Mezitím v Česku... 26/26
03.07.2026
Český teplotní rekord v severních Čechách
Nejteplejší místo v České republice, kde kdy byla naměřena teplota, se od neděle nachází v severočeských Doksanech. 28. června vystoupila teplota v tamní měřicí stanici na 41,9 stupňů Celsia. Nejvyšší teplota vůbec tak byla poprvé naměřena v červnu.
To, že byl nový rekord zaznamenán právě v Doksanech, má své důvody v některých místních zvláštnostech. Měřicí stanice leží v nadmořské výšce 158 metrů a je tak nejníže položenou v celém Česku. Doksany se navíc nacházejí v srážkovém stínu Krušných hor a častěji než jinde zde panuje bezvětří, jako tomu bylo právě v neděli. Teplota ve městech je navíc obvykle o 1,5 stupně vyšší než na venkově.
Spolkový záslužný kříž pro Kristinu Kaiserovou
Historik Kristina Kaiserová byla spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem vyznamenána Spolkovým záslužným křížem. Kristina Kaiserová obdržela toto vyznamenání za své zásluhy o usmíření mezi Němci a Čechy. „Toto ocenění zároveň vyzdvihuje její často dobrovolné úsilí v oblasti česko-německých vztahů a bádání o společné historii,“ píše dále Steinmeier. Kaiserová převzala Spolkový záslužný kříž z rukou německého velvyslance v Praze Petera Reusse.
Kristina Kaiserová se narodila v roce 1956 ve Varnsdorfu a vystudovala historii a češtinu na Karlově univerzitě v Praze. Po sedmi letech strávených v archivu v Děčíně přešla v roce 1990 na univerzitu v Ústí, nejprve jako odborná asistentka na katedře historie Pedagogické fakulty. Kromě toho se stala vědeckou sekretářkou Ústavu slovansko-germánských studií, který od roku 2006 až dodnes vede.
Zasloužila se především o založení Collegium Bohemicum, které připravilo a v roce 2021 otevřelo výstavu o Němcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Dodnes je předsedkyní správní rady Collegium Bohemicum. Její angažovanost však sahá ještě mnohem dál. Vědecky se zabývala především dějinami Ústí (Aussig), ale i celého saského a českého pohraničního regionu.
Po celá desetiletí také dobrovolně organizovala úspěšný jazykový kurz Colloquia Ustensia, který se každoročně v létě konal v Ústí. Zároveň se dodnes angažuje v mnoha německo-českých iniciativách a neustále podněcuje spolupráci.
Češi jezdí na dovolenou častěji než Němci
Letní prázdniny začaly, v České republice jako každý rok 1. července. Podle průzkumu Holiday Barometer se v nadcházejících týdnech chystá na dovolenou 8 z 10 dotázaných v České republice. Česká republika je tak mezi jedenácti sledovanými evropskými zeměmi jednou z těch, kde se na dovolenou těší nejvíce. Více dovolené si dopřávají už jen Italové, píše deník Děčínský deník, který cituje výsledky průzkumu. V bývalé světové jedničce v dovolených, Německu, plánuje letní dovolenou už jen 7 z 10 dotázaných.
Hlavním důvodem této zdrženlivosti jsou především finanční problémy. V České republice to uvedlo 62 procent respondentů z těch 20 procent, kteří na dovolenou nejezdí. 46 procent má pro svou zdrženlivost osobní důvody. Bylo možné uvést více odpovědí.
Radost Čechů z dovolené se netýká pouze letních prázdnin. Podle Holiday Barometeru jezdí téměř dvě třetiny respondentů na dovolenou dvakrát nebo i častěji ročně. I tato hodnota je v Německu nižší. Polovina dotázaných z Česka tráví alespoň část dovolené v tuzemsku. V Itálii, Španělsku a Francii je to s 7 z 10 dotázaných výrazně více. Také 56 procent dotázaných Čechů vidí svou ideální dovolenou v zahraničí. Pouze 3 z 10 nejraději cestují po vlastní zemi.
I to může mít finanční důvody, protože silný kurz koruny (v současné době stojí jedno euro 24,2 korun) způsobuje, že dovolené v zahraničí jsou levnější. Před deseti lety si dovolenou v zahraničí mohlo dovolit pouze 3 z 10 dotázaných. Podle cestovní kanceláře Invia utratí česká rodina na dovolené u moře, tedy v zahraničí, v průměru 69 000 korun, což odpovídá přibližně 2 850 eur.
Hřensko rozšiřuje zákaz používání petard
Pohhraniční obec Hřensko (Herrnskretschen) rozšířila platný zákaz petard na celé území obce. Změna dosavadního nařízení byla nutná kvůli novému zákonu, který mimo jiné zakazuje používání pyrotechniky v blízkosti nemocnic nebo domovů pro seniory. V Hřensku se sice nenachází ani jedno, ani druhé, ale obec byla jednou z mála, která měla zákaz používání petard již před přijetím zákona, a nyní musela své nařízení odpovídajícím způsobem upravit. Zákaz nyní platí na celém území obce. Patří sem i cesta k Pravčické bráně, kterou každoročně navštíví přes 100 000 lidí. Tam však platí také lesní zákon a zákon o ochraně přírody, které rovněž zakazují používání pyrotechniky.
Nová vyhláška povoluje používání soukromých ohňostrojů pouze v zastavěných oblastech, a to pouze během přechodu ze starého do nového roku.
Silně vytížené nouzové ubytovny v Krkonoších
Nouzová útočiště by měla být, jak již název napovídá, využívána pouze v nouzových situacích. Jak informuje veřejnoprávní Česká televize, správa Krkonošského národního parku si však stěžuje na záměrné zneužívání těchto zařízení. Nouzová útočiště jsou proto využívána až příliš často. „Vlastně jsou tato útočiště určena k tomu, aby v nich lidé našli úkryt před špatným počasím. Tam si pak člověk může obléknout suché oblečení a sníst si svačinu,“ vysvětluje mluvčí národního parku Radek Drahný. Při současném způsobu využívání pak pro ty, kteří jsou skutečně v nouzi, už nezbývá vůbec žádné místo. Kromě toho toto intenzivní využívání přispívá k nápadnému znečištění v okolí úkrytů. Jelikož nejsou vybaveny toaletami, hosté vykonávají své potřeby kdekoli v okolí. Zůstávají tam pak papírové kapesníky a další odpadky.
K přenocování jsou určeny horské chaty. Zde se však zjevně střetávají zcela odlišné představy o horské turistice. Jak dále ukazuje televizní reportáž, přenocování pod širým nebem nebo v nouzových přístřešcích je nedílnou součástí horské turistiky. „Pro nás jsou horské chaty spíše nouzovým řešením,“ řekla v televizi Anna z Prahy. Často je to také otázka peněz.
Celkem je v Krkonoších přes 20 takových jednoduchých ubytoven, kde mohou přenocovat lidé hledající útočiště. Při „zneužití“ však nehrozí žádné nebezpečí. Na exponovaných místech provádějí kontroly strážci národního parku. Pro celý národní park je však k dispozici pouze 19 strážců. Prosazování výlučného nouzového využití by tedy nebylo vůbec možné.
Na rozdíl od Krkonoší je přenocování v jednoduchých ubytovnách na české straně Krušných hor vítáno. Tam zejména turistický svaz prosazuje zřizování různých jednoduchých možností přenocování na jednu noc. Ty jsou také vybaveny toaletami. Jsou určeny především pro příznivce dálkových túr, které již několik let zažívají rozmach. Krkonošemi vedou různé dálkové turistické trasy. Jednou z nich je „Stezka Českem“.
Korunována nejlepší zmrzlinárna
Nejlepší zmrzlinu v Ústickém kraji najdete v malé vesničce Radejčín, která je známá především díky stejnojmennému dálničnímu tunelu vedoucímu pod Českým středohorím. Nyní této vesničce dělá čest také místní kavárna „Kolotočka“. Čtenáři deníku Ústecký deník ji s 52 procenty hlasů zvolili na první místo v žebříčku nejlepších zmrzlináren. Jen těsně za ní se umístil loňský vítěz „Zmrzlina z Garaže“ ze Svádova, čtvrti Ústí ležící na pravém břehu Labe. Pro zmrzlinu z garáže hlasovalo 45 procent. Zmrzlinárna se nachází na výhodném místě u cyklostezky podél Labe. V rámci hlasování byly navrženy i další zmrzlinárny, které však získaly jen málo hlasů.