Mezitím v Česku... 33/26
04.09.2026
Exhumace ostatků Jana Masaryka
Téměř 80 let po jeho smrti byly exhumovány ostatky bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka. Za tímto účelem byla otevřena rodinná hrobka na hřbitově v Lánách u Kladna. V této obci se nachází letní sídlo českých prezidentů.
Syn prvního prezidenta Československa Tomáše Garrigue Masaryka zemřel v noci na 10. března 1948 v důsledku pádu ze svého služebního bytu na ministerstvu zahraničí v Praze. Jeho tělo bylo nalezeno pod otevřeným oknem koupelny. Oficiálně se hovořilo o sebevraždě. Jen několik týdnů předtím se v Československu násilím chopila moci Komunistická strana. Jan Masaryk byl jedním z mála zbývajících nezávislých ministrů v převážně komunistické vládě a díky svému renomé a oblibě u obyvatelstva měl vliv, který nelze podceňovat. V tomto ohledu mohla smrt Masaryka komunistickým vládcům jen vyhovovat.
Po exhumaci má následovat vyšetřování s využitím nejmodernějších policejních metod, jehož cílem je objasnit okolnosti Masarykovy smrti. Důvodem pro vyšetřování jsou navíc nové poznatky a dokumenty. Patří mezi ně mimo jiné překlady dokumentů z diplomatických archivů ve Francii, USA a Velké Británii.
Soukromá spotřeba pohání růst české ekonomiky
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,9 procenta. Ve srovnání s prvním čtvrtletím se hospodářský výkon zvýšil o 0,4 procenta. Růst byl podpořen především soukromou spotřebou, která meziročně vzrostla o 2,7 procenta. K dobrému výsledku české ekonomiky přispěl také nárůst hrubých investic do fixních aktiv o 7,1 procenta. Státní spotřeba vzrostla o 1 procento. Hrubá přidaná hodnota se oproti stejnému čtvrtletí loňského roku zvýšila o 1,8 procenta. K tomuto nárůstu přispěl především průmysl, obchod, doprava, cestovní ruch a odvětví informačních a komunikačních technologií. Zaměstnanost vzrostla o 1,5 procenta a počet odpracovaných hodin se zvýšil o 2,8 procenta.
Analytici očekávají i za celý rok růst těsně pod 2 procenty. V obtížném globálním prostředí je to podle nich velký úspěch. Za rizikové faktory se kromě války na Blízkém východě považuje také slabá německá ekonomika, s níž je česká ekonomika úzce propojena.
To, že se české ekonomice přesto daří mnohem lépe než té německé, je dáno i nadále nezpomalující se soukromou spotřebou. Reálné mzdy již nějakou dobu rostou a inflaci se daří udržet pod kontrolou i přes zvýšené ceny ropy. V této situaci domácnosti doháněly mnoho nákupů, které v době galopující, výrazně dvouciferné inflace nebyly realizovány.
Spotřeba by se však v dohledné době měla oslabit, protože domácnosti se chtějí ve větší míře věnovat spoření.
Mauzoleum Dittrich dostává zpět olovnatá skleněná okna
Mauzoleum průmyslnické rodiny Dittrichů v Krásné Lípě na okraji Českého Švýcarska se dočká návratu svých olovnatých vitráží. To je možné díky tomu, že v muzeu v Rumburku (Rumburg) byla nalezena originální skica z roku 1888. Z ní vyplývá, že okna měla neobvykle bohatou výzdobu, uvádí zpráva Českého rozhlasu.
Obnova vitráží bude dalším krokem v rámci restaurování hrobky, které již několik let probíhá a bude ještě stát značné finanční prostředky. Letos byla konečně dokončena oprava střechy, takže nyní poprvé po mnoha letech dovnitř neproniká dešťová voda. Již byly obnoveny kovové dveře i celá přední fasáda.
Vlastníkem hrobky je město Krásná Lípa, které by v příštích letech rádo mauzoleum kompletně zrekonstruovalo. Kromě vitráží to zahrnuje i celé vnitřní vybavení včetně fascinujících zlatých mozaik v suterénu. Fascinující je především rozmanitost odstínů zlata. Obnovena má být také sousední topírna s komínem. Hrobka byla vytápěna důmyslným systémem, který zajišťoval stabilní teplotu uvnitř. Architektem mauzolea byl Julius Carl Raschendorff, známý především díky berlínské katedrále.
U Lovosic byla zahájena výroba cementu snízkými emisemi CO2
Švýcarský stavební koncern Holcim uvedl ve svém závodě v severočeských Čížkovicích u Lovosic do provozu moderní výrobní linku na výrobu cementu s nízkými emisemi. Výroba cementu bude v budoucnu probíhat na bázi kalcinované hlíny, která nahradí cementový slínek. Nová technologie má snížit emise oxidu uhličitého až o 30 procent, čímž se zabrání vypuštění 45 000 tun oxidu uhličitého. Podle společnosti Holcim by k dosažení takového snížení bylo nutné vysadit 2 miliony nových stromů. K výrobě kalcinované hlíny je zapotřebí pouze 800 stupňů Celsia, zatímco pro cementový slínek je nutná teplota 1 450 stupňů Celsia. Podle společnosti Holcim je tento závod prvním svého druhu ve střední Evropě. Tato technologie byla předtím testována ve Francii. Náklady na nový závod činí v přepočtu přibližně 41 milionů eur. Třetinu této částky získala společnost Holcim z modernizačního fondu českého ministerstva životního prostředí.
Společnost Holcim je v České republice třetím největším výrobcem cementu hned za společnostmi Heidelberg Cement a Cemex.
Neúroda v severních Čechách
Sklizeň v severních Čechách se chýlí ke konci a první bilance je zdrcující. V ústeckém kraji, který hraničí se Saskem, sklidili zemědělci o 15 až 20 procent méně. Zároveň byla sklizeň v severních Čechách horší než ve zbytku země. V průměru se tak sklidilo 4,77 tuny obilí na hektar. To je o 0,6 hektaru méně než celostátní průměr.
Zemědělci za špatný výsledek vinili především nedostatek srážek. Místy napadlo méně než třetina dlouhodobého průměru. Ztráty se projevily prakticky u všech plodin. Dosud nebyla sklizena krmná kukuřice, u níž se však rovněž předpokládá výrazný pokles. Obzvláště výrazný byl pokles sklizně cukrové řepy. Zemědělci nyní očekávají problémy i s krmivem pro zvířata, protože se podařilo vyprodukovat méně sena.
Děčínská autobusová flotila bude téměř kompletně elektrická
Děčín pořizuje do konce roku 2029 nové elektrobusy pro svou městskou hromadnou dopravu. Poté budou v tomto městě s necelými 50 000 obyvateli s několika výjimkami jezdit již pouze autobusy s elektrickým pohonem. V aktuálním výběrovém řízení město oznamuje nákup celkem 21 autobusů s elektrickým pohonem, mezi nimiž jsou kromě 18 metrů dlouhých kloubových autobusů a devíti kratších autobusů (10–11 metrů) především 12 metrů dlouhé autobusy, které jsou ve městě běžné. Díky své poloze na okraji Českého středohoří a Lužických pískovců zahrnuje síť linek také silnice s prudkými stoupáními, pro které jsou nezbytné odpovídajícím způsobem kratší autobusy. První nové autobusy by měly být dodány do konce října 2027. Město počítá s pořizovací cenou téměř 250 milionů korun (téměř 10,5 milionu eur). Na financování chce Děčín požádat o prostředky z modernizačního fondu.
Dosud má Děčín v městské hromadné dopravě již 21 elektrických autobusů. Autobusy značky MAN jsou od srpna nasazeny v zkušebním provozu.