Mezitím v Česku... 31/26
21.08.2026
Česká republika si připomíná potlačení Pražského jara
V pátek se na mnoha místech v České republice vzpomínalo na násilné potlačení Pražského jara. V noci z 20. na 21. srpna před 58 lety začala invaze vojsk Sovětského svazu, Polska, Maďarska a Bulharska do Československa s cílem potlačit tamní pokus o reformu socialismu. Při tom zahynulo 58 lidí. Do konce roku 1968 si invaze vyžádala dalších 50 obětí.
Tímto vpádem skončilo takzvané Pražské jaro pod vedením generálního tajemníka Komunistické strany Alexandra Dubčeka, který zemi přinesl zejména v první polovině roku 1968 nebývalé svobody, jako je svoboda tisku a svoboda cestování, ale také pestrou škálu filmů a knih, které jsou významné dodnes. Okupace, která měla původně trvat jen dočasně, skončila až po roce 1989, kdy tehdejší Československo vyjednalo urychlený odchod sovětských vojsk.
Vzpomínkové akce se zúčastnili významní politici, ale i desítky tisíc lidí. Ve svém projevu před budovou Českého rozhlasu prezident Petr Pavel zdůraznil výjimečnou roli rozhlasových novinářů při informování občanů o průběhu invaze. „Český rozhlas i Česká televize hrají i dnes významnou roli v českém mediálním prostoru, a to nejen v oblasti zpravodajství, ale také v investigativní žurnalistice, vzdělávání, kultuře a sportu,“ zdůraznil Pavel. Veřejnoprávní média jsou dnes podle Pavla vystavena politickému tlaku, který má omezit jejich svobodu a nezávislost. Odkázal přitom na rozhodnutí české vlády zrušit koncesionářské poplatky a financovat rozhlas a televizi přímo ze státního rozpočtu. „Jsou s námi – buďte s nimi!“, vyzval prezident v narážce na heslo rozhlasových novinářů z roku 1968 („Jsme s vámi, buďte s námi!“). Také předseda Senátu Miloš Vystrčil z opoziční ODS spojil připomínku invaze z roku 1968 s kritikou nového zákona o rozhlase a televizi. „Nezávislá média a odvaha jsou prvními cíli moci, která chce normalizovat,“ řekl.
Na vzpomínkové akci se objevili i vládní politici, kteří si museli vyslechnout pískot. Premiér Andrej Babiš se omluvil. Na jeden z nejdůležitějších pamětních dnů v České republice si naplánoval cestu do jižních Čech.
Státní muzea a galerie jednou měsíčně zdarma
Státní galerie a muzea v České republice bude možné od září navštěvovat zdarma každou první neděli v měsíci. Oznámil to ministr kultury Oto Klempíř. Prvním dnem s volným vstupem je tedy 6. září. Novinka platí prozatím do konce roku. Ministr však usiluje o trvalé řešení. Seznam institucí, kterých se tato změna týká, zveřejnilo ministerstvo kultury na své facebookové stránce. Patří mezi ně mimo jiné pět objektů Národní galerie v Praze, čtyři objekty Moravské galerie v Brně a dva objekty Uměleckého muzea v Olomouci. Bezplatný vstup první neděli v měsíci je k dispozici také ve Státním muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou (Gablonz). „Cílem je zpřístupnit kulturu co nejširšímu spektru lidí,“ uvedl ministr.
Tato novinka navazuje na pilotní projekt z jara, kdy byly každou první neděli v měsíci zdarma otevřeny státní galerie, druhou neděli největší státní muzea a třetí neděli regionální muzea. Návštěvnost se tím ve srovnání s ostatními nedělemi výrazně zvýšila. Dne 30. srpna a 27. září budou zdarma otevřeny také státní zámky a hrady. Za to mají tato zařízení obdržet státní kompenzační platby.
Severní část pražského okruhu by se měla začít stavět v roce 2028
Stavba dosud chybějícího severního úseku pražského okruhu by měla začít za dva roky. Jak informuje Státní správa silnic a dálnic (ŘSD), do konce roku 2027 by mělo být vykoupeno až 90 procent potřebných pozemků. Poté chce ŘSD podat žádost o stavební povolení. Severní část je jedním z posledních velkých úseků okruhu, na kterém se dosud vůbec nestaví. Naproti tomu západní a jižní části jsou již delší dobu hotové, na jihovýchodě se právě staví úsek mezi dálnicí D1 směřující do Brna a obcí Běchovice.
Severní část má význam především pro napojení dálnice D8 z Prahy do Drážďan. Zejména cesta na pražské letiště by se pak výrazně zrychlila. Ministerstvo dopravy však počítá s odporem především ze strany obyvatel. Kdy přesně bude severní úsek hotový, proto zatím nelze říci.
Jak často se v České republice chodí na houby?
Čistě podle statistik chodí Češi a Češky každý rok na houby 33krát. Vyplývá to z údajů Ministerstva zemědělství, které vyhodnotila Fakulta lesnictví a dřevařství České zemědělské univerzity. Vzhledem k tomu, že mezi českou populací jsou i méně zapálení houbaři a statistika zahrnuje i děti, měl by být počet ročních houbařských výprav výrazně vyšší. Čeští houbaři by tedy mohli chodit na houby klidně dvakrát týdně. Jen v loňském roce se při tom nasbíralo 20 tun hub.
Počet houbařských výletů však klesá. Těchto 33 dní strávených sběrem hub se vztahuje k roku 2025. V roce 2024 šel statisticky každý obyvatel na houby ještě 44krát, o rok dříve dokonce 47krát. I 33 výprav na houby však výrazně převyšuje dlouhodobý průměr 24.
Z údajů vyplývá, že 65 procent lidí chodí na houby alespoň jednou za měsíc. Dalších 21 procent dotázaných uvedlo, že tak činí alespoň jednou týdně, 14 procent dokonce několikrát týdně. Naopak 25 procent dotázaných chodilo na houby jen jednou až dvakrát ročně a téměř 10 procent tuto téměř národní volnočasovou aktivitu ignoruje.
Podle statistik byli nejaktivnější houbaři v krajích Liberec, Jižní Čechy a Plzeň.
Podmínky v České republice doslova vybízejí k sběru hub. Pro soukromé účely lze sbírat neomezeně. Výjimkou jsou chráněné rostliny a oplocené pozemky. Letos však kvůli suchu pravděpodobně mnohým z toho vyprchala radost.
Rekordní účast na plaveckém závodě Gaston
Plavání po Labi „Gaston Memorial“ se letos konalo s rekordní účastí. 120 účastníků absolvovalo trasu z Ústí nad Labem do Děčína nebo alespoň její část.
Akce, která vznikla jako nápad z jednoho večera v hospodě, si díky startu nedaleko přehrady u Schreckensteinu získala určitou popularitu. V roce 2008 se vodní pólo tým po tréninku sešel v restauraci „U Gastona“ „na pivo“. Tehdy se rozproudila debata o tom, jak dlouho asi trvá přeplavat z Ústí do Děčína. „Jeden z našich vodních míčařů se pak rozhodl to vyzkoušet, a tak to všechno začalo,“ řekl deníku Děčínský deník Tomáš Česnek, organizátor plavání po Labi.
Název plavání po Labe je poctou jihoafrickému lachtanu Gastonovi, který žil v pražské zoologické zahradě v letech 1991 až 2002. Proslavil se, když při povodních v srpnu 2002 zaplavila voda areál pražské zoologické zahrady u Vltavy a Gaston se zachránil skokem do Vltavy. Poté, co se ho nepodařilo odchytit, pokračoval ve své cestě až do Wittenbergu, kde ho sice ošetřovatelé zachránili z rozvodněné Labe, ale zemřel na následky stresu a vyčerpání. Tento mořský medvěd, oblíbený mezi návštěvníky pražské zoologické zahrady, urazil při povodni na Labi, pronásledován ošetřovateli a zoology, dobrých 300 kilometrů.
.