Mezitím v Česku... 21/26
29.05.2026
Sudetští Němci doufají v opakování v České republice
Toto je již třetí zpravodaj, ve kterém je výrazně zmíněn Sudetoněmecký den v Brně. Pokud se ptáte proč, protože se zdá, že pro náš pohraniční region má druhořadý význam, tentokrát tomu tak není. Jak nádherné znamení pozvání sudetských Němců do České republiky, kteří byli v Brně často označováni jako "naši krajané", tak politické spory kolem něj měly velký dopad na německo-české vztahy. Vyvolaly v české společnosti intenzivní diskusi, jejíž (doufejme, že pozitivní) důsledky budeme moci pravděpodobně zhodnotit až s odstupem několika let. Níže najdete také několik osobních dojmů z místa.
Sudetoněmecký den v Brně začal ve čtvrtek vzpomínkovou akcí na hlavním nádraží na 5. nástupišti, odkud odjížděly transporty do koncentračních táborů. Zúčastnil se jí syn sira Nicholase Wintona, který v roce 1939 zachránil téměř 700 židovských dětí před nacisty, a také dvě z tzv. wintonových dětí. V pátek se v centru Brna konala veřejná oslava s hudbou a tancem, které se zúčastnilo i mnoho místních obyvatel.
Sobota a neděle byly hlavními dny s mnoha stánky, akcemi a několika projevy českých a německých představitelů ve výstavní síni, které podle osobních odhadů navštívilo kolem 2000 lidí. Český spisovatel a odpůrce komunistického režimu Milan Uhde byl oceněn Cenou Karla Velikého Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Národní socialisté vyvraždili 18 členů Uhdeho rodiny, on se však po celý život věnoval práci na usmíření.
Kromě toho se v sobotu uskutečnil brněnský Pochod smíření Pohořelice (Pohrlitz) - Brno, který pořádá organizace Meeting Brno a kterého se zúčastnilo asi 1 300 lidí nebo se ho zúčastnili všichni. Setkání bylo zakončeno v pondělí pietním aktem za oběti národního socialismu před Kaunitzovým domem, bývalým sídlem gestapa v Brně.
Předem obávané protiprotesty byly omezené. Na pietních akcích a pochodu smíření bylo někdy několik desítek, jindy až 200 protestujících. Jednou z akcí, o které se hodně diskutovalo na sociálních sítích, bylo vztyčení symbolické zdi z kartonových krabic před výstavištěm. Návštěvníci Sudetoněmeckého dne si jí však nevšimli, protože se nacházela v hale na druhém konci výstaviště. Místo toho byli pravděpodobně podrážděni návštěvníci festivalu anime, který se konal ve stejnou dobu. Vzhledem k jejich kreativnímu oblečení to bylo pravděpodobně oboustranné.
Největší protiakce se konala v neděli v centru Brna, kde se asi 2500 lidí z celé České republiky zúčastnilo mítinku pořádaného především KSČM a následné demonstrace. Ta se však konala daleko od výstaviště. Obvykle se podobné kontraprotesty vždy snaží dostat na dohled a doslech svých odpůrců, ale v tomto případě tomu tak nebylo. Pravděpodobně šlo hlavně o obraz pro média a možná také o vnitřní soudržnost upadající strany.
Sudetští Němci však doufají, že se to v České republice bude opakovat. V roce 2027 se Sudetoněmecký den opět uskuteční v Bavorsku, v Norimberku. Poté by však bylo dobré organizaci vystřídat, uvedl předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt v Bavorském rozhlase. V České republice projevilo zájem o pořádání akce několik měst.
Schluckenauer Zipfel čeká pětiměsíční uzavírka silnice
Od 1. června čeká motoristy a obyvatele na okraji Schluckenauer Zipfels pětiměsíční období utrpení. Důvodem je pětiměsíční uzavírka státní silnice č. 9 mezi Svorem a Novou hutí. Je to nutné, protože Ředitelství silnic a dálnic ČR buduje obchvat obce Svor. Náročný terén nedává jinou možnost než rozsáhlý obchvat.
"Devítka" je hlavní spojnicí silniční dopravy do a ze šluknovského výběžku s českým vnitrozemím. Jako státní silnice je určena i pro velké nákladní automobily s hmotností nad 7,5 tuny. Některá z těchto vozidel využívají silnici "9" také pro tranzit dále do Německa. Tato nákladní vozidla musí být nyní přesměrována. Zejména tranzitní nákladní vozidla by měla od pondělí jezdit po okolí. Na objízdné trase je třeba počítat se zvýšeným provozem. Turisté a jednodenní výletníci ze Saska by se jí proto měli vyhnout. Aby se nemuselo jezdit po velmi malých silnicích, byla silnice z Horní Světlé pod Luží přes Novou huť do Kytlic označena jako jednosměrná ve směru na Kytlice.
V obcích podél objízdné trasy, ale i jinde na Šluknovsku vyvolal plán na uzavření silnice předem protesty. Dozvěděly se o něm až z médií a stále kritizují nedostatečnou komunikaci se správci silnic a dálnic. Přesto se jim společně s vedením ústeckého a libereckého okresu podařilo dosáhnout zkrácení doby trvání uzavírky z původních 24 týdnů na 20 týdnů. Měla tedy trvat pouze do 16. října. Příslušný okresní úřad v Liberci však nestanovil žádné sankce v případě překročení této lhůty.
Znovuotevření Edmundské soutěsky v červnu
Od zimní přestávky se turisté v Českém Švýcarsku museli z bezpečnostních důvodů vzdát oblíbených výletů lodí v Edmundově soutěsce. Nyní však brzy opět nastane jejich čas. Lodě by měly opět začít jezdit v červnu.
Důvodem uzavření byl balvan ve výšce asi 130 metrů nad turistickou stezkou k přístavišti lodí. Nestabilní část balvanu byla do pátku odstraněna a rozdrcena specializovanou firmou. Zbytek balvanu byl zajištěn a opatřen sítí, která zadrží případné uvolněné kameny.
"Rádi bychom otevřeli začátkem června, ale stále čekáme na geologický a dendrologický posudek," uvedla v Českém rozhlase starostka Hřenska Kateřina Horáková.
Od znovuotevření po velkém lesním požáru v létě 2022 mohou turisté do Edmundovy soutěsky vstupovat pouze ve skupinách a pod odborným dohledem, protože stále hrozí nebezpečí pádu skal. Správa Národního parku České Švýcarsko pravidelně kontroluje stabilitu skal.
Obec Hřensko však oznámila, že brzy bude zprovozněn rezervační systém, takže vstup do soutěsky bude možné pohodlně rezervovat i online. Očekává se také, že se počet vstupů mírně zvýší, ale zůstane omezený.
Od Velkého pátku je v provozu i Wilde Klamm, kde jsou v provozu také lodě, ale stále je možné se na ni dostat pouze z dolního přístaviště. Pěší turisté se k němu dostanou buď z Mezné, nebo z Růžové.
Projekt Posun přinesl Ústí významnou muzejní cenu
Projekt "Království mýdlových bublin" v Okresním muzeu v Ústí nad Labem byl oceněn českou muzejní cenou "Gloria musealis". Pojednává o práci podnikatelské rodiny Schichtů, která vyrostla na Schreckensteinu s výrobou kosmetiky, drogistického zboží a olejů. Později se Schichtové dokonce spojili a vytvořili nadnárodní skupinu Unilever, která existuje dodnes.
Název projektu je zároveň názvem dokumentárního filmu o rodině Schichtů, který měl loni po sedmi letech natáčení premiéru. Podle Martina Krska z ústeckého muzea je to však pouze slavný závěr projektu. Hlavní náplní práce pracovníků muzea, k nimž patří Krsek a další, například Tomáš Okurka, byla téměř dvacetiletá snaha o obnovení kontaktu s rodinou Schichtů a získání její důvěry. Rodina byla po roce 1945 odsunuta a o svůj majetek v Československu přišla. Vztah rodiny k událostem 30. a 40. let 20. století nebyl jednotný. Jedna část rodiny uzavřela pakt s národními socialisty, zatímco jiná otevřeně podporovala československý exilový odboj.
Mimochodem, dokumentární film bude promítán 5. listopadu v rámci Dnů česko-německé kultury 2026 v Drážďanech.
Lázeňské město Teplice trpí íránským konfliktem
Válka mezi USA a Íránem má dopad i na lázeňství v severočeských Teplicích. Lázeňské město je tradičně cílem mnoha hostů z arabských zemí, zejména z Arabského poloostrova. Tito hosté však v současné době nepřijíždějí. "V současné době máme jen několik klientů z Blízkého východu. Konflikt má velký vliv na to, zda k nám mohou lidé cestovat, tedy zda vůbec existují letecké spoje," cituje lázeňská společnost Ivetu Slížkovou. Teplice nyní doufají v české klienty, alespoň ty, kteří by jinak cestovali na Blízký východ. Zda plán vyjde, se teprve uvidí. Zastřešující organizace už nyní očekává slabou sezonu.
Tchajwanská společnost plánuje velkou investici na severu Čech
Chystané otevření polovodičového závodu společnosti ESMC v Drážďanech bude mít dopad i na severní Čechy. Česká republika se opakovaně nabídla dodavatelským firmám. Nyní tchajwanská společnost i-TRANS Global plánuje na severu Čech své evropské logistické centrum pro polovodičové chemikálie. V současné době hledá vhodný areál o rozloze téměř 17 000 metrů čtverečních.
Firmu podporuje ústecký kraj a státní agentura CzechInvest, která jí s přestěhováním pomáhá. Logistické centrum má být podle plánu uvedeno do provozu na začátku roku 2028. i-TRANS hodlá do centra investovat 20 milionů eur. Cílem je vytvořit 60 pracovních míst.
Ve druhé fázi i-TRANS předpokládá hlubší spolupráci s českými chemickými výrobci. Vedle blízkosti Drážďan je orientace průmyslu v ústeckém okrese na chemický sektor druhým hlavním důvodem vzniku centra v severních Čechách.
Osobní dojem ze Sudetoněmeckého dne
Jako návštěvník na místě bych zde rád přidal několik osobních dojmů: Bohužel stále rozšířená představa o Sudetoněmeckém landsmanšaftu (SdL) jako o útočišti pro ty, kteří hrají vyhnání na vrub zločinům nacionálního socialismu a chtějí zpět svůj bývalý majetek, je (dnes již) zcela mylná. V posledních 25 letech se zejména Bernd Posselt jako předseda postaral o to, že se SdL stala spíše nepohodlným útočištěm pro zaryté revanšisty a staré nacisty. Na tribunách, na akcích ani u piva jsem neslyšel nic, co by takové názory odráželo.
Ve všech projevech z německé strany byly bez výjimky na prvním místě jmenovány zločiny nacistů a spoluvina sudetských Němců. Utrpení při vyhnání nebylo zamlčováno, ale vždy bylo dáváno do tohoto kontextu. V duchu německo-české deklarace z roku 1997 se jasně ukázalo, že se nemusíme shodnout na hodnocení minulosti, ale přesto chceme pracovat na společné budoucnosti v dobrém sousedství. To neznamená zapomenout nebo udělat tlustou čáru za minulostí, ale spíše společné, nezaujaté zkoumání minulosti. Zejména Bernd Posselt opakovaně zdůraznil, že nejde o vinu a obviňování, ale o poučení, které je třeba z událostí vyvodit, abychom se z nich poučili pro budoucnost. Například v souvislosti s Benešovými dekrety bylo zdůrazněno, že není snaha o jejich revizi, ale že jejich základní přístup kolektivní viny a kolektivního trestu nelze v osvícené společnosti v žádném případě akceptovat. Obávám se však, že obojí prostě není mrtvé.
Všichni čeští řečníci zdůrazňovali význam smíření, vyrovnání a odpuštění a bylo příjemné sledovat, jak každou jejich větu publikum horlivě aplaudovalo (ještě před překladem). Měl jsem dojem, že přítomní sudetští Němci byli za pozvání do České republiky nesmírně vděční. Jsou skutečnými německo-českými staviteli mostů a to jim bylo ke cti.
Rüdiger Kubsch