokázala s předstihem zajistit mistrovský titul a účast ve skupinové fázi Ligy mistrů v nadcházející sezoně. Slavia však neměla chuť slavit. Klub se bude incidentem ještě nějakou dobu zabývat. Výtržníci mají být doživotně vykázáni ze stadionu. Policie již oznámila, že identifikovala většinu zúčastněných osob. Policejní vyšetřování pokračuje. Menší pokutu dostala i pražská Sparta, jejíž příznivci rovněž vtrhli na hřiště. Slavia Praha očekává v důsledku výtržností ztráty v celkové výši 50 milionů korun (přibližně 2 miliony eur).

Vyčíslení škod při požáru lesa v Českém Švýcarsku.

Národní park odhaduje škody způsobené lesním požárem na začátku května na 15 až 20 milionů korun, tedy až 800 tisíc eur. Jedná se především o škody způsobené požárem v lese, ale také o náklady na likvidaci požáru. Národní park nyní uplatňuje nárok na pojistné plnění.

Současně národní park oznámil, že postižená oblast mezi obcemi Rynartice a Chřibská zůstane delší dobu uzavřena. Důvodem je riziko dalších škod způsobených padajícími stromy, ale možné jsou i pády skal. To se nyní musí prošetřit. Je také třeba vyčistit cesty a pokácet ohrožené stromy. Požár zasáhl také mnoho cest. Požár zničil také mladé buky a jedle, které byly staré pouze 10 až 15 let.

Požár vypukl 2. května v členitém terénu. Do 7. května, kdy byl požár díky příchodu deště definitivně uhašen, bylo nasazeno 2 581 hasičů. Vrtulníky shazovaly na požářiště téměř 3 miliony litrů vody. Navzdory obtížnému terénu se podařilo šíření požáru zastavit po 52 hodinách. Požár zasáhl 100 hektarů lesa, což je desetkrát méně než obrovský lesní požár v létě 2022.

Česko bojuje o prioritní oblasti pro větrnou energetiku

Česká ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj vymezila 80 oblastí pro rychlejší výstavbu větrných elektráren a 14 oblastí pro výstavbu fotovoltaických systémů. Rozhodnutí o prioritních oblastech do konce srpna je podmínkou pro získání dotací z EU. V současné době probíhá řízení o připomínkách veřejnosti.

V Ústeckém kraji jsou plánovány dvě plochy: jedna u Kryštofových Hamrů v Krušných horách a jedna u Podbořan v okrese Louny. Další se nachází převážně ve Středočeském kraji, ale v blízkosti kultovní hory Říp. Ústecký okresní úřad tuto lokalitu odmítá. Výhrady má správa i k lokalitě v Krušných horách kvůli blízkosti armádní radiostanice. V okrese Liberec jsou větrné elektrárny plánovány v bývalé zakázané oblasti Ralsko a na Semilsku.

Proti výstavbě větrných elektráren však v současnosti vede kampaň motoristický politik Filip Turek. Turek je vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Zelenou dohodu, ačkoli je jejím zapřísáhlým odpůrcem. Ve skutečnosti se chtěl stát ministrem životního prostředí, ale prezident Petr Pavel ho odmítl. Turek chce nyní pomocí nového stavebního zákona zajistit, aby se navzdory prioritním oblastem stavělo méně větrných turbín. V zákoně chce zpřísnit předpisy o vzdálenosti. Chce, aby větrné elektrárny v prioritních oblastech byly vzdáleny od obytných budov nejméně 900 metrů. Mimo prioritní oblasti by vzdálenost měla být 1,2 kilometru, pokud větrná turbína není vyšší než 240 metrů.

Česká republika je v oblasti výstavby větrných elektráren daleko za ostatními zeměmi Evropské unie. K dnešnímu dni je v zemi v provozu něco málo přes 200 větrných turbín. Ty vyrábějí přibližně jedno procento elektrické energie v České republice. Pro splnění závazku 3 gigawattů instalovaného výkonu by bylo třeba postavit dalších 500 až 600 větrných turbín.

Ministr průmyslu Karel Havlíček již dříve uvedl, že cíl 30 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 deklarovaný předchozí vládou není dosažitelný. Česká republika v současné době vyrábí 18 procent energie z obnovitelných zdrojů. Dominuje jaderná energie, na druhém místě je výroba elektřiny z uhlí. Česká republika však chce v roce 2030 postupně ukončit výrobu elektřiny z uhlí.

Větrné turbíny údajně nejsou v České republice populární. Průzkum institutu STEM/MARK však ukazuje jiný obrázek. Podle něj má 74 % respondentů pozitivní názor na větrnou energii. Ještě větší oblibě se těší vodní a solární elektrárny. Jaderné energii jsou velmi nakloněny dvě třetiny respondentů. Nejméně oblíbené je uhlí, které příznivě hodnotí pouze 23 procent respondentů.

Česká republika podporuje vesnické prodejny

Ústecký kraj se opět zapojil do programu Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu venkovských prodejen. Konkrétně se okres uchází o 3,8 milionu korun (necelých 160 tisíc eur), které dostanou prodejny v obcích do 1000 obyvatel. Od zahájení programu v roce 2021 už okres rozdělil 17 milionů korun (700 tisíc eur) mezi 200 prodejen v regionu. Peníze mají být použity na mzdy prodavačů, energie, náklady na telefon a internet nebo poplatky za pokladny. Každá prodejna může získat 20 až 100 tisíc korun (800 až 4100 eur). Podmínkou je, aby prodejny prodávaly především potraviny, nápoje a tabákové výrobky.

Počet prodejen s plochou do 400 metrů čtverečních v celé České republice v roce 2023 činil 11 701, což je o více než 2 000 méně než v roce 2017. Od té doby se však pokles zpomalil. Ve srovnání s rokem 2019 bylo prodejen jen o 400 méně.

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)