Mezitím v Česku... 32/26
28.08.2026
Česká republika staví tři nové přehrady
Dlouhotrvající sucho probudilo i politiku v České republice. Premiér Andrej Babiš znovu aktivoval Národní koalici proti suchu, která bude v budoucnu působit pod jeho vedením a jejímž cílem je mimo jiné urychlení výstavby nových přehrad a nádrží. Většina kroků směřujících k výstavbě první nové přehrady po sametové revoluci však byla učiněna již před obnovením činnosti koalice proti suchu, takže přehrada v Nových Heřminovech se nyní nachází těsně před zahájením výstavby. Přehrada by měla být dokončena do roku 2033 a její vodní plocha bude činit 130 hektarů.
Poté budou následovat přehrady ve Vlachovicích u Zlína (156 hektarů) a v Kryřích u Louny (73 hektarů), jejichž výstavba má být dokončena v letech 2031 a 2035. Méně konkrétní jsou další přehrady v Senomatách a Šanově na hranici krajů Středočeského a Ústeckého. I ty se nacházejí v oblasti Kryry, která je z dlouhodobého hlediska jednou z nejsušších oblastí v České republice.
Aby se výstavba urychlila, předloží vláda do října nový zákon o dalších přehradách. Ve svém dlouhodobém plánu počítá česká vláda s 86 lokalitami.
Okres Děčín přichází o své největší jezero
V těchto suchých dobách, kdy je zapotřebí každá vodní nádrž, zmizelo největší jezero v Děčínském okrese. Tam, kde ještě před dvěma lety bylo 36 hektarů pokryto vodou, se nyní v nejlepším případě nachází jen mokřad – téměř 400 000 kubických metrů vody prostě zmizelo.
Jedná se o Velký rybník, doslovně „Velký rybník“, který je v němčině známý jako Bernsdorfer See. Nachází se na katastrálním území obce Rybniště (Teichstatt), na severovýchodním okraji obce. Jak již název napovídá, jde o uměle vytvořenou plochu, která byla zmíněna již v 16. století, tehdy ještě pod názvem Pelmensdorffer Teich. Tím připomínal někdejší Pelmennsdorff, který se dnes jmenuje Horní Podluží (Obergrund) a na východě sousedil s rybníkem.
Hlavním důvodem, proč je tato obrovská vodní plocha, která je dokonce klasifikována jako přírodní rezervace a představuje důležité stanoviště pro stěhovavé ptáky, orla mořského i volavku popelavou, ohrožena, je již nestabilní přehradní hráz. Když před dvěma lety hrozilo protržení přehrady, nařídila městská správa ve Varnsdorfu (Warnsdorf) vypustit vodu. Prolomení přehrady by mělo katastrofální důsledky pro sousední obce Horní Podluží a Dolní Podluží, ale také pro Varnsdorf a přilehlé obce v Sasku. Vodní masy by přirozeně následovaly tok řeky Lausur, která v České republice jako Lužnička byla jednou ze dvou řek přehrazených ve Velkém rybníku a v Großschönau se vlévá do Mandau.
Majitel však dosud nedokázal přehradu sanovat. Mezitím k tomu přispělo i velké sucho a z obrovské vodní plochy nezbylo téměř nic. To se sice s nárůstem srážek v chladných měsících opět změní. K tomu všemu je však navíc nefunkční i regulace odtoku, takže vodu nelze zadržet ani na nižší hladině. Aby se přehrada mohla opět naplnit, je zásadní oprava přehradní hráze. Majitel, jímž je vlastník varnsdorfské firmy Velveta, však ujišťuje, že se snaží o brzkou sanaci, píše deník Děčínský deník.
Zloději kabelů zastavili vlak ze Zittau do Liberce
Vlak z Liberce do Zittau by vlastně měl nyní jezdit rychle. Česko investovalo miliony do rozšíření trati z Liberce až k česko-polské hranici. I na německé straně se toho hodně událo. A nakonec se podařilo přesvědčit i polskou stranu, aby zmodernizovala krátký úsek trasy vedoucí přes její území bez zastávky. Na bývalé trati s omezenou rychlostí maximálně 30 km/h je nyní možné jet až 100 km/h.
Nyní je však vlak opět brzděn na tomto krátkém úseku vedoucím přes Polsko. Tam totiž řádí zloději kabelů. Opakovaně dochází ke krádežím optických kabelů, což způsobuje výpadky. Jelikož jízdní řád nyní počítá s vyšší rychlostí, zpoždění se navíc rychle kumulují.
Okresní hejtman Martin Půta si tento problém vzal na starost. Půta totiž pochází z Hrádku nad Nisou a má navíc dobré kontakty do Polska. Jde přece jen o trať v libereckém okrese s druhou nejvyšší vytížeností. Vlakem denně cestuje v průměru 2 500 cestujících.
Okres si přeje, aby správce tratě rychleji odstranil škody, a požaduje přeshraniční policejní spolupráci. Cílem je stabilizovat trať do začátku nového školního roku (v úterý 1. září).
Šluknov chce odkoupit panelové domy
Plánovaný odkup 400 bytů v panelové zástavbě ve Šluknově nabývá konkrétních obrysů. Jelikož město samo nedisponuje potřebnými prostředky, požádalo o podporu stát a Ústecký kraj. Jelikož stát nemohl uvolnit původně přislíbené prostředky ve výši 200 milionů korun (8,3 milionu eur), bylo rozhodnuto rozšířit fond EU „Spravedlivá transformace“ o kapitolu „Bydlení“. Rozhodnutí o přidělení prostředků se očekává v nejbližší době. Fond je vlastně určen pro oblasti, kde se dříve těžilo uhlí nebo kde se těží dodnes. To v Šluknově nikdy neplatilo. Klasické uhelné oblasti se nacházejí u Ústí a dále na západ. Severní Čechy jsou však obecně považovány za problematické, a proto se zde nachází i řada takzvaných sociálně znevýhodněných obcí.
Nejen ve Šluknově panuje velká naděje, že se podaří získat dotace. Okresní rada v Ústí již ze své strany schválila částku 60 milionů korun. Konečné rozhodnutí je na okresním zastupitelstvu. Samotné město poskytne až 30 milionů korun. Celková kupní cena činí 285 milionů korun. Koupě by se měla uskutečnit ještě v tomto roce.
Tato sídlištní čtvrť s panelovými domy nejenže potřebuje rekonstrukci, ale trpí také nevhodnou strukturou obyvatelstva. Vedle seniorů zde žijí především lidé, kteří jsou závislí na sociálních dávkách. Celkem v sídlišti žije 1 500 lidí, což představuje více než čtvrtinu obyvatel celého města. Dosavadní majitel zase vybírá za jednoduché byty, z nichž některé nutně potřebují rekonstrukci, poměrně vysoké nájemné. Jelikož příspěvek na bydlení hradí nájemné až do určité výše, má pronajímatel své peníze jisté – jedná se o obchodní model, který je v České republice velmi rozšířený.
Jakmile se byty vrátí do vlastnictví města, město chce zahájit jejich rekonstrukci. Část z nich má být také zbourána. Pro nájemníky je třeba najít dočasná řešení. Město chce především lidem znovu dát perspektivu. Ve spolupráci s okresem Ústí se mají řešit problémy těchto lidí. Okres proto právě hledá sociální pracovníky, kteří by od 1. října měli v sídlišti s lidmi pracovat. Celkem je vypsáno 7,5 pracovních míst.
Benešův most bude dražší a bude hotový později
Od jara 2025 probíhá rekonstrukce Benešova mostu v Ústí nad Labem. To znamená značná dopravní omezení, protože se jedná o jeden ze dvou silničních mostů přes Labe v tomto krajském městě. Nyní vyšlo najevo, že původně plánované znovuotevření na konci tohoto roku již nebude možné stihnout.
Důvodem byly nepředvídané události. Nejvýznamnější z nich se týkaly potrubí potoka Střibrnického, kterým potok protéká městem. Nachází se na mostní hlavici směrem do centra města. Během prací bylo zjištěno, že potrubí je v havarijním stavu. Jelikož je ve vlastnictví města, bylo nutné se s městem domluvit na jeho sanaci. Celkem to trvalo 100 dní. Ale tím to nekončí. S tímto 100denním zpožděním se nyní dostáváme přímo do chladného období, kdy není možné provádět mnoho prací, jako je například pokládka asfaltové vrstvy. V závislosti na délce mrazového období se doba do otevření prodlouží ještě o další dva měsíce, takže most bude možné otevřít až koncem května 2027.
Do té doby budou muset motoristé nadále využívat Mariánský most. Pěší a cyklisté mohou využít provizorní most vedle historického Benešova mostu.
Nejenže se odkládá znovuotevření, ale rostou i náklady. Podle okresu Ústí náklady vyskočily o zhruba 14 procent na 720 milionů korun (30 milionů eur).
Již samotný začátek výstavby mostu se natolik zpozdil, že nakonec musel být dokonce uzavřen pro těžká vozidla. Autobusy směly most přejíždět pouze samy. Rekonstrukce byla již dlouho potřebná.
Most Dr. Edvarda Beneše byl postaven v letech 1934 až 1936 a ve své době patřil k nejmodernějším ocelovým konstrukcím. S rozpětím mezi pilíři 123,6 metrů držel tehdy rekord v Československu.
Škola začíná!
Zatímco žáci v Sasku už dva týdny chodí do školy, děti v České republice si stále ještě užívají prázdniny. Pro ně to začne až příští úterý, tradičně 1. září. Starším východním Němcům to bude povědomé, protože i tady to bývalo datum zahájení nového školního roku. Žádné otravné přetahování s termíny prázdnin. Žádná škola v horkém srpnu ani v minimálně stejně horkém červenci. Dobře, na druhou stranu škola i tehdy, když si saské děti už v červnu, navíc ještě v předsezóně, mohou natáhnout nohy do písku na pláži.
Přesto se dlouhé prázdniny na pozadí vysokých teplot jeví jako zcela rozumné, zejména když to již navrhovali i politici. Pravidelně se pak ozývají varování, že děti během té dlouhé doby zapomenou vše, co se naučily. Argument tak nudně plochý jako letní mediální útlum. Co na to pak mají říkat děti z jižních zemí?
Ale pozor: i v České republice se debata o dlouhých letních prázdninách stále znovu rozhořívá. Každý rok stojí rodiče před úkolem: Co mám dělat s dětmi, které mají devět týdnů volna, zatímco moje roční dovolená stačí sotva na něco málo přes polovinu této doby? Někdy se tak práce z domova přesune na dovolenou, prázdniny se rády tráví u babičky a dědečka a letní tábory jsou vyprodány stejně rychle jako koncert skupiny Oasis.
Není proto divu, že ministr školství nedávno na svém účtu na sociálních sítích položil otázku, zda by se neměl změnit 101 let starý systém prázdnin? Například lépe rozložit velké prázdniny v průběhu roku. Vzhledem k nářkům nemalého počtu rodičů nad plánováním prázdnin byly reakce překvapivě negativní: jedni ministra podezřívali, že chce prázdniny zkrátit, druzí mu vyčítali, že je chce prodloužit, a všichni ho prohlásili za blázna. Proto ministr nyní v rozhovoru objasnil, že se vůbec nic nezmění a vše zůstane tak, jak to vždy bylo. Velké prázdniny v České republice zůstanou velké a i v budoucnu budou trvat od 1. července do 31. srpna.