Mezitím v Česku... 39/26
16.10.2026
Senzace v komunálních volbách v Ústí
Strana ANO českého premiéra Andreje Babiše utrpěla o uplynulém víkendu v komunálních volbách porážku. Ve několika velkých městech přišla o své primátory. A tam, kde dosud nevládla, jako například v hlavním městě Praze, zůstala hluboko za očekáváními. Nejtěžší porážku však ANO utrpěla v Ústí nad Labem. Tam senzačně zvítězila opoziční koalice Jedno Ústí s absolutní většinou hlasů. Z toho vyplývá neuvěřitelných 22 křesel v novém městském zastupitelstvu, o tři více, než je potřeba k absolutní většině. Ústí nad Labem bylo dosud pro ANO považováno za bezpečnou baštu, kde po dvě volební období, tedy celkem osm let, měla svého primátora Petra Nedvědického. Již v roce 2014 se do čela města dostal primátor z řad ANO a strana měla rozhodující vliv na dění ve městě i v následujících letech až do roku 2018. V tomto smyslu končí více než dvanáctiletá éra ANO. Ale i v parlamentních a krajských volbách byla ANO v Ústí většinou již předem považována za jistého vítěze. Od roku 2020 ANO obsazuje také funkci krajského hejtmana.
To, že by koalice Jedno Ústí přesto mohla zvítězit, byla možná vlastně jen malá naděje opozice. Vítězství s absolutní většinou je naproti tomu senzací. ANO sice skončila na druhém místě, avšak pouze se šesti mandáty. Jedno Ústí by mělo obsadit i několik míst starostů městských částí. Jako nový primátor (starosta) je již jistý lídr kandidátky Tomáš Vohryzka. Dosavadní šéf městských služeb se vypracoval na schopného volebního bojovníka. Skutečným vítězem je však celá koalice. Bez dohody tolika stran na společné kandidátce by opozice možná neuspěla. Seznam sdružuje jak Piráty a Zelené, kteří stojí relativně daleko vlevo, přes pragmatické středové strany, jako je strana starostů STAN nebo Občanské fórum Ústí, až po liberálně-buržoazní strany, jako jsou křesťanští demokraté, TOP 09 nebo nově založená strana Naše Česko. Většina zvolených zástupců Jedno Ústí má dlouholeté zkušenosti nejen v komunální politice.
ANO však ztratilo vedení města nejen v Ústí. Ani v Děčíně pravděpodobně v budoucnu nebude vládnout primátor z řad ANO. Dosavadní primátor Jiří Anděl sice s ANO volby opět vyhrál, získal však pouze 7 mandátů. Čtyři další kandidátní listiny pod vedením strany Volba pro město se nyní spojily a chtějí sestavit radu bez ANO.
V dalších severočeských obcích byli starostové potvrzeni drtivou většinou. Týká se to obcí jako Česká Kamenice, Krásná Lípa a Dolní Poustevna, které jsou již delší dobu stabilně spravovány. Ve funkci však zůstávají i relativně noví starostové v Šluknově, Varnsdorfu, Krupce a Dubí. V Dubí zvítězil dosud mladý starosta Jiří Kašpar s drtivou většinou 13 ze 17 mandátů. Bývalý dlouholetý starosta Petr Pípal získal se svou kandidátkou pouze 2 mandáty. V celém Česku dosáhla volební účast 48 procent. V Teplicích může a chce dosavadní koalice stran ANO a Volba pro Teplice s primátorem Jiřím Štáblem pokračovat ve své práci.
Kromě samospráv občané volili také třetinu mandátů v Senátu, horní komoře českého parlamentu. I zde ANO zaostalo za očekáváními. Ve většině volebních obvodů sice ještě proběhne druhé kolo voleb, ale je předvídatelné, že se potvrdí současná rovnováha sil. Opozice v dolní komoře tedy má i nadále jasnou převahu a pravděpodobně bude i nadále obsazovat funkci předsedy Senátu, kterou zastává Miloš Vystřčil (ODS). Tímto způsobem ovládá druhý nejvyšší státní úřad po nezávislém prezidentovi.
Tyto volby jsou tradičně také prvním testem nálady ve společnosti pro vládu po téměř roce ve funkci. Nejen ANO utrpěla porážku. Dvě menší vládní strany v Senátu zcela vyhořely a ani v komunálních volbách se jim nedařilo.
Nejvyšší stavby v České republice byly vyhozeny do vzduchu
Se svou výškou 355 m patřily k nejvyšším stavbám v České republice: dva vysílací stožáry u Liblic nedaleko Českého Brodu, asi 30 km východně od Prahy. Včera dopoledne byly vyhozeny do vzduchu. Vysílací věže sloužily jako středovlnné vysílače a do provozu byly uvedeny v roce 1976. Provozovatel však neviděl možnost, jak je nadále ekonomicky provozovat. V roce 2021 bylo ukončeno vysílání veřejnoprávního rozhlasu a v posledních letech je pouze občas využívala jedna soukromá rozhlasová stanice.
Proti demolici se zvedl odpor. Ten byl odůvodňován tím, že se jedná o památkově chráněné stavby. Až do poslední chvíle se fanoušci pokoušeli o jejich záchranu, mimo jiné i podáním žádosti na ministerstvo kultury, avšak marně. Vysílací věže byly zničeny odstřelem několika napínacích lan. K tomu existuje i video.
Nyní nejvyšší stavbou v České republice je rovněž rozhlasový stožár, a to v Krašově u Plzně. Je vysoký 347 m a pochází rovněž ze 70. let.
Prebischtor pod lupou
Na začátku října prozkoumali čeští geologové společně se správou Národního parku České Švýcarsko a soukromou firmou Prebischtor. Využili při tom radarovou techniku a seismická měření, která prakticky umožňují nahlédnout do nitra skal, podobně jako rentgen u lékaře.
Cílem průzkumu je posoudit stabilitu této dominanty Českého Švýcarska. Před několika lety zde byly objeveny trhliny, jejichž vývoj byl nyní zkoumán. Vyhodnocení dat nyní potrvá asi půl roku.
Konec výroby obuvi značky Baťa v České republice
Výrobce obuvi Baťa se sídlem ve Zlíně patřil kdysi k nejvýznamnějším podnikům v Československu. Bratři Tomáš a později Jan Antonín Baťové dovedli firmu v době První republiky ke světové slávě. Zavedli mnoho nových výrobních metod, revolucionalizovali výrobu obuvi a svými pokrokovými nápady zásadně ovlivnili město Zlín (proto se zde rozhodně vyplatí zastavit).
V době protektorátu uprchl Jan Antonín Baťa do Jižní Ameriky, kde založil několik měst. Po válce byl koncern znárodněn. Dva synové Tomáše Bati založili během druhé světové války v Kanadě novou firmu pod svým jménem a poté se s Janem Antonínem Batou dlouhá léta soudili o práva na jméno. Po sametové revoluci firmu zpět nezískali, ale její části odkoupili.
Existovalo a stále existuje mnoho obchodů s obuví pod názvem Baťa, často na velmi prominentních místech, např. v Liberci nebo v Praze na dolním konci Václavského náměstí. Výroba obuvi se však většinou odehrávala v zemích s nízkými mzdami v Asii a Africe. V provozu zůstával pouze jeden výrobní závod v Dolním Němčí, jižně od Zlína.
Nyní společnost oznámila, že tuto výrobu uzavře, což se dotkne přibližně 100 zaměstnanců. Tím se uzavírá důležitá kapitola průmyslové historie České republiky.