Komplex muzea nabízí přehled o dějinách historie těžby cínu v Altenbergu od počátků kolem roku 1440 až do ukončení těžby v roce 1991. Ve 200 let staré prohlídkové štole "Neubeschert-Glück-Stollen" můžete obdivovat metody a nářadí používané při těžbě. Příprava rudy je vysvětlena v historickém prádle rudy na funkčním zařízení. Historie prádla sahá až do 16. století. Jedná se o poslední zachované prádlo rudy z rozsáhlého systému původních úpravárenských zařízení, a je svého druhu jedinečné v Evropě. Na celém komplexu platí výjimečné povolení dotýkat se exponátů. Výběr hornického zařízení ukazuje techniky těžby rudy v Altenbergu. Přeshraniční naučná stezka spojuje hornické památky na obou stranách hranice a ukazuje historii a rozmanitost hornictví v původním prostředí hornického regionu.

Historické prádlo cínové rudy

Celý proces a vývoj přípravy altenberských rud demonstrují historická zařízení. Drtič rudy, kde se drtila ruda na prášek, ale i další zařízení na vymývání rudy názorně ukazují návštěníkům namáhavou práci horníků. Technickohistorická část je doplňována mimořádnými výstavami.v horním patře památkově chráněné budovy.

Prohlídková štola

Hned vedle historické přípravny je vchod do štoly "Neubeschert-Glück-Stollen". Její ražba byla zahájena v roce 1802. Tato štola vede téměř vodorovným směrem s orientací na Geisingberg a byla původně ražena k průzkumu hlubších partií cínového dolu, které se nacházely východně od "Pinky". Očekávalo se nalezení nových bohatých ložisek cínové rudy. Bohužel se však tato očekávání nesplnila. Objevená hlušina neměla takový obsah cínu, aby se těžba vyplatila. V roce 1849 byly proto dobývací práce v "Neubeschert-Glück-Stollen" zastaveny.

Dnes si můžeme prohlednout ve štole téměř vodorovnou důlní jámu v délce 200 m. Na autentických místech je vysvětlena těžba cínové rudy a vývoj těžební techniky za 500 let až do ukončení těžby v roce 1991. Můžeme se seznámit s těžbou pomocí ohně, dozvědět zajímavosti o těžbě rudy z oblasti Pinky a poznat také nejmodernější postupy těžby.

Různé hornické metody výstaby, nářadí, důlní stroje ukazují technický pokrok hornictví při dobývání rud. Originální stopy po těžbě, značky na stěnách jsou doklady po těžbě v 19. století.

Na prohlídku doporučujeme teplé oblečení a kvalitní pevnou obuv, protože ve štole je stálá teplota 8°C – 10°C bez ohledu na roční období.

Důlní technika v plenéru

Pinka v Altenbergu                                                     

Propadlina po dolování - pinka hraničí nepřehlédnutelně těsně s altenbergským městským uzemím. Se svými obrovskými rozměry, asi 400 metrovým průměrem a 150 metry hloubky náleží k nejpůsobivějším hornickým památkám oblasti. Při pěší turistice je z jinak veřejně nepřístupné vyhlídkové podesty na okraji pinky možný úchvatný pohled do její hloubky.

Cínová ruda se zde dobývala až do roku 1545 pouze ohněm. Pozůstatky vyrubaných dobývacích prostor, které zůstaly opuštěny po těžbě, nemohly dlouhodobě odolávat tlaku nadloží. Tato skutečnost způsobila v roce 1545 zřícení prvních starých chodeb - tzv. "Weitungen".

V roce 1620 došlo k nejrozsáhlejšímu závalu, při kterém se vytvořil na povrchu lokality velký závalový trychtýř, který se hornickou mluvou nazývá "Pinka". Další těžbou altenbergského ložiska se tento "trychtýř" stále zvětšoval až dosáhl dnešních rozměrům jámy.

Do mapy a přehledu "Zajímavá místa v Euroregionu Elbe/Labe"